Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Hrách pomůže snížit hory plastů

12.08.2002  |  134× přečteno      vytisknout článek

Hrách pomůže snížit hory plastů Doba, po kterou budou PET lahve a další plastové výrobky ležet na skládkách, by nemusela být tak děsivě dlouhá. Vědci totiž zjistili, že kdyby se do plastu přidala jedna ze složek hrachového škrobu, umělá hmota by se rozpadla mnohem rychleji. Na tomto objevu pracují již několik let a možná je už jen otázka času, kdy se ho dobrovolně či pod ekologickým tlakem chopí obalový průmysl. Látkou v hrachovém škrobu, která může zkrátit životnost PET lahví až na třetinu, je amylóza. \"Má fyzikální strukturu, která se velmi dobře váže se syntetickými polymery,\" objasnil podstatu tohoto objevu výzkumník Miroslav Hýbl ze šumperského Agriteku, někdejšího Výzkumného ústavu technických plodin a luskovin. Vysvětlil také, že plast s příměsí hrachové amylózy by se rozpadl mnohem rychleji, neboť přírodní složka by rychleji narušila jeho fyzikální strukturu. Agritec Šumperk na tomto výzkumném projektu pracuje již několik let a finančně ho v tom podporuje i stát. \"Hrách, který by tomuto účelu nejvíce vyhovoval, jsme již vyšlechtili, a pokud to dobře půjde, do dvou let tuto odrůdu přihlásíme do registračního řízení,\" říká Hýbl. Na myšlenku, že hrách bude možné pěstovat i pro průmysl obalových hmot, přišli vědci náhodou v době, kdy se ještě o tuto plodinu zajímali především jako o krmivo. \"Asi před patnácti lety se ve světě podrobně zkoumala fyzikální a chemická struktura hrachového škrobu. Tehdy se také přišlo na to, že se dobře váže s umělými hmotami,\" řekl výzkumník. Jako první se objevu chopili zejména vědci v Německu a Itálii. Není hrách jako hrách Laik při pohledu na hrachová pole většinou nepozná, že je mezi nimi nějaký rozdíl. Zemědělci však již od nepaměti rozlišují hrách polní s kulatými semeny a hrách dřeňový se semeny svraštělými. Oba typy hrachu mají i různou strukturu škrobu a vědci už zjistili, že se syntetickými polymery se lépe váže amylóza hrachu dřeňového. Ten se však používá ke konzervárenským účelům a sklízí se již v zelené zralosti. Právě z toho vyplynul první velký problém, neboť do výroben plastických hmot by se musel vozit hrách plně vyzrálý. Dřeňový hrách však tak dlouho na poli nezůstává, a proto není odolný proti poléhavosti, chorobám a nemá geneticky zakódované další potřebné vlastnosti pro pozdější sklizeň. Zemědělcům by proto jeho pěstování mohlo působit potíže. \"Vhodná odrůda tedy byla a zároveň nebyla. Zjednodušeně řečeno, na nejlepší polní hrách jsme museli dostat lusky a semena hrachu dřeňového s vysokým obsahem amylózy. To proto, aby měl i potřebné hospodářské vlastnosti,\" popsal Hýbl účel šlechtění, na kterém v Šumperku pracovali několik let, provedli tři sta různých křížení a vyhodnotili přitom na deset tisíc různých genových typů. Zájem ze zahraničí Již předloni se Agriteku ozvala nevládní organizace z Rakouska s tím, že by hrách vhodný na výrobu plastů využila na rekultivaci válkou postižených oblastí v Prištině. \"Vysvětlili nám, že pozemky jsou tam velmi zamořené a není možné na nich pěstovat plodiny pro lidskou výživu,\" řekl Hýbl. Před několika měsíci pak přišla i nabídka z Velké Británie. Zájemce věděl, že šlechtění odrůdy se již dokončuje, a chtěl koupit jakékoliv množství osiva. Dokonce nabízel, že Agritec bude s touto odrůdou zastupovat v Evropské unii. Ani tento obchod se však ještě neuskutečnil. S tuzemskými výrobci se Agriteku zatím moc jednat nedaří. \"Již při řešení předchozího projektu jsme se snažili najít nějaké uplatnění pro naše výsledky. Spojili jsme se s jednou českou škrobárnou a zpočátku to vypadalo dost nadějně. Z hrachu jsme izolovali asi čtyři kilogramy škrobu s tím, že jeho zpracování vyzkoušíme v laboratorních podmínkách. Všechno bylo domluvené, než jsme však stačili vše připravit, firma zkrachovala,\" popsal první pokus dostat hrachový škrob do výroby šumperský výzkumník. V tomto případě však ještě nešlo o výrobu plastických hmot. Škrobárna zavedená na zpracování brambor chtěla zkusit získávat škrob i z hrachu, aby mohla výrobní linku využívat delší dobu. \"Měla i kontakty na další zpracovatele, kteří by se tím zabývali dál,\" povzdechl si Hýbl. Obchodní tajemství Na každé větší zahraniční konferenci týkající se širšího využití luskovin podle Hýbla vždy pracuje sekce zaměřená na nepotravinářské využití hrachu. Jednou z probíraných možností je právě výroba plastů. \"Poznatky se však na těchto setkáních sdělují jen v obecné rovině, nejednou se mi stalo, že na konkrétní dotaz přednášející neodpověděl a omluvil se, že to je předmětem firemního tajemství,\" tvrdí Hýbl. \"Průmysl bude v jedné chvíli donucen, aby vyráběl obaly, které se snadno recyklují nebo se v přírodě rychleji rozloží. Jde tedy o to, kdo bude v té rozhodující chvíli s výzkumem nejdál a bude moci průmyslu něco nabídnout,\" vysvětluje si důvod utajování. O to znepokojivější jsou potom pro šumperské výzkumníky zprávy, že Němci si nechali patentovat získávání amylózy ze škrobu a Italové již zkoušejí v poloprovozu přidávat do plastů hrachový škrob. Zprávy o pokusech vyrábět obaly z přírodních materiálů se však šíří i z jiných konců světa. Na poslední olympiádě v Austrálii kuchaři servírovali jídlo na miskách vyrobených ze škrobu. \"Není na tom nic složitého. Do formy se dá hrudka škrobové pasty, vylisuje se, zahřeje a vypadne z toho \'upečený\' tácek. I my jsme něco podobného zkoušeli. Miska vypadala jako polystyrenový tácek pod maso nebo zeleninu. Jednu jsme pak položili ven na trávník a do pěti dnů se rozpadla. Když na ni zapršelo, zkroutila se a vypadala jako ohryzek,\" popsal Hýbl, jak se i v Česku pokoušeli vyrobit ze škrobu nádobí. Upozornil však, že v tomto případě jde o něco jiného a na výrobu takové misky, která má jen krátkodobé využití, se dá prakticky použít jakýkoliv škrob, nejen z hrachu, ale třeba i z kukuřice. Prospěch pro zemědělce Ačkoliv se o tom moc nemluví, trvalá úrodnost půdy se v zemi neustále snižuje. Jinak to ani dopadnout nemohlo, když se na polích v posledních letech neustále točí jen obiloviny a řepka. \"Žijeme tak s lehkým mrazením v zádech na úkor generace, která přijde po nás, a jen doufáme, že si s tím nějak poradí,\" obává se Hýbl. Rozšíření pěstitelských ploch hrachu by podle něj mohlo alespoň částečně kvalitu půdy zlepšit. Agronomové vědí, že hrách je vhodné pěstovat v období mezi obilovinami, a navíc obohacuje půdu o vzdušný dusík. Skutečnost je ale taková, že zemědělci nyní sejí hrachu méně. Souvisí to s dovozem levných sójových šrotů ze Severní a Jižní Ameriky do Evropy. Výzkumníci tvrdí, že hrách u nás není doceňován. Připomínají, že tato plodina má vysoký obsah bílkovin a ve výživě hospodářských zvířat může částečně nahradit živiny dříve dodávané v masokostní moučce, kterou se šířila nemoc šílených krav. Pokud se podaří uplatnit hrachový škrob i při výrobě ekologičtějších plastů, otevře se této plodině zase nová budoucnost. HELENA VACULOVÁ Zdroj: Mladá fronta Dnes


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
EKO-KOM a.s.ELEKTROWIN a.s.Inisoft s.r.o.Asekol s.r.o.EKOLAMP s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist