Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Za tajemstvím kamenného srdce

31.01.2009  |  zdroj: IN magazín  |  126× přečteno      vytisknout článek

Památky spojené s povrchovou těžbou nejsou to jediné, co stojí v okolí západočeského Sokolova za návštěvu

Kdysi tu bývaly hluboké lesy plné divoké zvěře, kam vyjížděl na lov i Karel IV. Později neprostupné porosty vystřídaly nekonečné povrchové doly. Hornictví má na Sokolovsku dalekosáhlou tradici. Ačkoli se zde už nekutá cín a ani se netěží tolik "hnědého zlata" jako před lety a mnohé doly už nahradilo koupaliště nebo golfové hřiště, památky připomínající hornictví jsou stále takřka všudypřítomné.

P říjezd do Horního Slavkova okolo potlučeného kostela svaté Anny a podobně vyhlížejících měšťanských domů jako by dokazoval, že doby největší slávy tohoto kdysi hodně významného hornického města jsou už dávno pryč. Skutečně zde už nežijí tisíce horníků jako před staletími, kdy se v okolí těžil cín či stříbro, anebo po válce, kdy se zde dobývala strategická uranová ruda.

Město se ovšem může pochlubit "hornickým památníkem". Ten sice zdaleka není tak starý jako historie kutání nerostných surovin, je ovšem označován za jednu z nejvýznamnějších urbanistických a architektonických památek svého druhu v celé zemi.

Pod sovětským dohledem

Stranou hlavní silnice, v kopci nad historickým jádrem obce, je sídliště vystavěné ve stylu socialistického realismu (sorela), jehož známým představitelem je například hotel Internacionál (dnes Crowne Plaza) v pražských Dejvicích nebo celé centrum Ostrova nad Ohří. Právě k Ostrovu bývá Horní Slavkov nejvíce přirovnáván.

"Velmi výrazná podobnost mezi sorelou v Ostrově a Horním Slavkově je způsobena tím, že plánováním i výstavbou se zabývaly Jáchymovské doly, respektive jejich stavební závod nazývaný Budování," uvádí na svých internetových stránkách hornoslavkovská radnice. "Formální dohled nad probíhající výstavbou měli sovětští experti, kteří kontrolovali, zda nově vznikající města svým vzhledem neodporují ideologii."

Socialistický realismus vznikl ve 30. letech minulého století právě v Sovětském svazu a později se rozšířil do všech "spřátelených" zemí včetně socialistického Československa. Jeho hlavními znaky jsou monumentalita, pravidelné tvary a přehršel ideologické výzdoby. V Horním Slavkově jsou to na fasádách především plastiky horníků.

Jednou z dominant "socialistického" sídliště v Horním Slavkově je někdejší Hornický dům kultury, který byl slavnostně otevřen za účasti krajského tajemníka KSČ v roce 1956. V novém kulturním domě bylo například kino se 600 sedadly, konferenční místnost, kavárna či knihovna. Obrovské podzemní prostory měly sloužit jako případný kryt. V Horním Slavkově postupně vyrostl i obchodně-obytný komplex Brigádník, hotel Tatran nebo obytné domy pro horníky.

Nenechat se odradit

Další zajímavé památky, které připomínají mnohaletou hornickou tradici, najdete samozřejmě přímo v Sokolově, kterému dosud - trochu neprávem - škodí zažitá pověst zaprášeného průmyslového města, na němž se navíc nenávratně podepsala socialistická architektura.

Jedete-li po silnici z Chebu do Karlových Varů, první, na co vám padne zrak, je vysoká hradba paneláků. Negativní první dojem se ovšem vyplatí překonat a navštívit historické jádro města, i když paneláků se nezbavíte ani tady. Vykukují za historickými domy a kostely, jako by chtěly stále připomínat, kdo tady byl čtyřicet let pánem.

Dominantou protáhlého historického náměstí je farní kostel svatého Jakuba Většího. Původní, nejspíš velmi prostá církevní stavba zde otvírala své brány věřícím už ve 13. století. Svatostánek byl ovšem několikrát zničen a následně znovu obnoven a rovněž několikrát upravován. Poslední zásadní rekonstrukcí prošel raně barokní chrám počátkem 90. let minulého století, kdy byly obnoveny fasády tak, aby se co nejvíce podobaly původním omítkám.

Kousek od chrámu stojí jeden z nejkrásnějších domů na Starém náměstí - jednopatrová historická budova radnice. Byla postavena okolo roku 1540 a do dnešní podoby přestavěna po požáru ve 30. letech 17. století. V průčelí se zachoval goticko-renesanční vstupní portál, na kterém jsou v rohových cviklech umístěny medailony.

Zajímavostí domu je chybný městský znak v nadpaží - správně je sice vyobrazen sokol, ovšem místo na trojvrší sedí na větvi pařezu. Kdysi na hřebenu střechy stávala malá věžička, ale v roce 1794 ji zasáhl blesk a jen díky jejímu rychlému odsekání se zabránilo šíření požáru dále do města. ááá

Svému účelu městské radnice sloužila budova až do poloviny 20. století. Později se stala sídlem generálního ředitelství Sokolovské uhelné, která ji v roce 1995 zrekonstruovala.

Jeden den horníka

Další významnou připomínkou toho, že se nacházíte v hornickém kraji, je velkolepá budova Hornického domu, která dnes slouží jako Městské kulturní středisko. Nemůžete ji přehlédnout - stojí v obchodním centru města, kousek od hlavní ulice protínající Sokolov a její fasáda je navíc jasně růžová.

Hornický dům byl postaven v letech 1923 až 1924, když prostředky na jeho stavbu byly získány z takzvaného uhelného fondu (desetiprocentní podíl z čistého výtěžku dolu) a z haléřového fondu (sbírka drobných mincí). Zajímavostí je, že až do odtržení Sudet na podzim 1938 byl Hornický dům jedním z mála center antifašistických sil v okrese.

Průčelí výrazné budovy zdobí monumentální reliéf Jeden den ze života horníka z roku 1923. Plastika je složena ze čtyř samostatných částí, jejichž názvy jsou více než vypovídající: Rozloučení, Cesta do práce, Práce ve štole a Po celodenní námaze.

Vojáci vypálili knihovnu

Mezi Hornickým domem a Starým náměstím, kde sídlí Sokolovská uhelná, stojí sokolovský zámek. Původní, opevněné sídlo vzniklo na křižovatce důležitých zemských cest. Jedna vedla ze středního Německa, druhá z Chebu. Obchodníci tudy putovali už ve 13. století, ne-li dříve. První písemná zmínka o Sokolovu totiž pochází z dubna 1279.

Opevněné sídlo postupně měnilo vzhled i význam. Například za třicetileté války sloužilo jako hrad při obraně města. Kolem roku 1730 bylo okolí zámku upraveno ve stylu francouzské zahrady a přibyla i bohatá sochařská výzdoba. Ve druhé polovině 19. století se zahrada zase zmenšuje a postupně se z ní stává městský park.

Za druhé světové války byly ve sklepích zámku vybudovány dva protiletecké kryty. V 50. letech minulého století se zde usídlila Československá lidová armáda, která celý areál značně zdevastovala a část vybavení rozkradla. Dokonce spálili část zámecké knihovny a veškeré vybavení kaple.

Od 60. let se zámek začal postupně opravovat, avšak práce byly provedeny nekvalitně a vzhledem k historickému významu necitlivě. Až v letech 1993 a 1994 byla provedena hodnotná generální oprava, která respektovala klasicistní architektonický výraz zámku. Fasáda dostala svou charakteristickou cihlovou barvu, jako doplňková barva se vrátila bílá.

Kamenné srdce

Kousek od Sokolova stojí významná památka, která se výrazně zapsala do historie zdejšího kraje - hrad Loket. Jedete-li od Karlových Varů, padá klikatá silnice z prudkého svahu. Najednou se před očima vynoří majestátní stavba, od níž se pohledem odtrhává jen obtížně. Říká se, že Loket, který se vypíná na skále nad starobylým městečkem, je jedním z nejkrásnějších hradů v zemi.

Do Lokte by měli jezdit všichni milenci. Pokud ruku v ruce vyšlapou 96 schodů na tamní hradní věž a na vrcholku se políbí, vydrží jim společné štěstí až do smrti. Tedy aspoň to tvrdí jedna pověra.

Pověstí se k hradu vztahuje více, nejznámější je ta o starobylém meteoritu, v nějž se proměnil bezcitný purkrabí. Ten kolem roku 1422 nechal vsadit do žaláře chudou ženu, která se sama starala o své děti a neměla peníze na značný dluh. Když se nad ní purkrabí nesmiloval, vykřikla žena: "Za to, že máš kamenné srdce, nechť se celý proměníš v kámen!" V tu chvíli se obloha zatáhla, z nebe sjel blesk, zasáhl purkrabího a ten se proměnil ve velký kámen.

Dnes víme, že jím byl nejstarší známý meteorit na světě. Na nádvoří hradu dopadl v srpnu roku 1422. Vážil 107 kg a v 19. století byl rozdělen na několik dílů. Největší z nich je nyní v muzeu ve Vídni, další v Národním muzeu v Praze a jiné v depozitáři sokolovského muzea. Ve vitríně Hejtmanského domu na hradě Lokti je vystavena pouze jeho maketa.

Vězení pro Karla IV.

Hrad v Lokti vznikl koncem 12. století a brzy se stal vyhledávaným místem králů; pobýval zde například Václav I. Počátkem 14. století tu věznil Jan Lucemburský svého syna Karla IV. Bál se totiž, že ho nespokojená česká šlechta sesadí z trůnu a králem prohlásí právě jeho syna Karla IV.

Otec vlasti na Loket ani přes tuto nepříjemnou životní epizodu nikdy nezanevřel a často sem jezdil. Právě z tohoto hradu údajně vyjížděl na lovy do okolních lesů. Při jednom z nich, když štval raněného jelena, objevil léčivé prameny a na jejich místě založil slavné město zvané Karlovy Vary. Hrad nyní patří městu, které se sem snaží přilákat turisty a po celý rok pro ně organizuje různé kulturní a zábavní akce.

Pokud hrad navštívíte, určitě se vás průvodce zeptá, proč se Loket jmenuje právě Loket. Není to ale nijak těžká otázka, stačí se z hradní věže podívat na tok řeky Ohře. V jednom místě se ohýbá a připomíná právě loket.

Příjemná je i procházka podhradím, starobylé městečko se za poslední roky změnilo k lepšímu, většina budov už je opravená. Před pár lety se zde dokonce natáčel zatím předposlední díl nekonečného seriálu o Jamesi Bondovi.

Z Chlumu je zase Chlum

Z nehornických památek Sokolovska jistě stojí za pozornost Chlum Svaté Maří, který leží nedaleko severozápadně od Sokolova. Tamní chrám je jedním z nejvýznamnějších a nejkrásnějších barokních souborů v celé republice.

První zmínka o obci pochází z roku 1341, osídlení tohoto místa je ovšem mnohem starší. Už ve 13. století tu stála socha Panny Marie a dřevěná kaple, kterou kolem roku 1400 nahradil kamenný kostel Nanebevzetí Panny Marie a Maří Magdalény. A už tenkrát do Chlumu mířilo mnoho poutníků.

V roce 1429 vypálili kostel husité, ale později byl svatostánek opraven a tamní osada se pomalu proměnila v městečko. Kompletní barokní přestavba podle plánů Kryštofa Dientzenhofera byla dokončena v roce 1728.

Velkým mezníkem se pro obec stal rok 1960, kdy byl církevní (a tedy komunisticky "nečistý") název obce Chlum Svaté Maří změněn na Chlum nad Ohří. Původní název se vrátil až po třiceti letech v roce 1990. Chlum Svaté Maří je dodnes vyhledávaným poutním místem pro věřící z celé země. n

Doprava
Ideální je cesta autem, autobusem nebo vlakem do Sokolova, kde jsou hned vedle sebe autobusové a vlakové nádraží. Odsud pak jezdí regionální tratě do okolních obcí.

Ubytování
V Sokolově a nejbližším okolí najdete spoustu hotelů všech kategorií i menších penzionů. Ubytování s "historickou nostalgií" nabízí městečko Loket. Originální bydlení kousek od tamního hradu lze vyzkoušet například v rodinném hotelu St. Florian (T. G. Masaryka 70, tel.: 352 685 109; info@hotel-loket.cz; www.hotel-loket.cz), kde je i stejnojmenný minipivovar. V Sokolově je to celá řada hotelů, například hotel Globál (U Divadla 589, tel.: 352 605 305, www.globalhotel.cz).

Golf
Na místě někdejšího povrchového dolu vzniklo před pár lety 18jamkové golfové hřiště. Nachází se v těsné blízkosti měst Sokolov, Dolní Rychnov a Březová u Sokolova v nadmořské výšce 430 metrů a rozkládá se přibližně na sto hektarech. Celková délka hřiště s parem 72 je bezmála 6,3 kilometru. Každá jamka má čtyři odpaliště. Plocha greenů je od 500 do 640 metrů čtverečních. Výškový rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem činí 42 metrů. Golfové hřiště je součástí asi 200hektarového sportovně-rekreačního areálu u koupaliště Michal, kde by měl stát i lesopark a zoopark. Více informací o hřišti včetně cenových relací najdete na internetové stránce www.golf-sokolov.cz.

Běžky
Milovníci běžeckého lyžování mohou využít na 40 km tratí v přilehlém Slavkovském lese. Jelikož se sportovní areál nachází v chráněné krajinné oblasti, musí návštěvníci dodržovat pravidla ochrany přírody. Více informací o areálu získáte na adrese skibrezova.sweb.cz

Informace
Více se o Sokolovsku dozvíte například na internetových stránkách jednotlivých obcí:

www.sokolov.cz, www.loket.cz, www.muhslavkov.cz

V Lokti sídlí infocentrum na adrese: T. G. Masaryka 12, tel./fax: 352 684 123.

V Sokolově najdete informační centrum na adrese: náměstí Budovatelů 655, tel.: 359 808 714, 359 808 729.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist