Vratné opakovaně použitelné obaly

Vratné opakovaně použitelné obaly – návrat systému vratných obalů, nové povinnosti, zajištění zpětného odběru a využití, právo spotřebitele na výběr Ministerstvo životního prostředí považuje vratné zálohované obaly pro opakované použití za ekologicky šetrné a ekonomicky výhodné. Pokud jsou na trh nebo do oběhu uváděny obaly opakovaně použitelné, zavádí se povinnost zajistit jejich opakované použití způsobem, který je uveden v příloze č. 2 zákona a ve vyhlášce MPO o podrobnostech nakládání s obaly, která bere za základ normu ČSN EN 13429 – obaly – opakované použití. Tyto obaly musí být vyrobeny tak, aby jejich konstrukce umožnila určitý počet obrátek, aby bylo možné jejich opětovné naplnění při dodržení hygienických předpisů apod. Smyslem tohoto ustanovení je jednak zajistit skutečné, nikoli fiktivní opakované použití obalů, a také sladit jejich používání s pravidly EU. Jestliže osoby, které uvádí na trh nebo do oběhu vratné opakovaně použitelné obaly, zajistí opakované použití alespoň 55 % obalů nově uvedených na trh nebo do oběhu, naplňují tak povinnost zpětného odběru a využití. V praxi to znamená, že např. výrobci nápojů, kteří používají vratné zálohované obaly pro opakované použití, nebudou mít s naplněním těchto nejvýznamnějších povinností ze zákona vážnější potíže. Na obaly mají totiž přirozeně zaveden systém zpětného odběru (formou zálohování a výkupu lahví), ve kterém se standardně (v případě českých pivovarů) vrací 96 – 99 % obalů zpět k výrobcům. Za své obaly mají tedy maximální odpovědnost a již dnes povinnosti zpětného odběru a využití, resp. opakovaného použití, splňují (dokonce dalece přesahují) a jsou schopni je realizovat samostatně, bez pomoci autorizované obalové společnosti. Lze tedy předpokládat, že pro povinné osoby se vratné opakovaně použitelné obaly stanou ještě více ekonomicky zajímavé, neboť mimo jiné vedou k úspoře nákladů za zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů. Ustanovení § 9 zákona o obalech podrobně ošetřují oblast vratných zálohovaných obalů, především ve vztahu ke spotřebiteli a z hlediska obnovení funkčního zálohového systému. Výkup zálohovaných obalů nesmí být omezován v množství a ani vázán na nákup zboží. Toto ustanovení se vztahuje nejen na obchody, ale i na ostatní subjekty v celém obchodním řetězci. Tzn., že nejen obchodník nesmí omezovat množství výkupu od spotřebitele, ale ani velkoobchod (distributor) a výrobce nesmí omezovat výkup, odběr prázdných obalů od obchodů. Výkup zálohovaných obalů musí být zajištěn v prodejně, která je prodává, po celou provozní dobu. Pokud výrobce mění druh vratného zálohovaného obalu nebo ukončuje jeho výkup, je povinen tuto skutečnost oznámit odběratelům 6 měsíců předem. Zároveň v takových případech platí, že vratný zálohovaný obal musí být vykupován nejméně jeden rok od posledního uvedení na trh nebo do oběhu. Vyhláška MPO č. 116/2002 Sb., další prováděcí právní předpis k zákonu o obalech, stanovuje způsob označování vratných zálohovaných obalů, a sice „zálohovaný obal“. Doposud nebyla povinnost označovat tyto obaly zcela funkční, pouze někteří výrobci, především pivovary, je označovaly způsobem „vratný obal“. Vyhláška vyšla ve sbírce zákonů dne 9. 4. 2002 a účinnosti nabyla dne 1.5.2002, stejně tak i povinnost zmíněného označování vratných zálohovaných obalů. Zásadní novinkou je nařízení vlády č. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů. Toto nařízení přímo vyjmenovává, včetně technické specifikace, sedm nejběžnějších typů obalů jako vratné zálohované obaly a stanovuje pro ně jednotnou výši zálohy 3 Kč. Nařízení vstoupilo v účinnost 13. května 2002 a platí pro vyjmenované obaly s jednotnou výši zálohy v rámci celé ČR a všechny povinné osoby, tj. od výrobce po maloobchod, jsou povinny tyto skutečnosti dodržovat. Smyslem nařízení vlády je zajistit opět stabilní a funkční zálohový systém, který spotřebiteli (ale i prodejcům apod.) poskytne jistotu pevné výše zálohy a její navrácení. Předpokládá se tak obnovení důvěry v zálohový systém. Dřívější nežádoucí náhlé změny výše záloh již nejsou možné podle zákona o ochraně spotřebitele. Nařízením vlády nyní navíc zaniknou rozdílné výše záloh (od 0 – do 4 Kč) u vybraných druhů vratných zálohovaných obalů, jež byly v prodejnách praktikovány a spotřebitele většinou nemotivovaly k vracení lahví. Pokud výrobci nápojů projeví v budoucnu zájem o doplnění dalších typů lahví, které splňují požadavky na opakované používání, do nařízení vlády, může být seznam vratných zálohovaných lahví s pevnou výší zálohy rozšířen. Druhy lahví, které obsahuje nařízení vlády: Láhev na víno 1 l Láhev na minerální vodu 0,7 l Láhev na limonádu a sodovou vodu 0,33 l Láhev na ovocný sirup 0,7 l Pivní láhev 0,5 l NRW Pivní láhev 0,5 l ALE Láhev na minerální vodu 0,33 l § 9 zákona o obalech přináší ještě jednu významnou novinku, a sice tzv. právo spotřebitele na výběr. Jedná se o povinnost obchodů s prodejní plochou nad 200 m2, které prodávají nápoje v nevratných obalech, nabízet od 1.1.2002 spotřebitelům stejné nápoje i ve vratných zálohovaných obalech, pokud taková alternativa na trhu existuje. Spotřebitel má tak zajištěnu dostupnost nápojů i ve vratných zálohovaných obalech, která byla doposud problematická především kvůli odmítavému postoji většiny velkých prodejců k těmto obalům. Legislativní výklad MŽP přitom upřesnil, že stejným nápojem se rozumí: a) nápoje podle druhů, skupin a podskupin tak, jak jsou definovány ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, b) nápoje podle § 2 písmen a) až d) vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 292/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a c) nápoje podle § 6 zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů. Stejným nápojem je tedy např. limonáda, minerální voda ochucená a přírodní, stolní voda ochucená, sodová voda, sirup, vína jakostní, stolní apod. Jestliže prodejny, jejichž prodejní plocha se rovná nebo je větší než 200 m2, nabízí tyto nápoje v nevratných obalech, musí je nabídnout i ve vratných zálohovaných lahvích, pokud na trhu v těchto obalech existují. Rozhodující je tedy členění nápojů podle druhů, skupin a podskupin, nikoli členění na značku či výrobce. V případě minerálních vod, limonád, sirupů a vín je existence alternativy těchto nápojů ve vratných zálohovaných obalech na trhu dostatečně široká. Z uvedeného tedy vyplývá, že prodejce se povinnosti umožnit spotřebiteli právo na výběr nezbaví v případě, že by nápoje odebíral jen od výrobců, kteří je plní pouze do nevratných obalů. Na volbě velkých obchodů ovšem zůstává, od kolika dodavatelů budou jednotlivé druhy nápojů odebírat a nabízet spotřebitelům, zda jen od jednoho či od několika. Tuto povinnost kontroluje Česká obchodní inspekce, pokuta za její neplnění činí až 500 tis. Kč. Legislativní výklad MŽP dále upřesnil, že prodejní plochou se rozumí plocha, na které se fyzicky nacházejí mimo jiné ty druhy nápojů, které jsou uváděny do oběhu. Prodejní plochou je tedy celková plocha, která se výhradně používá k prodeji výrobků. Zdroj: MŽP