Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zahrady, zahrádkářské kolonie a město Brno

14.06.2012  |  1153× přečteno      vytisknout článek

Zahrady, zahrádkářské kolonie a město Brno

Zahrádkářské kolonie ve velkých městech, jako je Brno, představují významné plochy zeleně se značnou ekologickou rozmanitostí. Nepominutelný je i jejich význam sociální a sociálně-ekologický.

Zahrady a sady jsou trvalými vegetačními formacemi s převahou dřevin, takže kromě významu produkčního mají v městské krajině významné stabilizační účinky. Podle starších údajů zaujímaly zahrady a sady 10,5 procenta plochy katastrálního území města Brna. Pro srovnání: lesy zaujímaly 28,1 procenta a louky a pastviny pouze 1,6 procenta. Význam zahrad a sadů v urbanizované krajině města Brna vyplývá tedy již z toho, že tvoří čtvrtinu plochy trvalých vegetačních formací. Převažují zahrádkářské kolonie s druhově pestrým sortimentem ovocných dřevin, často s významným podílem teplomilných druhů (meruňka, broskvoň, vzácně i mandloň), s jednotlivými okrasnými stromy a keři, obvykle introdukovaných druhů. Zahrádkářské kolonie, které byly původně zakládány především na okraji města, jsou v současné době často obklopeny souvislou městskou zástavbou.

Jde o místa, která se nesporně vyznačují neobvykle vysokou druhovou rozmanitostí rostlin i živočichů. Naprosto převládají pěstované druhy rostlin, proto je jejich význam z hlediska přirozeného fytogenofondu krajiny dosti malý. Výjimku tvoří některé části zahrádek, kde se zachovaly zbytky populací vzácných druhů travnatých pastvinných lad (například koniklec velkokvětý). Zahrádky mají ovšem velmi důležitý význam z hlediska genofondu ovocných stromů, především ty, které mají charakter vysokokmenných sadů a kde jsou pěstovány tradiční odrůdy ovocných dřevin, které v současném velkovýrobním sadařství ustupují. Vzhledem k vysokému podílu stromů a keřů a druhovému bohatství pěstovaných i planě rostoucích rostlin nachází v zahrádkářských koloniích ekologickou niku řada druhů volně žijících živočichů, z obratlovců především ptáků, některých druhů plazů (například ještěrka obecná) a obojživelníků (například ropucha obecná). Existence zahrádek je také pravděpodobně podmínkou udržení i relativně bohaté městské populace ježka východního a také mnoha druhů bezobratlých, především hmyzu. Živočišné druhy nacházejí v zahrádkách nejen dobré potravní možnosti, ale i úkryt. Souhrnné údaje o významu zahrádek pro biodiverzitu chybějí, i když by si tento zcela specifický biotop zasloužil podrobný průzkum.

Zcela nesporný je také psychosociální (estetický, rekreační) význam zahrádek. Zahrady, sady a zahrádkářské kolonie plní v městském prostředí Brna některé funkce parků. Dávají každodenní možnost ke sblížení s přírodou, možnost stálého pozorování periodických a cyklických změn, od jara do zimy umožňují sledování neustálých proměn přírody a životních dějů. Svou pestrostí vytvářejí vhodný kontrast k unifikovanému jednotvárnému městskému prostředí. Psychosociální význam zahrádek pochopitelně vzrůstá s jejich průchodností, ale i areály zahrádkářských kolonií zcela pro veřejnost neprůchodné významně přispívají ke zvýšení pestrosti obrazu městské krajiny a příznivě ovlivňují krajinný ráz Brna.

Sociální význam zahrádkářských kolonií již v současné době zcela jistě převyšuje tradičně zahrádkáři zdůrazňovaný význam produkční. Péče o zahrádky poskytuje vlastníkům či uživatelům, jejich rodinám a přátelům smysluplné naplnění volného času v relativně přirozeném prostředí bez typických urbánních stresů. Poskytuje jim v městském prostředí jedinečnou příležitost k tvořivé práci s přírodními prvky, dříve samozřejmou pro venkovskou populaci. Vzhledem ke stárnutí městské populace, zvyšování počtu důchodců a zvětšování množství "volného" času bude sociální význam zahrádek v budoucnu pravděpodobně vzrůstat.

Zahrádky a zahrádkářské kolonie jsou na území města Brna velmi rozmanité. Proto není dosud zpracována ani jejich typologie z hlediska významu v městské krajině, která by umožnila v podrobném měřítku diferencovat na území města jednotlivé zahrádky a celé kolonie. Základním rozlišovacím znakem pro typologii zahrádek je velikost a charakter staveb na jejich území a poměr reálně zastavěné plochy k ploše rostlinného krytu.

Tradiční zahrádkářské kolonie charakterizují malé zahradní domky (přízemní obvykle dřevěné stavby s obvodem čtyři krát čtyři metry). Složení vegetačního krytu je velmi pestré, obvykle celou plochu zaujímají ovocné dřeviny s velmi různorodým sortimentem odrůd. Z eko logického hlediska nejcennější jsou vy sokokmenné dřeviny, poskytující vhodnou potravní, hnízdní a úkrytovou ekologickou niku řadě druhů živočichů. Pod ovocnými stromy a keři bývají kulturní a někdy i polokulturní travinná společenstva, případně jsou tyto plochy využívány jako polní záhony pro pěstování zeleniny či brambor. Takřka vždy je část plochy využita pro pěstování různorodého sortimentu okrasných keřů a bylin. V některých zahrádkách vznikly plošně malé, ale druhově velmi pestré a hodnotné květinové záhony a upravená alpina se skalničkami. Vysazována a pěstována je i řada druhů patřících podle Červeného seznamu flóry České republiky mezi ohrožené (nejčastěji koniklec velkokvětý, bledule jarní, sněženka podsněžník, modřenec hroznatý). Ve vhodných podmínkách se některé z těchto druhů samovolně šíří a na zahrádce vznikají jejich malé životaschopné populace. Některé z takových zahrádkářských kolonií v Brně lze označit za historické struktury krajiny, tvořící nedílnou a cennou součást brněnského "genia loci". Náleží k nim například malá zahrádkářská kolonie v sousedství nemocnice na Červeném kopci. K historicko-kulturně cenným strukturám patří nesporně zahrada sochaře Jana Šimka ve svahu nad pisáreckou kotlinou, kde vytváří své dřevěné sochy.

Část lokalit v zahrádkářských koloniích má spíše charakter chatových osad. Stavby jsou obvykle rozlehlejší, umožňující trvalejší pobyt. Dosti často jsou chaty a chatky doprovázeny dalšími objekty (garáže, přístřešky, kůlny, bazény, altány, houpačky), plocha trvalé vegetace zahrad a sadů je zmenšena. Oproti tradičním zahrádkám je odlišné i složení vegetačního krytu. Větší zastoupení mívají okrasné dřeviny, především jehličnany (nejčastěji smrk pichlavý, jalovce, túje a cypřišky), takřka nikdy nechybí nízké "sekačkové" trávníky. Chatové zahrádky často zvolna anebo skokově přecházejí do následující kategorie zahrádek s objekty trvalého bydlení. Příkladem jsou například zahrádkářské kolonie v okolí Žebětínského rybníka nebo v bystrckém údolí potoka Rakovce (Údolí oddechu).

Zahrádky a části zahrádkářských kolonií s objekty trvalého bydlení ztrácejí tradiční charakter a význam a stávají se součástí plíživou urbanizací vzniklé "sídelní kaše". Plocha trvalých vegetačních formací je výrazně snížena, zastavěná plocha často převažuje nad plochou zahrad a sadů, zvyšuje se podíl okrasných dřevin a nízkých trávníků. Ekologická, psychosociální a sociální funkce těchto lokalit je podstatně snížena, v nejlepších případech se blíží významu vilových čtvrtí.

Velmi různorodou kategorii tvoří dlouhodobě nevyužívané zahrádky. Vyskytují se sporadicky ve většině zahrádkářských kolonií. V některých dochází k rozvoji invazních neofytů, především zlatobýlu kanadského či zlatobýlu obrovského, v některých nacházíme různá stadia spontánní sekundární sukcese domácích planě rostoucích druhů rostlin. V blízkosti zdrojů diaspor v nich nastupují někdy i lesní dřeviny.

Další méně zastoupenou kategorií jsou sady a zahrady bez stavebních objektů, které se vyskytují obvykle v oblastech původního venkovského osídlení na okraji města a jejichž zachování je cenné pro venkovský krajinný ráz.

Pro úplnost je třeba se zmínit o intenzivních sadech pěstovaných na černém úhoru. Jejich plocha na území města Brna není velká, ekologickým působením se blíží orné půdě.

Plochu zahrad, sadů a zahrádkářských kolonií není možné v územním plánu automaticky považovat pouze za rezervu stavebních pozemků. Současné lokality je třeba diferencovat podle jejich stavu a významu v městské krajině. Z této diferenciace by měl vycházet návrh jejich budoucího využití. Některé tradiční zahrádkářské kolonie nesporně zaslouží trvalé zachování jako historické struktury krajiny, další je vhodné ponechat vzhledem k jejich ekologickému, psychosociálnímu a sociálnímu významu v současné městské krajině.

ZDROJ: www.literarky.cz, autor A.Buček


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist