Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Přírodní parky v okolí Českého Krumova

28.09.2012  |  78× přečteno      vytisknout článek

Přírodní parky v okolí Českého Krumova

Přírodní parky

Přírodní park Soběnovská vrchovina byl zřízen okresním úřadem ke Dni Země 1995. Jak napovídá jeho název, významnou dominantou jeho území je Soběnovská vrchovina (lidově zvaná Slepičí hory) s vrcholy Kohout 870 m n.m., Vysoký kámen (též Slepice) 865 m n.m. a Besednická hora 753 m n.m. Hranice parku prochází obcemi a osadami Blansko u Kaplice, Hradiště, Ličov, Dluhoště, Kamenice, Klení, Hamr, Besednice a Soběnov. Přírodní a estetická hodnota území je dána především rozsáhlými lesy se zbytky přirozených porostů, suťovými a skalními útvary, kaňonem řeky Černé s vodními díly (přehradami, elektrárnami a zařízeními pro voroplavbu) z meziválečného období nebo ještě staršími a pestrostí biotopů lesů, květnatých luk a přechodných stanovišť. Na území přírodního parku lze umísťovat a povolovat nové stavby, těžit nerosty, provádět pozemkové úpravy, měnit kultury pozemků, zalesňovat pozemky o rozloze nad 0,5 hektaru, upravovat vodní toky a nádrže, provádět skládku odpadů a zahraboviště, pořádat motoristické soutěže, hromadné sportovní, turistické, rekreační a společenské akce v krajině mimo zastavěné části obcí a aplikovat letecky chemické prostředky jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody.

 Přírodní park Vyšebrodsko byl zřízen okresním úřadem rovněž ke Dni Země 1995. Jeho krajinotvornou dominantou je nejjižnější výběžek Šumavy (Plešská hornatina) s vrcholy Hvězdná 1012 m n.m., Jezevčí vrch 984 m n.m., Kamenná 938 m n.m., Medvědí stěna 934 m n.m., Uhlířský vrch 925 m n.m., Vyklestilka 887 m n.m. a dalšími a samozřejmě řeka Vltava, včetně východní části Lipenského jezera, které tvoří část severní hranice přírodního parku. Východní hranici tvoří silnice z obce Přední Výtoň k hraničnímu přechodu Guglwald, západní hranice probíhá od státní hranice po říčce Větší Vltavice, dále po silnici z osady Dolní Drkolná do obce Horní Dvořiště a dále po silnici ke známé (zejména vodákům) křižovatce silnic "U veverek", kde se řeka Vltava prudce stáčí k severu. Větší část severní hranice přírodního parku probíhá po silnici č. 163 od křižovatky "U veverek" do města Vyšší Brod, dále do obce Loučovice, a pak k přehradní hrázi Lipno. Jižní hranice parku je totožná se státní hranicí s Rakouskem. Přírodní a estetická hodnota území je dána především lesními celky se zbytky přirozených smíšených (hlavně bukových) lesů, suťovými a skalními útvary (Čertova stěna a Luč), údolím řeky Vltavy s historickými vodními díly (jez Huber-Lutz u Loučovic) a jejích přítoků (Větší a Menší Vltavice) se zbytkovou populací perlorodky říční, četnými vrchovištními rašeliništi v lesích i na bezlesí, mokřady a vlhkými loukami a pestrostí biotopů. Na území přírodního parku Vyšebrodsko platí táž omezení jako v přírodním parku Soběnovská vrchovina. 

Přírodní park Poluška byl zřízen okresním úřadem k 1.10.1999. Je nejmenším ze všech čtyř přírodních parků Českokrumlovska, což je dáno jeho polohou - je "stísněn" mezi prvním a druhým největším městem okresu, Českým Krumlovem a Kaplicí, a jejich urbanizovaným okolím. Krajinotvornou dominantou tohoto přírodního parku je vrchovina Polušky s nejvyššími vrcholy Poluškou 919 m n.m. a Kraví horou 909 m n.m. Hranice přírodního parku prochází obcemi a osadami Přídolí, Záhořánky, Silniční Domky, Zahrádka, Omlenička, Lannovy Domky, Rejty, Střítež, Dolní Pláně, Věžovatá Pláně a Sedlice. Přírodní a estetická hodnota území je dána rozsáhlým lesním ekosystémem, který je regionálním biocentrem územního systému ekologické stability krajiny a kterým probíhá nadregionální biokoridor K170, spojující biocentrum Poluška mj. s nadregionálním biocentrem Žofín, a dále činností člověka jen málo pozměněnou okolní krajinou se zbytky květnatých luk, četnými mezemi a remízky, prameništi několika přítoků Malše a Vltavy, s typickými společenstvy a biotopy a rovněž s dochovanou tradiční architekturou obytných a hospodářských stavení vísek a samot šumavského předhůří. Na území přírodního parku Poluška lze povolovat a umísťovat nové stavby a měnit kultury pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo v zemědělském půdním fondu, jen pokud je to v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací sídla, na pozemcích mimo zastavěná území obcí lze hospodařit pouze způsobem nevyžadujícím intenzívní technologie; jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody lze těžit nerosty, tábořit mimo zastavěná území obcí, pořádat soutěže motorových vozidel, sportovní, turistické, společenské či jiné hromadné akce v krajině mimo zastavěné území obcí, zneškodňovat odpady a skladovat chemické látky a přípravky, vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly mimo silnice, místní a účelové komunikace, pořádat vyhlídkové nebo sportovní lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky nebo létajícími zařízeními, chovat či pěstovat geneticky modifikované organismy, provádět leteckou aplikaci chemických prostředků.

Vrchovina Polušky je zajímavá, lidskou činností jen málo dotčená krajina rozkládající se mezi městy Český Krumlov a Kaplice. Z rozsáhlých lesních komplexů vystupuje nejvýše hora Poluška (919 m), která je vzdálená asi 9 km severozápadně od Kaplice, a blízká Kraví hora (909 m). Masív Kraví hory a Polušky je téměř neobydlený a téměř stoprocentně pokrytý lesy. Ojediněle se zde vyskytují vykácené paseky zarůstající mladým lesem; na jedné z nich přímo na vrcholu Polušky je umístěna základnová stanice veřejné radiotelefonní sítě firmy EuroTel. Její téměř 50 metrů vysoký stožár není bohužel veřejnosti přístupný, v jeho okolí však lze nalézt několik průhledů lesem do údolí Kaplické brázdy, jejíž osu tvoří řeka Malše a která odděluje Šumavu (v širším smyslu) a Novohradské hory. Z některých míst (Alpská chalupa, osada Zahrádka) lze za velmi jasného počasí spatřit majestátní štíty alpských velikánů (tento úkaz je však pro turisty varováním, neboť do dvou dnů zpravidla následuje zásadní změna počasí).

Nejbližší obydlené lokality se nacházejí v nižších polohách ve vzdálenosti 1 až 3 km od vrcholu Polušky; jedná se o samoty a malé osady Brusnické Chalupy, Buchtice, Horní Pláně, Malý a Velký Chuchelec, Osek či Vyšší Hodenice, mnohdy v minulosti opuštěné a obnovené jen péčí chalupářů. Na lesní porosty navazují v těchto níže položených obydlených místech roztroušená podhorská políčka, pastviny a louky, využívané ojedinělými rodinnými agrofarmami.

Právě střídání lesních porostů s malými loučkami, políčky, mezemi a remízky v nižších partiích Polušky dodává zdejší krajině osobitý půvab a předurčuje ji k reintrodukci některých zvláště chráněných druhů živočichů (např. tetřívka obecného), které ji v minulosti obývaly, byly však vytlačeny změnami krajiny vzniklými následkem intenzívního zemědělského hospodaření. Některé z nich se sem již vrátily (doložena je přítomnost rysa ostrovida), jiné tuto oblast patrně nikdy neopustily (jeřábek lesní) a jejich zástupce mohou návštěvníci masívu Polušky, kterým popřeje náhoda, za tichých svítání či soumraků zahlédnout.

Přes svoji malebnost a přírodní zachovalost nepatří dosud vrchovina Polušky k turisticky významným lokalitám. Je to způsobeno jednak blízkostí známějších a vyhledávanějších oblastí jihovýchodní Šumavy, zejména Lipenského jezera, jednak málo vyvinutou strukturou turistických služeb. V poslední době však o ni vzrůstá zájem účastníků tzv. "soft" turistky, tedy pěší nebo cykloturistiky, kteří nemají vysoké nároky na poskytované služby a spokojí se např. s noclehem na rodinné farmě. Po okraji vrchoviny Polušky prochází několik turisticky značených cest (modrá, zelená, žlutá), skutečnými branami do oblasti jsou ale obce Omlenice a Věžovatá Pláně, které spojuje červeně značená trasa míjející vrchol Polušky v nevelké vzdálenosti. Velmi působivý je příjezd nebo příchod po modré trase přes Rožmitál na Šumavě, který se před návštěvníkem majestátně rozkládá na svahu Jeleního vrchu, a dále vzhůru na sever údolím Močeradského potoka až do osady Zahrádka, která již leží na hranici území přírodního parku Poluška.

Přírodní park Novohradské hory byl zřízen okresním úřadem k 1. listopadu 1999. Je největší ze všech čtyř přírodních parků Českokrumlovska, zaujímá celou českokrumlovskou část plánované Chráněné krajinné oblasti Novohradské hory, jejíž zřízení je zdejšími ochránci přírody navrhováno ústředním orgánům státní správy již od roku 1970. Krajinotvornou dominantou tohoto přírodního parku jsou Novohradské hory s nejvyššími vrcholy Kamenec 1072 m n.m., Myslivna 1040 m n.m. a třemi blízkými vrcholy (již na území okresu České Budějovice) Vysoká 1034 m n.m., Kraví hora 952 m n.m. a Kuní hora 924 m n.m. Západní hranice přírodního parku prochází obcemi a osadami (z nichž některé již zanikly) Cetviny, Janova Ves, Bělá, Malonty, Meziříčí, Velíška a Benešov nad Černou, přičemž jeho severní hranici tvoří silnice č. 154 z Kaplice do Benešova n/Č. a dále do Rychnova u Nových Hradů, z této silnice hranice parku odbočuje na jihovýchod a po hranici okresu Český Krumlov pokračuje až ke státní hranici s Rakouskem, s níž se hranice parku shoduje opět až k osadě Cetviny. Přírodní a estetická hodnota území je dána reliéfem krajiny, v němž se střídají vrchovištní partie s lesními i nelesními rašeliništi a prameništi (v parku pramení Pohořský potok a protékají jím řeky Lužnice a Černá pramenící v rakouské části Novohradských hor - Freiwaldu), lesnatá údolí vodních toků a nádrží (Kapelunk, Huťský rybník a Zlatá Ktiš) a dále bohatstvím biotopů a stanovišť, zbytky přirozených lesů (Žofín), systémem nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridorů a s přírodními prvky harmonicky sladěnou dochovanou tradiční architekturou zdejších sídel, jakož i technických děl na vodních tocích (jimiž jsou tzv. klausy a úpravy toků pro voroplavbu), zejména na Pohořském potoce. Na území přírodního parku Novohradské hory platí táž omezení jako v přírodním parku Poluška.ZDROJ:ckrumlov.cz

(vd)


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist