Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Můj vandr přírodními parky Trhoň a Radeč

24.10.2009  |  170× přečteno      vytisknout článek

Můj vandr přírodními parky Trhoň a Radeč

Poté, co jsem už z dřívějších let celkem solidně poznal Hřebeny (těm, kteří tuto oblast dosud neznají, připomínám, že je to nižší část Brd, rozkládající se  mezi Prahou a Jincemi), Střední (vojenské) Brdy a jejich jižní část Třemšínsko, jsem se rozhodl, že se tentokrát podívám více na sever, do poněkud odlehlejší oblasti tohoto nejvyššího vnitrozemského pohoří naší země, konkrétně do přírodních parků Trhoň a Radeč. Někdo tyto oblasti za součást Brd už nepovažuje, to však nic nemění na faktu, že i zde je celkem pěkně a pravé Brdy to tam leccos také dost připomíná...

Moje cesta začíná, když v Rokycanech vystupuju z vlaku, kterým jsem původně chtěl dojet z Prahy do Hořovic a odtud stopem pokračovat na Dobřív, coby výchozí bod mojí štace. Byl jsem však jednu chvíli zamyšlen a tím pádem jsem Hořovice přejel. Nicméně, pak se ukázalo, že to takhle bylo naopak lepší, Rokycany jsou totiž k Dobřívu blíže a úplnou náhodou mi tam zrovna jel bus, takže to podle mne byla docela užitečná úspora času. Kdo ví, kdybych dojel do Hořovic a odtud začal stopovat do této obce, třeba by mi někdo zastavil i za pěkně dlouho...Když jsem dojel do Dobřívi, v prvé řadě jsem si zde chtěl prohlédnout známý starý hamr, který je v tomto kraji docela unikátní památkou, která je veřejně přístupná. Bohužel, zrovna ten den tam bylo zavříno...tak snad jindy. Tak jsem si alespoň prohlédl a vyfotil místní pomník protifašistického odboje za druhé války, načež jsem po menším bloudění, zaviněném špatným značením místní žluté značky, vydal na již zmiňovaný vrchol Žďár (629 m.n.m) a přilehlý přírodní park Trhoň. Cesta ubíhala poměrně rychle a zvesela a brzy začalo zhruba středně náročné stopání na vrchol. Stojí za zmínku že na Žďáru i odlehlejším Radči jsou zbytky bývalých hradišť, převážně pozůstatky po keltském osídlení. Obdobná hradiště jsou častá i na Hřebenech (zejména na Plešivci) a centrálních Brdech. a výhled odtud také není špatný, zejména směrem na Holoubkov, Volduchy a jiné přilehlé obce. Rovněž má vrchol Žďár pěkné kamenné úbočí, zrovna jako například již zmiňovaný Plešivec. Skutečně, klasickém Brdům se to zde rovněž dosti podobá, což jsem také napsal do tamní pamětní knihy...Následoval sestup z vrcholu po žluté značce zpátky dolů, načež jsem se u rozcestníku vydal po červené značce směrem na obec Hůrky, poblíž jsem poobědval a následně jsem se lesy vydal kolem vrcholu Trhoň do Holoubkova, který leží mezi Hořovicemi a Rokycany. Odtud jsem také předloni jel taxíkem právě do Rokycan, když jsem se pozdě vrátil z mého prvního výletu do Středních Brd a v Rokycanech na mne čekal poslední vlak do Prahy pro ten den...stojí také za zmínku, že místní Holoubkovský rybník, významná dominanta a ozdoba této obce, byl z nějakých důvodů zrovna vypuštěn. Vydal jsem se poté dále po červené značce směrem od Holoubkova do přilehlé obce Těškov s několika pěknými staveními lidové architektury. Tam se poněkud zhoršilo počasí a začalo poměrně silně pršet. Pršelo poměrně dlouho, a teprve na vrcholu Radče, coby nejvyššího vrcholu této oblasti (723 m.n.m) to pozvolna ustalo. Stojí za zmínku, že i zde se dříve rozkládal jeden poměrně rozsáhlý hrad, který jeden čas obývali i místní loupežnické tlupy, jak jsem četl na informační tabuli. Snad si to pamatuji dobře a pokud se v tom pletu, za tuto chybu se omlouvám. I zde výhledy stojí za to. Posléze jsem už rychle sešel do Lhoty pod Radčem, velmi pěkné obce, která stojí na úpatí tohoto vrcholu. Je zde skutečně nádherný soubor lidové vesnické architektury, například místní špýchar,  zejména z konce osmnáctého a první poloviny devatenáctého století. Rovněž barokní kostal sv. Filipa a jakuba stojí za zhlédnutí...Na chvíli jsem si odpočinul v místním hostinci, načež jsem se už odebral na cestu domů. Po chvíli se mi podařilo chytit stopa, který mne zavezl ke zbirožskému nádraží a odtud jsem dojel do nedalekých Hořovic. Od nedaleké výpadovky na dálnici D-5 jsem pak dalším stopem pokračoval domů do Prahy.

Jan Fencl

www.turistika.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Můj vandr přírodními parky Trhoň a Radeč
Jen pro pořádek: Pp Trhoň se Brdům pouze nepodobá, ale je také jejich součástí. Strašická vrchovina, ve které leží, je jedním ze tří geomorfologických okrsků podcelku Brdy (další jsou Třemošenská a Třemšínská vrchovina), který náleží do celku Brdská vrchovina (podcelky Brdy, Hřebeny a Příbramská pahorkatina). Naproti tomu Radeč už v Brdech - a dokonce ani v Brdské vrchovině neleží, je naopak nejvyšší součástí geomorfologického celku Křivoklátská vrchovina.
vloženo: 26.07.2012 06:53     vložil: pavel Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist