Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vincent Kerry Smith: Dejte lidem silný příběh a oni zaplatí

10.07.2012  |  zdroj: HN  |  32× přečteno      vytisknout článek

Vincent Kerry Smith: Dejte lidem silný příběh a oni zaplatí

Vincent Kerry Smith, profesor ekonomie životního prostředí na Arizonské státní univerzitě

Rozhovor.

Lidé jsou ochotní zaplatit až 10 procent HDP dané země za zlepšení kvality ovzduší. Dostupnost rybaření či národních parků zase ovlivňuje třeba nezaměstnanost. Na základě zkušenosti z USA to tvrdí americký profesor ekonomie Vincent Kerry Smith, který měl nedávno hlavní přednášku na celosvětové konferenci o ekonomii životního prostředí v Praze. Právě životní prostředí je pro ekonomiku tak zásadní, že musí tvořit nedílnou součást úvah o hospodářské politice.

OTÁZKA: HN: Kde vidíte souvislost mezi makroekonomickou politikou a ochranou životního prostředí?

Většina ekonomických analýz týkajících se životního prostředí se dělá spíše na mikroúrovni. Například sledujeme dopad špatné kvality ovzduší na obyvatele a jejich zdraví. Epidemiologové odhadují, jak to může zvyšovat výskyt některých chorob a tak zkracovat náš život. My jako ekonomové zase sledujeme, kolik jsou lidé ochotni zaplatit, aby se vyhnuli zvýšenému riziku předčasné smrti.

V USA nyní státní Agentura na ochranu životního prostředí dokončila analýzu zákona na ochranu ovzduší (Clean Air Act). Lidé oceňují zlepšení ovzduší, kterého bylo díky tomuto zákonu dosaženo, na deset procent našeho HDP ročně. To ale není něco, co by šlo jen tak odbýt. A může to souviset i s nezaměstnaností.

OTÁZKA: HN: Jaký má čistý vzduch vztah k nezaměstnanosti?

Když změníte příjem lidí o deset procent, změníte i celkové HDP. Začnou se také chovat jinak, jinak pracovat, jinak si vážit volného času. Ukážu vám to na příkladu.

V ekonomii existuje koncept nejnižší mzdy, za kterou jsou lidé ochotni pracovat. I jako nezaměstnaní nevezmou volné místo, dokud jim tuto takzvanou rezervační mzdu nenabídnete. Představte si ale, že by vláda řekla, že omezí kontrolu čistoty ovzduší, protože se musí starat o příliš mnoho nezaměstnaných. Možná by pak byli raději ochotní pracovat za méně peněz, než aby se zhoršilo ovzduší a tím i zdraví jejich dětí.

Nebo si vemte rodiče astmatických dětí. Aby se o něj postarali, musí si najít flexibilnější práci i třeba za nižší plat. A vzhledem k rozšíření takových chorob to v souhrnu může mít značný dopad na ekonomiku. Takové úvahy vyžadují od makroekonomů, aby vážně přemýšleli o vlivu životního prostředí na hospodářství.

OTÁZKA: HN: Zní to pěkně. Ale není přece vůbec jisté, že lidé jsou ochotni platit za zlepšení životního prostředí tolik, kolik říkají. Stejně tak často tvrdí, že jim záleží na zdraví, ale nechtějí chodit k lékaři či cvičit. Kde vidíte rozdíl?

Jde hodně o motivaci lidí. To vidíte i mimo oblast životního prostředí. Strávil jsem tři roky výzkumem toho, proč lidé mezi třiceti a šedesáti lety nepřestávají kouřit. Nejsou to žádní teenageři, nemyslí si, že budou žít navždy. Vědí o zdravotních rizicích kouření, a přesto nepřestanou. Otázka je proč?

Detailně jsme analyzovali, co změní jejich chování, na co reagují. Přitom je důležité zamyslet se nad smrtí. Já třeba uvažuji o smrti jako o "čisté věci" - budu tady a pak tu nebudu. Nikdy jsem nepřemýšlel o příchodu smrti, o umírání. Starší lidé sice možná nepřemýšlejí o umírání, ale viděli umírat například své rodiče. A to je důležité.

Kuřáci reagují na konkrétní popis umírání. Například na chronickou obstrukční plicní chorobu, nejrozšířenější následek kouření. Když jim někdo říká, užíval jsem si kouření spoustu let každý den a bylo to skvělé. Ale říká jim to přes přístroj, protože nemůže mluvit. A říká, že neuvidí své vnuky, protože umírá, někteří přestávají kouřit. Omezí to ve stejném míře, jako kdyby se cigarety zdražily o padesát procent.

Podobné reklamy nyní začaly používat americké úřady. To není žádná vrcholná behaviorální ekonomie, ale funguje to.

OTÁZKA: HN: A jak to funguje v případě životního prostředí?

Musíte dát lidem příběh. Když se mně zeptáte, kolik jsem ochoten zaplatit, aby se úroveň nějaké toxické látky v prostředí snížila z této hranice na tuto hranici, nemám vodítko a nevím, co odpovědět.

Když ale vysvětlíte, že ta proniká z půdy do podzemní vody, že část podzemní vody se používá jako pitná a že je tu riziko, že to při porodu může usmrtit dítě, je to něco jiného. Když pak dodáte, že existuje plán, který bude mít určitý efekt - i když magicky nesníží výskyt takové látky na nulu - a zeptáte se, kolik bych zaplatil, funguje to.

OTÁZKA: HN: Jak vůbec oceňují ekonomové lidský život a jak počítají cenu jeho zkrácení?

Když se jako ekonomové bavíme o statistické hodnotě lidského života obecně - ne vašeho nebo mého konkrétního života - mluvíme vlastně o ochotě podstupovat riziko. Lidé si svůj život cení podle toho, jak moc ho riskují. Například jak používají v autě bezpečnostní pásy, za jakou mzdu vykonávají riskantní povolání atd. Zajímavé je přitom, jak to souvisí s věkem.

Někteří ekonomové z administrativy prezidenta Bushe přišli s nápadem, že bychom měli u starších osob snížit cenu života. Staršímu člověku už ho tolik nezbývá, jeho naděje na dožití je nižší. Nazývali to "senior discount" stejně jako třeba slevu pro seniory do kina nebo městské dopravy. Jenže se ukázalo, že to funguje přesně naopak.

Pracuji na rozsáhlém výzkumu, zaměřeném na chování lidí mezi padesáti a šedesáti lety v USA a v Evropě. Ukazuje, že ve skutečnosti jsou starší lidé ochotni si připlatit za snížení rizika předčasné smrti, cení si svého život více než mladí. Dává to smysl. Zbývá mi jako staršímu člověku méně života, je pro mě vzácnější, proč riskovat, že ho ztratím. Samozřejmě to není u každého stejné. Když se někomu výrazně zhorší zdraví, když je jeho život tvrdý, je ochoten více riskovat. Opět to dává smysl.

OTÁZKA: HN: Našel jste nějaké rozdíly mezi chováním Evropanů a Američanů?

Ano, zjistil jsem spoustu rozdílů mezi zeměmi, zejména v oblasti toho, co vnímají jako riziko. V USA jsou mnohem tolerantnější k vlastnictví osobních střelných zbraní, ale víc než Evropané považují za riskantní kouření. V USA jsou také tolerantnější k riskantním rekreačním aktivitám, ale zatím nevíme proč. Možná že Evropané ještě nemají s něčím takovým velké zkušenosti.

OTÁZKA: HN: Podle vašich výzkumů se mění způsoby rekreace i v souvislosti s rostoucí nezaměstnaností. Jak?

Lidé mají informace o nezaměstnanosti z televize, z médií a při její vysoké míře mění nezaměstnaní i zaměstnaní své chování. Ve Spojených státech hledají levnější rekreaci, přestanou jezdit na daleké cesty, hledají odpočinek levně nedaleko domova. Dobře to můžeme vidět na měsíčních údajích o sportovním rybaření na pobřeží USA v letech 1980 - 2011. S rostoucí nezaměstnaností přibývá rybářů na pobřeží nebo mířících k vnitrozemským jezerům. Lidé také zřejmě více navštěvují národní parky nedalo svého bydliště.

OTÁZKA: HN: Takže můžeme zvýšit cenu za jezera a národní parky a donutit tak lidi, aby hledali práci trochu rychleji?

Ano, když zpoplatníte rekreační aktivity nedaleko bydliště, kterých využívají i nezaměstnaní, zkrátíte tak dobu, kdy odpočívají a nehledají práci. Je to pobídka a může to fungovat. Nezaměstnaní si totiž - alespoň v USA - nejprve užívají volna a teprve v průběhu tří týdnů roste intenzita hledání nové práce a klesá jejich rezervační mzda.

Ale zavést placený vstup do národních parků a k jezerům nebude asi příliš populární metoda boje proti nezaměstnanosti.

Vincent Kerry Smith (67)
Zabývá se souvislostí životního prostředí a makroekonomické politiky, oceňováním životního prostředí a vlivem rizika na rozhodování lidí. Je členem americké národní akademie věd a nyní působí jako profesor ekonomie životního prostředí na Arizonské státní univerzitě v USA. Vydal 15 knih. Je ženatý, má dvě děti a dvě vnoučata. V Praze byl na pravidelné konferenci ekonomů zabývajících se životním prostředím EAERE, kterou letos hostila Česká republika a pořádalo ji Centrum životního prostředí Univerzity Karlovy na Vysoké škole ekonomické v Praze.

AUTOR: Marek Hudema
AUTOR: Jan Klesla
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist