Sedmdesát miliard eur - avšak (zatím) jen pro velké projekty

Chcete-li však od ní získat peníze, musí být váš projekt opravdu velký.

Banka je v majetku členských států a byla zřízena, aby podporovala realizaci směrnic Evropské unie. Je také jedinou samofinancovatelnou evropskou institucí: Žije z příjmů z kapitálového trhu. >>Všechny projekty, které podpoříme, musejí být ekonomicky soběstačné,<< vysvětluje postoj banky její zástupce Dr. Patrick Dorvil. Podle jeho slov EIB nijak nerozlišuje mezi projekty nebo jejich zadavateli. Se všemi žadateli o podporu banka zachází stejně, musí pouze souhlasit s evropskými směrnicemi.

U NÁS PENÍZE Z EIB VYUŽILI UŽ V OSTRAVĚ, ZLÍNĚ ČI PLZNI

V České republice se Evropská investiční banka v posledních letech podílela na financování projektů především z oblasti rozvoje infrastruktury, například v Ostravě, Zlíně nebo Plzni. Nalezneme ji také mezi investory pražského metra či nové distribuční sítě elektrárenské společnosti ČEZ. V oblasti ochrany životního prostředí nebo konkrétně odpadového hospodářství zatím v Česku žádný projekt touto bankou podpořen nebyl. Jednání s ní však probíhala při přípravě projektů pro zamýšlenou spalovnu v Opatovicích nebo v Karviné (KIC).

V Evropě EIB investovala do projektů týkajících se odpadového hospodářství kolem 1,7 mld. eur. Jednalo se třeba o projekty pro kogeneraci biomasy a využití odpadů ve Francii, rozvoj městské infrastruktury v Lahti (Finsko) nebo několik projektů pro nakládání s odpady v Itálii.

PROJEKT OKOLO PĚTI MILIONŮ EUR BY BYL PRO BANKU >>MALÝ<<

Pro období let 2014-2020 si Evropská investiční banka připravila celkem 70 mld. eur a hledá pro ně zajímavé projekty. V oblasti managementu odpadů hodlá v příštích šesti letech uplatnit 700-900 milionů eur ročně. Zaměřit se chce zejména na projekty anaerobní digesce, nakládání s biomasou, recyklace, kompostování a rekultivace skládek (viz graf). Standardní je padesátiprocentní podíl na financování, u některých projektů (skládkový plyn, bioplyn, recyklace) hodlá banka financovat až ze 75 procent. Nerozhoduje, kdo projekt předkládá, EIB dává úvěry jak státním organizacím, tak soukromníkům.

>>Máme velké cíle - musíme utratit 70 miliard eur,<< říká trochu s nadsázkou Patrick Dorvil. >>Nemůžete uvažovat v milionech eur, projekty okolo pěti milionů eur jsou pro nás poněkud malé.<< Jako příklad úspěšného projektu uvádí výstavbu infrastruktury v hlavním městě Bulharska Sofii. >>Bulharsko před pěti lety kvůli skládkování čelilo infringementu (řízení pro porušení práva EU). Následně však připravilo dobré projekty, takže nyní tam například spolufinancujeme projekt zahrnující mechanicko-biologickou úpravnu odpadů, kompostárnu a sběrný systém v Sofii,<< dodává Patrick Dorvil

Banka však už začíná hledat cesty, jak by mohla podpořit rovněž menší projekty. Podle zástupce EIB proto již uvažuje o možnosti, že by se malé projekty sdružovaly, aby byly pro banku dostatečně velké.

KONTROVERZNÍ TECHNOLOGIE VADÍ

Jediným požadavkem, na němž EIB trvá, je souhlas žadatele o spolufinancování se záměry Evropské unie. Vždy musí jít o řešení s ohledem na klimatické změny a nízkouhlíkovou ekonomiku. V případě odpadového hospodářství by proto projekty měly směřovat k využívání odpadů jako zdroje surovin i energie, odpovídat hierarchii odpadů a rovněž brát ohled na analýzu životního cyklu (LCA) produktů.

>>Nemáme problém s podporou jakéhokoliv projektu. Jen musí být ekonomicky životaschopný. Není správné, když máte dvojnásobnou kapacitu něčeho, co se potom nevyužije. Osobně si myslím, že hlavní problém spočívá ve skládkách, které musejí být zrušeny a uzavřeny,<< konstatuje Patrick Dorvil.

Podpora však má jeden háček. >>Podpoříme pouze ty projekty, které nejsou kontroverzní, což projekty v oblasti odpadů bývají často. Je jedno, zda přijde klient pro investici do spalovny, skládky nebo do mechanicko-biologické úpravny odpadů. Otevře-li se kolem projektu v místě jeho vzniku diskuse, požádáme klienta, aby tam provedl veřejné slyšení. Není-li však ani pak projekt veřejností pozitivně přijímán, tak ho zkrátka nepodpoříme,<< uzavírá Patrick Dorvil.

AUTOR: ONDŘEJ KRÁSA
spolupracovník redakce.