Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Otázky a odpovědi z panelové diskuse

09.01.2001  |  124× přečteno      vytisknout článek

Stenozáznam z konference

Od: pan Bartoš, FITE Ostrava Komu: Karel Ždych Otázka: Zdá se mi, že systém zde Vámi přednesený má plno nedostatků a nesplnil to, co si přáli autoři. Jak si představujete konkrétně podporovat na jedné straně zpracovatelský průmysl odpadů, na druhé straně obce a tak, aby občan na to nedoplatil. Odpověď: Občan vždy zaplatí všechno. Dánové nemají žádný zákon o zpětném odběru a platí tam všechno obce, kde se samozřejmě do městských rozpočtů dostávají daňově zase peníze občanů. My jsme jen sdružení, které nemůže vytvářet tento systém v podobě, jak Vám tady byl přednesen panem Kozlem. Nemohu souhlasit s tím, že by organizace, kterou si založila města otočily tento systém proti občanovi. Bartoš: Domnívám se, že tu myšlenku, kterou jste zde rozvinul, že při soutěžích nebude na prvním místě cena posuzovaná, ale bude posuzován tento recyklovaný materiál, tak se domnívám, že je to naměřeno proti občanům, že se budou odebírat zboží i materiály, které jsou prokazatelně dražší. Spotřebitel to musí vždy nějakým způsobem zaplatit. Líbí se mi na DSD, kde se hovořilo o konkurenci a ta konkurence mezi zpracovatelským průmyslem musí být. Musí se najít cesta, aby ekonomika a náklady byly co nejnižší. Organizační náklady jsou mezi 10 a 15%. Myslím si, že to bude ještě dvakrát 15%. V západních zemích ? existuje jenom jeden systém, tak ČR neprokáže účinnost dvou systémů. Ždych: Já jsem mluvil o systému, ano, které chtějí zastupitelstva města založit a nikdy jsem neřekl, že to bude konkurenční systém k vytvořenému systému, ten prostor je daleko větší. Od: pan Kopta, Karlovy Vary Komu: pan Kozel nebo pan Ždych Otázka: Z vystoupení a popisu obou systémů jsem nepochopil, zda se jedná o stejné primární zdroje, které jsou v úmyslu získávat, tzn. od výrobců a plničů obalů či nikoliv a pokud tomu tak není, tak prosím o vysvětlení v čem ty rozdíly jsou. Odpověď: APUSO ? K.Ždych: Rozdíl je v tom, když se podíváte do současné legislativy a možnosti, tak my jako apuso ani nemůžeme. Zákon umožňuje tuto možnost, buď pověřené osobě (v současné době EKO-KOM) a pak říká, že výrobci a původci obalů můžou sami. Chceme nabízet spolupráci, protože my ty obaly třídíme, my známe nákladovou sféru velmi dobře, ale nebude to žádné vytvoření systémů, bude to na základě řádných obchodních smluv. Systém, který by mohl v určitých komoditách takto postaven, to podle naší legislativy musí vytvořit ti, kterým to zákon umožňuje. A to jsou původci obalů. EKO-KOM:Ing.Kozel: Já se přiznám, že nemohu říct jestli zdroje těchto dvou systémů mají být ze stejných zdrojů nebo ne. Nevím zcela přesně, co je záměr asociace apuso v tomto smyslu. Kolísal jsem mezi názorem, že vznikne dokonce roku právní subjekt jako konkurenční subjekt EKO-KOMU, pak bylo opět řečeno, že je to nějaký partner EKO-KOMU, nerozumím tomu. Naše představa je tato:V rámci systému zeleného bodu, který je sdružen pro Europe v Evropě, je to vždy postaveno na tom, že existuje jasné vyjednávání o cenách a o tom jak, odkud, kam potečou peníze. Je pravda, že vždy na konci všechno zaplatí občan. Jednání mezi výrobci reprezentovanými tím systémem a tou druhou stranou odpadářskými firmami obce vypadá především o tom ? jak se tyto náklady v kolika procentech přenesou na toho samého člověka prostřednictvím obchodu a nebo prostřednictvím daní a poplatku nebo jaký nástroj se k tomu pouští. Klíčem ovšem té spolupráce mezi odpadářským sektorem, obecním sektorem a výrobci musí především dosáhnout efektivitu toho systému takovou, aby ty celkové náklady byly co nejmenší. To je skutečným cílem hry. Pevně věřím v to, že efektivita se hledá vyhledáváním. Musí existovat takový systém, ve kterém jsou jasně ukázány zájmy všech jednotlivých stran. Strany musí kooperovat a každá z nich má svůj legitimní zájem a v tom vyjednávání se hledá to optimum. Je tedy zájem obcí, které se samozřejmě snaží snižovat náklady na občana, snižovat náklady na obecní rozpočet. Je tedy zájem výrobců, kteří svým způsobem jako by zastupují stejného občana spotřebitele a snaží se snižovat náklady na výrobek. Je tady zájem zpracovatelů, kteří se snaží mít minimální výkupní cenu surovin, protože to je pro ně zdrojová záležitost. Jsou tady svozové firmy, které se snaží mít svůj zisk ze služby svozového typu. Je úplně jedno, jestli je ta forma soukromá nebo obecní. Je to jejich legitimní zájem. Toto je čtyřúhelník a uprostřed tohoto čtyřúhelníku se hledá optimální efektivita. Ve sborníku jsem zaregistroval, že asociace původců uvažuje o holandském systému, protože je založen na formě nadace založené výrobci. V Holandsku je situace jiná - výrobci se žádným způsobem nepodílejí na nákladech sběru a svozu odpadů. Úkolem té nadace je koordinování materiálových toků a pohyb materiálů směrem ke zpracovatelům nikoliv finanční transféry. Pokud jde o základní systémy, které se zabývají financováním odpadových služeb, tak to jsou skutečně dva. Francouzský model, kde je partnerem průmyslu organizace je obec a Německý model, kde je partnerem svozová firma. Oba systémy mají plusy a mínusy. Plusem DSD je ten, kdo financuje celou hru tj. ten systém založený výrobci, tak má tu výhodu, že může poměrně snadno dělat opakovaná výběrová řízení, kdy té svozové firmě, nesplňuje-li určité požadavky, řekne prostě jdi od toho, vyberu si jinou. Jeho výhoda je, že systém rozhoduje sám, kdo bude v odpadařině na území té obce působit, protože on to platí. Francouzský systém má nevýhodu z hlediska výrobců, že tam není tato přímá vazba, není možné přímo agresivně postupovat vůči svozovým firmám. Na druhé straně má výhodu, že se s celým odpadovým hospodářstvím v obci nakládá integrovaně.Tzn. partnerem je obec, obec dostává peníze a dělá výběrová řízení a rozhoduje, kdo bude zajišťovat odpadářské služby. Pak přijde druhá otázka, co s tím materiálem. Všechny systémy v Evropě se opírají o trh. Především je vytříděná surovina předmětem trhu. Jediným problémem se stávají plasty a to především plasty směsné, což bylo hlavně v počátcích systémů, které mívají negativní hodnoty. Nyní se dostáváme k tomu jakým způsobem se financuje tato recyklace. Jedna varianta je, že materiál do svého majetku vlastně přebírá systém jako takový a následně s ním obchoduje tzn. za nějakých podmínek ho předává zpracovateli a s ním se domlouvá za jakých podmínek se s ní něco stane. Opět výhoda ? jednoduchá výběrová řízení. Druhý systém je vlastně opět dalo by se říct ten Francouzský, kdy k té dotaci té recyklace dochází tzv. negativní cenou. Tzn. zpracovatel přebírá ten materiál, nechá si za to platit od té obce nebo svozové firmy, ale je neustále v konkurenčním prostředí, protože pochopitelně materiál dostane ten, který si za to nechá platit nejméně. V obou systémech je cílem, aby tyto náklady byly nula, tzn. aby se skutečně všechny dostaly plasty do pozitivní roviny a to s také postupně v Evropě děje. Dnes to můžete vidět výrazně u PETU, kde už skutečně nelze mluvit o nějakých negativních cenách. Opět tam nastává problém , který u nás zatím nemůže být dořešen a všechny ty systémy měly problém určitou dobu na začátku a tj. systém akreditací. Totiž jakékoliv provázání na ty zpracovatele ať už negativní cenou nebo přímým předáním toho materiálu, předpokládá akreditaci těchto zpracovatelů od toho systému auditování a všechny další věci. V případě Francie jde o to, že nejsou obcím placeny ty příspěvky na materiál, který neskončil u akreditovaného zpracovatele, v případě DSD se to pouze předává těmto akreditovaným zpracovatelům. Opět ty systémy mají svoje plusy a mínusy, nicméně dá se říct celoevropsky, že DSD existují dva: Německý a do jisté míry Rakouský, i když ne 100% a většina ostatních systémů je tzv. integrovaných. Tzn. toho francouzského modelu. Důvodem je především to, že ty integrované se projevují určitým způsobem efektivněji, ale to porovnávání je poměrně komplikované, protože ono to také závisí na legislativním a politickém prostředí. Např. v Německu v podstatě jiné právní řešení než řešení přes DSD vlastně není možné a samozřejmě otázka nákladu je také dána tím, co si stát politicky stanoví jako cíle, jak rychle se chce dostat na jakou laťku. Tím se samozřejmě mění náklady. Já bych chtěl zdůraznit jednu věc. U nás to, že jsme zvolili ten francouzský model není dáno náhodně. Je to dáno mimo jiné tím, že v současnosti ještě vlastně pořád existuje situace taková a do budoucna si myslím, že de facto bude existovat, že tím, kdo rozhoduje o způsobu jak se řídí komunální odpadové hospodářství je obec,tak logicky naším partnerem je obec, nikoliv ta svozová firma v tom místě, protože ta se může měnit. Navíc se domníváme, že v současném stavu české ekonomiky, by nebylo rozumné zasahovat do trhu odpadového hospodářství takovým způsobem, že např. pro jedno a to samé území si bude obec dělat výběrové řízení na toho, kdo bude svážet směsný odpad a my bychom si dělali výběrové řízení na toho, kdo tam bude dělat tříděný odpad. Kromě toho je česká legislativa trošku jiná v té oblasti, že u nás je třídění odpadů určitým způsobem mandatorní. A je velká část toho tříděného odpadu, která není obalového původu. Vezmeme-li noviny a další věci, tady by vznikala otázka, kdyby nešlo o integrovaný systém, tak by vznikala otázka, bude existovat ještě třetí systém na třídění novin a dalších věcí. Toto je odpověď. Já si myslím, že ty zdroje a tady je poslední poznámka, ty zdroje peněz vždy pochází všude v Evropě,převážně 100% od výrobců výrobků, nikoliv od výrobců obalů. Tady chci zdůraznit, že se jedná o zapojení nějakých výrobců atd. Ano, výrobci samozřejmě se účastní na těch systémech určitým koordinujícím způsobem apod., ale oni nejsou finančním zdrojem v těch systémech. Finančním zdrojem je ten koncový výrobce, ten, kdo vyrobí a naplní tu flašku. Zdroj: Joga Luhačovice, s.r.o.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
EKO-KOM a.s.ELEKTROWIN a.s.EKOLAMP s.r.o.Asekol s.r.o.Inisoft s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist