Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Jaromír Kyzour: Stoleté výročí v tisícileté kalamitě

03.09.2011  |  115× přečteno      vytisknout článek

Národní park Šumava dostal ke svým narozeninám neobvyklý dárek: pesticidy, feromony, motorové pily a jako třešničku návrh nového zákona, který by jej de facto zrušil. Co si přát víc?

Letos v září tomu bude přesně sto let od chvíle, kdy na zemském sněmu v Praze zazněl první návrh na zakládání národních parků na našem území. Návrh poslance JUDr. Luboše Jeřábka sice tehdy nedopadl úspěšně a k vyhlášení našich čtyř národní parků došlo až mnohem později, jeho projev si ale pozornost zaslouží. Vedle dobového svědectví o tom, jak v Evropě vypadala územní ochrana, nás může zaujmout, kolik je v něm i po sto letech aktuálního. Poslanci například zdůrazňovali, že vyspělé národy nezanedbávají ochranu přírody, že národní parky představují ekonomický přínos v podobě turistiky nebo že národní parky je třeba vyhlásit formou zákona. Zajímavý je i výběr lokalit, které se u nás měly stát národními parky nebo chráněnými oblastmi pro zvířenu a rostliny. Velká část z nich dnes alespoň formální ochrany skutečně požívá, kupříkladu Šumava, Krkonoše nebo pražská Šárka.

Bylo by pěkné, kdybychom mohli s klidem oslavovat, že myšlenka národních parků se v tuzemsku dožila krásných sta let. Když se ale podíváme na náš největší národní park na Šumavě, který si zároveň připomíná dvacet let od svého vzniku, chuť na oslavy nás přechází. To, co by mělo být vlajkovou lodí ochrany naší přírody, připomíná spíš nemotorný koráb, který má co dělat, aby ho vlny nepotopily.

Viktor čistič přichází

Letos na jaře jmenoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa "dočasným" ředitelem šumavského parku posledního federálního premiéra a někdejšího místopředsedu ODS Jana Stráského (dodejme, že bez výběrového řízení). Ten jako zástupce Jihočeského kraje do té doby zastával funkci předsedy Rady Národního parku Šumava, jejíž jednání provázely neustálé obstrukce, takže v posledních měsících nebyla schopna prakticky nic projednat. Pamětníci si možná také vzpomněli na návrh zákona, za nímž stál Jan Stráský na počátku milénia. Podle něj se šumavský národní park měl ořezat o řadu krásných míst jako například slavné Povydří nebo oblast hory Smrčiny s pralesovitými porosty, kde by lyžařská lobby ráda viděla nové sjezdovky nebo lanovky.

Od nového ředitele jsme se už mohli doslechnout plno pozoruhodných tezí, které bychom od českého státního úředníka v 21. století rozhodně nečekali. Příklad? "Musíme se zamyslet nad krizovým plánem, který po určitou dobu a na určitých místech nebude vůbec brát vážně zákon o ochraně přírody a bude vycházet z lesního zákona a z obrany proti kůrovci, která je obsažena v lesním zákoně." Pořádný poprask, nad kterým mnozí kroutili hlavami i za hranicemi Česka, znamenalo také jednostranné ukončení snah, aby Šumava získala prestižní diplom Rady Evropy.

Aniž by měl národní park platný plán péče, nechal Jan Stráský vypracovat alespoň plán "boje s kůrovcem", který pak předložil ministru Chalupovi k politickému posvěcení. V plánu se například počítalo s radikálním okleštěním území dosud ponechaných přírodě nebo s používáním pesticidů, což s posláním národního parku nemá moc společného. Ministr Chalupa tento plán sice nakonec v lecčems korigoval, přesto však učinil krok zpět. Divočina na Šumavě nyní dostane méně prostoru navzdory tomu, že by se mělo usilovat o pravý opak: postupně scelovat a rozšiřovat území, kde se může horská příroda bez přímých zásahů člověka nerušeně vyvíjet. Ostatně i Světový svaz ochrany přírody (IUCN) správcům Šumavy doporučoval, aby bezzásahová území pokrývala nejpozději do roku 2008 třicet až čtyřicet procent parku. Jenže skutek utek.

Právě velké a kompaktní bezzásahové zóny mohou zaručit šumavské přírodě ochranu. Navíc dokud budou malé na to, aby v nich mohla kůrovcová gradace sama od sebe přirozeně odeznít (jak tomu vždy po několika letech od jejího vypuknutí bývá), a jejich hranice bude mít komplikovaný tvar, budou zásahy proti kůrovci v sousedících částech parku neefektivní a povedou ke zbytečně rozsáhlým holinám.

Chemií a pilou

Nedosti na tom, Stráského správa parku na jaře použila bez speciálních povolení zakázané pesticidy - a to i v místech, kde se podle názoru ministra Chalupy neměla provádět žádná protikůrovcová opatření. Biocidy jsou nebezpečné pro vodní organismy nebo chráněné druhy ptáků, navíc kromě samotného kůrovce zabíjejí také hmyz, který se jím živí, takže jejich použití je i z hlediska "boje proti kůrovci" dost sporné. Parku za tento delikt hrozí poměrně vysoká pokuta od České inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Podobné rozpaky vyvolaly i tisíce sáčků s feromony, které se přibíjejí na zdravé stromy, aby lákaly kůrovce jako takzvané živé lapáky. Problémem je, že kůrovec pak napadá i stromy v jejich okolí. Ty se pak rovněž pokácejí - a holiny se dál rozšiřují. Asi to bylo silné kafe i na vedení parku, a tak se od této metody naštěstí upouští. Tisícovky turistů, kteří na Šumavu přijíždějí kvůli divoké přírodě, se nově budou muset smířit s tím, že ji jen tak neuvidí, a budou na desítkách kilometrů turistických tras procházet kolem samých pařezů. Nový ředitel totiž nechal v bezzásahových oblastech vykácet všechny suché stromy v širokých pruzích podél cest. Tam, kde šlo o místa mimo první zóny, se tyto stromy odvezly a byly prodány v okolních obcích, aby si tam jimi zatopili v kamnech. Za akcí prý stála snaha o ochranu turistů, což je jistě legitimní cíl. Když se ale podíváme do sousedního NP Bavorský les, vidíme, že zásah lze provést mnohem šetrněji, aby se turistům zážitek z výletu nezkazil: nebezpečné stromy tam seříznou, aby vypadaly jako přirozené zlomy.

Sečteno, podtrženo, na Šumavě dostává pořádně na frak chráněná příroda i naše zákony, což během několika měsíců opakovaně dokládají šetření ČIŽP na základě podnětů hlídek Hnutí DUHA. Ministr Chalupa však mlčí a nejedná. Do jaké míry jde o záměr nechat národní park rozvracet "dočasným ředitelem" a do jaké o "pouhou" neschopnost resortu, zůstává otázkou.

Zákon o národním parku naruby

Aby toho ke stoletému jubileu nebylo málo, v červnu se se svým návrhem zákona o NP Šumava vytasili politici z Plzeňského kraje. Tentokrát už ale nenavrhují jako předloni zmenšení parku. Elegantnější bude značku národního parku zachovat, ale její obsah úplně vyprázdnit. Zákon z plzeňské dílny by kupříkladu umožňoval stavět různá rekreační zařízení až na 70 % parku. V mapě navržené zonace v oblasti Hraničníku a Smrčiny najednou vidíme pruh nejméně chráněných zón, jakoby přesně ušitý pro budoucí lanovku a sjezdovku. První zóny, kde by se příroda ještě jakž takž chránila, zůstanou jen velmi malé, bez praktické možnosti rozšíření. V lesích by navíc už neměla hospodařit správa parku, ale obecně prospěšná společnost, ovlivňovaná zejména krajskými politiky, obcemi a ministerstvem zemědělství.

Plzeňský návrh by národní park otočil vzhůru nohama. Národní parky v Německu, Rakousku nebo Polsku v horských oblastech ponechávají divoké přírodě více než polovinu svého území a někdy směřují i k tomu, že se jako nejpřísněji chráněné zóny ponechají tři čtvrtiny jejich plochy. Stejně jako na Šumavě tam mají horské lesy, a tedy i kůrovce. Ve všech těchto parcích vidí turist(k)a nemalé plochy lesa, kde se proti kůrovci nijak nezasahovalo a kde probíhá samovolná obnova bez přispění člověka. Dokonce i Slovensko, na které se dlouhou dobu pohlíželo jako na odstrašující příklad (ne)ochrany přírody, teď chystá nový zákon, podle nějž má být území národních parků do dvaceti let ze 75 % bezzásahové a celkem se má v divočinu postupně proměnit pět procent rozlohy Slovenska. Podobný cíl si před pár lety dali i u našich západních sousedů: do roku 2020 mají dvě procenta Německa pokrývat ostrovy divočiny. Mimochodem, u nás se divoká příroda chrání na žalostných 0,3 % republiky. Nemohli bychom si také dopřát víc?

Intermezzo na Smrčině

Jak ukazuje iniciativa Plzeňského kraje, tahanice kolem kůrovce na Šumavě jsou zřejmě jen zástupným problémem; jde hlavně o získání vlivu nad územím, v němž mnozí vidí dosud nevyužívaný ekonomický potenciál.

Prakticky ve stejné době, kdy Stráského ochránce Václav Klaus v červnu zavítal na návštěvu Šumavy a podpořil jeho záměry, se začalo kácet na Smrčině, kde se nacházejí jedny z nejcennějších lesů v celém národním parku... Vedení parku se ohánělo ochranou lesů sousedícího rakouského vlastníka před kůrovcem a dohodou s Rakouskem, která protikůrovcová opatření předepisuje. Na jaře byl přijat dodatek k této dohodě, který pásmo zásahů původně široké dvě stě metrů rozšířil v oblasti Smrčiny až na jeden kilometr. Navzdory tomu, že ještě pár týdnů před podpisem dodatku ministr Chalupa veřejně představil své stanovisko k opatřením proti kůrovci, podle kterého měla být první zóna Smrčina ušetřena jakýchkoliv zásahů vyjma dvou set metrů širokého pásu při hranici s Rakouskem.

I podle samotné dohody však měla správa NPŠ nejdříve zajistit loupání stojících stromů pomocí lezců, a až pokud by neměla dostatečné kapacity, mohla by přistoupit ke kácení. Nota bene: ministerská dohoda nemá přednost před našimi zákony, které chrání třeba kriticky ohroženého tetřeva. A právě do míst, kde se zrovna líhla jeho kuřata, nechalo vedení parku poslat dřevorubce. Hnutí DUHA okamžitě zburcovalo inspekci a apelovalo na Jana Stráského, aby kácení zastavil. Jelikož však kácení v rozporu se všemi pravidly pokračovalo, vyslalo Hnutí DUHA do terénu hlídky připravené zahájit nenásilnou blokádu. Vedení parku nakonec ustoupilo a snaží se zajistit lezce pro odkorňování stojících stromů. Jádro této první zóny by sice mělo zůstat bez jakýchkoli zásahů, ale v případě odkorňování stojících stromů aspoň nejde o tak destruktivní postup, jakým je kácení. Ani pohyb lezců loupajících stromy tetřevovi na klidu nepřidá. Koncem června zde ČIŽP kvůli ochraně těchto vzácných ptáků řev motorových pil zakázala, ale jen dočasně, do konce července. Zákaz je nicméně při loupání stojících stromů porušován. Co přijde potom, nikdo neví. Pokud se znova začne kácet, asi nezbude, než zajistit tomuto starému lesu přímou ochranu blokádou.

Blokáda u Ptačího potoka

Hlídky Hnutí DUHA zatím dál monitorují zásahy na území národního parku. V první polovině června narazily na nešetrné používání lesní techniky, která po sobě na Modravské hoře zanechala metr hluboké koleje. V oblasti Ptačího potoka na Modravsku krátce na to objevily asi tři tisíce stromů vyznačených ke kácení. Tento les patřil v několika posledních letech do bezzásahového režimu, takže dostal šanci vyvíjet se pouze pod taktovkou přírody. Není proto divu, že velkou část stromů napadl kůrovec. V dubnu jej však ministr Chalupa z bezzásahových území vyňal. Vznikla tím enkláva, kterou prakticky ze tří stran obklopuje území, kde se proti kůrovci nezasahuje. Pokud by na Ptačím potoku správa parku kůrovce řešilamotorovou pilou, dříve či později by se toto místo proměnilo v obrovskou holinu. Přitom zde žije třeba kriticky ohrožený tetřev nebo naše nejmenší sova kulíšek nejmenší. Pokud by ovšem Ptačí potok dostal čas, pod uschlými smrky by vyrostla nová generace vůči kůrovci podstatně odolnějších semenáčků, jak je to možné vidět například v Trojmezenském pralese. Před dvanácti lety zde také proběhla blokáda a dnes na jednom hektaru lesa vyrůstá v průměru pět tisíc smrčků - které nezasadila lidská ruka, ale příroda sama. A zadarmo.

Jan Stráský ale nečekal. Dokonce nečekal ani na speciální výjimky podle zákona o ochraně přírody, i když ho samotné ministerstvo životního prostředí upozornilo, že se bez nich neobejde. A tak se lesní dělníci pustili do díla. Než však stačili podříznout necelou stovku stromů, k Ptačímu potoku se začali sjíždět milovníci Šumavy z celé republiky, aby nelegální těžbě zabránili. Patnáctého července vypuká blokáda. Využívá bezpečnostního pravidla pro těžbu v lese: pokud se u stromů nacházejí lidé, nesmí se kácet.

V následujících dnech sice dělníci na místo nenastoupí, ale vedení parku vyhrožuje, že je tam brzy pošle i s policií. Mezitím se čeká, zda ilegální těžbu stopne Česká inspekce životního prostředí. Blokádníci ohledávají "místo činu" a zjišťují, že část z pokácených stromů byla zcela zdravá. Také zjišťují, že ačkoli z některých smrků kůrovec už vylétl, dělníci je stejně "nastojato" oloupali z kůry. Zbytečně. Vedení parku šíří zprávy o "tisícileté" kůrovcové kalamitě. Pokud se prý nebude zasahovat i za cenu holin, v západočeské části Šumavy nenajdeme do tří let jediný smrk. Správa parku také nejprve tvrdí, že k masivnímu kácení na Ptačím potoce žádné povolení nepotřebuje, o pár dní později si o ně ale pro jistotu požádá. Kdy a zda vůbec je získá, zůstává otázkou.

Good luck

Situace v šumavském národním parku se postupně čím dál víc podobá frašce. Znechucení nad současným stavem možná dosáhne takového stupně, že se stane příležitostí pro pozitivní změnu. První vlaštovku snad představuje skupina politiků z ČSSD, Věcí veřejných a Strany zelených, která se připojila k iniciativě ŠumavaPro. Ta mimo jiné požaduje, aby nejpozději v roce 2030 sloužila více než polovina území parku ochraně přírodních procesů.

Šumavskému národnímu parku zatím můžeme ke dvacetinám popřát, aby všechny ty podivné dárky šťastně přežil a nepříznivé období pokud možno v dobré kondici přezimoval.

Po uzávěrce: Autor dopsal článek ještě předtím, než na Šumavu dorazily policejní jednotky, aby bránily ilegální těžbu před blokádníky.

sedmagenerace.cz



Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist