Z rozkladové komise MŽP

k § 66 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 350/2012 Sb.

Orgán ochrany přírody může stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro
výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště
chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat, pouze v případech, kdy
nebylo k této činnosti vydáno povolující rozhodnutí podle zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny.

Odůvodnění:
Ustanovení § 66 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, podle kterého je
orgán ochrany přírody oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro
výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných
částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat, bylo do (původního) znění zákona vloženo
jakožto významné preventivní ustanovení. Podle tohoto původního znění byl orgán ochrany
přírody oprávněn omezit nebo zakázat i činnost povolenou, pokud prokázal, že by výkon
takové činnosti mohl způsobit tímto zákonem nedovolenou změnu přírody. Povolenou
činností se přitom rozuměla jak činnost jiným zákonem nezakázaná či neomezovaná tak i
činnost, která byla povolena individuálním správním aktem vydaným jiným správním
orgánem.

Zákonem č. 350/2012 Sb. (tzv. velká novela stavebního zákona a související novelizace
některých dalších předpisů) bylo ustanovení § 66 zákona č. 114/1992 Sb. s účinností od 1.
ledna 2013 doplněno o druhý odstavec, který vylučuje, aby byla činnost omezena nebo
zakázána v případě, kdy bylo vydáno platné pravomocné rozhodnutí. Ustanovení druhého
odstavce je přitom nezbytné vykládat v návaznosti na odstavec první - odstavec druhý má na
mysli pouze rozhodnutí orgánu ochrany přírody vydaná podle zákona č. 114/1992 Sb. a
nikoliv jakákoliv rozhodnutí podle jiných zákonů (např. stavebních úřadů podle stavebního
zákona).

Účelem provedené změny je ochránit nabytá práva subjektů, kterým byla činnost řádně
povolena, zároveň však nesmí dojít k nedovolené změně obecně nebo zvláště chráněných
částí přírody. Znamená to tedy především, že orgán ochrany přírody není oprávněn omezit či
zakázat činnost tehdy, kdy pro ni bylo vydáno povolující rozhodnutí podle zákona č.
114/1992 Sb., tj. kdy byl orgánem ochrany přírody řádně posouzen vliv činnosti na dané
přírodní podmínky. Takový postup je naplněním účelu ustanovení § 66 zákona č. 114/1992
Sb., které zajišťuje ochranu dynamiky (proměnlivosti) přírodních procesů, a to i v případě, že
je tato činnost (podle jiných zákonů) povolena.