Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Od spalování k většímu třídění a kompostování bioodpadu, ekonomický pohled

29.10.2002  |  123× přečteno      vytisknout článek

Od spalování k většímu třídění a kompostování bioodpadu, ekonomický pohled Milan Ščasný Příspěvek pro seminář \"BIOODPAD 2002 - biologické metody využívání zemědělských odpadů\" Abstrakt Příspěvek analyzuje vyvolané náklady možné varianty budoucího vývoje nakládání převážně s komunálními odpady. Předkládané řešení představuje přednostní třídění komunálního odpadu zejména z důvodu separace biodegradabilní složky odpadů a její využití pro kompostování. Dalším způsobem je zavedení mechanicko-biologické úpravy komunálního odpadů (MBT) ještě před jeho uložením na skládky. Příspěvek vychází ze studie Ščasný (2002). Náklady odděleného sběru bioodpadů z KO a zvýšení kapacity kompostáren byly zpracovány na základě podkladů (Slejška, 2002; Váňa, 2002) a podrobněji dále diskutovány s p. Slejškou. Podobně náklady MBT a výstavby bioplynových stanic byly zpracovány na základě expertních odhadů p. Slejšky, bioplynové stanice dle studie MŽP a MZe (2002). Celkové vyvolané kapitálové investice a roční přírůstkové provozní náklady v oblasti nakládání s odpady pro variantu Spalovny byly převzaty ze studie (AEA, 2001). Autor děkuje za konzultace zejména Antonínu Slejškovi, bez jehož podkladů a rad by analýza k těmto prvním výsledkům nedošla. 1. Třídění a kompostování A. Současný stav a vývoj Podle ISO vzniklo v r. 1995 na území České republiky 3,4 mil. t tuhých komunálních odpadů. Podíl BRO na celkové produkci tuhých komunálních odpadů byl v r. 1995 stanoven na 41% hmotnosti (Kotoulová, 2000; in EKOVEL, 2001). V roce 2010 je předpoklad produkce 5,135 mil. t. tuhých komunálních odpadů. Za předpokladu, že podíl BRO stoupne na 60% hmotnosti, jak je tomu v ostatních státech EU, bude celková produkce BRO činit cca 3.08 mil. t v r. 2010. Na skládky bude možno uložit jen cca 1 mil. t BRO (75 % úrovně roku 1995) a využít bude nutno zbylých cca 2 mil. t BRO. V současné době se kompostuje cca 220 kt komunálních odpadů, z čeho přes 80 % tvoří bioodpad z veřejné zeleně 5 % (12.000 t) bioodpad z velkokuchyní a pouze 3-7 % (7-15 kt) tvořil odděleně sbíraný tuhý domovní bioodpad. Zvýšeného využití biologicky rozložitelných odpadů lze dosáhnout: zvýšením recyklace (papíru), kompostováním a spalováním směsného komunálního odpadu s energetickým využitím. Je ale pravděpodobné, že nárůst odpadů bude nutné krýt zvýšeným kompostováním nebo spalováním, protože v současnosti se daří recyklovat zhruba 380 kt a do roku 2010 se očekává nárůst pouze o 135 kt. Představená varianta s využíváním bioodpadu spalováním počítá pouze v omezené míře, k navyšování dalších kapacit spaloven by nemělo dojít. Vývoj produkce relevantních odpadů a jednotlivých druhů jejich nakládání ilustruje tabulka. BRO tvoří: Komunální bioodpad nevyžadující separaci (z údržby zeleně, ze hřbitovů, z restaurací a velkokuchyní, z tržnic a tržišť). Domovní bioodpad, který je nutno separovaně sbírat a svážet - organizace separovaného sběru BRO je investičně i provozně nákladnější než separovaný sběr druhotných surovin z obalů a vyžaduje náročnější informační kampaň u obyvatelstva. V ČR se separovaný sběr BRO prováděl ojediněle a představoval 7-15 kt/rok. Separovaný sběr domovního bioodpadu je možno provádět prostřednictvím sběrných nádob či pytlových systémů, které jsou však pro tento typ odpadů využívány jen ojediněle. Sběr pomocí nádob je levnější, pytle označené čárkovým kódem nutí obyvatelstvo k lepšímu třídění (Váňa) Náklady separovaného sběru a svozu BRO lze podstatně snížit podporou domovního nebo komunitního kompostování. Do roku 2010 se predikuje množství bioodpadu získané odděleným sběrem ve výši 350 kt. Predikce vychází z odhadu 50 kg bioodpadu na obyvatele v obcích nad 2.000 obyvatelů (7,54 mil. obyv.). Obdobně ve Vídni je získávání cca 100 kg na obyvatele v řídce obydlených oblastech a 30 kg na obyvatele v hustě obydlených oblastech (podle těchto dat by bylo získáno odděleným sběrem přes 600 kt bioodpadu). Bioodpad z domovního a komunitního kompostování. Kompostování BRO bez separovaného sběru a svozu domovního bioodpadu, včetně využití domovního a komunitního kompostování je v ČR možné až do výše 550 kt/rok. Aby bylo možné splnit cíle v kompostování BRO, je nezbytné, aby do roku 2010 bylo ročně separováno minimálně 350 kt BRO. Do roku 2013 ročně 450 kt a do roku 2020 600 kt. B. Náklady B.1. Náklady separovaného sběru Investiční náklady Tab. 1: Investiční náklady odděleného sběru bioodpadů z KO. Počet (ks) Jednotková cena Kč/ks Náklady celkem mil. Kč Sběrné nádoby: obce nad 100.000 obyv., obce s 2.000-100.000 obyv. 100.000-130.000*, 270.000-540.000 1.900, 1.700 190-250, 460-920 Svozová vozidla: obce nad 100.000 obyv., obce s 2.000-100.000 obyv. 21, 108 4 000 000, 3 000 000 84, 324 CELKEM 1.060-1.580 * v obcích nad 100.000 obyv. žije cca 2,115 mil. obyv, v obcích s 2.000-100.000 žije 5,424 mil. obyvatelů. pro obce nad 100.000 obyv. se předpokládá 1 sběrná nádoba pro 16-20 lidí, pro obce s 2-100 tis. obyv. pro 10-20 lidí. Provozní náklady 1) Provozní náklady na separovaný sběr bioodpadu lze odhadnout na 1100 Kč/t tj. o 300 Kč/t více než u sběru a svozu směsného domovního odpadu. Do r. 2010 se předpokládá s celkovým využitím bioodpadů (kompostování a bioplyn)) ve výši 0,9 mil. tun, z tohoto množství bude získáno odděleným sběrem bioodpadů z KO 350 tis. tun. To představuje roční provozní náklady sběru a svozu ve výši kolem 400 mil. Kč (dle předpokladu výše provozních nákladů na 1 t sběru (460 Kč/t) by tyto náklady byly méně než poloviční). Tyto náklady mohou být sníženy zavedením systému alternativního (střídavého) odvozu odpadů. Při odděleném sběru bioodpadů dochází k prodloužení rytmu odvozu zbytkového odpadu (odpad po vytřídění papíru, skla, plastů a bioodpadu). V konečném důsledku pro odvoz vytříděného bioodpadu není nutné pořizovat nová vozidla a stejnou kapacitou vozidel lze při vhodně volené organizaci zvládnout střídavý odvoz obou těchto složek. Tento systém nejen výrazně redukuje investiční náklady (v položce vozidla), ale redukuje nebo alespoň optimalizuje i provozní náklady (efektivní využití kapacit vozidel a optimalizace jejich proběhu). Plošné třídění a sběr bioodpadů tak výrazně přispívá k efektivnějšímu užití stávajících kapacit. Vliv efektivity předpokládáme ve snížení těchto nákladů na polovinu. 2) Běžné výdaje budou muset být vynaloženy na nákup nádob pro sběr bioodpadu v domácnostech nebo náklady spojené s pořizováním biodegradabilních pytlíků. Část domácností bude využívat i obyčejné igelitového pytlíky, které představují pro domácnost nulový dodatečný náklad. Občané žijící v obcích nad 2.000 obyvatel představují 2.377 tis. bytů a domů nebo domácností. Za předpokladu rovnoměrného rozložení možností sběru bioodpadu v domácnostech (nádoba - cca 100 Kč/ks, biodegradabilní pytlíky, igelitové pytlíky) se náklady odhadují na jednorázový výdaj 80 mil. Kč na nádoby během 5-10 let, tedy cca 10 mil. Kč ročně v období 2003-2010 a řádově 50 mil. Kč ročních výdajů na biodegradabilní pytlíky. 3) Dalšími náklady jsou běžné výdaje na propagaci a osvětu. Ty budou vynaloženy zejména při rozběhu systému ve výši 40 mil. Kč ročně v obcích nad 100 tis. obyv. a 100 mil. Kč ročně pro obce s 2-100 tis. obyvateli. Celkově se předpokládají tyto výdaje ve výši 500 mil. Kč během období 2003-2010, v průměru 60 mil. Kč/rok. B.2. Náklady kompostáren BRO Investiční náklady Investiční náklady kompostáren BRO se pohybují v rozpětí 900-7.200 Kč na tunu roční projektované kapacity zpracovaných BRO. Kompostování BRO má 17-20 krát příznivější investiční náklady na 1 t instalované kapacity ve srovnání se spalováním. Výši investičních nákladů ovlivňuje celá řada faktorů (viz Váňa, web BIOM) Stavební investiční náklady na kompostárnu o kapacitě 20kt/rok představují cca 15 mil. Kč. Strojní investiční náklady na kompostárnu o kapacitě 20 kt/rok za předpokladu, že je kompostárna kompletně vybavena technikou (nakladač, drtič, překopávač, rotační síto) činí 8 mil. Kč. Strojní investiční náklady obsluhované mobilní linkou jako službu představují 1,5 mil. Kč (pořizovací náklady nakladače). Investiční náklady mobilní kompostovací linky pro obsluhu cca 6 kompostáren představují (včetně tahače a podvalníku) 11 mil. Kč, tedy cca 2 mil. Kč na jednu obsluhovanou kompostárnu. Celkové investiční náklady se tak pohybují na úrovni 18,0-23 mil. Kč na kompostárnu s kapacitou 20 kt (900-1.150 Kč/kt-kapacity). Investiční náklady malých kompostáren jsou podstatně vyšší, stavební investiční náklady na kompostárnu o kapacitě 10 kt činí 12-14 mil. Kč, o kapacitě 0,6 kt cca. 3,3 mil. Kč. Jestliže je tato vybavena vlastní mechanizací jsou strojní investiční náklady cca 1 mil. Kč. Jednotkové investiční náklady této kompostárny jsou 7167 Kč/t BRO/rok. Pro průměrnou kompostárnu o kapacitě 1 kt predikujeme kapitálové investice ve výši 4,5 mil. Kč (4.500 Kč na tunu projektované kapacity). Tab. 2: Nové kompostárny a investiční náklady do roku 2010. Náklady na tunu projekt. kapacity Počet kompostáren Celková kapacita kt Náklady mil. Kč Kompostárny nad 20 kt (obce nad 100 tis. obyv.) 800-915 Kč/t-kapacity 20 430 340-400 Menší kompostárny (obce s 2-100 tis. obyv.) 4.500 Kč/t-kapacity 200 200 900 CELKEM 220 680 1.240-1.300 Provozní náklady Úplné provozní náklady většiny kompostáren v ČR jsou v rozmezí 1.000-1.450 Kč/t BRO. Výnosy z prodeje kompostu představují 350-450 Kč/t BRO, problém představuje v současných podmínkách poptávka po těchto produktech (viz část C). Cena za zpracování BRO činí cca 2/3 provozních nákladů kompostárny a po odečtení výnosu z prodeje kompostu činí 650-1.100 Kč/t BRO. Provozní náklady spaloven komunálních odpadů se v roce 1999 pohybovaly v intervalu 706 - 1.877 Kč/t. Za předpokladu přírůstku cca 680 kt bioodpadů ke kompostování, by roční přírůstkové provozní náklady (bez amortizace) činily 440-750 mil. Kč/rok. C. Využití kompostu Problémem nízké ekonomické efektivnosti kompostáren je nedostatečný odbyt vyrobených kompostů do zemědělství. Odbyt kompostů představuje i oblast zakládání a údržby veřejné zeleně, rekultivace nezemědělské půdy nebo prodej balených kompostů a z nich připravených substrátů zahrádkářům. Do r. 1987, se na území ČR vyrobilo téměř 2,5 mil. t kompostu s významným zastoupením komunálních a průmyslových bioodpadů a čistírenských kalů v surovinové skladbě kompostů (Váňa). Po roce 1989, kdy kompostování přestává podporováno z veřejných zdrojů, se výroba kompostů snižuje na 200-400 tis. t . za rok (Váňa 1998). Vyráběné komposty v tomto období jsou využívány především při rekultivacích a při zakládání a údržbě zeleně. K dočasnému zvýšení zájmu zemědělců o vyrobené komposty došlo v r. 2000, kdy byla zemědělcům poskytnuta podpora ze státního rozpočtu na hnojení zemědělské půdy registrovanými komposty. Podpora vedla k obnově činnosti celé řady kompostáren, ukončením této podpory byla v r. 2001 řada kompostárenských kapacit opět zastavena. Komposty a pěstební substráty se uvádějí do oběhu prodejem podle zákona č. 308/2000 Sb. \"o hnojivech\". Podle tohoto zákona smějí výrobci a dodavatelé uvádět do oběhu pouze komposty, které jsou registrované podle tohoto zákona. O registraci hnojiva rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na žádost výrobce, který je oprávněn k podnikání. Při podání žádosti je žadatel povinen poskytnout potřebné vzorky, nebo umožnit jejich odběr, uhradit správní poplatek (3000 Kč), uhradit náklady na rozbory vzorků a poskytnout další podklady a informace, nezbytné pro registrační řízení. D. Domovní a komunitní kompostování Domovní kompostování je vhodné pro obyvatelstvo bydlící v rodinných domcích, komunitní kompostování lze organizovat v zahrádkářských koloniích, při školách, malých obcích, v sídlech izolovaných komunit případně na vhodných sídlištích. Při zavádění domovního a komunitního kompostování je důležitá motivace obyvatelstva (finanční příspěvek na kompostér, poskytování služeb) a trvalá výměna informací mezi všemi zainteresovanými subjekty. Domovní kompostování se bude týkat zejména lidí žijících v obcích pod 2.000 obyv. (2,66 mil., v průměru 1 mil. domácností). Za předpokladu produkce 3080 kt BRKO v r. 2010, činí produkce BRKO na obyvatele cca 300 kg, na domácnost 770 kg/rok. Za předpokladu, že by domácí kompostování využívalo nových 10% obyvatelů v obcích pod 2.000 obyvatelů (cca 100 tis. domácností), tak by bylo možno zkompostovat cca 77 kt BRKO (předpoklad POH 60 kt do 2010). Investiční náklady na domácnost se odhadují na 1.000 Kč, tedy celkové náklady na 100 mil. Kč. Provozní náklady spojené s nošením bioodpadu z kuchyně na domácí kompost a míšením bioodpadu v kompostu nejsou brány v úvahu. Tyto náklady je potřebné srovnat s úsporou nákladů spojených se svozem a sběrem TKO a úsporou nákladů za nákup nebo příjem z prodeje kompostu nebo hnojiva. Náklady skládkování TKO se pohybují ve výši 400-700 Kč, potencionální úsporu je tedy možné odhadnout ve výši 30-50 mil. Kč/rok. Potencionální úspora nákladů na komposty se odhaduje na úrovni 10 mil. Kč/rok. 2. Mechanicko-biologická úprava TKO před uložením na skládku Popis Mechanicko biologické zpracování zbytkového komunálního odpadu je způsob úpravy odpadu před jeho uložením na skládku v souladu s direktivou evropské komise. Při úpravě odpadů se odloučí cca 40% jeho hmotnosti jako lehké frakce pro energetické využití a cca 40% aerobně stabilizované, hygienizované a nepáchnoucí hmoty se ukládá do deponií. Zbytek představují fermentační ztráty. Provozní náklady jsou téměř na úrovni spalování odpadů. Způsob úpravy významně snižuje vznik skleníkového plynu metanu ve skládce. Náklady Investiční náklady V ČR je 352 skládek KO. V maximální variantě můžeme počítat s jedním zařízením MBT na skládku. Průměrné investiční náklady na MBT se odhadují na úrovni 30 mil. Kč. V této variantě by celkové investiční náklady činily kolem 10 mld. Kč. Celkové náklady však budou záviset od velikosti a počtu MBT. Za předpokladu, že bude konečný počet skládek KO v r. 2010 na úrovni 250-300 a všechny budou vybaveny MBT zařízením, celkové investiční náklady by činily 7.5-9 mld. Kč. Provozní náklady Provozní náklady není možné v současné době odhadnout. Zkušenosti z Německa1 však ukazují, že celkové náklady na 1 tunu odpadu pro zařízení MBT jsou nižší než náklady na 1 tunu spáleného odpadu. Součástí technologie je separace kovů a separace lehkých energeticky bohatých složek odpadů, které se využívají jako alternativní palivo nebo slouží k výrobě alternativních paliv (pelety, brikety) v některých případech se směsí uhelného prachu nebo energetické biomasy. Provozní náklady tak budou významně sníženy o příjem z prodeje paliva a druhotných surovin, které budou vytříděny mechanicko-biologickou úpravou z KO. Vyseparovaný materiál (sklo, kovy, materiál pro energetické využití, druhy NO) by při úpravě 2,9 Mt KO na zařízeních MBT by činil kolem 40 % množství odpadů vstupujících do úpravy, tedy cca 1,2 Mt. Celkový příjem by bylo možné odhadnout na základě odhadu podílu jednotlivých vyseparovaných odpadů po MB úpravě. Tyto data nejsou však v současné době známy. Další efekty Instalace MBT zařízení bude mít pozitivní efekt na zvýšení zaměstnanosti. tento efekt není možné v současnosti odhadnout. Účelem technologie je výrazně snížit biodegradovatelný podíl zbytkového odpadu, a tím omezit tvorbu skleníkových plynů a škodlivých výluhů při skládkování. Na skládku je ukládána aerobně stabilizovaná hmota - kompost. Biologická část tohoto procesu v trvání cca 21 dnů by měla zabezpečit 80 - 90% redukci tvorby skleníkových plynů. 1 t sušiny takto ošetřeného odpadu by neměla zapříčinit vznik více než 20 Nm3 methanu. Znamená to, že biologický proces by měl být řešen tak, že bude převládat mineralizace organických látek nad procesy její přeměny. Varianta zelené zrcadlo předpokládá zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu v kompostárnách v množství 900 kt v r. 2010, 1.000 kt v 2013 a 1.150 kt v 2020. Z tohoto množství je možno vytvořit cca 600 kt v 2010, resp. 700 kt v 2013 a 800 kt v 2020. Současným problémem je odbyt kompostu. Jedním z potencionálních odběratelů kompostů (výstupu ze zpracování BRO KO) můžete být stát při rekultivacích těžbou zničeného území zejména v Severních Čechách. Využití kompostů můžete být alternativní metodou nákladních sanačních prací prováděných i tak z velké části biologickými metodami. Na tyto aktivity by mělo být ze státního rozpočtu vynaloženo kolem 15 mld. Kč. Pro srovnání náklady na odbyt 600 kt kompostu vytvořeného z BRO KO (předpokládaná produkce v r. 2010) by činily kolem 210 mil. Kč (350-450 Kč/t v cenách 2001). Náklady odkupu všeho vyprodukovaného kompostu z BRO KO během příštích 20-ti let státem by tak činily 4,5 mld. Kč. 3. Výroba a využití bioplynu2 V současné době je v ČR v provozu 10 BPS na živočišný odpad, které celkem zpracovávají přes 200 tis.tun materiálu ročně při výrobě zhruba 6 mil. m3 bioplynu ročně. V současné době je v různém stadiu přípravy přibližně 11 konkrétních projektů na anaerobní zpracování biologických materiálů, zejména živočišných odpadů - prasečí kejdy, drůbežího trusu, komunálního a zemědělského bioodpadu. V těchto projektech se v souhrnu počítá se zpracováním cca 140 tis. tun materiálu ročně, což odpovídá zhruba 4,5 mil.m3 bioplynu ročně. Výroba užitečné energie vyplývající z těchto záměrů by měla být na úrovni 8 GWh elektrické energie a 64 TJ tepla ročně. Zahájení realizace některých projektů se předpokládá v roce 2003. Ekonomický potenciál se pohybuje dle druhu zdroje biomasy od 18% do 33% dostupného potenciálu a je odvozen od současných podmínek pro hospodárný provoz bioplynových stanic, vč. státní podpory a zohledňuje předpokládaný vývoj do roku 2010. Předpoklad vývoje v oblasti využití bioplynu během příštích 10-ti let (2003-2012) a analýza dopadů využití ekonomického potenciálu bioplynu v ČR zpracovaný MŽP a MZe 2002 zahrnují: výstavbu 113 BPS, výrobu cca 200 GWh/rok el. energie, zpracování 4 mil. t materiálu ročně od r. 2012 (0,2 mil. t/2005, 1,8 mil. t/2010), podíl živočišného odpadu se bude snižovat až na 50 % z primárních zdrojů pro bioplyn v r. 2012 (cca 600 kt v 2008-09, 2.000 kt v 2012), podíl biomasy a BRO z PO se bude zvyšovat na 45 % a podíl BRKO může činit během tohoto období 5 % primárních zdrojů (50 kt v 2008-09, 200 kt v 2012). Pro POH je předpokládan konzervativní předpoklad - 50 kt v 2010, 100 kt v 2013 a 170 kt v 2020, celkové investiční náklady na bioplynové stanice pro zpracování BRKO se odhadují na 200-400 mil. Kč podle zkušeností z Německa by celkové náklady na bioplynové stanice se mohly pohybovat kolem 2.300-3.700 Kč/t, tedy 120-190 mil. Kč pro 50 kt, odstranění přes 1 mil. t emisí CO2-ekv, 6.100 vytvořených pracovních míst (1100-1700 pracovních míst/PJ primární energie); úspora nákladů na pracovní místo, které činí cca 300-600 tis.Kč na 1 místo, úsporu substitučních paliv - např. snížení nákupu zemního plynu ve výši zhruba cca 455 mil.Kč ročně (114 mil. m3 zemního plynu ročně při ceně 123 USD/1000 m3); tato částka představuje také pozitivní přínos pro bilanci zahraničního obchodu. 4. Závěr Představená varianta směřování odpadového hospodářství ČR nepočítá s dalším navyšováním kapacit pro spalovny KO, ale přesměrování prostředků z oblasti spalování odpadů směrem k separaci a dalšímu využití odpadů. Investiční náklady spojené se zajištěním sběru a svozu bioodpadu se odhadují na 1,1-1,6 mld. Kč, výdaje spojené s výstavbou kompostáren na dalších 1,2-1,3 mld. Kč, výstavba bioplynových stanic pro BRKO na cca 200-400 mil. Kč. Celkové investiční náklady se odhadují na 2,5-3,3 mld. Kč. Roční přírůstkové provozní náklady spojené se zajištěním sběru a svozu bioodpadu se odhadují na 200-400 mil. Kč (svoz), 60 mil. Kč (nádoby a pytlíky pro domácnosti) a 60 mil. Kč na propagaci, celkem 320-520 mil. Kč ročně. Roční přírůstkové náklady kompostáren se zahrnutím příjmů z prodeje kompostu se odhadují na 400-800 mil. Kč. Celkem roční přírůstkové provozní náklady za celou oblast činí 700-1.300 mil. Kč. Celkové náklady na bioplynové stanice je v současné době možné odhadnout jen velice hrubě, a to v řádu cca 100 mil. Kč. Přírůstkové provozní náklady zařízení na mechanicko-biologickou úpravu není možné odhadnout. Celkové identifikované roční přírůstkové provozní náklady se odhadují na úrovni 500-1.000 mil. Kč. Tab. 3: Produkce TKO a BRO a prognózovaný vývoj kapacit a nakládání kt 1999* 2010 2013 2020 VÝCHOZÍ DATA Prognóza produkce tuhých komunálních odpadů** 3 730 5 135 5 291 5 673 Z toho BRO (40% v 1999, 60 % 2010-20) 1 529 3 081 3 174 3 403 BRO uložitelný na skládkách*** 1 046 697 488 1. Využití bioodpadu (kapacita celkem) 900 1 000 1 150 1.1 Kompostování (kapacita celkem) 220 850 900 980 - nové větší (20 kt) 430 430 450 - nové menší 200 250 310 1.2 Výroba bioplynu 0 50 100 170 Zdroje bioodpadu pro kompostování 515 900 1 000 1 150 - BRO nevyžadující separaci 500 550 550 550 - oddělený sběr 15 350 450 600 2. Domovní/komunitní kompostování 60 120 160 200 3. Recyklace papíru (BRO) 380 550 570 620 4. Spalování 646 646 646 646 - BRO 245 233 220 - ost. směsný TKO 401 413 426 5. Mechanicko-biologická úprava 2 919 2 915 3 057 - BRO 1 266 1 211 1 213 - ost. směsný TKO 1 653 1 704 1 844 Výstupy z MBÚ: i) separace v mechanické části - sklo, NO, kovy, mater. pro en. využ. (40%) --- 1 168 1 166 1 223 ii) organ. hmota přeměněná během biolog. úpravy na CO2 --- 584 583 611 iii) skládkování (40 %) --- 1 168 1 166 1 223 * Pro r. 1999 není uvedena kapacita, ale skutečné využití kapacit ** Produkce KO bez odpadů 20 03 04 \"Kal ze septiků a žump\", který činil v r. 1999 celkem 468,7 kt. Tyto odpady nemohou být ukládány na skládky (AEA, 2001). *** 75% v 2010, 50% 2013, 35% v 2020, ref. rok 1995. Tab. 4: Celkové náklady Nárůst kapacit do r. 2010, v kt Kapitálové investice, v mil. Kč Roční provozní náklady vč. amortizace, v mil. Kč Spalování KO 0 0 0 Zařízení ke kompostování 630 1.240-1.300 440-750 Tříděný sběr BRO KO sběrné nádoby svozová vozidla nádoby/pytlíky propagace 350 650-1.200 400 200-400 60 60 Domovní a komunitní kompostování 60 100 - 50 Výroba a využití bioplynu 1.800, z toho , živočiš. odp. 1.000, BRO KO 50 200-400 100 Zařízení pro MBT zbytkového odpadu před uložením na skládku či do spalovny 2.900 7.000-10.000 CELKEM 2.600-3.400 (s MBT: 9.000-13.400) 800-1.300/rok Další společenské náklady Biogenní odpady vytváří v deponiích do ovzduší unikající škodlivý metan a kontaminují průsakové vody, obě tyto zátěže pak negativně působí až po dobu 100 let. Metan jako jeden ze skleníkových plynů tvoří 1,1 % GHG (1.600 kt). Snížení metanu představuje potencionální zdroj z příjmů z obchodování s ostatními emisemi skleníkových plynů a/nebo úsporu nákladů na opatření ke snížení těchto emisí při plnění závazků z Kjótskeho protokolu (celkový potenciál příjmů/úspor ze snížení všech emisí metanu ze skládek činí cca 0,9-2,4 mld. Kč3). Literatura AEA (2001), Implementační a investiční strategie v oblasti nakládání s odpady. projekt PHARE. EKOVEL (2001), Recyklace obalů a nápojových obalů v ČR. Studie zpracována pro MŽP. Kropáček, I. et al. (2002), Zelené zrcadlo. Variantní návrh POH. Zpracováno pro MŽP. MŽP, MZe (2002) - Návrh programu podpory výroby a využití bioplynu a výstavby bioplynových stanic do roku 2010. Slejška, A. (2002) - Ekonomika odděleného sběru komunálních biologických odpadů. Ščasný, M. (2002), Plán odpadového hospodářství České republiky. Ekonomická a finanční analýza. Studie zpracována pro MŽP ČR. Podklad pro POH ČR 2002-2010. Váňa, J. (2002), Kompostování BRO. web BIOM. Poznámky Srovnání nákladů nakládání s odpady v Německu (Váňa et Slejška, 2002): spalování zbytkového odpadu jsou 338 DM/t (5530 Kč/t), mechanicko - biologická úprava 306 DM/t (5000 Kč/t) kompostování bioodpadu (15.000 t) 120-220 DM/t (1960-3600 Kč/t) zpracování bioodpadu na bioplynové stanici 140-230 DM/t (2290-3760 Kč/t). Kapitola zpracována na základě pracovní verze studie MŽP a MZe (2002). Cenu tuny CO2-ekv. je možno odhadnout na 20-50 € (50 € je navržená min. sankce za překročení limitu emisí CO2 v návrhu EC pro zavedení obchodování s emisemi GHG v rámci ES, COM(2001) 581 final). Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Inisoft s.r.o.EKOLAMP s.r.o.ELEKTROWIN a.s.Asekol s.r.o.EKO-KOM a.s.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist