Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zpracování odpadu je nákladné

22.01.2003  |  124× přečteno      vytisknout článek

Zpracování odpadu je nákladné Lenka Rancová Pelhřimov Téma odpady a hospodaření je stále živé, protože se dotýká každého z nás. Jedna věc je, jak se odpad zpracovává, druhá pak, jak s ním nakládají především občané. Drží se daných pokynů provozovatele svozu odpadu a starostů jednotlivých obcí, nebo je jim záležitost důstojného životního prostředí lhostejná? O situaci v této oblasti jsme hovořili s ředitelem SOMPa Jiřím Zenáhlíkem. Jak jste spokojeni se spoluprací s obcemi a občany? Vcelku ano. Myslím si, že se podařila dobrá věc. V roce 1992 se obce na základě zákona o hospodaření s odpady dohodly a vytvořily Sdružení pro hospodaření s odpady. Hned na začátku jsme si vzájemně stanovili pravidla spolupráce a vypracovali stanovy. Vykalkulovali jsme cenu na osobu na jeden rok. Pro rok 2003 činí 420 Kč. Spolupráce obcí vznikla na principu solidarity. Cena platí jak pro větší města, tak i zapadlé, často řadu kilometrů vzdálené obce. Musíme počítat s tím, že nejvyšší náklady na naši činnost činí především doprava. Výše ceny za svoz odpadu v jednotlivých obcích je záležitostí zastupitelstev a je zpravidla dána možnostmi rozpočtu jednotlivých obcí. Byly doby, kdy se státní orgány příliš nezabývaly otázkou odpadu. Projevila se v posledních letech nějaká změna v jejich přístupu k této problematice? Především bych chtěl konstatovat, že úroveň hospodaření s odpady šla v posledních deseti letech značně nahoru. Byl přijat zákon o odpadech, který vychází z pravidel hospodaření s odpadem v sousedních evropských státech. Dnes si troufnu říci, že je úroveň hospodaření s nimi srovnatelná, což se odrazilo i v oblasti zpracování odpadu v naší firmě a v myšlení obcí a ve většině případů i občanů. SOMPo pořídilo před dvěma lety třídící linku, která už rok funguje spolehlivě. Následně jsou vytříděné a zpracované suroviny využívány. Například zpracované PET lahve odvážíme do Silonu v Plané nad Lužnicí. Jsou pro podnik významnou druhotnou surovinou. Došlo tedy k nějakému pozitivnímu procesu proměny? Za nejvýznamnější považuji fakt, že občan pochopil, že za svoz a likvidaci odpadu je nutno zaplatit. Alespoň v našem regionu téměř zmizely divoké skládky. Rozhodnutím okresního úřadu v roce 1995 došlo k uzavření všech nezabezpečených skládek a byla povolena pouze centrální zabezpečená skládka SOMPa v Hrádku u Pacova. Začátky byly těžké. Jak my, tak především vedení obcí muselo občany přesvědčovat o významu bezpečné likvidace odpadu. Dnes s výjimkou Pelhřimova a Kamenice nad Lipou, se SOMPo stará o 117 členských obcí regionu. Významně nám v přesvědčování občanů pomohlo i ekologické sdružení Mravenec, které provádí ekologickou výuku na školách a vede děti už od útlého věku k ekologickému myšlení. Nejdůležitější ze všeho je totiž výchova občanů ke kladnému přístupu ke kvalitnímu životnímu prostředí. Kolik zhruba činí ekonomické náklady na separaci odpadu? Ke konci roku 2001 činily cca 3 000 000 Kč, z čehož největší položkou jsou náklady na dopravu. Návratnost byla 600 000 Kč. Za rok 2002 očekávám obdobná čísla. Jakou povolenou životnost má centrální skládka a co bude dál? Životnost skládky je 21 let a podle zpracovaného projektu bude rekultivovaná a vyprofilovaná tak, aby splynula s okolním terénem. Skládka je přísně rozdělena na jednotlivé sekce podle druhu odpadu. Po jejím uzavření může být časem znovu odkryta a využívána nadále. Taková je běžná praxe například v Německu. Co by se z vašeho hlediska mělo i nadále v hospodaření s odpady zlepšovat? Chtěl bych především apelovat na občany, aby skutečně dodržovali zákon o odpadech, řídili se pokyny a respektovali vyhlášky členských obcí, aby byl odpad odpovědně separován. Směrem ke státním orgánům, především k ministerstvu životního prostředí bych chtěl podotknout, že by bylo třeba vytvořit příznivější ekonomické podmínky pro zhodnocení druhotných surovin tak, aby příjem za jejich prodej alespoň pokryl náklady na jejich svoz a dotřídění. Jsem přesvědčen o tom, že jsme v našem státě schopni z vlastních zdrojů pokrýt zájem o druhotné suroviny. Stálo by za to uvažovat o snížení jejich dovozu ze zahraničí, který se zbytečně našemu státu prodraží. Zdroj: Listy Pelhřimovska - Vysočina


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
EKOLAMP s.r.o.ELEKTROWIN a.s.Inisoft s.r.o.Asekol s.r.o.EKO-KOM a.s.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist