Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ekologický tisk: Jen bublina, nebo nutnost?

13.06.2012  |  115× přečteno      vytisknout článek

tiskNa veletrhu Reklama, Polygraf uspořádal časopis Sign kulatý stůl na téma ekologický tisk. Jedná se o téma, o kterém se v poslední době v digitálním tisku mluví asi nejvíc.

Vždyť kdo dnes nemá nějakou aspoň-trochu-zelenou tiskárnu, tak jako by nebyl. Velmi otevřená diskuse se týkala toho, co vlastně celá zelená agenda znamená v praxi.

OTÁZKA: Václav Loubek (V. L.)

OTÁZKA: : Jak se na problematiku ekologického tisku dívají zadavatelé?

Michal Prokůpek (M. P.): Samozřejmě nesmíme opomenout otázku ceny, nicméně ta doba, kdy zadavatel ochotně akceptoval rozdíl v ceně v řádu jednotek procent, je nenávratně pryč.

Každá společnost, která zadává do tisku prvky POP a sales promotion, má nějakou vlastní politiku, která koresponduje s jejím chováním. Jako příklad bych zmínil našeho klienta Electrolux, který má vlastní oddělení, jež se zabývá eko managementem a zaměřuje se na to, jaká stopa zůstává za těmi produkty. A požaduje po nás, abychom prokázali, že jsme schopni jim dodat tu nejekologičtější technologii. Oni si vzali tu myšlenku ekologického tisku za svou a nemají problém akceptovat zvýšení ceny tisku.

OTÁZKA: (V. L.)

OTÁZKA: : A řeší i přes ty jasně nastavené parametry výslednou cenu toho tisku?

(M. P.): Cena je vždycky na prvním místě, to znamená, že ano. Cena je významný prvek. Když to vezmeme v celkových nákladech na ty POP/POS kampaně, tak je to určitá částka. Pokud se náklady při ekologickém tisku zvýší o několik procent, tak to není problém. Oni to v rámci ekomanagementu společnosti vyžadují.

OTÁZKA: (V. L.)

OTÁZKA: : Pro některé zadavatele je ale ten tlak na cenu zásadní. Jak se to projevuje u papírů, kde byl tlak na cenu vždy největší?

Jaroslav Kůrka (J. K.): Samozřejmě, to okřídlené rčení, že cena je na prvním místě, platí všude. Platí to v supermarketech, a v naší branži možná ještě o trochu víc. Papír je vlastně tradičně ekologické médium, de facto nejlacinější. Ty doby, kdy papír pro digitální tisk stál třikrát tolik, jsou dávno pryč, dnes jsou ceny skutečně na minimu, a to i přesto, že cena buničiny na trhu se za poslední léta až zečtyřnásobila. Ten tlak trhu na výrobní náklady je tak silný, že v současné době padá jedna papírna za druhou. Naše firma na českém trhu zastupovala hegemon na trhu v digitálních papírech, papírnu Aconda, která stála u základu papírů pro digitální tisk se speciálním coatingem pro tiskárny Scitex. Přestože tato firma byla tedy jedničkou i z celosvětového hlediska v tomto segmentu, skončila před čtyřmi lety v bankrotu. Za tlak na cenu u papírů ale nemůže jen tlak zadavatelů, ale i nástup nových digitálních technologií.

OTÁZKA: (V. L.)

OTÁZKA: : Nové technologie, to je třeba latex. Mimaki nedávno uvedla svůj příspěvek do této rodiny. Jak se na latexovou technologii díváte?

Milan Hovorka (M. H.): Já jsem rád, že můžeme v našem oboru vidět, jak se neustále vyvíjí. Začali jsme před X lety se solventy, pak se trh vydal na cestu UV, dnes je to latexová technologie, se kterou přišla firma HP a Mimaki na ni navazuje a snaží se ji vylepšovat zejména v ohledu spotřeby elektřiny a inkoustů. Snaží se tu technologii rozšířit tím, že mají vlastní trade-in program, že když se chcete zbavit staré solventní tiskárny, tak vám dají slevu na koupi nového stroje. Stojí za tím poptávka na trhu po ekologických technologiích a výrobci jak materiálů, tak strojů na ni reagují. Do budoucna bude záležet na tom, jak se zadavatelé reklam na trhu budou chovat.

OTÁZKA: (V. L.)

OTÁZKA: : Jaký je obecně zájem o latexovou technologii na českém trhu?

Richard Bachora (R. B.): Zájem o tuto technologii je skutečně velký. Ta technologie si nachází cestu k zákazníkům, ti s ní pracují. A to i přes vyšší náklady, protože kdybych latexovou tiskárnu porovnal se srovnatelně velkou solventní technologií, tak je tisk pořád o nějakých 30-40 % dražší. Materiály a inkousty stojí plus minus stejně, ale počáteční investice tisk prodražuje. A není to samozřejmě tiskárna pro každého. Musíte prodávat ekologický latexový výtisk, a ne prostě někam přijít s výtiskem z latexu a srovnávat ho v ceně se solventním tiskem. Zákazník, který si kupuje latex, už musí vědět, komu prodávat. V tuto chvíli je to pořád ještě určitá specialita. Latex je například vhodný pro potisk textilu, kde má bezkonkurenční výsledky.

OTÁZKA: (V. L.)

OTÁZKA: : Textil je další obrovské téma. Je textil dnes už konkurencí tradičních médií?

(J. K.): Kdysi dávno byl tisk na textil nic. Pak se z toho začalo stávat malinké něco a dneska už je to docela slušný byznys. Nicméně papír, i když je pod tak těžkým ekonomickým tlakem, tak ho je pořád potřeba. Protože třeba i u toho textilu je jen část přímý tisk na papír, zbytek je termotransferový tisk přes speciální papír.

OTÁZKA: (V. L.)

OTÁZKA: : Co tedy zadavatel přesně vyžaduje, jaké produkty?

(M. P.): Electrolux je skandinávská firma, takže k těm ekologickým aspektům přistupuje velmi zodpovědně. Jak jsem říkal, v Electroluxu je skutečně fyzicky oddělení, které měří a počítá, jakou ekologickou stopu ten daný produkt za sebou zanechává. To v praxi znamená, že v každém kroku požadují certifikát o ekologické zátěži materiálů, barev a všeho dalšího, co se toho týká.

Co se týká ekologie, tak jako výrobce reklamy musím říct, že je velmi ošemetné dostat se ke skutečně relevantním cifrám z pohledu nákladů. Udělat komplexní audit nákladů tisku je velmi složité. Není to tak, že si vezmeme čisté náklady za inkoust, papír a odpisy stroje a sečteme je.

Prvotní poptávka na ekologii přišla samozřejmě od klienta, ale my ekologický faktor prodáváme jako produkt, jinak tisk v současné podobě bez přidané hodnoty pro klienta nemůže přežít. Pokud bychom se bavili pouze v rovině ceny, tak tam ten solvent samozřejmě válcuje vše.

OTÁZKA: (V. L.)

OTÁZKA: : Vraťme se k samotné technologii. Kde jsou limity toho latexového tisku, kromě toho, že to není úplně pro všechny aplikace?

(R. B.): Já vidím zatím limity v ceně a v tom, že někteří zákazníci si tiskárnu chtějí pořídit proto, aby konkurovali solventům. Latexová technologie pro ně není. Ta je pro někoho, kdo se chce orientovat na byznys interiérové výzdoby a interiérů celkově, protože inkousty nezapáchají. Takový zákazník to musí být a také to musí být zákazník, který ty věci umí prodat. Jediným technickým limitem dnes je, že dochází při sušení k poměrně velkému zahřívání materiálu. Ale to je věc, se kterou si výrobci umějí poradit. Třeba v případě nejpoužívanějšího materiálu v signmakingu, vinylové samolepky, se ten materiál při průchodu strojem deformuje, ale jde to kompenzovat.

(M. H.): Já bych toho hned využil, protože Mimaki přišlo s horkou novinkou, u které výše zmíněný problém Mimaki vyřešilo tím, že teplota není tak vysoká, ale je o cca 60 % nižší. Na tom je vidět, že technologie se stále vyvíjejí, výrobce zjistil, kde jsou problémy, a technologii dál vylepšil. A jsem přesvědčen, že za další dva roky ty technologie budou ještě dál, než jsou v současnosti. Stejně tak solventy na začátku skoro nebyly schopné tisknout, a kde jsou dnes. Stejné to bude s latexem. Limity ta technologie určitě má, ale jsou tu od toho, aby se překračovaly. Jde jen o to, kam trh bude směřovat, kam zadavatelé budou tlačit, aby se to vyvíjelo.

(M. P.): Já bych doplnil, že souhlasím s tou dvouletou periodou. A taky bych dodal, že míč je na straně zákazníka, aby nastavil způsob prodeje.

OTÁZKA: (V. L.)

OTÁZKA: : Pořád tady zmiňujeme jeden materiál, a to je PVC samolepicí fólie. Ta se asi nedá považovat moc za ekologický materiál? Jaké materiály tedy kopírují ten ekologický trend?

(R. B.): Určitě papír a textil jsou jedna věc, i když papír v trochu jiné formě než jen archy. Novým trendem jsou papírové desky. Co se týče textilu, tak se bavíme zejména o bavlně a polyesteru a je nutné zmínit také polypropylen. Jsou snahy vyrábět samolepicí fólie bez obsahu PVC, což bývá ve většině případů právě polyetylen. Nevýhodou tohoto materiálu je, že zase trochu jinak reaguje s teplem. Alternativou k PVC jsou dnes polyester, polypropylen a papír.

(M. H.): Dnešními technologiemi je možné potisknout prakticky cokoliv, takže jedinou otázkou je, který z těch materiálů použít na konkrétní zakázku.

OTÁZKA: (V. L.)

OTÁZKA: : A našli jste si v reklamě materiály, které lze použít?

(M. P.): Pokud můžu hovořit za nás, tak my máme technologii Durst na bázi UV tisku. Tím můžeme potisknout třeba i sklo, což je hodně zajímavá věc. Jsou firmy, které poptávají potisk skla pro dekorační účely. Ale pro nás jsou zajímavé pro výrobu POP/ /POS papírové voštinové desky. Takže jak dochází k objevování dalších materiálů, tak se mění přístup zadavatelů k tomuto produktu. Na rovinu, ať už napíšeme na cokoliv, že je to ekologické, tak je to dražší. Tato technologie je určena pro silné nadnárodní společnosti, které si ji mohou dovolit.

OTÁZKA: (V. L.)

OTÁZKA: : Proč jsou voštinové desky tak oblíbené v poslední době?

(J. K.): Začal bych asi tím, že po asi třech čtyřech letech s tímto materiálem zažívám v Česku první známky oživení zájmu zadavatelů i našich zákazníků. Musím říct, že tady zastoupená firma Atlas byla jedním z pionýrů tohoto materiálu, a to díky tomu, že spousta konkurentů nevěděla, proč vkládat invenci do něčeho takového. A tato firma se do toho pustila mezi prvními. Myslím ale, že jsme stále na začátku.

Nicméně k těm deskám - všechno souvisí se vším. Začalo to u papíru a u toho, co jsme už zmínili. Ze zkušeností, na rozdíl třeba od potravinářství v našem oboru ekologické materiály nemají jenom tu nálepku "eko", ale spoustu další přidané hodnoty, která životní prostředí šetří. Protože zkrátka ty technologie zelené jsou. Co se týká voštinových desek, tak jejich historie je osm let. Princip voštiny je ale znám stovky let, od doby, kdy si někdo všiml toho, jak včely staví své plástve. Před těmi osmi lety byla v Jižní Africe založena firma Xanita. Tehdy však vznikl jeden problém - nikdo ten materiál nechtěl. Bylo to ekologické a mělo to další dobré vlastnosti, ale lidé nevěděli, jak s tím pracovat. Kladli si otázku: Vždyť je to papír, proč je to tak drahé? Vždyť to stojí jako plast?

Velkým indikátorem, že lidé tyto materiály začínají využívat, byla Fespa v Barceloně letošní rok. Zatímco minulá v Hamburku patřila textilu, letošní byla ve jménu voštinových desek. Kromě Xanity se objevila spousta dalších nových výrobců. A to nejen z Evropy, Ameriky, ale už bylo vidět i spoustu výrobců z Asie. Jsou to dobré produkty, snad se začínají na trhu konečně uplatňovat.


Diskutující

Kulatého stolu na Reklamě se zúčastnili:

Michal Prokůpek - Atlas AG

Richard Bachora - HSW Signall

Milan Hovorka - Spandex

Jaroslav Kůrka - Swistar

Václav Loubek - Sign

AUTOR: Václav Loubek

ZDROJ: SIGN


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist