Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Kompostování biodegradabilních odpadů v České republice

14.02.2002  |  149× přečteno      vytisknout článek

Kompostování biodegradabilních odpadů v České republice Historie výroby průmyslových kompostů v České republice Tradice výroby průmyslových kompostů na území České republiky sahá až do roku 1915, kdy bylo u pražské kanalizační stanice vybudováno zařízení na kompostování čistírenských kalů, popele, uličních smetků a rašeliny a to na základě projektu docentů pražské německé techniky Ernesta a Kroulíka. Tato technologie byla úspěšná a záhy se rozšířila do dalších evropských měst. Od této doby probíhal v České republice rozvoj kompostování a to až do roku 1987, kdy byla zaevidována maximální produkce kompostu 2,8 mil. t (v českých zemích). Státní podpora kompostování byla intenzivní od r. 1955 až do roku 1989 se snahou o zabezpečení půdní úrodnosti přispívající k soběstačnosti státu při výrobě potravin. V období restrukturalizace našeho zemědělství po roce 1990 přestal mít resort zemědělství zájem na další výrobě kompostu a resort ministerstva životního prostředí preferoval skládkování a později též spalování biodegradabilních odpadů. V tomto období nezájmu o kompostování klesla roční výroba průmyslových kompostů na 0,25 - 0,3 mil. t a komposty byly využívány pouze k rekultivacím důlních výsypek a skládek odpadů a k zakládání veřejné zeleně. Výroba průmyslových kompostů v současnosti Od roku 1998 je evidentní růst zájmu o kompostování odpadů a to zejména odpadů z údržby veřejné zeleně (tráva, listí, dřevní štěpka). Na základě obnoveného zájmu zemědělců o hnojení průmyslovými komposty se sprovozňují staré kompostárny a rozbíhají nové podnikatelské záměry. Výroba průmyslových kompostů je usměrněna legislativou odpadů, vodohospodářskou legislativou a legislativou hnojiv. Kompostování je možno realizovat na základě provozního řádu schváleného okresním úřadem, průmyslová kompostárna musí být vodohospodářsky zabezpečená s nepropustnou výrobní plochou a s jímkou na zachycování splachů a srážkových vod a vyrobený kompost, pokud je uváděn do oběhu prodejem, musí být registrován a musí splnit kritéria nezávadnosti na obsah rizikových prvků. Limitní hodnoty rizikových prvků v kompostu vyplývající z požadavku legislativy hnojiv patří mezi nejpřísnější v Evropě, což omezuje především kompostování čistírenských kalů a znemožňuje dříve často realizované kompostování rozdrcených tuhých domovních odpadů. Zdrojem odpadů pro výrobu kompostů jsou veškeré biodegradabilní odpady, které neobsahují nadlimitní koncentrace rizikových prvků a další cizorodé látky. Jde jednak o odpady z veřejné zeleně, odpady ze zemědělské výroby (rostlinné odpady, zvířecí fekálie), odpady z potravinářského průmyslu, z výroby celulózy a papíru, čistírenské kaly z čistíren odpadních vod s nízkými průmyslovými ekvivalenty a odpady z těžby a zpracování dřeva. Kompostování separovaného domovního bioodpadu. Jen výjimečně se kompostuje separovaně ukládaný domovní bioodpad (Nová Paka, Uherské Hradiště a okolí Luhačovic). Zde je největší rezerva našeho kompostárenství, neboť kompostárny ve většině zemí EU jsou zaměřeny na kompostování separovaného bioodpadu v návaznosti na oddělenou separaci všech složek domovního odpadu přímo v domácnostech (sklo, papír, kovy, plasty, bioodpad). Tento ekologický způsob nakládání s tuhými domovními odpady se nám podařilo realizovat na zahraniční úrovni pouze ve svozové oblasti Nová Paka, kde byla uzavřena skládka komunálního odpadu a cca 10% nerecyklovatelných složek je odváženo na sousední skládku do Jičína. Zrealizovaný záměr ekologického nakládání s odpady zásluhou osvíceného starosty města a ředitele technických služeb výjimečný v České republice (a zcela běžný v zahraničí) působí vzhledem k současnému nezájmu o zpracování recyklovatelných hmot hospodářské těžkosti jejím provozovatelům. Pouze kompost vyráběný ze separovaného bioodpadu s přídavkem stromové kůry a pilin částečně uhrazuje ekonomické ztráty z ekologicky uspokojivého řešení nakládání s odpady. Technické a technologické inovace v kompostování I když převaha výroby průmyslových kompostů je realizována klasickým způsobem na překopávaných kompostových zakládkách, jsou tradiční čelní a drapákové nakladače používané dříve pro homogenizaci a provzdušňování zrajícího kompostu nahrazovány frézovými překopávači tuzemské i zahraniční provenience. Vysoké náklady na nákup mechanizace jsou často nahrazovány službami pojízdných kompostovacích linek, zabezpečujících mechanickou úpravu odpadů, překopávání kompostu a jeho finální úpravu prosíváním. Pojízdná kompostovací linka může obsloužit 10 - 15 kompostáren. Kompostování na zakládkách je často nahrazováno termofilním kompostováním v aerovaných biofermentorech, které jsou buď stavebně vybudovány nebo řešeny jako mobilní kontejnery o kapacitě 10 - 20 t. Namíchaná směs odpadů je uložena do biofermentoru, kde v podmínkách intenzivní aerace zraje při teplotě 60 - 70°C po dobu 3 - 10 dnů, a pak dozrává na volné ploše 14 - 21 dnů. Provoz modernějších biofermentorů je řízený počítačem a odplyny z biofermentace jsou zbavovány v biofiltru zápašných látek. Tunelový biofermentor instalovaný v Nové Pace umožňuje kontinuální provoz se 14 denním zdržením. Při naskladnění denní dávky čerstvě zhomogenizovaných odpadů dojde k vyskladnění kompostu na dozrávací plochu. Budoucnost kompostování bioodpadů Další rozvoj kompostování bioodpadů lze očekávat jako důsledek přidružování ČR k EU: Direktiva evropské komise o zamezení ukládání biodegradabilních odpadů na skládky vyvolala zákaz provozování tzv. reaktivních skládek komunálních odpadů v Holandsku a zákaz budování nových skládek v SRN, Rakousku a Švýcarsku. Tím se zvýšila prosperita kompostáren a bioplynových stanic v těchto státech. V České republice se v současnosti s direktivou EU spíše uvažuje o alternativě budování dalších spaloven směsných komunálních odpadů s využitím tepla a s omezením separovaného sběru složek komunálních odpadů a to zejména směsných plastů. V zemních EU probíhá v současné době velká diskuse mezi odborníky i politiky o organizaci odpadového hospodářství v oblasti biodegradabilních odpadů. Z této diskuse jednoznačně vyplývá, že veškerý bioodpad nekontaminovaný cizorodými látkami a dalšími nevhodnými příměsi by měl být přednostně využíván k výrobě kompostů, nebo by měl být nejprve podroben tzv. anaerobní digesci pro získání bioplynu a následně kompostován. Kombinované zpracovny bioodpadu s bioplynovou stanicí a s kompostárnou se budují zejména ve SRN jako ekonomicky efektivní podnikatelské záměry. Předpokládám, že i tato technologie produkující nejen kompost, ale též bioplyn transformovatelný na elektrickou energii a teplo, bude uplatňována i v České republice. Biodegradabilní odpady kontaminované cizorodými látkami (nevhodné čistírenské kaly) a směsný tuhý komunální odpad by měl být spalován a do skládky budou ukládány jen popelnaté zbytky. Obavy z produkce nebezpečných emisí (PCDF, PCDD) vznikajících při spalování odpadů vedly k projekci technologie mechanicko - biologického zpracování tuhého domovního odpadu. V této technologii jsou směsné odpady drceny při odlučování kovů a jemných organických příměsí, které jsou zpracovávány na palivo. Zbytek je podroben intenzívnímu aerobnímu kompostování s mineralizací větší části organických látek a výsledný stabilizovaný produkt se ukládá do skládek. Investiční a provozní náklady mechanicko-biologických zpracoven odpadů jsou přibližně stejné jako u spaloven odpadů o stejné kapacitě. Aerobní kompostování je v této technologii využito ke zneškodňování odpadů. Závěr Kompostování bioodpadů je možno považovat za jednu z technologií přispívajících trvale udržitelnému životu na této planetě. Tato technologie minimalizuje vznik skleníkového plynu metanu vznikajícího při skládkování bioodpadů a vyrobený kompost trvale zabezpečuje úrodnost půdy. Ekologický účinek kompostování bioodpadů se zvyšuje v kombinaci s technologií anaerobní digesce. V budoucnosti bude kompostování aplikováno nejen při využívání, ale i při zneškodňování nevyužitelných biologických odpadů. Jaroslav Váňa Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
EKO-KOM a.s.Asekol s.r.o.ELEKTROWIN a.s.Inisoft s.r.o.EKOLAMP s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist