Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Těžit, nebo jen více šetřit?

17.06.2009  |  123× přečteno      vytisknout článek

Česká republika zabezpečuje v současnosti poměrně dobře obyvatelstvo energií, i když značně drahou. Jak ale vypadá budoucnost naší energetiky?

Máme dobře koncipovanou přenosovou síť pro elektřinu, jsme tranzitní zemí pro ropovod Družba, máme spolehlivé a moderní jaderné elektrárny v Dukovanech a v Temelíně, také značné zásoby hnědého uhlí i uranovou rudu. Je to již pár měsíců, co Topolánkova vláda projednala zprávu nezávislé energetické komise (NEK) a její oponentní posudek. Ten položil důraz na využití domácích paliv, například uhlí a uranu. NEK v čele s předsedou Akademie věd ČR Václavem Pačesem ve zprávě uvedla, že do roku 2030 by podíl jaderné energie na celkové výrobě elektrické energie mohl dosáhnout až 77 procent. V Česku to je zatím 35 procent.

Závislost na dovozu roste

Zásoby hnědého uhlí v České republice jsou sice ještě značné, ale ty těžitelné jsou omezené, a to bude jeden z hlavních problémů naší energetiky. Odbytová těžba tuzemských tuhých paliv se spíše snižuje a tuzemská produkce elektrické energie sice zatím převyšuje domácí poptávku, ale aktivní saldo vývozu a dovozu, které "vyskočilo" po náběhu JE Temelín v roce 2003 a v dalších letech, bude spíše klesat. Máme sice uranovou rudu, ale to ještě není jaderné palivo. Závislost české ekonomiky na dovozu energetických zdrojů dlouhodobě stoupá. V roce 2000 činil podíl čistého dovozu na primárních energetických zdrojích 23,7 procenta, v roce 2006 již 28,6 procenta. Průměr Evropské unie byl 53,8 procenta, což znamená, že míra energetické závislosti měřená podílem přírodních, domácích zdrojů je u nás ještě relativně nízká. Pokud jde však o kapalné a plynné energetické zdroje - ropa a zemní plyn - naše závislost se blíží 100 procentům. Dokonce ani jaderná energetika není tak docela nezávislá navzdory domácím zásobám uranu, eventuálně vyhořelého paliva, protože také palivové články dovážíme.

Státní energetické koncepce

Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský chce dokončit a předložit k diskusi návrh státní energetické koncepce, která podle něho bude zohledňovat všechny druhy energie včetně jaderné. Koncepce by podle Tošovského měla zajistit, aby v oblasti energetiky nebyla zvýšena závislost České republiky na zahraničí. Energetická koncepce je strategickým dokumentem zpracovávajícím výhled tuzemské energetiky do roku 2050. "Určitě stoprocentně mohu garantovat, že klademe důraz na všechny zdroje včetně jádra," upozornil Tošovský, podle kterého bude mít ČR někdy kolem roku 2015 potíže s energetickou soběstačností. "Chceme, abychom tu závislost na vnějších zdrojích měli optimální," prohlásil.

Další uhlí, nebo úspory?

Rozpracovaný návrh státní energetické koncepce podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Martina Římana počítá s takovým uvolněním zásob hnědého uhlí, které zajistí provoz tuzemských elektráren a tepláren na dalších 30 až 40 let. Po roce 2020 také navrhuje uvažovat o dalším možném pokračování těžby černého uhlí v ČR, především za předpokladu otevření dolu Frenštát.

S návrhem, který počítá s prolomením limitů těžby hnědého i černého uhlí, však nesouhlasí exministr životního prostředí Martin Bursík. Podle něho je nutné koncepci "zásadně přepracovat". "Klíčovým slovem nové státní energetické koncepce by měly být úspory. Právě úspory jsou totiž v energetice tou nejefektivnější investicí a Česká republika v nich má obrovský potenciál, ušetřit můžeme až čtyřicet procent spotřeby. Případná těžba uhlí v severních Čechách, nový důl v Beskydech a stavba jaderných elektráren, s nimiž ministerstvo průmyslu přichází, by konzervovala naši energetiku v osmdesátých letech minulého století, namísto toho, abychom se vydali do století jedenadvacátého. Cestou jsou úspory, modernizace a decentralizace a diverzifikace zdrojů," tvrdí Bursík.

Uran zatím máme

Návrh státní energetické koncepce také počítá se zvýšením podílu jaderné energie na tuzemské výrobě elektrické energie a v této souvislosti i s využitím všech dostupných zásob uranu. Podíl výroby elektřiny z jádra by měl už roku 2030 vzrůst z dnešní třetiny na zhruba polovinu. Návrh potvrzuje i přípravu výstavby nových jaderných bloků.

Česká republika disponuje dosud významnými zásobami uranu, který je surovinou pro výrobu jaderného paliva. Uran by mohl sehrát rozhodující úlohu v podpoře rozvoje jaderné energetiky. Odhad těžitelných zásob uskutečněný na základě dosud používaných dobývacích metod předpokládá, že při instalovaném výkonu přibližně 5 000 megawatt v jaderných elektrárnách současného typu představují těžitelné zásoby uranu palivo na minimálně 50 až 75 let. Stavbu dalších jaderných bloků v Česku nepřímo doporučuje i závěrečná zpráva nezávislé energetické komise.

Těžba má odpůrce

Celkem bylo od roku 1945 zjištěno v České republice 164 ložisek a dalších výskytů uranu, těžilo se v 66 lokalitách. Jediným místem nejen v Česku, ale i v celé střední Evropě, kde se uran v současné době ještě těží, je Rožná na Žďársku. Ve zdejším uranovém dole letos "vyrobí" 242 tun uranu, zatímco za minulý rok to bylo 248 tun. Podle předpokladu bude mít v tomto roce vytěžená ruda o něco nižší obsah kovu, což souvisí s podmínkami na důlních patrech, kde se nyní dobývá.

V Podještědí se od konce 60. let uran těžil ve dvou lokalitách - v Hamru na Jezeře a ve Stráži pod Ralskem. Vytěžilo se ho tam kolem 25 000 tun, což představovalo čtvrtinu produkce České republiky. V zemi tam ale stále leží kolem 115 000 tun rudy a další ložiska jsou v Kotli, ale i v nedaleké Loužnici nebo Břevništi. V současné době se začíná mluvit o obnově těžby ve Stráži pod Ralskem. V chráněném ložisku Osečná-Kotel o rozloze 10,5 kilometru čtverečních leží podle odhadů kolem 20 000 tun rudy, což v současných cenách představuje přes 100 miliard korun. Odpůrci těžby uranu však chtějí veškeré zásoby uranu v ložisku Osečná-Kotel odepsat a zabránit těžbě uranu v celém Podještědí.

Zelená energie

Určitou tradici i potenciál mají obnovitelné zdroje. Například energetická skupina ČEZ loni v tuzemských elektrárnách meziročně zvýšila výrobu elektřiny z biomasy o třetinu na 327 gigawatthodin. Tato produkce by pokryla roční spotřebu více než 93 000 domácností. Podíl biomasy na celkové výrobě firmy je však menší než jedno procento.

Biomasu spaluje elektrárna v Poříčí u Trutnova, Tisová, Hodonín a teplárna Dvůr Králové. Nejvíce elektřiny z biomasy pochází z elektrárny Hodonín. Loni meziročně zvýšila svou produkci o 29 procent na 149 GWh. V nejbližších letech by se po technických úpravách měla produkce elektrárny zdvojnásobit.

ČEZ v Česku loni spálil 347 000 tun biomasy, což je téměř o polovinu více než v roce 2007. Všechny zdroje spalují biomasu společně s hnědým uhlím. Nejčastěji využívaným typem biomasy v ČR jsou zbytky rostlinných materiálů. ČEZ, jehož většinovým vlastníkem je stát, hodlá v následujících 15 letech investovat do rozšiřování výrobního potenciálu zelené energie 30 miliard Kč. Dvě třetiny z této částky mají připadnout na výstavbu větrníků, o zbytek se podělí výstavba a modernizace hydroelektráren a elektráren na spalování biomasy.

Další obnovitelné zdroje

I když objem energeticky využité biomasy a bioplynu v celkové energetické bilanci je u nás v mezinárodním srovnání dosud nízký, její podíl roste. Mezi obnovitelné zdroje patří vedle biomasy také vítr, vodní a sluneční energie. Například malé vodní elektrárny v České republice vyrobí kolem 1 000 GWh elektřiny ročně.

Využívání obnovitelných zdrojů vede ke snižování emisí skleníkových plynů a s výjimkou spalování biomasy i k výraznému snižování emisí ostatních škodlivin. Může se snížit i dovozní závislost a decentralizace výrob pozitivně přispívá k bezpečnosti zásobování energií.

Možnosti obnovitelných zdrojů energie však u nás nejsou plně využity a za státy evropské patnáctky v této oblasti zaostáváme. Česko by proto mělo do roku 2020 podle návrhu Evropské komise téměř ztrojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií. Zatímco v současné době se v ČR podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu z obnovitelných zdrojů vyrábí okolo pěti procent elektřiny, do roku 2020 by to mělo být již 13,5 procenta.

Je zřejmé, že další rozvoj české ekonomiky zajistí jen dostatek vhodných energetických zdrojů. Při rozhodování o tom, zda budeme více využívat ty tuzemské nebo dovážené, rozhodnou především naše možnosti. Strategická východiska tedy leží především v růstu naší ekonomiky a v úsporách energií. -

AUTOR: Karel Žítek

Zdroj: Energetika


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist