Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ekonomika budoucnosti je zelená. Ale ne každý to ví

30.06.2012  |  zdroj: HN  |  57× přečteno      vytisknout článek

summitKonference OSN Rio+20. Úvahám o budoucnosti v brazilské metropoli dominovala debata o zelené ekonomice, skloubení růstu, rozvoje a udržitelnosti

Zelená ekonomika není žádný sen romantických ochránců přírody, ale vznikající nová realita. "Pokud nehledíme jen na další kvartál, pak buď budeme mít růst zelený, anebo žádný," shrnul eurokomisař Janez Potočnik hlavní poselství konference OSN o udržitelném rozvoji v brazilském Rio de Janeiru, která skončila o víkendu.

Dvacet let po první velké konferenci o ochraně klimatu a přírodní rozmanitosti se opět politici, podnikatelé i členové neziskových organizací opět sjeli do areálu RioCentro na okraji brazilské megapole.

Přestože v Riu vládlo příjemné "zimní" počasí, organizátoři klimatizovali konferenční prostory tak, že mnozí delegáti si na dlouhá jednání nosili dodatečné vrstvy oblečení či utíkali o přestávkách na prosluněná nádvoří. Brazilci také veškeré konferenční materiály distribuovali pouze elektronicky. Na druhou stranu však bylo RioCentro plné plastových lahví a příborů na jedno použití.

Mezi účastníky panovala shoda na tom, že i za zdmi RioCentro se od roku 1992 změnilo mnohé. Ale že v těch nejtíživějších oblastech je pokrok malý. "Ekonomický růst vytáhl z chudoby několik set milionů lidí, především v Asii. Například průměrná délka života v rozvojových zemích se prodloužila o celé čtyři roky," uvedl Andrew Steer, zvláštní velvyslanec Světové banky pro změnu klimatu.

A mnohem více dětí, včetně děvčat a chlapců z favel Rio de Janeira, má lepší přístup ke vzdělání a zdravotnictví. Důležitý posun nastal i v podílu na rozhodování a dodržování lidských práv, jak dodává zpráva UNDESA SD-21, jedna z řady studií na konferenci.

Příroda v ohrožení

Cena, kterou za to svět platí, je však vysoká. Podle švédských odborníků lidstvo překročilo planetární hranice u 3 z 8 klíčových ekosystémů (biodiverzita, klimatické změny a dusíkový-fosforový cyklus). K dalším se blíží. Chudoba přetrvává - miliarda lidí stále hladoví, takřka miliarda nemá přístup k pitné vodě a miliarda a půl se musí obejít bez zdroje elektřiny.

Rostoucí HDP nijak nezastavilo nárůst nerovností mezi státy a hlavně uvnitř států samotných. Ceny ropy i dalších zdrojů šplhají vzhůru a hlavně kmitají jako na horské dráze. Rychle ubývá nejen zdravá voda, ale také lesy a úrodná půda. Přitom do roku 2030 má poptávka po vodě a energii narůst o 40 procent a po potravinách dokonce o polovinu. K tomu ale přibyly i nové jevy. Vzestup velkých zemí Jihu (hlavně BRICS) doprovází nárůst vzájemné závislosti. Závislejšími jsme na spotřebě energie i na mezinárodním obchodu. Ani na nové výzvy, ani na staré problémy však nejsou připraveny společná pravidla a instituce.

Hlavním nástrojem je trh

Tisíce diplomatů dlouhé měsíce vyjednávali o tom, jak jubilejní summit využít k zelené transformaci globální ekonomiky, která by zároveň pomohla omezit chudobu a začlenit do udržitelných hospodářských aktivit zatím vyloučené skupiny. Odborníci i politici se na základních principech vesměs shodují. I na tom, že máme potřebné prostředky.

Shoda panuje v tom, že je třeba zvýšit nabídku zdrojů, materiální a energetickou efektivnost, usměrňovat poptávku, včetně odpovědné spotřeby a populační politiky, a zvýšit celkovou odolnost přírodních i lidských systémů.

Hlavním nástrojem je trh. Vlády mu však musí definovat taková pravidla, aby tu správnou cenu měly pokud možno všechny důležité přínosy i náklady. Ekologická stopa naší spotřeby se musí výrazně snížit. Některým přírodním zdrojům a službám je třeba cenu stanovit (např. biodiverzitě), jiným ji zvýšit (např. spotřebě uhlíku či vody). Již vznikají a vzniknou nové trhy i nová zelená pracovní místa.

Do potřebné infrastruktury musí investovat především státy, stejně jako musí zajistit spravedlivý přístup všech k potřebným zdrojům. Ale nejde jen o nová zelená odvětví, jako jsou obnovitelné zdroje či úsporné technologie. Proměnou procházejí stávající podnikatelské modely. A nejde jen o výraz společenské odpovědnosti, ale přípravu na novou globální realitu.

Firmy dnes přehodnocují své zacházení se zdroji, hledají úspory a omezují negativní dopady jak na životní prostředí, tak na okolní společnost. Vodárenské firmy se například snaží nejen omezovat úniky, a snižovat tak své emise CO2, ale též vyrábět energii z vody, kterou dodávají, či prodat k dalšímu využití dříve odpadní kaly.

Analytici, jako například autoři Evropské zprávy o rozvoji 2012, dodávají jedno klíčové novum: snaha o vyvážený pokrok ve všech oblastech je důležitější než každý z těchto cílů sám o sobě. To je slabá stránka nejen u většiny rozhodování (firem a států), ale také ve vzdělávání, veřejné komunikaci, výzkumu.

Globální změna je nevyhnutelná

Při stávající politické a ekonomické logice mnoho kroků, jež jsou pozitivní v jedné oblasti, přináší negativní dopady na oblast jinou. Zvýšení zemědělské produkce dále vyčerpává vodu a půdu, omezení fosilní energie zvyšuje náklady rozvoje a rychlé snižování nerovností je zatím těžko myslitelné bez překračování ekologických limitů.

Bez zásadní změny chování - nějakého druhu systémové změny - se tak s největší pravděpodobností neobejdeme. Je jen otázkou, kdy k ní dojde. Ačkoliv na všech rovinách - národní, lokální i regionální - je třeba něco změnit, klíčového obratu lze dosáhnout jen na globální úrovni.

Většina scénářů udržitelného rozvoje potvrzuje, že lidstvo se může vyhnout nejhoršímu, pokud a) bude směřovat k tomu, co se dnes zdá rozumné a možné, b) maximálně využije technologické možnosti a c) překoná ekonomické a politické překážky.

Jak ale ukázal summit Rio+20, právě ten třetí předpoklad se nedaří naplnit. Taková transformace se totiž neobejde bez vítězů a poražených mezi zeměmi, odvětvími i sociálními skupinami.

Mnohé rozvojové země se obávají, že by takové závazky nezvládly a že by jim svazovaly ruce v domácím rozvoji. Ale hlavně, že mohou být skrytou formou protekcionismu či zvýšení jejich závislosti na rozvinutých zemích.

Evropa je sice ochotná leccos nabídnout a z lecčeho ustoupit, ale současná ekonomická krize ji nedává příliš velký prostor. Ostatní vyspělé země se k tomu staví velmi vlažně. A velké, rychle bohatnoucí rozvojové země se schovávají za ty nejchudší. Bez pomoci od rozvinutých zemí se o zelené ekonomice nechtějí příliš bavit.

Petr Lebeda
Autor je ředitelem analytického centra Glopolis.
od našeho spolupracovníka Rio de Janeiro


Kdo také přijel na summit do Ria

Na summit do Ria přijeli zástupci 191 členských zemí OSN včetně 86 prezidentů a premiérů. A také mnoho podnikatelů a celebrit.


HILLARY CLINTONOVÁ

americká ministryně zahraničí


FRANCOIS HOLLANDE

francouzský prezident


MAHMÚD AHMADÍNEŽÁD

íránský prezident


  EDWARD NORTON

americký herec a vyslanec dobré vůle OSN pro biodiverzitu


LEILA LOPESOVÁ

Miss Universe 2011 a ambasadorka OSN pro boj proti desertifikaci


  RICHARD BRANSON

britský podnikatel a miliardář

STAROSTOVÉ ZA UDRŽITELNÝ ROZVOJ
V Riu se setkali na doprovodné akci ke konferenci také starostové obřích světových měst - měla název Starostové megapolí bojují proti klimatickým změnám. Na snímku obklopují starostu New Yorku Michaela Bloomberga (uprostřed) šéfové radnic Heidelbergu, Johannesburgu, Soulu, Ria de Janeira, Lagosu, Sao Paula a Buenos Aires. (zleva doprava).


Co je zelená ekonomika?

Podpora ekonomického růstu a rozvoje, které zároveň uchovávají přírodní bohatství, jež poskytuje zdroje a environmentální služby, na nichž je založen náš blahobyt. Aby toho průmysl dosáhl, musí podporovat investice a inovace, které podporují udržitelný růst a podporují vytváření nových ekonomických příležitostí. (OECD)

Image nebo trend

Mnoho firem má ve svých strategiích rozvoje zmíněnou udržitelnost a kladný vztah k prostředí, ale často je to jen snaha o vylepšení image. Zmenšují se rozpočty mezinárodních organizací zabývajících se ochranou životního prostředí, jejich místo by mohly nahradit soukromé firmy. Dlouhodobé programy na udržitelný rozvoj a péči o lidi má ale menšina velkých firem, například Nike, Unilever, Nestlé.

Další příklady firem zelené ekonomiky

Jain Irrigation Systems

rodinná firma s globální působností, která vyvinula zavlažovací systém pomáhající malým a středním farmářům omezovat spotřebu vody a zvyšovat produktivitu osiva a hnojiva.

Natura Cosméticos

brazilský výrobce kosmetiky, který spolupracuje s nevládními organizacemi a venkovskými komunitami, od nichž získává suroviny a vyrábí a prodává jejich produkty, čímž propaguje ekonomický rozvoj a zároveň přispívá k ochraně biodiverzity.

Zdroj: OECD, Financial Times, Český statistický úřad


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist