Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zásady efektivního monitoringu skládek

30.08.2001  |  371× přečteno      vytisknout článek

Ve většině případů lze za rozhodující považovat monitoring vlivu na kvalitu podzemních vod

Účelem monitoringu skládek je podle našich norem i podle příslušné direktivy ES sledování vlivů skládky na životní prostředí. Ve většině případů lze za rozhodující považovat monitoring vlivu na kvalitu podzemních vod, protože ten mívá nejdlouhodobější působení, nelze na něj zpravidla usuzovat z přímých - viditelných indicií a případná nápravná opatření jsou technicky nejsložitější a nejnákladnější. Kritériem efektivnosti monitoringu z tohoto pohledu je co nejvčasnější podchycení poruch těsnění skládky, co njevčasnější indikace úniků škodlivin do horninového prostředí. Je samozřejmostí, že pokud má monitorování kvality podzemních vod vyhovovat tomuto požadavku, musí být monitorovací vrty umístěny na výstupu proudění podzemních vod ze skládkové lokality. Zjištění směru proudění podzemních vod vyžaduje ověření hladiny podzemní vody nejméně ve třech vrtech. Tento počet však nemusí být pro reprezentativní podchycení spádových poměrů vždy dostačující. To musí posoudit zkušený hydrogeolog na základě znalostí o místních hydrogeologických poměrech s přihlédnutím k morfologii terénu. Problematické je zajištění reprezentativnosti monitoringu podzemních vod na výstupním profilu jejich proudění od skládky. Šířka znečištění na prvních desítkách metrů po směru proudění pod lokální poruchou těsnění nebývá zpravidla větší než několik málo metrů. Spolehlivé a včasné podchycení poruch těsnění co nejblíže hranici skládkové lokality by tedy vyžadovalo takovou hustotu vrtů, jaká nebývá pro praxi realistická. Naše normy se této otázky vůbec nedotýkají, příloha III směrnice Rady 1999/31/ES vymezuje požadavek na minimálně dva vrty na výstupu podzemních vod od skládky. Po proudu podzemních vod od místa dotace kontaminantu dochází vlivem disperze a difuze k postupnému rozšiřování kontaminačního mraku. Monitorovací vrty, umístěné dále po spádu podzemních vod od skládky tedy mohou s větší pravděpodobností podchytit případnou kontaminaci podzemních vod, i když jejich hustota napříč směru proudění bude nižší. Umístění monitorovacích vrtů dále od skládky se pak ale dostává do rozporu s požadavkem na co nejvčasnější podchycení kontaminace jak v obecném zájmu ochrany životního prostředí, tak v zájmu minimalizace nákladů na případný sanační zásah. Optimálním řešením tohoto dilematu je kontrolní plošná drenáž v podloží těsnění skládky. Ta umožňuje indikaci poruch těsnění ještě před průnikem znečištění do podzemních vod. Důležité je, samostatně při monitoringu věnovat adekvátní pozornost i geotechnickým aspektům, které by mohly ovlivňovat funkčnost těsnícího a drenážního systému skládky (přetváření tělesa skládky a jejího podloží vlivem přitížení od odpadů, indikace sesuvných pohybů). Z hlediska provozovatelů skládek je efektivnost monitorovacího systému možno posuzovat ještě z dalšího důležitého pohledu: monitoring by měl spolehlivě rozlišit, zda případná kontaminace podzemních vod je důsledkem existence skládky nebo důsledkem příronu znečištění z jiného zdroje. Je v zájmu provozovatelů, tento aspekt opravdu nepodceňovat ? bude to vždy skládka, která se bude v očích úřadů i obyvatel nabízet jako původce znečištění podzemních vod, i když v okolí budou existovat jiné, mnohdy nepříliš nápadné kontaminační zdroje. Zkušenost například ukazuje, že kontaminace chlorovanými uhlovodíky bývá běžná i u malých strojírenských provozoven, autoservisů, čistíren oděvů, malých elektrotechnických opraven a podobně. Bude ovšem na provozovatelích skládky sledovat příron znečištění z cizích zdrojů, protože následně ověřovat a dokladovat jiný původ znečištění může být spojeno s četnými obtížemi. Péče, věnovaná monitoringu příronu znečištění ke skládce a věrohodné ověření výchozího stavu před zahájením skládkování se mohou ukázat do budoucna prozíravou investicí, zvláště v zastavěném území. Založení takového spolehlivého monitoringu vůči příronu znečištění vyžaduje: identifikaci potenciálních zdrojů znečištění v okolí skládky, odhad jejich charakteru, poznání spádových poměrů hladiny podzemních vod, vhodná lokalizace monitorovacích vrtů s ohledem na směr proudění podzemních vod ke skládce a s přihlédnutím k lokalizaci cizích zdrojů znečištění, které by mohly kvalitu podzemních vod v areálu skládky ovlivňovat. Počet a rozestupy monitorovacích vrtů na přístupu podzemních vod ke skládce by měly být takové, aby byl v daných podmínkách spolehlivě podchycen možný příron znečištění. Naše normy se tohoto tématu nedotýkají, příloha III směrnice Rady 1999/31/ES vyžaduje alespoň jeden vrt, což ovšem může být v praxi nedostačující. Nelze zde dávat jiný než obecný návod, že je nutno vždy vycházet z odborného posouzení místních poměrů. Je žádoucí, aby výchozí stav kvality podzemních vod před zahájením skládkování byl dokumentován více než jednou vzorkovací sadou. Výsledky jednoho vzorkování nemusí být vždy průkazné. Výběr škály analyzovaných kontaminantů může být podmíněn charakterem zdrojů znečištění v okolí a charakterem skládkovaných odpadů, avšak šetření zde opravdu není na místě. Přinejmenším pro ověření výchozího stavu před skládkováním lze doporučit analýzu co nejširší škály ? například podle MP MŽP z roku 1996, doplněnou o úplnou analýzu obecného chemismu podzemních vod a o analýzy případných specifických kontaminantů, které lze očekávat v ukládaných odpadech. Při monitoringu na výstupu podzemních vod od skládky během jejího provozu a po ukončení skládkování lze naopak efektivní monitoring zabezpečit i úsporněji, než bývá běžným zvykem. Není nezbytné, aby všechny vzorky z každého vzorkování byly vždy analyzovány na úplnou škálu sledovaných škodlivin. Pro indikaci funkčnosti těsnícího systému skládky bude dostačující, sledovat vybrané kontaminanty s vyšší mobilitou, u kterých dochází k minimálním vazbám na horninové prostředí a jejichž výskyt nám může indikovat případnou poruchu těsnění co nejdříve. Výběr takových indikátorů ke sledování s nejvyšší frekvencí záleží na charakteru odpadů. Mohou to být například chloridy, sírany, nebo i vodivost. Analýzy vzorků podzemních vod na úplnou škálu sledovaných kontaminantů pak postačí provádět s nižší frekvencí (například jednou ročně). Lze doporučit, aby výsledky z počátečního období monitoringu byly statisticky vyhodnoceny z hlediska charakteristiky pozaďových hodnot a rozsahu přirozené variability a aby toto vyhodnocení bylo využíváno pro exaktnější interpretaci a posuzování trendů dalšího vzorkování. Existují moderní statistické metody (například US EPA 1992), které již z řady cca pěti až sedmi hodnot dovolují odvodit například tak zvané toleranční limity, pomocí nichž lze se značnou mírou jistoty usuzovat, zda určité překročení dosud pozorovaného maxima koncentrace některé škodliviny znamená vybočení z rámce běžných oscilací či nikoliv. Je ovšem důležité, aby takové přístupy k interpretaci výsledků monitoringu byl akceptovány i úřady. K tomu může podle mého názoru napomoci i to, budou-li principy interpretace monitoringu definovány již v provozním řádu skládky. V zájmu nezpochybnitelné průkaznosti výsledků monitoringu je vhodné, aby vzorkování i analýzy podzemních vod byly prováděny nezávislou firmou, s příslušnými oprávněními, resp. akreditacemi. U nás zatím ještě tomuto aspektu není přikládána taková důležitost, lze však očekávat vývoj, analogický s jinými zeměmi . Ing. Jiří Tylčer, CSc., AQ-test, Ostrava, RNDr. Václav Morch Zdroj: Echomagazín


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Asekol s.r.o.Inisoft s.r.o.EKOLAMP s.r.o.EKO-KOM a.s.ELEKTROWIN a.s.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist