Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Sedmá generace 3-2010: Cesta města

17.06.2010  |  144× přečteno      vytisknout článek

sedma generaceKudy povede cesta města? Půjdou lesní megatendry do háje? Jak se přežívá v superghettech? Koho sledují ecorazzi? Funguje bezplenková metoda? Svítíte dobře a levně? Jaký je příběh fér kávy z Mamacoffee? Znáte tři "P" potravinové bezpečnosti? Co je geomancie? Na jak tenkém vlasci - společně s mořskými rybami - visíme? Víme, že nic pořádně nevíme? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v třetím letošním čísle časopisu Sedmá generace.

Po sedmi letech Sedmá generace v hlavním tématu čísla ohledala dopravně-městské tepny. Vojtěch Pelikán v úvodním textu Změň své město z parkoviště na obývák těšitelsky uzavírá: "Diktatura automobilů nad vybetonovanou džunglí snad nebude nevyhnutelná." V přidružené anketě se dočtete, co říkají na dopravní situaci v centru jejich města řadoví Brňané. Martin Křivohlávek z občanského sdružení Auto*Mat a pražský architekt a urbanista Tomáš Cach následně odpovídají na otázky, kdy se z Prahy stane město přívětivé pěším a kolům. Pozitivní západoevropské příklady lidem bližších městských prostor pak zprostředkovává Pavlína Ročáková.

V seriálu Ekonomičtí disidenti nás Naďa Johanisová tentokrát seznamuje s první akademickou zelenou ekonomkou Molly Scott Cato. Kurz mediální sebeobrany přiblíží neznámý pojem ecorazzi a v Sociálních světech Jana Kellera se dozvíme, kdo a jak živoří v superghettech. Seriál praktických eko-rad pokračuje výňatkem z čerstvého vydání Desatera domácí ekologie, v němž Petr Ledvina s Janem Hollanem vysvětlují, jak svítit ve dne, jak v noci a proč se nemáme bát nástupu doby LEDkové. A v pravidelné reportáži zavítala Zuzana Vlasatá do pražského Mamacoffee, pražícího a servírujícího férovou kávu.

Sekce Drobnohled nabízí jako obvykle tématický mix: Jonathon Porritt se zamýšlí nad třemi principy potravinové bezpečnosti: pružností, podporou solární energie a přemístěním. Zarážející politický thriller dvacetiletého ohlodávání tuzemských lesů, zakončeného přípravou megatendrů na pronájem těžby dřeva, pro 7.G sepsal Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Co to znamená "jít do lesa" u Romů z osad vysvětluje v dalším textu Vojta Pelikán, který zpochybňuje stereotyp, že Romové jsou pevně spjati s přírodou. Jiný stereotyp, že mimino potřebuje plenky, pak na základě vlastní mateřské zkušenosti vyvrací Kateřina Rezková.

Zkrátka nepřijdou ani kulturymilovní čtenáři: Hana Librová a Jan Miessler se podělí o divácké zážitky z dokumentárních filmů Rodinná dieta, respektive The End of the Line; Libor Kysučan chválí netradiční sborník Člověk - krajina - krajinný ráz a Tomáš Kantor představuje digitální knihu Teda Beckera a Michaela Brianda The Last, Lost Empire. Eko-filosofický přesah pak přináší Michal Kupec, přehledně shrnující různá pojetí geomancie, jejíž podstata tkví "v rozvíjení schopností člověka, které umožní vnímat a pochopit přírodu, krajinu i celou Zemi v jejím hlubším pojetí".

V závěrečném rozhovoru říká biofyzička, ekofeministka, fotografka a dlouholetá dopisovatelka 7.G Ľubica Lacinová, že žijeme ve fragmentární společnosti: "Nedokončujeme myšlienky, vety, vzťahy, prechádzame uprostred k ďalším..."

Více dokončeného a dokončených vám přeje redakce Sedmé generace.

Přečíst vybrané texty z čísla a vyplnit kvíz o předplatné 7.G můžete na www.sedmagenerace.cz

Seznam všech článků tištěného čísla 03/2010



Vojtěch Pelikán

Změň své město z parkoviště na obývák

Chodci si při vyhýbání obarví záda fasádou, cyklista se proplétá mezi nárazníky, maminky s kočárky hledají skulinu mezi auty...

 

Zuzana Vlasatá

Fair Trade: kvalita, byznys nebo charita?

Zaujala nás kavárna s neotřelým konceptem, alespoň na českém trhu. Vítejte v Mamacoffee.

 

Kateřina Rezková

Bez plenky

Na redakční radě 7.G jsme bezplenkovou metodu sledovali v přímém přenosu.

 

Jaromír Bláha

Jak ohlodat poslední neohlodanou kost

Proč se snaží český stát stůj co stůj připravit o většinu zisku z prodeje dřeva?

 

Rozhovor s Ľubicou Lacinovou

Nič poriadne nevieme

"Nedokončujeme myšlienky, vety, vzťahy, prechádzame uprostred k ďalším...," říká biofyzička, ekoložka, feministka, fotografka a dopisovatelka 7.G.

 

Karol Pribula a Vojtěch Pelikán

Motorismus funguje jako společenská droga (rozhovor s Martinem Křivohlávkem a Tomášem Cachem)

Kdy se z Prahy stane město přívětivé kolům a pěším? Co a kdo tomu pomáhá, nebo naopak brání? Ptali jsme se Michala Křivohlávka z občanské iniciativy Auto*Mat a architekta a urbanisty Tomáše Cacha, který se v Komisi Rady hlavního města Prahy pro cyklistickou dopravu věnuje rozvoji cyklodopravních opatření i prostorovému plánování.

 

Pavlína Ročáková

Míjení a setkávání

Osmdesát procent Evropanů žije ve městech. Není proto divu, že se obnova městských prostorů stává středem společenského zájmu. Vždyť kdo by chtěl žít ve vybetonovaných ulicích uprostřed hluku a smogu? Ovšem, stalo se. V některých městech za našimi hranicemi už ale řekli automobilové tyranii stop. Pojďme se na pár příkladů podívat.

 

Vít Kouřil

Takoví normální ecorazzi

Se slovem paparazzi jste se patrně už setkali víckrát, minimálně v souvislosti s nejmediálnější ze všech smrtí, dopravní nehody Lady Diany před třinácti lety (ano, čas letí jako bláznivý). To pojem "ecorazzi" asi zná málokdo. Vyhledávač google nabízí po jeho zadání 439 odkazů, bez výjimky spojených s internetovým portálem Ecorazzi.com. Oč vlastně ecorazziům jde?

 

Jan Keller

Superghetto

"Přechod od průmyslové k postindustriální společnosti přinesl jevy, s nimiž nikdo nepočítal. Patří mezi ně nárůst bídy a chudoby přímo uprostřed těch nejbohatších zemí. I když také evropská velkoměsta mají své chudinské čtvrti a svá "neklidná předměstí", jedinou ekonomicky vyspělou zemí, ve které existují skutečná ghetta, jsou zatím jen Spojené státy."

 

Naďa Johanisová

Molly Scott Cato: Zelená ekonomie znamená spravedlnost a udržitelnost

Do Brna letos zavítala zelená ekonomka ze zeleného městečka. Molly Scott Cato patří k ekonomickým disidentům, kteří se již nechtějí vyčerpávat útoky na mainstreamovou ekonomii. Místo toho se rozhodla nabízet pozitivní ekonomické varianty - a aplikovat je v praxi.

 

Jonathon Porritt

Princip tří "p"

Jakýkoliv přístup k potravinové bezpečnosti by měl být založený na třech základních principech: pružnosti, podpoře solární energie a přemístění.

 

Vojtěch Pelikán

Ušlechtilí divoši ze spišských osad?

Romové bývají opředeni mnoha barvitými stereotypy: kdekdo má jasno, že jen kradou, nepracují a žijí "každý s každým". Prostě nepřizpůsobivý chaos a cizorodost. Zvláště v minulosti k těmto představám neoddělitelně patřila ještě jedna - romantický tulák, individualista či magická Cikánka přebývající zejména v lesích u ohníčků, pevně spjatí s přírodou. Jak je tomu ve skutečnosti?

 

Petr Ledvina a Jan Hollan

Budiž světlo, budiž tma

Svítit se dá draze i levně, dobře i špatně. Světlo nám může sloužit, aniž by škodilo, nebo být také jedem. A hlavně, tmu potřebujeme - a nejen my. Na co si tedy máme dát pozor především?

 

Michal Kupec

Kdo ví, co je geomantie?

Co se skrývá pod pojmem geomantie? Jak funguje v praxi? Kdo je Marko Pogačnik a jak léčí Zemi? A co má geomantie společného s moderní ochranou přírody?

 

Lubor Kysučan

Netradiční pohled na krajinu

Nalézt knihu, která splní nejvyšší očekávání odborníka a současně zaujme a potěší laika, je stejně obtížné jako dopřát si jídlo, které je dobré a zdravé zároveň. Sborník Člověk - krajina - krajinný ráz však k takovým dílům rozhodně patří.

 

Lukáš Kantor

Podaří se transformovat americké impérium?

Dvojice angažovaných amerických politologů nekonvenčně analyzuje vzestup a pád Spojených států amerických, jejich společenský systém a současnou globální krizi.

 

Jan Miessler

Největší akvárium na světě bez rybiček?

Máme doma akvárium, máme v něm rybičky a pravidelně je krmíme. Čas od času některá z nich chcípne, jinak se ale hemží dost čile a člověk má při jídle dobrou kulisu - například pro přemítání o tom, nakolik jsou si lidé s rybičkami v akváriu podobní. I lidi je totiž třeba především pravidelně krmit, a konzumenti jsou to řádově nenasytnější. Ale zbyde po nich něco víc než po té živorodce, kterou jsme posledně spláchli do záchodu? Film Ruperta Murraye The End of the Line (2009), natočený podle stejnojmenné knihy Charlese Clovera, se takovým filozofováním zabývá pouze v míře přiměřené pro environmentálně-aktivistické dokumenty, ovšem ploutviček, žáber a zelených vykulených očí je v něm plno.



Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist