Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Rudawski park krajobrazowy neboli Rudavský přírodní park

06.09.2009  |  152× přečteno      vytisknout článek

Rudawski park krajobrazowy se rozprostírá na polském území nedaleko hranic s naší republikou.

Od roku 1989 je veden jako chráněná oblast o rozloze 15 705 ha, území je z 57 % zalesněno. Skládá se ze tří hlavních částí, Rudawy Janowickie, Góry Sokole a Góry Ołowiane, na ně navazují další pahorkatiny či doliny. Severní a východní hranici území, pokud pomineme vybočující Góry Ołowiane, tvoří řeka Bóbr, jižní část odděluje od Krkonoš Przełęcz Kowarska (Kowarské sedlo) a západní hranice se táhne mezi Kowary a Wojanówem. Samotný název "Rudawy" upozorňuje na těžební činnost, která tady probíhala už ve středověku. Kromě vyhlídkových kopců se zde nachází plno skal, pročež oblast patří k oblíbeným horolezeckým destinacím. Tolik úvodem, nyní si o jednotlivých částech parku řekneme více.

Rudawy Janowickie

Jedná se o nejrozsáhlejší část chráněného území, její hlavní hřeben se táhne od severu k jihu v délce šestnácti kilometrů. Můžeme ho pomyslně rozdělit na severní a jižní část, které od sebe odděluje Przełęcz Rudawska (Rudavské sedlo - 740 metrů). Název oblasti je odvozen od obce Janowice Wielkie (Velké Janovice), jež se sice nachází těsně za hranicemi parku, leč přesto o ní prozradím pár údajů. První zmínka o vsi pochází z roku 1367, kdy byla osada velmi úzce svázána s hornickou činností v Miedziance, čili s významným slezským hornickým střediskem na dolování rud mědi, stříbra a zlata. V 16. století v obci zprovoznili zařízení na úpravu měděných a olověných rud, v roce 1610 vybudovali první papírnu a v 18. století se rozšířilo i domácí tkalcovství. Dnes v místě, odkud se vychází do hor, najdeme mimo jiné dva kostely a bývalý zámek, který slouží coby ústav pro děti a mládež. Vraťme se ale k přírodnímu parku a heslovitě si představme jednotlivá místa, začnu od jihu.

Przełęcz Kowarska (Kowarské sedlo) - jak jsem se již zmínil, jedná se o nejjižnější bod chráněného parku, jenž se nachází v nadmořské výšce 747 metrů. Název se odvíjí od blízkého města Kowary, které vzniklo ve 12. století coby hornická osada. Dnes nás v něm upoutá hlavně pěší zóna s měšťanskými domy, radnicí a kostelem.

Skalnik - nejvyšší hora celého parku (935 metrů). Na vrcholu se nacházejí skalky a nejvyšší bod nabízí i vyhlídku. Nejvíce zaujme pohled na Krkonoše s dominující Sněžkou. Současně lze přehlédnout i značnou část chráněné oblasti, v níž obzvlášť vynikají Góry Sokole se svými dvěma nejvyššími kopci, a nechybí ani pohled na města jako Kowary či Jelenia Góra.

Kolorowe jeziorka (Barevná jezírka) - tři jezírka, která vznikla propadem starých důlních šachet. Odlišují se od sebe barvou hladiny, což se odvíjí od kysličníků kovů, které se zde těžily (hlavně železo a měď). V případě Červeného jezírka se navrch přidal i pyrit, jenž dříve představoval hlavní zdroj síry pro výrobu kyseliny sírové.

Nyní si jezírka probereme postupně a začnu, ač jsem při svých cestách postupoval obráceně, u Marcizsówa v obci Wieściszovice, jež představuje nejlepší výchozí bod. Z osady vede na vrch Wielka Kopa zelená značka, a tak se po ní vypravme. Začnu na placeném parkovišti u úpatí parku (cena za auto činila v létě 2009 pět zlotých). Purpurowe (Czerwone) Jazierko se nachází hned za parkovištěm v nadmořské výšce 560 metrů v prohlubni bývalého dolu, jehož délka se blíží ke 430 metrům a šířka ke 110 metrům. Při pohledu na jezírko si člověk připadá jako v jiném světě, něco podobného se tak často nevidí. Písečné stěny a skalky s občasnými tunýlky obklopují načervenalou vodu, jejíž zbarvení dokonale koresponduje s názvem místa. Na okouzlení prostředím nic nezmění ani skutečnost, že až k jezírku dosáhla komerční činnost. V blízkém stánku lze zakoupit pivo či klobásku, případně se dá svézt nad vodní plochou po laně.

Zhruba o půl kilometru dál v nadmořské výšce 635 metrů nad mořem se rozprostírá Błękitne (též Szmaragdowe či Niebieskie) Jeziorko. Tentokrát je barva vody zelená až modrá, vodní plochu obklopuje smíšený les. Přestože ubylo skalek, je stále čím se kochat, horší situace může nastat při dalším zastavení. Zielony Stawek (Czarne jeziorko), jenž leží nejvýše (730 metrů nad mořem), totiž občas nadobro vyschne. Pak se může přihodit, což se stalo i mně, že po vodě není ani vidu ani slechu. Ale co, nezoufejme si, když nic jiného, můžeme si alespoň u každého z jezírek přečíst naučné cedule, případně se o to, teď nechci nikoho podceňovat, pokusit. Texty jsou totiž, neb se nacházíme v zahraničí, psány výhradně v polštině.

Polsko, mapa

Wielka Kopa - jak jsem již uvedl, z Wieściszovic vede na tuto horu podél barevných jezírek zelená turistická značka. Ta pak pokračuje do obce Czarnów, jež se nachází těsně pod Skalnikem. Vraťme se ale zpět. Wielka Kopa je nejvyšší horou východní části Rudaw Janowickich (871 metrů), přičemž z mapy lze vyčíst, že z vrcholku máme pěkný výhled. Tato informace však notně pokulhává, protože stromy stále rostou a vůbec se za to nestydí, ostatně k tomu nemají důvod, neb běží o jejich přirozenost, a proto můžeme mluvit pouze o notně omezeném rozhledu.

Wołek - ocitáme se v severní oblasti Rudaw Janowickich. Wołek představuje jeden z významných vrcholů (878 metrů), v této části parku ho převyšuje pouze Dzicza Góra (881 metrů).

Starościńskie Skały - malebné žulové skalní městečko (věže, brány, průlezy) na vrcholu Lví hory (719 metrů) s vyhlídkou na Krkonoše i Góry Sokole. Skaliska byla pro svoji krásu zahrnuta v 19. století do romantického zámeckého parku v nedalekých Karpnikách, v nichž měl své letní sídlo bratr pruského krále.

Skalny Most - dva od sebe oddělené, přibližně 30 metrů vysoké žulové bloky, jež u vrcholku spojuje přírodou vytvořený kamenný most. Okolo vede naučná stezka. Další zajímavé skalky, pokud vypustíme už zmíněné Starościńskie Skały, najdeme poblíž, zmíním je jenom krátce. Různorodé shluky žulových skalek tvoří např. Fajka či Skalne Bramy, v případě Piece jde jak o převis (ukrývali se pod ním lidé v průběhu třicetileté války), tak o vyhlídku. Ta je však poněkud slabší, nabízí pouze pohled na nejbližší kopce.

Zamek Bolczów (zřícenina hradu Bolčov) - dosti rozsáhlé sídlo zdobí hradby a pozůstatky paláců i věží, na vnitřní nádvoří se prochází zachovalými bránami. Nechybí ani studna, tu však při mé návštěvě z velké části plnily navršené odpadky. Tolik k současnému stavu, nyní se ponořme do historie. Hrad založil svidnicko - javorský rytíř Bolcz v roce 1375. Po roce 1419 se sídlo stalo opěrným bodem husitů působícím v těchto končinách. Roku 1433 byl hrad obklíčen a poničen, následně byl znovu obnoven a rozšířen o nádvoří s věžní branou. V letech 1537-1543 vlastnil objekt tajemník krále Zikmunda Starého Justus Decius, který ho nechal renesančně přestavět. Za třicetileté války sídlo obsadili Švédové a dle všeho jejich vinou hrad v roce 1645 vyhořel. Od té doby je zříceninou.

Góry Sokole

Sokolí hory, jak zní český název území, se nachází na západ od Rudaw Janowickich, byť k nim občas bývají připojovány. Předěl mezi oběma oblastmi představuje Karpnicka Przełęcz (475 metrů). Tímto sedlem prochází silnice mezi obcemi Karpniki a Trzcińsko a najdeme v něm velké parkoviště, z nějž se většina turistů vydává k nejfrekventovanějším místům Sokolích hor. Do oblasti se dá dostat i po turistických značkách z obcí Wojanów a Trzcińsko. To už ale odbočuji poněkud stranou, vraťme se k horám. Na menší kopce Sokolích hor jako Browarówka (510 m), Rudzik (500 m), Łysa (480 m) a Buczek (456 m) dohlížejí coby kvočny na kuřata Krzyżna Góra a Sokolik. Tyto dvě výrazné hory se nacházejí vedle sebe a bývají občas nazývány "dvojčata".

Krzyżna Góra - se svými 654 metry nejvyšší bod Sokolích hor. Na vrcholu najdeme skalisko s vyhlídkou a křížem. Výhledy se nabízejí převážně jižním směrem, z chráněné oblasti vidíme hlavně Skalnik a Karpnickou pahorkatinu, o něco dál se táhne masiv Krkonoš. Kříž dala vztyčit v roce 1830 princezna Marianna, švagrová pruského krále Viléma. Poblíž mezi dalšími skalisky se nacházel i skalní hrádek Sokolec (založen roku 1364 a zničen 1434).

Sokolik - zalesněnému vrcholu (642 metrů) vládnou skalky, nad kterými se zvedají dvě skály vysoké čtyřicet metrů. Ty se nazývají Blíženci a jsou vidět i z notné dálky, jelikož vystupují nad okolní porost. Na vyšší z nich lze vyjít po železném schodišti, vrchol nabízí kruhový rozhled. Směrem na jih se kromě Krkonoš či Skalniku ukazuje i Krzyżna Góra, východu vládnou Rudawy Janowickie a kousek severněji za údolím říčky Bóbr následují Góry Ołowiane. Sever a západ patří zvlněné krajině, pozornosti neunikne ani Jelenia Góra.

Husyckie Skały (Husitské skály) - najdeme je kousek od sedélka mezi vrcholy Krzyżna Góra a Sokolik. Nabízí se z nich výborný výhled na Sokolik, současně odtud odbočuje černá turistická značka na Krzyżnou Góru, jež ovšem (léto 2009) nebyla v dolních partiích vůbec vyznačena. Zbývá doplnit, jak místo přišlo ke svému jménu. V průběhu noci z 11. na 12. srpna 1434 se tady při úprku z hradu Sokolec zřítil husitský oddíl do údolí, čili žádná příjemná událost.

Szwajcarka - turistická dřevěná chata na úpatí Krzyżne Góry z roku 1823. Přímo kolem ní se prochází od parkoviště v Karpnickém sedle k oběma nejvyšším vrcholkům.

Trzcińskie Mókradla (Trzcinské mokřadla) - toto místo územně do Sokolích hor nespadá, leč vzhledem k tomu, že jsem v souvislosti s výstupem do kopců zmínil obec, od níž je název mokřadel odvozen, dopřeji mu prostor. Jedná se o rašeliniště, jež je v těchto končinách spolu s Redlinským sedlem nejbohatší na vzácné a chráněné druhy fauny i flóry. Mezi významné rostliny patří např. sleziník hadcový a vstavač, ze zvířat uvedu coby vybraného zástupce mloka skvrnitého. K mokřinám nevede žádná značka, možná je to ale jenom dobře.

Góry Olowiane

Poslední část chráněného území představují Olověné hory. Jedná se o poměrně malé území, i proto bude má informace pouze stručná. Oblast se rozprostírá neseverněji a od předchozích dvou částí ji odděluje říčka Bóbr. Původ názvu snad není třeba vzhledem k těžební činnosti příliš rozebírat. Zalesněnými kopci, pokud odečteme spojnici z Janowic Wielkych, prochází jediná značená trasa, nejvyšší bod dosahuje 560 metrů. Vyhlídku nabízí kóta Bózanka, nedaleko od ní se nacházejí zbytky bývalé chaty, nechybí ani tradiční skalky.

Závěrem

Tolik k chráněnému parku, jenž neznalého potěší svou malebností. Nyní doplním pár praktických údajů. Už v textu jsem se snažil uvést, jak a kudy se dá do oblasti nejlépe dostat. Znovu připomenu, že v případě jízdy autem není problém zastavit na některém parkovišti, případně lze vozidlo ponechat na území naší republiky na Pomezních boudách (pravidelně sem jezdí i autobusy z Trutnova), odkud se dá přibližně za hodinu dojít do Kowarského sedla. V letních měsících, snad nedojde od roku 2010 ke změně, navíc mezi Trutnovem a Jeleniou Górou jezdí vlak. Při jeho použití se k nástupu do parku na polském straně nejlépe hodí zastávky Marcizsów (Kolorowe jeziorka, Wielka kopa), Janowice Wielkie (zřícenina hradu Bolczów, Starościńskie Skały, Góry Ołowiane) či Trzcińsko a Wojanów (Góry Sokole). Zbývá jen upozornit, že je třeba si vzít do vlaku dvojí měnu. Na českém území se platí lístek v korunách, zatímco v Polsku jsou nutné zloté.

Větší problém jsem měl s mapami. Nevím, jak je tomu jinde, ale mapa KČT č. 22 Krkonoše končí před Skalnikem, takže na plánu nejdůležitější místa nenajdeme. Buď tedy, pokud tomu u jiných vydavatelů není jinak, nezbývá, než si sehnat polskou verzi map, nebo hledat na internetu. Jak ale přiznám, já osobně si z počítače vyjel mapku v dosti špatném měřítku, kterou bych dvakrát nedoporučoval, proto ani neuvedu odkaz. Případně si také lze v době dnešních digitálních fotoaparátů vyfotit v oblasti některou tabuli s mapou parku a postupovat podle ní. K tomu doplním, že jsem nevhodnější mapu, která se mi osvědčila, objevil u chaty Szwajcarka a u vlakového nádraží Janowice Wielkie. Snad budou informační tabule sloužit turistům i nadále a nepoškodí je nějaký vandal.

Tolik k oblasti, jež mě příjemně překvapila a která celkem neprávem leží ve stínu Krkonoš a uniká tak pozornosti mnohých návštěvníků.

Václav Vágenknecht

http://www.treking.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist