Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ochránce přírody: Čech postaví cokoli kdekoli

27.03.2010  |  zdroj: Liberecký den  |  108× přečteno      vytisknout článek

Ochránce přírody: Čech postaví cokoli kdekoli

Turnov - Stavba stylového návštěvnického centra u rybníka Věžák, návrat meandrů na říčku Libuňku či projekt Domu přírody v Lázních Sedmihorkách. To jsou plány vedoucího Správy CHKO Český ráj Jana Mocka.

Pětapadesát let už stát zajišťuje ochranu přírody v nejstarší chráněné krajinné oblasti v České republice. CHKO Český ráj byla vyhlášena v souladu s výnosem ministerstva kultury číslo 70 261/1954. Oficiálně existuje od 1. března 1955. Současný šéf Správy CHKO Český ráj Jan Mocek je v podstatě vrstevník; narodil se jen o dva roky dřív než jemu svěřená instituce. Do turnovského sídla správy dojíždí ze Semil. "Dneska se mi povedla docela zajímavá fotečka ze severního svahu Kozákova," ukazuje kolegovi display fotoaparátu těsně předtím, než téma ochrany přírody pojmeme v obecné rovině.

Budete 55. výročí ochrany přírody Českého ráje připomínat nějakými akcemi?
Výročí si připomeneme celou řadou akcí, která vyvrcholí v říjnu dvoudenním pracovním seminářem. Předcházejí mu tři pracovní semináře, z nichž jeden již proběhl v únoru a jednalo se o setkání pracovníků správy CHKO s nevládními organizacemi v regionu. Chystáme i množství akcí pro veřejnost, bude se jednat například o cyklus přednášek o přírodě, křest nové knihy Zázraky přírody Českého ráje od našeho kolegy Zdeňka Mrkáčka či sezonní výstavu Filmy z Českého ráje, která přiblíží místa, kde se natáčely populární české filmy a pohádky. Přednášky a semináře pro veřejnost se budou věnovat problematice ochrany přírody v České republice i ve světě. Využijeme zkušenosti z cest například i do Peru či na Korsiku.

Jak Českému ráji pomohou poznatky ochranářů třeba z Peru?
Vybíráme si země, kde jsou významné národní parky. Se zahraničními kolegy se pokoušíme sladit a sjednotit principy chování ve velkých chráněných územích a přírodních parcích. Tedy třeba etiku vztahů mezi veřejností a ochranáři.

Liší se nějak tyto vztahy u nás a v cizině?
Lidé v jiných částech světa často vnímají ochranu přírody úplně jinak, zodpovědněji. Například u nás máme problémy lidem vysvětlit, že nemají rozdělávat oheň v bivacích pod skalními převisy, protože tak poškodí flóru ve skalních stěnách a ublíží živočichům, třeba netopýrům. Že obecně bivakováním v chráněných místech škodí. Když jsme byli v přírodním parku na Korsice, chtěli jsme si uvařit polévku na přenosném turistickém vařiči. Bylo to na parkovišti, všude kolem nás byl asfalt. A zahraniční kolegové na nás koukali jako na barbary, že v národním parku rozděláváme oheň!

Co by asi říkali na takového pana Kopice, který ještě v druhé polovině minulého století, již po vyhlášení CHKO Český ráj, tesal do skal pod svým statkem populární plastiky? Bylo by tohle dnes vůbec možné?
Pana Kopice bychom měli rádi, ale tesat do skal bychom mu nedovolili. Řekli bychom mu, ať si na tesání plastik přiveze vlastní kameny z lomu. I jeho konání je potřeba vidět v kontextu vývoje společnosti. V době vyhlášení CHKO Český ráj ještě neexistoval zákon o ochraně přírody, devastace přírody nebyla tak rozsáhlá. Státní ochrana přírody neměla možnost se odborně vyjadřovat k podobným věcem. Za 55 let existence prodělala obrovský vývoj.

A měla možnost se vyjadřovat třeba k těžbě jizerského štěrkopísku v lese mezi Valdštejnem a Hrubou Skálou? Říká se, že si tam v 70. a 80. letech jezdili sovětští vojáci z turnovské okupační posádky s náklaďáky pro materiál do staveb...
Bohužel, o tom nic nevím.

A jak se ochrana přírody dívá na obrovský lom sklářského písku v Hrdoňovicích, přímo pod Troskami, symbol Českého ráje?
Musíme říct, že vzrůstá ochota těžební společnosti řešit problémy, které jejich činnost způsobuje. Nejenom s námi, ale i s rybáři a obyvateli. Například se zjistily úniky jemných nerozpustných částeček z lomu do říčky Libuňky. Tyto částečky nejsou příznivé pro život v Libuňce. Přišlo se na to, že únik částeček mají na svědomí ryby v ustalovacích nádržích, které zviřují usazeniny ze dna a kalí vodu. Těžaři ryby z nádrží odstraní. Jinak lom má ještě perspektivu. Ložisko by se mělo efektivně dotěžit a neotvírat další lokalitu. Nebude se dál rozšiřovat do krajiny, ale Báňský úřad povolil společnosti jít s těžbou kvalitní suroviny více do hloubky. Samozřejmě že probíhá neustálý monitoring spodních vod. S těžební společností jsme nastolili nové vztahy. Respektujeme odlišné zájmy, ale přitom chceme řešit věcně problémy. Tato etapa se přes rok osvědčuje.

Takže nevadí, že se pod Troskami těží písek?
Beru to jako realitu, která jednou skončí. Na druhou stranu pískový lom skýtá biotopy, jaké jinde nejsou. Například v jeho stěnách se usídlily kolonie břehulí, to jsou laicky řečeno takové hnědé vlaštovky. Nebo zde žije druh ropuchy, který nikde jinde v Českém ráji nenajdeme.

Vaše předchůdkyně ve funkci Lenka Šoltysová veřejně vystupovala jako aktivistka a odpůrkyně takzvané severní varianty rychlostní komunikace R 35 mezi Turnovem a Jičínem. Jaký je váš názor na návrh trasy té silnice?
CHKO Český ráj je nyní rozdělena na tři nesouvisející části. Už jen z toho důvodu nemůže ochrana přírody fungovat tak, jak by měla, třeba v případě migrace živočichů. Stavba severního koridoru rychlostní silnice by nevratným způsobem Český ráj rozkouskovala. Navíc koridor silnice nyní více než deset let blokuje stavební parcely a možnosti výstavby v Českém ráji. Mezi Turnovem a Jičínem by mohlo vyrůst několik tisíc rodinných domů, infrastruktura obcí, sportovní hřiště.

Příznivci severní varianty R 35 ale poukazují na to, že by silnice naopak přitáhla investory a stavební ruch. Kromě toho by podle nich zajistila lepší dopravní spojení mezi Libercem a Hradcem Králové.
Jedna dálnice už kolem Turnova vede a vidíme, jaký stavební ruch přitáhla. Vznikaly by zde především skladovací haly. Žádná výrobní činnost. Poptávka po nových kapacitách už je vyčerpaná. Pro Český ráj je typický turistický ruch a s ním spojené formy podnikání, sport, ubytování. Pro Český ráj je nejvhodnějším odvětvím turistický průmysl. Vedle skladovacích hal žádný turistický ruch nebude, to se spojit nedá. A pokud je nutné lepší dopravní spojení mezi Libercem a Hradcem, mělo by se postavit co nejlevněji, tedy takzvanou jižní variantou, která by využila již existující rychlostní silnici na Turnov. První úsek z Úlibic na Jičín je již postaven.

Rychle a efektivně s řádově menšími náklady by dopravní situaci mezi Hradcem Králové a Turnovem vyřešil nový dvoupruh bez mimoúrovňového křížení a s napojením na Semily a Lomnici nad Popelkou. Takže v této době nevidím ani tak spor v rovině severní nebo jižní varianta dálnice, ale v překategorizaci koridoru na dvoupruh. Tak by se poměrně rychle vyřešila dopravní situace obcí mezi Jičínem a Turnovem. Ušetřily by se miliardy za dálniční úsek, který není ani perspektivně využitelný pro nedostatečnou frekvenci dopravy. V době obrovského zadlužení státu to není přehlédnutelné. Rovněž by se odlehčilo obcím od dopravního ruchu.

Jaké máte zkušenosti s povolováním staveb v CHKO vůbec?
Zájem o stavby v Českém ráji je obrovský. Ročně odsouhlasíme kolem šesti set stavebních záměrů, zejména rodinných domů. Právě styk s veřejností ohledně stavebních záměrů je úplně nejnáročnější část práce správy CHKO.

Jak to?
Lidé chtějí někdy stavět cokoli kdekoli. Sledujeme moderní trendy ve vyspělých zemích, kde dokáží stavět stylové domy citlivě ke krajině, ať již se jedná o rodinné domy či o hotely, penziony, hospodářská stavení. Třeba v Rakousku chtějí trvale vydělávat na turistickém ruchu, proto si dávají pozor, aby si rychle nezničili krajinu nevhodnou zástavbou.

U nás je to jiné?
Třeba Španěla by nenapadlo si na pobřeží moře postavit českou roubenku. Zato Čech je schopen ve své krajině postavit cokoli.

Čím si ten rozdíl přístupu vysvětlujete? Nemáme vkus?
U nás existuje mezera ve výchově k přístupu ke krajině. Jakýkoli pokus o architekturu byl v minulé éře marný, navíc byl nedostatek stavebního materiálu. Po roce 1990 k nám začalo proudit hodně cizích vlivů.
Většina katalogů pro rodinné domy nabízí stavby, které patří třeba do německých, dánských měst či někam na Floridu. U nás z toho vzniká takzvané podnikatelské baroko. Naše domácí tradice není dostatečně propagována, protože si neuvědomujeme její hodnotu. Máme nižší národní uvědomění.

S jakými projekty počítáte v Českém ráji do budoucna?
Připravena je přestavba sezonního infostřediska CHKO u rybníka Věžák. Stávající montovaná stavba bude do základů zdemolována, nedá se z ní nic použít. Nahradíme ji poloroubeným domkem, jaký je typický pro Podtrosecká údolí. Projekt je v registru investičních akcí ministerstva životního prostředí, ale zatím čeká na peníze. Dalším plánovaným projektem bude revitalizace říčky Libuňky v desetikilometrovém úseku mezi Borkem pod Troskami a jejím soutokem s Jizerou u Turnova. V minulosti bylo koryto říčky narovnáno jako podle pravítka.

Spolu se státním podnikem Povodí Labe, který by byl investorem akce, chceme vrátit říčce relativně přírodnější charakter. Do budoucna také uvažujeme o takzvaném Domu přírody podle vzoru německých Naturhausů. Jedná se o veliký objekt vybavený moderními technologiemi pro návštěvníky. Dům přírody by mohl vyrůst u Lázní Sedmihorek, kde obec Karlovice plánuje vybudovat záchytné parkoviště pro osobáky i autobusy. Takto bychom sloučili záměry CHKO a obce, jednalo by se o nákladnější projekt za evropské peníze. Zatím mu ale brání restituční řízení o pozemky, mezi restituenty jsou dědicové šlechtického rodu Aehrenthalů. Podle nás by si Český ráj něco takového zasloužil.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist