Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Objevte vesmír!

07.03.2009  |  zdroj: IN magazín  |  129× přečteno      vytisknout článek

České Hvězdárny a planetária v Mezinárodním roce astronomie

Letošní rok byl vyhlášen za Mezinárodní rok astronomie, takže program hvězdáren a planetárií bude ještě pestřejší než obvykle. Pohledy do vesmíru přitom lze nejednou spojit i se zajímavými výlety, protože observatoř většinou nemůže stát někde uprostřed města. Zařízení tohoto typu je u nás mnoho - včetně soukromých observatoří jde o bezmála stovku. Představujeme vám především největší a nejznámější hvězdárny, ale nevynechali jsme ani několik těch menších.

S Českou republikou souvisí Mezinárodní rok astronomie (International Year of Astronomy - IYA) víc než jen obecně: za časů Rudolfa II. v Praze žily a pracovaly dvě zakladatelské osobnosti této vědy: Tycho Brahe a Johannes Kepler. Celá řada letošních akcí má proto spojitost přímo s jejich životem a dílem. Hlavním posláním je ale přiblížit astronomické poznatky i obyčejným smrtelníkům. "Vesmír je náš svět," říká motto Mezinárodního roku astronomie 2009.

"Každý by měl dostat možnost pochopit, jaký vliv má astronomie a další základní vědy na každodenní život," říkají organizátoři na oficiálním webu IYA. Jednou z akcí zvoucích laiky na hvězdárny bude 100 Hours of Astronomy (100 hodin astronomie), kdy na počátku dubna během stovky hodin hvězdárny po celém světě lidem umožní pohled do vesmíru - nejen přímo u dalekohledů, ale také prostřednictvím webových kamer. Termín není vybraný náhodně: mezi 2. a 5. dubnem Měsíc vstupuje do první čtvrti, takže vystavuje na odiv své krátery. Do výhodné pozice pro pozorování se dostane také Saturn.

Na observatoře se ale samozřejmě lze vypravit i v jiných dnech. A dokonce ani nemusí být bezmračná obloha, protože často jsou pro takový případ připraveny náhradní programy: přednášky, promítání, prohlídka zařízení a podobně. Otevírací doby pro pozorování se v průběhu roku pochopitelně mění měsíc od měsíce podle délky dne, navíc lze u hromadných návštěv často domluvit exkurzi i mimo tyto doby. Časté jsou také mimořádné akce a během IYA jich bude ještě víc než obvykle. Proto je dobré si aktuální stav zjistit na webech hvězdáren, které jsou (na rozdíl od mnoha jiných institucí) obvykle vedeny s ukázkovou pečlivostí.

Ondřejov

Největší dalekohled v republice

Hvězdárna Ondřejov je u nás nejen největší a nejvýznamnější, ale také nejstarší. Už koncem předminulého století pražský továrník a amatérský astronom Josef Jan Frič zjistil, že na Vinohradech ho v pozorování oblohy ruší městská světla. Okolí Ondřejova, vzdáleného od české metropole zhruba 35 km, vytipoval Fričův zaměstnanec Emanuel Málek. Tehdy ovšem nikdo nemohl tušit, že o sto let později už bude občas vadit osvětlení velkoměsta a znečištění vzduchu i v této vzdálenosti.

A tak 21. ledna 1898 Frič v Ondřejově podepsal kupní smlouvu týkající se pozemků na vrcholu blízkého kopce Manda. Skutečná stavba však začala až o něco později, roku 1905. Záhy nato, 1. srpna 1906, tu už Frič provedl první pozorování vesmíru. V květnu 1933 Frič observatoř s veškerým příslušenstvím daroval československému státu pod podmínkou, že ten bude hvězdárnu dál financovat a rozšiřovat jako samostatný nezávislý vědecký ústav. Při té příležitosti byla hodnota observatoře oceněna na více než 3 miliony tehdejších korun. V lednu roku 1954 pak došlo k poslední velké administrativní změně, když tu byl ustaven Astronomický ústav ČSAV.

Z objektů observatoře, které jsou malebně rozesety v rozsáhlém areálu, asi většinu návštěvníků zaujme především velká stříbrná kopule jak vystřižená z vědeckofantastických filmů. V ní se nachází největší dalekohled v České republice. Jeho základní díl, parabolické zrcadlo, má průměr dva metry - tedy stejně jako Hubbleův kosmický teleskop. Přestože do největších světových teleskopů má tento přístroj už dost daleko (největší přístroj má úctyhodný průměr zrcadla přes šest metrů a pracuje se rovněž na dalekohledech s několika propojenými zrcadly, jejichž účinná plocha je ještě větší), stále jde o významný nástroj pro poznávání vesmíru.

Přístroj je umístěn v kopuli o průměru 20 metrů a štěrbina, kterou vyhlíží na oblohu, je široká 5 metrů. Mohutné zařízení se otáčí v olejovém ložisku a všechny jeho pohyby jsou řízeny od ovládacího pultu, který tak trochu připomíná velín menší elektrárny. Řídit jej však může pozorovatel i přímo z hydraulické plošiny.

V Ondřejově jsou však i další zajímavé přístroje, například radioteleskop s parabolickou anténou o průměru 7,5 metru, radar a kamery pro sledování meteoritů nebo přístroje pro zkoumání Slunce.

Už od druhé světové války se ondřejovská observatoř věnuje především studiu Slunce a vysokých vrstev atmosféry. K tomu postupně přibyl spektrální výzkum složení hvězd, výzkum meziplanetární hmoty, zkoumání dynamiky Galaxie a další úkoly. Na Ondřejově se ale také pozorovaly meteority a umělé satelity Země.


Štefánikova hvězdárna

Na pražském Petříně

Nízká budova se třemi kopulemi v těsné blízkosti legendární hladové zdi a kousek od Petřínské rozhledny patří k velkým magnetům procházek po Petříně - nejen pro Pražany, ale i pro turisty.

Milan Rastislav Štefánik nebyl jen jedním z otců-zakladatelů Československé republiky, ale především významný astronom. Zahynul při leteckém neštěstí v samém závěru cesty do nově vytvořeného státu. Česká astronomická společnost (ČAS) tehdy usoudila, že nejlepším uctěním jeho památky bude vybudování lidové hvězdárny, která ponese jeho jméno. Spolek sdružující hvězdářské amatéry i profesionály, který vznikl roku 1917, měl pro takovou iniciativu dobrý důvod: do té doby totiž jeho jedinou "observatoří" byla jen umělá jeskyně ve vršovické zahradě Gröbovka.

Peníze na stavbu se zpočátku scházely pomalu a také výběr vhodného místa nebyl bez problémů. Nějaký čas se uvažovalo o Riegrových sadech na Vinohradech, pak ale zvítězil Petřín. Není přitom bez zajímavosti, že tam chtěl zřídit hvězdárnu už roku 1818 tehdejší ředitel observatoře v Klementinu Martin Alois David.

První kopuli se podařilo otevřít až 24. června 1928, zájem veřejnosti ale předčil všechna očekávání a peníze začaly přicházet rychleji. Už o dva roky později tu stály kopule tři a rozsah i vybavení nakonec předčily původní záměry. Koncem války byla sice observatoř poškozena, škody se ale rychle podařilo napravit. Rozsáhlou dostavbou a rekonstrukcí objekt prošel v letech 1971 až 1976.

Petřín představuje nejstarší lidovou hvězdárnu u nás. Od samého začátku observatoř sloužila především jako místo popularizace astronomických a přírodovědeckých poznatků. Dnes patří společně s malou hvězdárnou v Ďáblicích pod Hvězdárnu a planetárium hl. m. Prahy. Kromě přednášek, vedení kroužků a další "osvěty" se její pracovníci věnují i vědecké činnosti - především pozorování proměnných hvězd a zákrytů hvězd Měsícem.


Kleť

Na stráži proti kosmickým vetřelcům

Z českých observatoří se hvězdárna na Kleti může pochlubit asi největším mezinárodním ohlasem. Nejen že tu bylo nalezeno mnoho malých těles sluneční soustavy, která právem objevitele dostala česká jména - observatoř se významným způsobem podílí také na programu vyhledávání asteroidů křižujících dráhu Země. I díky astronomům na Kleti se tedy snižuje riziko, že nás potká osud dinosaurů.

Hvězdárna na vrcholku Kletě, asi 30 km od Českých Budějovic, může být příjemným výletem civilizací málo dotčenou přírodou s řadou pěkných výhledů: za vhodných atmosférických podmínek jsou odtud vidět i Alpy. Na vrcholu Kletě je také nejstarší turistická rozhledna v Čechách (1825) a horská chata s restaurací. Na webu Hvězdárny a planetária České Budějovice jsou také snímky webové kamery a údaje o aktuální meteorologické situaci na vrcholu hory.

S nadmořskou výškou 1070 metrů je observatoř na Kleti v současnosti nejvýše položeným astronomickým zařízením v České republice. Může se rovněž pochlubit třetí nejdelší historií u nás, po Ondřejovu a Petříně.

V Českých Budějovicích působila řada amatérských astronomů už na přelomu 19. a 20. století. Z vlastních peněz, sbírek a příspěvků od podnikatelů a města se jim roku 1937 podařilo otevřít hvězdárnu fungující na amatérském základě. Má kopuli o průměru pět metrů a je vybavena zrcadlovým dalekohledem ze 30. let minulého století i několika menšími přístroji. Amatérská idyla ale dlouho nevydržela, protože roku 1939 objekt obsadil wehrmacht. V 50. letech byla hvězdárna definitivně zestátněna, dnes ji spravuje Jihočeský kraj.

Počinem, který z lidové hvězdárny udělal instituci mezinárodního významu, byla stavba pobočky na vrcholu Kletě v letech 1957 až 1961. Od 60. let se tu vědci věnují především výzkumu malých těles sluneční soustavy: asteroidů a komet. Základem dlouhodobého výzkumného programu je určování jejich pozic přesných pro výpočty drah a hledání dosud neznámých těles. K jejich objevům patří například planetky nesoucí názvy Klet, Czechoslovakia, Heyrovsky, Hrabal a mnoho dalších. Hlavním přístrojem pro tuto práci je speciální teleskop Klenot, vybavený CCD kamerou, a zrcadlový dalekohled o průměru 106 centimetrů s CCD záznamovým zařízením.

Vzhledem k vědeckému využívání jsou tu prováděny prohlídky jen v omezené míře. Výstupy zdejší práce ale využívá k popularizaci v první řadě právě hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích.

Komu by se nechtělo šlapat až na vrchol Kletě pěšky, má dvě možnosti: buď použít lanovku, nebo zůstat v Budějovicích. Tamní hvězdárna a planetárium, pod kterou Kleť patří, má také pestrou nabídku astronomických programů, včetně planetária se 70 místy a kinosálu, ale i jednu kopuli nesoucí dalekohled o průměru 31 centimetrů.


Ďáblice

Výhled na vesmír i na severní Čechy

Malá lidová hvězdárna se dvěma kopulemi se nachází v nečekaně malebném koutu za sídlišti severního okraje Prahy. Pod vrcholkem kopce Ládví u buližníkového pahorku a malých jezírek po bývalých lomech si ji v 50. letech minulého století postavili členové astronomického kroužku v tehdy ještě samostatné obci Ďáblice. Na skalce nad observatoří je vyhlídkové místo, odkud se za dobrých podmínek dají přehlédnout téměř celé severní Čechy včetně pohraničních hor. Hvězdárna a její okolí tedy může posloužit i jako cíl příjemného výletu přímo na území hlavního města.

Pro veřejnost byla hvězdárna otevřena roku 1956. Když se roku 1968 Ďáblice spojily s Prahou, přešla observatoř pod Štefánikovu hvězdárnu. Od roku 1975 je spolu s ní součástí Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. V 70. letech tu odděleně od hlavní budovy vyrostla třetí kopule z plechu.

Přízemní budova obsahuje přednáškový sál a knihovnu. V západní kopuli jsou dva dalekohledy a koronograf pro sledování Slunce. Východní kopule obsahuje mimo jiné i zdejší největší přístroj: zrcadlový teleskop s průměrem objektivu 40 centimetrů. Kromě programů pro veřejnost tu probíhá také odborný program, především pozorování zákrytů hvězd Měsícem a planetami.


Brno

Planetárium a elektronická rozhledna

Astronomie v Brně sice nemá tak slavnou minulost jako v Praze, přesto ale i tady je spojená se světově významnou osobností: málo se ví, že se této vědě věnoval také zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel. Věřil, že sluneční skvrny mají vliv na počasí, proto se věnoval pozorování a kreslení povrchu naší hvězdy.

Historie dnešní brněnské hvězdárny a planetária v jednom začala koncem roku 1946, kdy tehdejší Přírodovědecký klub v Brně založil Společnost pro vybudování lidové hvězdárny. V nedokončené stavbě se začali astronomové scházet a provádět pozorování koncem roku 1953, slavnostní otevření se však uskutečnilo až 16. října 1954. Největší dalekohled má průměr objektivu 40 centimetrů, kromě toho tu je celá řada menších pozorovacích přístrojů. Ke dvěma kopulím o průměru šest metrů pak roku 1959 přibyla budova s přednáškovým sálem a malým planetáriem.

Největší atrakcí je dnes velké planetárium, dokončené roku 1991, s projekčním přístrojem od firmy Karl Zeiss Jena. Návštěvníci tak mohou i přes bezprostřední sousedství bohatě osvětlené moravské metropole vidět hvězdnou oblohu tak, jak už se pozorovateli jeví jen v těch nejodlehlejších pustinách. Sál planetária, vybavený datovými projektory a špičkovou zvukovou technikou, slouží i jako přednášková síň a prostor pro multimediální představení.

Unikátem je elektronická rozhledna umístěná na vrcholu kopule velkého planetária. Na internetové adrese http://rozhledna/hvezdarna.cz každou minutu přináší nový záběr výhledu na Brno. Jednou za hodinu tak vznikne úplný panoramatický pohled na město. Součástí rozhledny je také meteorologická stanice ukazující okamžitý stav počasí. Zájemce o návštěvu tak má mimo jiné možnost si předem ověřit, zda může počítat s bezprostředním pozorováním oblohy pomocí skutečných dalekohledů nebo se má připravit na některý z náhradních programů v planetáriu a přednáškovém sále.

Z toho je zřejmé i hlavní zaměření hvězdárny: vzdělávací a osvětová činnost. O významu a oblibě brněnské hvězdárny svědčí mimo jiné i to, že roku 2006 tu přivítali už dvouapůlmiliontého návštěvníka.


Valašské Meziříčí

Nejstarší hvězdárna na Moravě

Roku 1929 si nadšený amatérský astronom Antonín Ballner postavil u Valašského Meziříčí na kopci s názvem Stínadla malou dřevěnou hvězdárnu s jednou kopulí o průměru tři metry a mimoděk tak položil základ nejstarší moravské hvězdárny. Zval sem další zájemce o tuto vědu, pořádal přednášky a vytvořil tak jakýsi neformální zájmový kroužek. Jeho observatoř, familiérně přezdívaná "kolňa badajna", sice začala po smrti majitele chátrat, astronomie však už ve Valašském Meziříčí zakořenila.

Roku 1955 vyrostla na Stínadlech nová, kamenná lidová hvězdárna podle projektu architekta Zdeňka Plesníka. O necelých deset let později k ní přibyla další budova. Roku 1973 se podařilo původní Ballnerovu kopuli prohlásit za kulturní památku. Po celkové rekonstrukci v 90. letech byla roku 2001 začleněna do komplexu observatoře.

Dnes je hvězdárna centrem bohaté osvětové činnosti: od pozorování oblohy pro veřejnost přes přednášky a audiovizuální pořady ve velkém, dobře vybaveném sále, akce pro děti, odborné semináře, letní tábory a mnoho dalšího. Letos tu očekávají už miliontého návštěvníka.

Hvězdárna provádí také vlastní odbornou činnost zaměřenou především na pozorování Slunce. Kromě toho zdejší astronomové sledují proměnné hvězdy, zákryty hvězd tělesy sluneční soustavy a dělají meteorologická měření.


Úpice

Specialisté na Slunce

Tak jako většina podobných hvězdáren u nás, i tato vznikla v 50. letech z přičinění místního astronomického kroužku. Astronomičtí nadšenci z podniku Transporta Úpice začali v roce 1952 upravovat pozemek na kopci U Lipek a o rok později tu zbudovali pozorovatelnu s odsuvnou střechou. Když provizorní observatoř odnesla vichřice, začalo se uvažovat o zděné stavbě. Práce trvaly od roku 1956 do listopadu 1959 a na jejich konci byla budova s kopulí o průměru šest metrů.

V 60. letech se hvězdárna vedle zájmové a popularizační činnosti zaměřila na skutečný vědecký výzkum, především v oblasti pozorování Slunce. Postupně se zprofesionalizovala a vybudovala si dobrou pozici i v mezinárodním měřítku. Zkoumá ze tu také meziplanetární hmota, hledají se optické protějšky záhadných záblesků gama záření ve vesmíru i další kosmické jevy. Tomu odpovídá bohaté přístrojové vybavení v několika kopulích a pozorovacích domcích. Kromě toho je v areálu také meteorologická a seizmická stanice.

Navzdory špičkové vědecké práci pokračuje i popularizační činnost zaměřená na nejširší veřejnost, zejména na mládež. Hvězdárna nabízí prohlídky noční oblohy a denní pozorování Slunce, v případě mimořádných událostí na obloze pořádá zvláštní pozorování. Návštěvníci si kromě toho mohou prohlídnout techniku a absolvovat přednášky nebo vzdělávací pořady. Studentům jsou určeny dvoutýdenní letní expedice na pozemku hvězdárny, při nichž mají možnost hlouběji proniknout do tajů astronomické práce jak úplní zájemci, tak i poněkud poučenější amatéři.


Vlašim

V kopuli bydlel pes

Tak jako mnoho jiných lidových hvězdáren vznikla i tato v rámci takzvané akce Z především brigádnickou činností dobrovolníků. Pod hlavičkou Závodního klubu ROH Vlašimských strojíren ji uvedli do provozu roku 1961. Výraznou osobností výstavby a provozu byl amatérský astronom Jan Zajíc, po němž byla pojmenována i malá planetka v pásmu asteroidů. Hvězdárna má jednu kopuli s největším dalekohledem o průměru hlavního zrcadla 30 centimetrů a několika menšími přístroji. Je také vybavena zařízením pro rádiové sledování Slunce. Hlavní náplní byla vždy především osvětová a vzdělávací činnost.

Jen o vlas unikla hvězdárna zániku v 90. letech minulého století. Přestože roku 1991 vzniklo občanské sdružení Vlašimská astronomická společnost, které se snažilo o její udržení v provozu, stal se z ní na čas sklad. Tehdejší vlastník, jímž byla Podniková odborová rada společnosti Sellier&Bellot, ji totiž v červenci 1992 pronajala vlašimské firmě Aviso.

"Většina inventáře byla z objektu odvezena a rozprodána, přednáškový sál hvězdárny sloužil jako kancelář, zbytek objektu a přilehlý pozemek jako sklad materiálu, v kopuli žil pes. Přístroje a optika nebyly udržovány, některé byly záměrně zničeny," říkají webové stránky vlašimské hvězdárny o tomto smutném období.

Nepomohly protesty občanů ani odborné veřejnosti. Teprve díky pokutám, které nájemce dostal za porušování zákonů o ochraně prostředí, se věci zase začaly hýbat správným směrem. Když se ukázalo, že majitel firmy Aviso není k nalezení, vlastník mu vypověděl nájemní smlouvu. Hvězdárnu získalo roku 1996 město Vlašim a pronajalo ji Vlašimské astronomické společnosti. Po nemalém úsilí jejích členů se ji podařilo uvést do původního stavu a v květnu 1997 slavnostně otevřít pro veřejnost.

Dnes tu členové společnosti provádějí vlastní amatérskou odbornou práci, organizují pozorování a přednášky pro školy a veřejnost i jiné akce.

Ostrava

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy

Hvězdárna nese jméno opavského rodáka a významného astronoma Johanna Palisy (1848 - 1925), který získal mezinárodní věhlas vizuálními objevy mnoha planetek. V Ostravě se astronomii od 20. let minulého století věnovala Astronomická sekce tamní Přírodovědecké společnosti. Ta uvažovala o vybudování hvězdárny už v roce 1941, válečné poměry ale realizaci záměru neumožnily.

Teprve roku 1956 byla otevřena lidová hvězdárna v domě Fénix na Českobratrské ulici, která vznikla přistavěním kopule na jeho terase. Fungovala až do roku 1980, kdy byla pro zchátralost uzavřena a o rok později zrušena.

Nezávisle se v 70. letech připravovala výstavba nového areálu pracovně nazývaného jako Astronomicko-geodetická základna při Vysoké škole báňské. Nakonec bylo toto sdružené pracoviště pojmenováno jako Báňská měřická základna. Jedním z jeho oddělení, které jako jediné funguje dodnes, byla hvězdárna a planetárium.

Planetárium zahájilo zkušební provoz v říjnu 1980, přestože k dokončení ještě ledacos chybělo. První léta ho proto navštěvovaly pouze organizované skupiny ze závodů, později přibyly školy a v polovině 80. let i veřejnost.

Dnes je tu bohatý program pro děti i dospělé - a nejen o vesmíru; nechybí ani hudební pořady. Zájemci mohou rovněž navštěvovat astronomický kurz nebo přednášky, učitelům je určen astronomický seminář, studenti zde řeší finále astronomické olympiády kategorie C-D.

K prohlídkám oblohy pro veřejnost je určen především dalekohled s objektivem o průměru 15 centimetrů a další, menší přístroje. Návštěvníci mohou za jasných nocí pozorovat Měsíc, planety a jasnější objekty vzdálenějšího vesmíru (galaxie, mlhoviny, hvězdokupy atd.). K odborné práci se používá větší zrcadlový dalekohled s průměrem objektivu 30 centimetrů a CCD kamerou. Hvězdárna se zabývá sledováním různých typů proměnných hvězd.


Sedlčany

Observatoř na Cihelném vrchu u Sedlčan je klasickou ukázkou malé lidové hvězdárny, jaké svého času vznikaly bezmála jak příslovečné houby po dešti. Oficiálně se jmenuje Lidová hvězdárna Josefa Sadila Sedlčany.

Astronomický kroužek v Sedlčanech se začal zabývat myšlenkou na postavení hvězdárny v 50. letech minulého století. Stavba podle projektu ing. Vermacha začala roku 1958 a podařilo se ji zkolaudovat 22. listopadu 1961. Objekt představuje jedinou válcovou věž s kopulí na vrcholu, což odstraňuje riziko, že by okolní les omezil zorné pole.

Dalekohled o průměru 20 centimetrů byl namontován roku 1962. Další činnost byla občas přerušovaná neshodami mezi členy nepočetného kroužku, přesto se ji podařilo udržet, takže za celou dobu existence sem přišlo asi 40 tisíc návštěvníků. Každý páteční večer s příznivým počasím tu amatérští hvězdáři ze Sedlčan umožní návštěvníkům na vlastní oči spatřit nejzajímavější objekty oblohy. Kromě toho tu provádějí i vlastní odbornou činnost, například pozorování proměnných hvězd. n

Ondřejov

Astronomický ústav AV ČR

Fričova 298

251 65 Ondřejov

Tel.: 323 649 201

www.asu.cas.cz


- Otevřeno: od května do září každou sobotu a neděli, prohlídky začínají v 9, 11, 13.30 a 15.30 hod.

- Vstupné: dospělí 40 Kč, děti 7 - 15 let 20 Kč, menší děti zdarma. Prohlídka s výkladem v angličtině 100 Kč na osobu.

Jak se tam dostanete:

autem po dálnici D1 do Mirošovic, pak odbočka na Benešov, na Senohraby a přes Turkovce do Ondřejova. Do areálu není povolen vjezd, auto je třeba zanechat před ním. Autobusem z Prahy do Ondřejova, odtud pěšky. Pokud budete cestovat vlakem, vystupte v Mnichovicích nebo v Choceradech, odtud vás čeká asi hodina pěší chůze příjemnou středočeskou krajinou.



Petřín

Štefánikova hvězdárna

Petřín 205, 118 46 Praha 1

Tel.: 275 320 540

www.observatory.cz


- Otevřeno: celý týden kromě pondělí, otevírací doba se mění podle jednotlivých měsíců

- Vstupné: dospělí 40 Kč, děti 3 až 15 let 30 Kč

Jak se tam dostanete:

z centra Prahy metrem A na stanici Malostranská, odtud tramvají na Újezd a na vrchol Petřína lanovkou nebo pěšky. Lanovka je v provozu denně od 9 do 23.20 hod. Jinou možností je vyjet autobusem č. 176, 143 nebo 217 ke Strahovskému stadionu a odtud pěšky.

Ďáblice

Hvězdárna Ďáblice

Pod hvězdárnou 768

182 00 Praha 8

Tel.: 283 910 644, 233 376 452

www.planetarium.cz


- Otevřeno: pondělí, čtvrtek, pátek, neděle, doba podle měsíců

- Vstupné: dospělí 20 Kč, děti 3 až 15 let a studenti 15 Kč

Jak se tam dostanete:

metrem C na stanici Ládví, odtud bus 103, 345 nebo 368 na stanici Ďáblický hřbitov, odtud 5 min pěšky. Jinou možností je na konečnou MHD na sídlišti Ďáblice (bus 134, 134, tramvaj 10 a 17), pak 10 min. pěšky.

Kleť

Observatoř Kleť

Tel.: 380 711 242

www.hvezdarnacb.cz

Jak se tam dostanete:

pokud se rozhodnete pro lanovku, její dolní stanice se nachází v Křesetíně u Holubova. V období do 13. 4. je v provozu o víkendech a z dolní stanice vyjíždí každou celou hodinu od 9 do 16 hod. Jízdenka nahoru pro dospělého stojí 70 Kč, pro děti 40 Kč, důchodce 50 Kč. Kolo je možné vyvézt za 40 Kč. Zpáteční jízdenka stojí dospělého 100 Kč, dítě 60 Kč, důchodce 70 Kč. U dolní stanice je parkoviště s občerstvením.

Hvězdárna a planetárium v Č. Budějovicích

Zátkovo nábřeží 4

370 01 České Budějovice

Tel.: 386 352 044

www.hvezdarnacb.cz


- Otevřeno: Po: 8 - 16, Út: 8 - 16, 19 - 21, St: 8 - 16, Čt: 8 - 18,

Pá: 8 - 16 hod.

- Pozorování oblohy: za jasného počasí každé úterý

- Vstupné: dospělí 40 Kč, děti a studenti 30 Kč, pozorování Slunce 15 Kč

Jak se tam dostanete:

objekty hvězdárny a planetária jsou v Českých Budějovicích v parku na poloostrově u soutoku Vltavy s Malší.

Brno

Hvězdárna a planetárium M. Koperníka

Kraví hora 2

616 00 Brno

Tel.: 541 321 287

www.hvezdarna.cz


- Otevřeno: jednotlivé programy viz web

- Vstupné: podle zvoleného programu

Jak se tam dostanete:

hvězdárna se nachází v centru Brna v parku na Kraví hoře, kam se dá dojít pěšky z náměstí Míru za pouhých 5 minut. Na náměstí Míru lze dojet z hlavního nádraží tramvají číslo 4. Pokud přijíždíte vlastním vozem, je nutné ho zanechat na náměstí Míru nebo na parkovišti před sportovně-rekreačním areálem Kraví hora. Do vlastního areálu smí zajíždět jen dopravní obsluha a osoby s průkazem ZTP.


Valašské Meziříčí

Hvězdárna Valašské Meziříčí

Vsetínská 78

757 01 Valašské Meziříčí

Tel.: 571 611 928, 571 611 528

www.astrovm.cz


- Otevřeno: pozorování oblohy každý všední den, začátky a konce se v průběhu roku mění

- Vstupné: dospělí 25 Kč, děti 20 Kč

Jak se tam dostanete:

hvězdárna leží na jižním okraji Valašského Meziříčí poblíž nemocnice, na kopci zvaném Stínadla. Vede sem linka č. 6 MHD (zastávka U Nemocnice).

Úpice

Hvězdárna v Úpici

U Lipek 160

542 32 Úpice

Tel.: 499 882 289

www.obsupice.cz


- Otevřeno: za jasného počasí pozorování noční oblohy každou středu a pátek po setmění, pozorování Slunce každou sobotu od 10 do 12 hod, každou neděli od 13 do 15 hod.

- Vstupné: dospělí 20 Kč, děti 10 Kč

Jak se tam dostanete:

hvězdárna se nachází u okraje Úpice na kopci zvaném U Lipek. Cesta z města je značená informačními cedulemi. U vchodu do areálu je parkoviště.

Ostrava

Hvězdárna a planetárium

Johanna Palisy

VŠB - Technická univerzita Ostrava

K Planetáriu 502

726 26 Ostrava-Krásné Pole

Tel.: 596 994 950

planetarium.vsb.cz


- Otevřeno: programy planetária začínají vždy ve středu v 16 a 18 hodin a v sobotu ve 14, 16 a 18 hodin. Pozorování pro veřejnost probíhají každou středu a sobotu dvě hodiny po setmění za jasného počasí (přesné časy viz web).

- Vstupné: planetárium - dospělí 35 Kč, děti do 15 let 20 Kč, rodina 80 Kč; hvězdárna - dospělí 20 Kč, děti do 15 let 10 Kč

Jak se tam dostanete:

na hvězdárnu a planetárium lze dojet autobusem MHD č. 46 na zastávku U Zahrádek, odkud je to asi 15 minut pěšky. Jinou možnost nabízejí linky č. 39 a 44 na konečnou stanici O. Jeremiáše. Další pěší cesta trvá zhruba 20 min.

Vlašim

Hvězdárna ve Vlašimi

Blanická 1095

258 01 Vlašim

Vlašimská astronomická společnost

B. Martinů 1341

258 01 Vlašim

Tel. pro dojednání návštěv:

602 700 109 (p. Petr Pivoňka)

607 835 434 (p. Jan Urban)

724 179 851 (p. Rudolf Vlach)

www.vas.cz


- Otevřeno: každý pátek od dubna do září (duben, září: od 20 h, květen až srpen: od 21 h)

- Vstupné: dospělí 40 Kč, děti a studenti 20 Kč

Jak se tam dostanete:

autem, na kole, pěšky - v centru Vlašimi na ulici Blanická a po ní ven z města. Hvězdárna leží v polích přibližně 150 metrů za okrajem městské zástavby přímo u silnice. Pokud do Vlašimi přijedete vlakem, narazíte na Blanickou ulici kousek od nádraží: křižuje tu železniční koleje.

Sedlčany

Lidová hvězdárna J. Sadila

264 01 Sedlčany

Tel.: 318 822 229 (p. Lomoz)

www.mu.sedlcany.cz


- Otevřeno: za jasného počasí každý pátek po setmění

- Vstupné: dospělí 10 Kč, děti 5 Kč

Jak se tam dostanete:

východiskem pro výlet na hvězdárnu jsou nedaleké Sedlčany, odkud je možné vyrazit pěšky, na kole nebo autem. Pokud zvolíte automobil, dejte se ze Sedlčan po silnici vedoucí na Příbram. Už v prvním kopci nad městem odbočte vpravo na cestu vedoucí mezi rodinné domky a chaty. Odbočka je vyznačená šipkou s nápisem Hvězdárna. Další odbočka doprava vás dovede až na vrchol kopce s hvězdárnou.

Akce v roce 2009

Celý rok probíhají po celé zemi stovky astronomických akcí pro širokou veřejnost. Nejen ve výše zmíněných hvězdárnách, ale i v observatořích a planetáriích v Hradci Králové, Pardubicích, Plzni, Rokycanech nebo Prostějově, v knihovnách, muzeích a výstavních sálech se konají nejrůznější přednášky, výstavy, pozorování, dny otevřených dveří, soutěže či workshopy s "hvězdnou" tematikou. Podrobný přehled všech akcí najdete na stránkách www.astronomie2009.cz v sekci Kalendář akcí.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist