Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zajímavost: Rozsah zamoření po černobylské jaderné havárii

10.12.2008  |  179× přečteno      vytisknout článek

Zajímavost: Rozsah zamoření po černobylské jaderné havárii

ROZSAH ZAMOŘENÍ

Mapy skutečného zamoření byly poprvé zveřejněny až v roce 1989. Postižené území bylo rozděleno do čtyř základních kategorií:

  1. Oblast prvního stupně představuje 30-kilometrovou, tzv. „zakázanou" zónu, která musela být zcela vysídlena. Přesto zde trvale žije přes asi tisíc lidí, kteří se navzdory zákazu vrátili zpět do svých domovů, nebo se na ně při evakuaci z různých důvodů zapomnělo. Úroveň radiace zde přesahuje 40 Ci/km2 (1 500 000 Bq/m2). Plocha této oblasti je 3100 km2.
  2. Druhý stupeň zasažení představují území, kde jsou místa s úrovní radiací často vyšší než v bezprostředním okolí elektrárny. Zdejší obyvatelé mají právo na evakuaci, pokud se k ní rozhodnou. Stupeň zamoření se pohybuje od 15 do 40 Ci/km2 (555 000 - 1 480 000 Bq/m2). Na Ukrajině, v Rusku a v Bělorusku zde dodnes žije zhruba 205 ;000 obyvatel. Lidé mají zakázáno jíst přírodní plodiny a jsou závislí na potravinách, které se dovážejí z jiných míst. Plocha takto zamořeného území je zhruba 8 000 km2.
  3. Na území třetího stupně dnes trvale žije 580 ;000 obyvatel. Množství radioaktivity činí 5 až 15 Ci/km2 (185 000 - 555 000 Bq/m2). Děti dostávají „čisté" jídlo třikrát denně ve školách, kde musí trávit čas až do večera. Mají totiž zakázáno hrát si na otevřených prostranstvích, která nejsou dekontaminována. Dekontaminovány jsou většinou jen asfaltové plochy, silnice a chodníky. Zamořené území má rozlohu 21 000 km2.
  4. A konečně, nejvíce lidí dodnes setrvává v oblasti čtvrtého stupně. Celkový počet lidí, kteří dodnes žijí na kontaminovaném území, představuje jen na Ukrajině 2 miliony obyvatel, v Bělorusku 2,5 milionu a v Rusku 3 miliony lidí - celkem tedy 7,5 milionu lidí. Radioaktivita se zde pohybuje od 1 do 5 Ci/km2 (37 000 - 185 000 Bq/m2). Území má rozlohu 76 000 km2. V těchto oblastech sice mohou lidé jíst vlastní zemědělské plodiny, ty ale před konzumací podléhají kontrole zdravotních úřadů.

Podle studií Ústavu pro jaderný výzkum a Ústavu geologie Ukrajinské národní akademie věd by celý Kyjev měl být označen jako zasažené území třetího stupně. Pokud tedy přičteme k obětem havárie i obyvatele Kyjeva a předměstských částí, zvýší se počet postižených o další téměř 4 miliony lidí.

Zemědělská půda

Kontaminace území kolem Černobylu je způsobena především radioaktivním césiem Cs-137. Poločas jeho rozpadu je asi 30 let. To znamená, že zamoření klesne na přijatelnou mez teprve po 100 až 300 letech.

Na mnoho desetiletí je tak nenávratně ztraceno 70 000 hektarů orné půdy, která leží uvnitř zakázané zóny. Využívat nelze ani dalších 100 000 až 150 000 hektarů vysoce kontaminované orné půdy mimo tuto zónu.

Dva miliony hektarů musely být dekontaminovány: nejúrodnějších 10 až 30 cm ornice z povrchu odhrnuly buldozery a půda byla odvezena na skládky jako radioaktivní odpad, protože obsahovala příliš mnoho radioaktivních látek.

Milion hektarů půdy obsahuje více než 100 ;000 ;Bq/m2 césia Cs-137. Pěstují se zde potraviny, které by měly podléhat kontrole. Podle britských norem by ovšem stačila i desetina kontaminace k tomu, aby se žádná produkce z takového území nesměla prodávat.

Ze zemědělského půdního fondu musely být vyřazeny některé pozemky vzdálené až 300 km od havarované elektrárny.

Podle západních předpisů by laboratoř, ve které radiace stoupne nad 1 Ci/km2, musela být okamžitě evakuována a dekontaminována. Na Ukrajině, v Bělorusku a v Rusku přesahuje kontaminace tuto úroveň na území o rozloze 110 ;000 km2 (pro srovnání: Česká republika má rozlohu 79 000 km2). Na takto zamořených územích dodnes trvale žije nejméně 9 milionů lidí.

Skládky

Čtyři miliony kubických metrů zeminy, zamořené stroje a další nebezpečné odpady jsou odváženy na skládky uvnitř zakázané zóny. Takových skládek je zde asi 800 a většinou jsou v nevyhovujícím stavu. Nebyla zde učiněna žádná opatření proti prosakování odpadů do spodních vod a proti jejich šíření větrem v podobě prachu. Neustále hrozí, že radioaktivita ze skládek zamoří spodní vody, které se v této rovinaté oblasti nacházejí místy jen 60 cm pod povrchem. Vodní systém je propojen s řekou Dněpr, který zásobuje pitnou vodou 35 milionů lidí, včetně hlavního města Kyjeva. V letech 1986 a 1987 proto vyrostly v krajině hráze, které mají znemožnit jarním přívalovým vodám strhnout odpady do řeky.

Radioaktivní prach je z otevřených skládek často šířen větrem do dalekého okolí. Napadaný prach ohrožuje i místa vzdálená mnoho kilometrů, která leží mimo zakázanou zónu. Velké nebezpečí představují požáry zamořených lesů, při který se zvedají mraky kontaminovaného prachu a šíří se desítky kilometrů daleko.

Zamoření vně zakázané zóny

V červnu 1986 se začíná rozsáhlý monitoring vně třicetikilometrové zóny. Osmdesát kilometrů severozápadně od Černobylu je objevena vážně zamořená oblast. V letech 1987-8 vyšly najevo další závažné případy v Mogilevské a Gomelské oblasti (100-200 km od elektrárny).

Tzv. „horká místa" - vysoce zamořené lokality - se nacházejí také v Žitomirské a Brjanské oblasti jižně od Kyjeva. Vesnice v Mogilevském okrese navštívilo postupně několik komisí. Podle první se zde žít nedá a je třeba lidi co nejdříve vystěhovat. Jiná zase říkala, že žít se zde dá, ale nesmí se jíst vypěstované produkty a hlavně pít mléko.

Nejtěžší dosud nalezená kontaminace se nachází zcela mimo zakázanou zónu. Je jím okolí města Poleskoje na severní Ukrajině, kudy procházel hlavní mrak po výbuchu a kde z něj déšť „vymyl" mnoho radioaktivních látek. V této oblasti dosahuje radioaktivita půdy až 2670 Ci/km2 (100 000 000 Bq/m2), tedy 200-násobek toho, co dovolují velmi volné ruské limity. Zopakujme, že „zakázaná" zóna představuje území s kontaminací vyšší než 40 Ci/km2! Celý kraj kolem Poleskoje by tedy bylo třeba oplotit a vystěhovat, včetně desetitisícového centra - města Poleskoje.

Ačkoliv vláda měla evakuaci zajistit, takové rozsáhlé akce dnes již přesahují její možnosti. Úřady dokonce nejsou schopny zajistit místním lidem přísun čistých potravin. Vesničané, aby nezemřeli hlady, musí dále chovat svůj dobytek, pít jeho mléko a jíst plody vlastních zahrádek.

Tito lidé, žijící v těžce zamořeném území, prostě nemají alternativu.

ZDROJ:www.ecn.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist