Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ekologické zpracování bioodpadů na minerální hnojivo a biopalivo technologií EKOBIOPROGRES?

12.12.2002  |  231× přečteno      vytisknout článek

Ekologické zpracování bioodpadů na minerální hnojivo a biopalivo technologií EKOBIOPROGRES? Pavlína Hlavinková, Vladimír Ševčík Úvod V současné době lze snadno rozlišit dva hlavní druhy bioodpadů. A to jednak bioodpady jež jsou běžnou součástí komunálního odpadu, a jednak odpady z rostlinné a živočišné výroby. Bioodpady jako součást tuhých komunálních odpadů jsou dosud převážně likvidovány buď ukládáním na skládce nebo spalováním. Uložením netříděného komunálního odpadu na skládce dochází však nejen k likvidaci organických látek a dalších živin důležitých pro rostlinou výrobu, ale také k zamořováním životního prostředí. K zamořování životního prostředí dochází zejména vlivem úniku produktů nekontrolovatelných biochemických reakcí (skleníkové plyny, zápach, znečištění vod organickými látkami), které v takovém to odpadu začnou po jeho uložení probíhat. Ukládání bioodpadů na skládkách se proto jeví jako značně nehospodárný způsob likvidace těchto odpadů, a to zejména pro jejich vysoké množství organických látek, které by se daly mnohem lépe využít. Naopak odpady z živočišné výroby (např. kejda od prasat a skotu, drůbeží trus) a rostlinné výroby (slámy obilovin a technických plodin, energetické plodiny) jsou často využívány následujícím způsobem: buď jsou aplikovány přímo na pozemky, nebo jsou zpracovávány s dalšími bioodpady na komposty. Při přímé aplikaci těchto bioodpadů na pozemky však dochází jednak k zamořování ovzduší nepříjemným zápachem a jednak při této aplikaci dochází k vyplavování živin, které se v uvedených odpadech nacházejí většinou v rozpustné formě. Technologie BIOPROGRES* Základní princip výroby organominerálních hnojiv (OMH) a biopaliva z bioodpadů technologií EKOBIOPROGRES spočívá ve vytvoření optimálních podmínek pro aerobní fermentaci směsi tekutých bioodpadů živočišného původu s nasávacím materiálem (tuhými bioodpady rostlinného původu – kromě výše uvedené slámy také např. dřevní odpady – štěpky, piliny, ale i separovaný komunální bioodpad), pomocí níž dochází k dezodorizaci bioodpadů současně se zvýšeným odparem vody, v důsledku čehož může být fermentovaná směs dosoušena na různých typech sušáren bez zamořování ovzduší. Zpracování bioodpadů touto technologií se sestává z následujících úseků: příprava vstupních materiálů (bioodpadů), vlastní fermentace, zpracování fermentovaných bioodpadů – dosoušení, lisování, granulování. Příprava vstupních materiálů (bioodpadů) Základními surovinami jsou bioodpady z živočišné výroby (kejda prasat, drůbeží trus nebo podestýlka), z rostlinné výroby (sláma obilovin, kukuřice, technických plodin – např. řepky apod.), z potravinářského a chemického průmyslu (odpady z ovoce a zeleniny, výlisky ovoce, odpady mikrobiálních výrob – antibiotika, kyselina citronová atd.), separovaný komunální bioodpad, odvodněné čistírenské kaly a další odpady ze zemědělské a lesní výroby. Tuhé bioodpady jsou řezány řezačkou slámy nebo drceny (dřevní hmota) ve vhodných drtičích na jednotnou velikost.. takto upravené jsou pak směšovány v kontinuální šnekové míchačce s tekutými bioodpady s obsahem sušiny do 10 % (např. prasečí kejda). Odvodněné čistírenské kaly o sušině 20 – 30 %, drůbeží trus nebo výlisky ovoce a zeleniny jsou směšovány s řezanými nebo drcenými bioodpady ve speciálním homogenizátoru. Vlastní fermentace Základní výrobní jednotkou pro zpracování bioodpadů na kompost, organominerální hnojivo i biopalivo je fermentační žlab. Získaná směs bioodpadů o vhodné vlhkosti a vhodném úživném poměru C : N, který je nezbytný pro rozvoj aerobních mikroorganismů, je naskladňována do fermentačního žlabu (ideální půdorysné rozměry jsou 4 x 15 – 30 m a výška 2 m). Po naskladnění fermentačního žlabu dochází k postupnému samovolnému zvyšování teploty fermentovaného materiálu, tj. bez přidávání různých očkovacích preparátů. Materiál ve fermentačním žlabu je denně automaticky překopáván pomocí spodní vybírací frézy, která je umístěna u dna fermentačního žlabu a jejíž posuv je ovládám automaticky pomocí elektronických čidel. Po tři až sedmi denní fermentaci ve fermentačním žlabu je materiál automaticky vyskladňován z fermentačního žlabu pomocí výše uvedené vybírací frézy. Délka vlastní fermentace závisí nejen na zpracovávaném druhu bioodpadu, ale zejména na jeho budoucím využití (kompost – organominerální hnojivo – biopalivo). Proces naskladňování, překopávání a vyskladňování probíhá automaticky. Během fermentace ve fermentačním žlabu není zapotřebí přidávat žádné mikrobiální ani jiné preparáty za účelem urychlení procesu humifikace (kompostování) či k odstranění zápachu. V průběhu fermentace s denním automatickým překopáváním jsou totiž vytvářeny optimální aerobní podmínky, které urychlují vlastní proces fermentace (kompostování), zvyšují odpar vody, způsobují asimilaci pachových látek aerobními mikroorganizmy, v důsledku čehož nedochází k zamořování ovzduší nepříjemným zápachem, a to ani během fermentace ani při dalším zpracování fermentovaného materiálu, např. při dosoušení a granulování. Zpracování fermentovaných materiálů Při výrobě rychlokompostů je fermentovaný materiál vyskladňován z fermentačního žlabu na zpevněnou plochu, kde během 3 až 4 týdnů dochází k dozrávání kompostu, které již probíhá bez překopávání. Vyrobený rychlokompost může být dále zpracováván po dosoušení na 80 – 85 % sušiny a následném granulování na granule organominerálního hnojiva o průměru 3 – 14 mm. V případě výroby depozitního organominerálního hnojiva je fermentovaná směs homogenizována s močovinou, a to na celkový obsah N až na 12%. Získané granule o průměru 8 – 12 mm mohou být použity k plošnému hnojení i k přípravě speciálních substrátů pro zahradnickou výrobu. Granule o průměru cca 3 mm mohou být dále použity pro současnou aplikaci hnojiv během setí osiv plodin. Při dosoušení, které částečně probíhá již v průběhu vlastní aerobní fermentace, při překopávání a vyskladňování materiálu z fermentačního žlabu, je materiál dosoušen ve větrných tunelech, které jsou součástí fermentačního žlabu, čímž je současně využíváno odpadní biologické teplo při současné úspoře investičních i provozních nákladů. Obdobným způsobem může být fermentovaný materiál zpracován na biopalivo. Během krátkodobé aerobní fermentace, někdy označované jako dezodorizace, (2-3 denní) je fermentovaná směs dosoušena ve větrných tunelech na sušinu min. 70 % (sypké biopalivo) nebo na sušinu 80 – 85 % (granulované biopalivo – granule až o průměru 20 mm), načež získané biopalivo může být použito k přímému spalování ve vhodných zařízeních. Tento postup se nejčastěji využívá při zpracování odvodněných čistírenských kalů, které pro svůj vysoký obsah nebezpečných látek (zejména těžkých kovů) nejsou vhodné v podobě kompostu pro využití v zemědělství. Vliv aerobní výroby zpracování bioodpadů na životní prostředí Při zpracování bioodpadů aerobní fermentací ve fermentačním žlabu dochází nejen k druhotnému využití biologicky rozložitelných odpadů, čímž se snižuje celkový objem odpadů, který je v konečném důsledku ukládán na skládky či spalován. Dalším pozitivním rysem je i skutečnost, že s použitou technologií zpracování nedochází k zamořování životního prostředí. Během aerobního zpracování bioodpadů ve fermentačních žlabech s denním automatickým překopáváním neunikají do ovzduší žádné páchnoucí imise. Do ovzduší odcházejí pouze konečné produkty aerobních procesů, tj. CO2 a vodní pára. Během aerobní fermentace dochází k rychlé asimilaci pachových látek a rozpustných dusíkatých látek při současné vazbě N-látek a dalších živin na vznikající huminové látky. V důsledku těchto procesů nedochází již v konečném produktu – kompostu k vyplavování živin, tak jak je tomu při přímé aplikaci vstupních surovin na pozemky. Při zpracování bioodpadů ve fermentačních žlabech nevznikají žádné průsakové vody, neboť všechna odpadní voda se v průběhu fermentace odpaří. Během výroby rychlokompostu též dochází ke snížení obsahu fekálně koliformních bakterií a fekálních streptokoků pod detekovanou hygienickou hranici. * Dodavatel: kompletních technologických zařízení, vč. projektové dokumentace a uvádění zařízení do provozu: Biorecycling Brno, s.r.o: sdružení pro výzkum, vývoj a dodávky technologií a technologických zařízení pro ekologické zpracování bioodpadů. Uvedená technologie a technologické zařízení jsou chráněny autorskými právy, užitným vzorem ČR č. 1377, nizozemským patentem č. 1001988 a českým patentem PV 3074-98. Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ELEKTROWIN a.s.EKO-KOM a.s.Inisoft s.r.o.Asekol s.r.o.EKOLAMP s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist