Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Systém nakládání s obaly v některých zemích světa

16.02.2000  |  204× přečteno      vytisknout článek

Shrnutí systémů nakládání s obaly ve 20 státech, převážně v EU.

Ivo Kropáček Únor 2000 ČESKÁ REPUBLIKA směřuje do EU, což znamená, že bude muset přijmot do svých zákonů směrnice platné v zemích EU. Obaly se v naší legislativě věnují §18 a §19 zákona č.125/1997 Sb., o odpadech, které vedly k vydání nařízení vlády č. 31/1999 Sb., kterým se stanoví seznam výrobků a obalů, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru. Prováděcí vyhláška č. 338/1997 Sb. zákona o odpadech v §18 vyžaduje aby podíl využívaného obalového odpadu od 1.1. 2001 činil nejméně z 35% hmotnostních a podíl recyklovaného obalového odpadu činil nejméně 15% hmotnostních. Tyto požadavky však nejsou vynutitelné. Proto 1. dubna 1999 podepsalo MŽP s Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí (CICPEN) dohodu o uplatňování §18 a §19 zákona 125/1997 Sb. a uplatnění principů Direktivy EC 64/92 v ČR. Dohodou se CICPEN zavazuje vytvořit integrovaný systém nakládání s komunálním odpadem, který zajistí, že do roku 2001 bude nejméně 35% celkové váhy obalového materiálu vytříděno k využití. CICPEN ke splnění tohoto závazku založil neziskovou organizaci EKO-KOM a.s. Přesto již několik měsíců po schválení zákona 125/1997 Sb. bylo jasné, že ke splnění všech požadavků EU bude nutné vypracovat zákon nový. MŽP tedy vytváří dva nové zákony: zákon o odpadech, a zákon o obalech a obalových odpadech. Právě v zákoně o obalech a obalových odpadech by mělo MŽP převést svou vůli k podpoře systémů vratných zálohovaných obalů (obsaženou již ve Státní politice životního prostředí z roku 1994) ve skutek. Vše však nasvědčuje tomu, že MŽP v zákoně o obalech a obalových odpadech pouze opíše směrnici EU, která sice nabízí možnost zvýhodnění vratných obalů, ale nepožaduje ji. Možností jak zacházet s obalovým odpadem je mnoho, jak ukazuje následující přehled: EVROPSKÁ UNIE: Od 31.12. 1994 platí v EU směrnice 94/62/EC o obalech a obalových odpadech. Tato směrnice je politickým kompromisem, který klade větší důraz na volný obchod, než na ochranu životního prostředí. EU přijetím této směrnice promarnila šanci být vpředu v ochraně životního prostředí. Proti směrnici při přijímání vystupovaly tyto státy: Belgie, Německo, Dánsko, Nizozemí, Řecko a Švédsko a to z nejrůznějších důvodů. Kromě Řecka směrnici zohlednily všechny státy ve svých zákonech. Ve směrnici je požadavek na minimálně 50% látkové nebo energetické zhodnocení obalů. Ten bude v roce 2000 překročen, 25% látkové recyklace bude dosaženo, ale 15% recyklační kvóty u všech obalových materiálů se dosáhnout nepodaří. Největší množství obalů sbírá Rakousko (80 kg/obyv) a Německo (73 kg/obyv). Náklady na systémy sběru činní ve Francii 100 DM/t, v Rakousku 580 DM/t a v Německu 690 DM/t. (5) DÁNSKO: V polovině 80. let mělo Dánsko velké problémy v OH. Produkce odpadu na obyvatele patřila k nejvyšším v Evropě. Dánsko reagovalo přijetím zevrubné politiky hospodaření s odpadem. Plánované řízení OH bylo zahájeno v r. 1985. První etapa (mapování) trvalo od 1985-1987. druhá etapa (plánování) trvala do r. 1992. V rámci této politiky v OH byla zavedena daň z odpadu. Dánsko následovaly státy: Rakousko, Belgie, Finsko, Francie, Nizozemí, Velká Británie, a Norsko a Švédsko o nich uvažují. Množství odpadu dopravovaného na skládky a do spaloven pokleslo o 26% a stupeň recyklace se zvyšuje. V dani existuje diference mezi skládkami (195 DKR), spalovnami s výrobou tepla a spalovnami s kogenerací tepla a elektřiny (spálení 160 DKR). Daň byla uzákoněna v únoru 1986 a platná je od 1.1. 1987, součástí plánu bylo recyklovat 54% všech odpadů v roce 1996. Primárním záměrem však nebyla prevence, tento cíl je zajištěn řadou opatření např.: systém vratných záloh pro nápojové obaly, daně z nádobí na jedno použití, daně z akubaterií či daně z tuzemských surovin používaných ve stavebnictví (písek, kámen aj.).(5) V Dánsku existuje dobrovolná dohoda o snížení množství obalů z PVC.(4, 2) Předpisem o obalech na nápoje z roku 1989 jsou zakázány plechovky na nápoje a jsou požadovány povinné vratné lahve pro domácí výrobu piva a sycených nealkoholických nápojů. V případě dovážených nevratných obalů musí být stanoven systém pro zálohování, zpětný odběr a recyklaci. V roce 1995 se odhadovalo, že v Dánsku cirkuluje na 400 miliónu vratných pivních a minerálních lahví, každá láhev se znovupoužije asi 35 krát. 99% lahví je od zákazníků vráceno zpět a okolo 3 biliónů lahví je každý rok vymyto.(11) V Dánsku existují také daně z obalů na nápoje a je zavedená daň na jednorázové nápojové kartony.(7) Dánsko zavedlo také daň na plastikové a papírové tašky (dle materiálu a váhy) v samoobsluhách. (2) Dánsko bylo předvoláno před Evropský soudní dvůr zeměmi, které považovaly dánskou legislativu za překážku obchodu. Soud toto hledisko v r. 1988 podpořil s tím, že to lze ospravedlnit z hlediska ochrany životního prostředí, když neexistuje zákonodárství EU, které by zajišťovalo stejný, nebo vyšší stupeň ochrany.(7) ŠVÉDSKO: V květnu 1993 uzákonili ve Švédsku zákon o ekocyklech. V něm je stanoveno, že producenti obalů jsou odpovědni za obaly i po jejich použití a nesou finanční odpovědnost za sběr a organizaci ukončení životnosti výrobků.(9). Dále je v zákoně cíl: - 65% recyklovaných plastů, 90% recyklovaných hliníkových plechovek a PET lahví, 70% recyklované oceli a skla, 40% recyklovaného papíru a kartónu. (1) K tomu aby Švédsko tento cíl splnilo má zavedenu zálohu 0,6 SEK na hliníkové plechovky zákonem pro recyklaci hliníkových plechovek z roku 1982, a zákon o nápojových obalech z roku 1991, jímž je zakázán prodej PET lahví, které nejsou zapojeny do zálohovaného vratného systému, nebo nejsou recyklovány. Záloha na PET lahve je od 1 do 4 SEK. (5, 4). Na etiketě musí být od roku 1994 vyznačena výše zálohy. (7) Také ve Švédsku existuje dohoda mezi výrobci z července 1990 o nepoužívání PVC. (3) Je zavedena daň na každý obal ve výši 0.005 SEK. Od 1.1.2000 je poplatek za skládkování odpadu 28 EURO (250 SEK) za metrickou tunu. Švédská vláda chápe politiku ekologického cyklu jako ústřední prostředek ke zlepšení ochrany přírodních zdrojů a ke snížení vlivu výrobního sektoru na ŽP. Vláda zdůraznila, že přesvědčování výrobců, aby přijali aktivní ekologickou odpovědnost, bude vyžadováno i zavedením jednotného přístupu k ekologickým požadavkům na výrobky v EU.(10) ŠVÝCARSKO: Vychází z principu znečišťovatel paltí a tak nepotřebné obaly (PET), ale i vybité baterie, zářivky, staré televize, rádia, PC, NO, chemikálie, teploměry a staré léky je povinný prodejce odebrat a postarat se o jejich recyklaci. (5) Dále musí být dosažena určená recyklační míra u hliníkových plechovek, ocelových plechovek, skleněných lahví a PET obalů. Pokud není dosažena, bude zaveden na daný druh obalu zálohový systém. Proto je přijata dobrovolná dohoda o recyklačním poplatku na plechovky a PET obaly. (4) Ve Švýcarsku byla zavedena povinná záloha 0,2 CHF na vratné lahve obsahu do 60 cl a 0,5 CHF na větší lahve. (10) Od 1.11. 1991 je ve Švýcarsku zakázána výroba PVC lahví a zakázána výroba nerecyklovatelných nádob. (2) SRN: V Německu je zaveden nařízením o předcházení vzniku a o využití odpadu z obalů ze dne 21.8. 1998 integrovaný systém sběru odpadu, který je označen zeleným bodem. Systém spravuje společnost Der Grüne Punkt - Duales System Deutschland AG. Německý zákon o předcházení vzniku a o využití odpadu z obalů požaduje 72% zastoupení znovupoužitelných objemových obalů (a 20% pro nepasterizované mléko ve vratných obalech nebo sáčkových obalech z polyethylenu). Pokud klesne podíl znovupoužitelných obalů pod 72% (resp. 20%) bude zavedena povinná záloha 0,5 DEM nebo 1 DEM (dle objemu) na nápojové obaly, obaly od mycích a čistících přípravků a dispersních barev. (12). Když vstoupilo v Německu v r. 1991 v platnost nařízení o obalech poklesla spotřeba prodejních obalů na obyvatele z 94,7 na 82.3 kg v r. 1998, tj o 13%.(6). Uložené povinnosti zpětného odběru a zhodnocení měly za následek podstatné snížení objemu nevratných obalů. V letech 1991-1997 tak v SRN poklesla spotřeba nevratných obalů o více jak 1,3 mil. t ročně. Do 30.3. 2001 má být v SRN 65 hm% zhodnoceno a 45 hm% materiálově zhodnoceno.(6) Přebaly je možno v Německu vracet v prodejnách. Prodejci musí zajistit jejich další použití nebo látkové zpracování.(12) Městské úřady mohou zavést daně z obalů na nevratné obaly na potraviny a nápoje, které jsou konzumovány v místě prodeje.(2) Evropská komise vede se SRN řízení od roku 1994. EU se nelíbí paušální kvóty tržních podílů pro opakovaně použitelné obaly.(2). Německá odpověď připouští, že lepší by byly specifické kvóty pro jednotlivé druhy výrobků, ale tyto kvóty jsou pro životní prostředí "vhodné a nezbytné", což vyplývá z německých studií.(10) MAĎARSKO: V Maďarsku je obalová legislativa zatím v plenkách. Maďarsko se stejně jako ČR snaží o vstup do EU. Proto v Maďarsku zavedli daň za tunu vyrobeného obalového materiálu pokud jej není 12,5-30%, od roku 1997 25-45% recyklováno. Poplatek se pohybuje od 14 USD/t skla do 72 USD/t plastů.(5) FINSKO: Finsko požaduje po výrobcích 82% znovupoužití váhy všeho použitého balení a recyklovat 42% obalů a dalších 19% obalů recyklovat od r. 2001. (1) Zálohový systém na limo, pivo a alkohol je ve Finsku podpořen daní na nevratné obaly.(4) Daň je ve výši 4 FIM/l pro nevratné obaly na pivo, 3 FIM/l pro nevratné obaly na nealko nápoje sycené oxidem uhličitým. Pokud je nádoba zálohována ve výši 0,5-1,5 FIM, je splněn koef. návratnosti (75% 1rok, 85% 2rok, 90% 3rok, 95% 4rok) a nádoba je vratná tam, kde se prodává, daň je snížena na 1 FIM/l. Tím došlo k tomu, že na finském trhu dominují vratné obaly.(2, 10) V roce 1996 se rozběhl ve Finsku systém sběru nápojových plechovek. Plechovky mají 1 FIM recyklační poplatek.(10) ITÁLIE: Zákonem 475/88 jsou vytvořena konsorcia pro sběr a recyklaci plastů, hliníkových plechovek a skleněných lahví.(4) V Itálii je zakázáno uvádění sekundárních nebo terciálních obalů do komunálního odpadu.(1,10) Což znamená, že tyto přebytečné obaly musí být vyseparovány a recyklovány nebo znovupoužity. Ministerským výnosem z 18.3.1994 je v Itálii zavedena daň na PE obaly a nařízením z 28.2.1989 na nákupní tašky které nejsou biologicky odbouratelné.(2) ŠPAŇELSKO: Ve Španělsku je zaveden obalovým zákonem z 24.4. 1997 a královským výnosem z 30. 4. 1998 integrovaný systém sběru odpadu, který je označen zeleným bodem. Systém spravuje společnost Ecoembalajes Espaňa S.A. Zákon přijatý v březnu r. 1997 přikazuje příplatek na obaly. Zařízení a elektronika je zpětně odebírána. Ve Špaňelsku je povinnost 25-50% recyklace každého balení.(1) PORTUGALSKO: Dobrovolná dohoda o zpětném odběru skla a kartónů. (4) Obaly, které nejsou součástí integrovaného systému Sociedade Ponto Verde S.A., budou zatíženy zálohou. Cena zálohy, nesmí být menší než 5% prodejní ceny.(2) TURECKO: 14.3.1991 byly v Turecku ustanoveny kvóty a vratné systémy pro plastové, železné a skleněné obaly na nápoje. Zákon o ochraně životního prostředí schválený 9.8.1983 podporuje vratné obaly. (4) Organizace CEVKO (sdružení balících firem a dovozů) musí zajistit 45% (v roce 1995) a 75% (v roce 2000) regeneraci (tj. opětovné použití, recyklace a rekuperace energie). Pokud to CEVKO nedokáže, bude zaveden povinný zálohový systém.(2) RAKOUSKO: V Rakousku je zaveden integrovaný systém sběru odpadu, který je označen zeleným bodem. Systém spravuje společnost Altstoff Recycling Austria AG. Nařízení o obalech z října 1993, novelizované v červnu 1995 určuje cíle pro vratné obaly. Jejich neplnění bude nějakým způsobem sankcionováno (např.povinou zálohou).(4) Nařízení určuje povinnost prodejce převzít zpět přepravní obaly a přebaly včetně nádobí a příborů na jedno použití. Prodejce má povinnost je z 80% látkově využít. Každý výrobce musí od 1.1.2000 sebrat zpět 80% použitých obalů, nebo se podílet na integrovaném systému. (8) BELGE: V Belgii je zaveden obalovým dekretem z 5.3. 1997 integrovaný systém sběru odpadu, který je označen zeleným bodem. Systém spravuje společnost asbl FOST Plus vzw. Ekologická daň z roku 1994 činí 15 BF na lahve od piva, limonád a sody, jestliže nejsou součástí zálohovaného systému, nebo nedosáhnou recyklačních a opětovně využitelných kvót. Daň může být snížena na základě regionálních regulací při zavedení znovupoužívání obalů, nebo vyloučení PVC.(4) Daň na PVC obaly je 15 BF/l nádoby. Nevratné obaly budou osvobozeny od daně tehdy, jestliže dosáhnou tak vysoké míry recyklace, která produkuje týž objem odpadu jako vratné systémy. Provizórní osvobození bude poskytováno pokud budou dosaženy tyto míry recyklace: sklo: 55% v roce 1996 a 80% v roce 2000, kovy: 40% v roce 1996 a 80% v roce 2000, plasty a nápojové krabice: 20% v roce 1996 a 70% v roce 2000. Jestliže těchto měr recyklace nebude dosaženo, budou se navíc k ekologické dani platit pokuty.(10) Jednotlivci i organizace, kteří nesplní tyto cíle budou postihováni pokutou 20 000 BF za každou tunu chybějící do cílové regenerace a 30 000 BF za tunu chybějící do cílové recyklace. Společnosti uvádějící na trh více než 10 tun obalů ročně musí předkládat každé 3 roky nové meziregionální KOMISI PRO OBALY plány omezování obalů.(10) Daň má být dále rozšířena na: baterie (20 BF), jednorázové fotoaparáty (300 BF), průmyslové balení nebezpečných produktů (25 BF), pesticidy (10 BF/gram), apod. (2) NORSKO: Dánská daň 3 NKR na všechny nádoby na pivo a nealkoholické nápoje sycené oxidem uhličitým může být snížená následně: při 95% opakovaném použití a/nebo recyklaci má podnik vyjímku z daně, při 70% opakovaném použití a/nebo recyklaci má podnik o 70% sníženou daň, při méně než 25% opakovaném použití a/nebo recyklaci platí podnik plnou taxu. Navíc existuje v Dánsku další daň na nádoby, jenž nejsou součástí systému opakovaného použití ve výši 0,7 NKR s vyjímkou: mléka, mléčných výrobků, nápojů z kávy, čaje a čokolády. (2) Nevratné nádoby na víno a lihoviny jsou zdaněny sazbou 3 NKR a nevratné nádoby na šťávy a nekarbonizované nealkoholické nápoje sazbou 0,30 NKR, ale bez možnosti slev.(10) V Dánsku mají uzavženou dobrovolnou dohodu o recyklaci 60% kartonů do roku 1997. Dohodu navrhl průmysl, aby se vyhnul zvažované dani na kartónové obaly.(4,3) NIZOZEMÍ: Nizozemská dobrovovná dohoda požaduje mimojiné do roku 2000 redukovat o 10 hm% obalový odpad (oproti roku 1986). Zastavit skládkování obalů a používání PVC. Rozšíření využívání vratných obalů při stejných nákladech. Zavedení zálohy 1 NLG na všechny lahve z umělé hmoty používané na balení vody a nealkoholických nápojů. FRANCIE: Ve Francii je zaveden dekretem č. 98/638 z 20. 7. 1998 integrovaný systém sběru odpadu, který je označen zeleným bodem. Systém spravuje společnost Eco-Emballages S.A. Společnost ADELPHE, jejímiž členové jsou výrobci vína a destilátů, se zavázala udržet podíl vratných lahví na trhu na 30% a recyklovat 75% skla.(2) LUCEMBURSKO: V Lucembursku je zaveden nařízením z 31. 10. 1998 integrovaný systém sběru odpadu, který je označen zeleným bodem. Systém spravuje společnost VALORLUX asbl. Návrh zákona jenž měl vstoupit v platnost v červenci 1995 požaduje aby na znovupoužitelné obaly o objemu více než 0,1 l podléhaly zálohování (4 FL na obaly pod 1l a 7 FL na obaly nad 1l). Dále návrh obsahuje zákaz uvedení na trh obalu, který není znovupoužitelný nebo recyklovatelný.(2) KANADA: V Kanadě je zaveden zálohový systém pro všechny obaly od piva a nápojů sycených oxidem uhličitým. Smluvní strany: MŽP, Quebecká společnost pro rekuperaci a recyklaci (Recyc-Québec - RQ), asociace distributorů potravin, asociace sodokáren, Kanadská rada pro distribuci potravin. Funkce systému: Na obalech je povinně vyznačena výše zálohy - 5c (cca 1,15 Kč). Zálohu zaplatí spotřebitel při nákupu zboží v maloobchodě, který ji proplácí distributorovi (výrobci, dovozci, popř. velkoobchodu). Měsíčně proplácí distributor společnosti RQ rozdíl mezi tím co vybral na zálohách a co zaplatil zpět. Pokud zaplatil víc, zaplatí mu RQ rozdíl. Distributor 1 x ročně podá RQ ověřenou zprávu o přijatých zálohách, vrácených zálohách, počtu obalů dodaných k recyklaci v kategoriích: hliník, železo, sklo, plast a to zvláť u obalů do 1l a nad 1l. (7) IRSKO: V Irsku je zaveden obalovým nařízením z 1. června 1997 integrovaný systém sběru odpadu, který je označen zeleným bodem. Systém spravuje společnost Repak Limited. Je vidět, že země EU zpřísňují zákony týkající se ochrany životního prostředí. V mnoha zemích se pokoušejí znovu zavést systémy vratných lahví. Výrobci obalů na jedno použití ztrácejí tedy na západě trhy. Ovšem úspěšně nalézají nové ve východní Evropě, kde dosud není vytvořena legislativa, která by jejich expanzi dovedla zabránit. Proto je nutné podpořit tradiční české vratné zálohované obaly. Jinak se z České Republiky stane smetiště Evropy. Hnutí DUHA předložilo MŽP ČR návrh podpory vratných obalů, které počítá s 30% zastoupením vratných zálohovaných obalů na trhu v roce 2002, 50% zastoupením vratných zálohovaných obalů na thru v roce 2004 a 60% zastoupením vratných obalů na trhu v roce 2006 a dalších letech. Zdroje informací: (1) Recycling Laws International, informace získány z jejich WWW stránky. (2) Update on national situations with regard to packaging and packaging waste legislation, AIM, 31.5. 1995 (3) Vyhodnocení zahraničních zkušeností a právních předpisů platných v ES v návaznosti na již zpracované podklady se zaměřením na ekonomiku, RUMPOLD (4) POLLUTION PREVENTION AND CONTROL EXTENDED PRODUCER RESPONSIBILITY IN THE OECD AREA PHASE 1 REPORT, Legal and Administrative Approaches in Member Countries and Policy Options for EPR Programmes, ORGANISATION FOR ECONOMIC CO-OPERATION AND DEVELOPMENT, Paris 1996 (5) časopis ODPADY (6) Sborník přednášek: Nakládání s odpady z obalů a příprava nového zákona o obalech, česko-německý workshop na ENVI99 (7) Geuss - Geuss E.: ,,Recyklační a zálohové systémy, reálné možnosti a ekonomické propočty jejich využití včetně vazby na daňovou soustavu", Praha 1994 Geuss E.: ,,Rozšíření odpovědnosti výrobců a dovozců zboží za zneškodňování vybraných druhů zboží po jeho upotřebení cestou zálohových systémů", Praha 1995 (Viz. K.Půhoný:Zpracování podkladů pro obalový zákon, leden 2000) (8) Rakouský zákon o obalech a obalových prostředcích ??? (9) Facts about Swedish policy waste, Swedish environmental protection agency, 1996 (10) Minimalizace obalového odpadu, Závěrečná zpráva MSB Logistik GA/1367/93, 1996 (11) Rendan A/S: Material stream monitoring programme, 1995 (12) Německé nařízení o předcházení vzniku a o využití odpadu z obalů ze dne 21.8. 1998 Seznam zkratek: EU - Evropská Unie NO - nebezpečný odpad PC - počítač PET - polyetylen tereftalát Sb.- Sbírky zákonů OH - odpadové hospodářství DKR - dánská koruna SEK - švédská koruna CHF - švýcarský frank SRN - Spolková republika Německo DEM - německá marka hm% - hmotnostní procenta FIM - finská marka PE - polyetylen BF - belgický frank NKR - norská koruna NGL - nizozemský gulden FL - lucemburský frank


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Inisoft s.r.o.EKOLAMP s.r.o.Asekol s.r.o.EKO-KOM a.s.ELEKTROWIN a.s.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist