Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vyřazená vozidla

31.01.2003  |  143× přečteno      vytisknout článek

Vyřazená vozidla 1 Charakteristika stavu Největším výrobcem osobních vozů v ČR je Škoda auto, a.s. Mladá Boleslav. Asi polovina v ČR prodaných vozů se dováží (nové vozy, ojeté vozy). Průměrné stáří všech provozovaných (nejen osobních) vozidel je 16,4 let. Toto konstatování je o to významnější, že průměrné stáří vozového parku v zemích EU je poloviční. V roce 1999 bylo v ČR registrováno 5 082 176 motorových vozidel. Ve srovnání s EU má ČR v oblasti osobních automobilů (2,96 obyvatel/automobil) již vysoký stupeň motorizace (VB 2,4; Španělsko 2,6; SRN 2,1 obyvatele/auto) – za posledních 12 let se počet osobních automobilů v ČR zvýšil o 161%; za poslední 4 roky pak nárůst činí 10%. V devadesátých letech stoupl počet ročně vyřazených vozidel v ČR na 100 – 130 tis a průměrné stáří vyřazených vozidel je 20 let. V roce 1999, díky zavedení nového systému zákonného pojištění motorových vozidel, bylo však odhlášeno 299 849 vozidel. 2 Nakládání s vyřazenými vozidly 2.1 Organizace Základními články organizace nakládání s vyřazenými vozidly v ČR jsou: Autovrakoviště (na základě šetření MŽP jich bylo identifikováno cca 260 s roční kapacitou přibližně 50 tis kusů) Provozy podniků Kovošrot Sběrná síť autovraků značky Škoda Zpracovatelé získaných materiálů (hutě, spalovny, cementárny, sklárny) Škoda auto jako marketingovou akci podporoval dva zpracovatele vyřazených vozidel značky Škoda – ŽDB Bohumín a Klán Kutná Hora – takto bylo zpracováno cca 5 000 vozů (tj. necelá 4% všech autovraků). Přibližně stejné množství prošlo podniky zabývajícími se sběrem a zpracováním šrotu. Zbytek vyřazených vozidel končí na autovrakovištích (demontáž pouze barevných kovů, popř. náhradních dílů) bez záruky ekologického zpracování vyřazeného vozidla; cca 3 500 vyřazených vozidel je ročně exportováno. 2.2 Využití vyřazených vozidel K nejvýznamnějším zpracovatelům vyřazených vozidel v ČR patří Kovošrot Praha, a.s. Podmínkou přijetí vyřazených vozidel je odhlášení vozidla z provozu na dopravním inspektorátu; v takovém případě je po přijetí vystaven doklad o ekologickém zneškodnění vozidla. Poté následuje odstranění provozních kapalin, demontáž pneumatik, drcení zbytku, magnetická separace železných kovů, separace barevných kovů (hliník, měď, zinek) a separace polymerních odpadů (plasty, guma, sklo, dřevo). Magnetický podíl (tzv. sbalky) je dodáván do hutí (pouze export, protože české hutě neakceptují zvýšený obsah zinku). Tímto způsobem je zpracováno cca 400 vyřazených vozidel za rok, což je způsobeno provozem tzv. autovrakovišť, kde poslední majitel dostane alespoň minimální úhradu. Významnou aktivitou v roce 1999 byla akce Škoda auto, a.s. s názvem „Věrnost“; vztahovala se výhradně na vozy této značky. Sběrná síť byla tvořena 255 obchodními místy této značky (značkovými servisy), 27 sběrnými místy a dvěma zpracovateli – ŽDB, a.s. (závod Recyklace) a Klán, s.r.o. Kutná Hora. (Škoda auto z obchodních důvodů dotovala tuto činnost částkou cca 3 500 Kč/vyřazené vozidlo, což je cena obvyklá v EU (200 DM/vyřazené vozidlo). V ČR existují 2 zařízení na drcení částečně demontovaných vyřazených vozidel – Kovošrot Kladno a Metalšrot Tlumačov. Jedná se o zařízení firmy PWH (1 800 kW) s projektovou kapacitou 120 000 autovraků za rok, která je v současné době nevyužita. Výstupem ze šrédrů jsou především ocelové sbalky velikosti zhruba 50 – 100 mm (ČSN 42 0030, druh 76). 2.3 Ekonomika Hodnota vyřazeného vozidla, vzhledem k nákladům na jeho zpracování, je velmi nízká – do 500 Kč na tunu; při výkupní ceně 300 Kč/t je v současné době tato činnost ekonomicky nezajímavá. Náklady na zpracování vyřazených vozidel tvoří především doprava vyřazených vozidel (při středních hodnotách 20 Kč/km a vzdálenosti na sběrné místo – autovrakoviště 10 km to je 400 Kč/vyřazené vozidlo), úprava na autovrakovišti (odstranění kapalin, akumulátoru, využitelných náhradních dílů – průměrná tržba za náhradní díly na autovrakovišti je 500 Kč/vyřazené vozidlo), dopravu ke šrédrům (cca 350-450 Kč/t na plocho lisovaných vyřazených vozidel; na kratší vzdálenosti se používají nízkoložné přívěsy, na větší vzdálenosti se používá železniční doprava - cca 1 Kč/t a km). Při cenách šrotu (60 – 70 €/t), lze příjmovou položku zpracovatele vyřazených vozidel ohodnotit částkou 2 400 Kč/t – čistá ztráta se pak odhaduje na 1 700 Kč/vyřazené vozidlo. 2.4 Mezinárodní trendy v nakládání s vyřazenými vozidly Většina průmyslově rozvinutých států, která se mimo jiné vyznačuje i vyšším stupněm motorizace, má v řešení problematiky vyřazených vozidel proti situaci v ČR určitý, často značný předstih. V současné době je v EU ročně vyřazováno zhruba 8 milionů starých automobilů, tj.asi 8 až 9 milionů tun odpadů, z toho cca 20% má charakter odpadů nebezpečných. Po několika letech bylo nalezeno řešení pro harmonizaci předpisů pro zneškodňování vyřazených vozidel v rámci EU. Evropský parlament také schválil jako zásadu bezplatné předávání vyřazených vozidel k recyklaci. Obecně lze říci, že konkrétní modely řešení jsou v cílech jednotné, ale v technických, organizačních a ekonomických parametrech jsou poněkud různorodé. Národní systémy pro recyklaci vyřazených vozidel jsou nejlépe rozvinuty v osmi zemích EU (Rakousko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, Španělsko, Švédsko, Velká Británie) a navíc také ve Švýcarsku. Existují dohodnutá pravidla mezi státními a podnikatelskými subjekty (charakteru tzv. dobrovolných dohod), v některých je i určitá právní úprava. V dalších zemích jsou předloženy nebo debatovány návrhy na zlepšení situace a jejich zavedení (Portugalsko, Belgie, Dánsko, Lucembursko, Irsko). Například Švédsko a Nizozemí rozšířily odpovědnost výrobců automobilů za vyřazená vozidla, aby je podnítily ke zvýšení recyklace. V Nizozemí dosahuje recyklace vyřazených vozidel až 86 % (váhových). V Německu výrobci automobilů přijali dobrovolný závazek snížit odpad ze šrédrování vyřazených vozidel o 80% do roku 2015. Existuje nařízení o vyřazených vozidlech z 1. dubna 1998, založené na zákoně o předcházení vzniku, recyklaci a odstraňování odpadů z roku 1996. Požaduje certifikaci a sledování recyklačních firem a stanovuje recyklační limity. Je postaveno na dobrovolné dohodě výrobců vozidel z roku 1996. Požadavky dobrovolné dohody na automobily zahrnují stáří do 12 let, dobrý stav vozidel bez neoprávněných zásahů. Závazek přejímat bezplatně vozidla k recyklaci se vztahuje na auta vyrobená po dubnu 1998. Dobrovolná dohoda je doplněna nařízením o požadavku na předání vyřazených vozidel certifikované společnosti, od které poslední vlastník obdrží potvrzení o převzetí. Jsou stanovené požadavky na způsob nakládání s vyřazenými vozidly a vybavenost sběrových a zpracovatelských firem. Recyklace a odstraňování vyřazených vozidel jsou každoročně sledovány. Nařízení zahrnuje dva hlavní požadavky na recyklaci a znovuvyužití. Do roku 2002 má být v průměru znovuvyužito 15% hmotnosti prázdného vozidla a množství odstraňovaných materiálů po šrédrování se má snížit na maximálně 15% v roce 2002 a maximálně 5% do roku 2015 (z původní prázdné hmotnosti vozidla před odstrojením znovuvyužitých částí). Ve Velké Británii se sdružení automobilových firem pro recyklaci a odstraňování (ACORD) zavázalo v roce 1997 k využití materiálů z vyřazených vozidel na 85% v roce 2002 a na 95% v roce 2015. V zemích EU je často nakládání s autovraky dosud placenou službou, což by se mělo uplatněním Směrnice postupně změnit a odevzdávání autovraků bude pro jejich poslední vlastníky zdarma s tím, že záporné saldo mezi náklady a výnosy likvidace resp. recyklace vyřazených vozidel bude řešeno diferencovanými fondovými platbami. Dosud identifikované ztráty – poplatky za likvidaci vyřazených vozidel jsou orientačně: v Německu cca 200 DEM, Rakousku 250 až 600 SCH, Dánsku 250 DK. U nás hovoří neoficiální informace o 3 000 až 4 000 Kč, na Slovensku byla stanovena částka 5 000 SK (v květnu r. 2002 byla snížena na 3 000 SK). 2.5 Situace ve vztahu k požadavkům legislativy EU Formálně nejvýznamnějším aktuálním důvodem pro změny současné praxe je příprava vstupu do EU a nezbytnost realizovat řadu potřebných opatření. Připravenost ČR na řešení problematiky vyřazených vozidel dané plánem implementace Směrnice shrnuje následující tabulka: Hlavní požadavky směrnice 2000/53/EC o vyřazených vozidlech Aktuální stav v ČR Výrobci vozidel a dodavatelé součástek a polotovarů omezí v maximální míře používání nebezpečných látek. částečně Výrobci vozidel konstrukcí vozů usnadní demontáž vyřazených vozidel. částečně Při výrobě vozů používat recyklované materiály. NE Demontovat vyřazená vozidla (odstranění kapalin, pneumatik, akumulátoru, klimatizačního zařízení, airbagů, katalyzátoru a dalších nebezpečných součástí a materiálů) a u aut vyrobených po 1.1.2003 před drcením odstranit všechny součástky obsahující olovo, rtuť, kadmium a šestimocný chrom. částečně Vybudovat vhodně rozloženou sběrnou síť pro vyřazená vozidla. NE Zpracovávat všechny vyřazená vozidla v autorizovaných zařízeních. NE Zavést systém odhlašování vozidel, vyžadující na majiteli potvrzení o předání vyřazeného vozidla do autorizovaného zařízení. NE Od 1.7.2002 přenášet náklady na zpracování vyřazených vozidel na výrobce či dovozce automobilů. NE Zavést účinný systém znovuvyužití náhradních dílů vymontovaných z vyřazených vozidel. NE Po roce 2006 zhodnocovat 85% hmotnosti vyřazených vozidel, z toho 80% recyklovat nebo znovupoužít; po roce 2015 by se tyto limity měly zvýšit na 95%, resp. 90%. - Vypracovat pro demontáž, návratnost a recyklovatelnost vyřazených vozidel příslušné normy. částečně zahájeny práce Zajistit označování materiálů standardními kódy. NE Vytvořit databázi autovraků. NE Výrobci a dovozci automobilů zveřejňují informace o míře použití recyklovatelných materiálů. NE Z výše uvedeného srovnání plyne, že ČR bude muset velmi rychle učinit podstatné kroky k přizpůsobení se trendu řízeného hospodaření s vyřazenými vozidly včetně vyššího využívání odpadu z vyřazených vozidel, nastaveného Směrnicí. 3 Výhled 3.1 Prognóza produkce odpadů Stupeň motorizace se v ČR ustálí na 2,4 osob/automobil, kterou podle současných poznatků je možné považovat za horní hranici. Počet registrovaných automobilů bude cca 4,2 mil. (2015). Hlavními faktory ovlivňujícími počet vyřazených vozidel jsou: Počet registrovaných vozidel Stáří vyřazených vozidel Příjmová úroveň občanů Při předpokládané rychlejší obměně automobilů by se v nejbližších 5-10 letech vyřazovalo 210-280 000 vozidel za rok. Podrobnější představu poskytuje následující tabulka: Prognóza počtu vozidel po skončení životnosti v ČR do roku 2010 Počet vyřazených vozidel (tis. Ks/rok) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Varianta A 200 220 240 250 260 265 270 275 280 Varianta B 175 180 185 190 195 200 205 210 215 Týká se kategorií N1 a M1 Varianta A – růst HDP v letech 2001-2005 v průměru ročně o 3-3,5%; index růstu průmyslové výroby 1,06-1,07 Varianta B – růst HDP v letech 2001-2005 v průměru ročně o 1,5-2%; index růstu průmyslové výroby 1,03-1,05 3.2 Prognóza požadavků na zařízení Strategie pro implementaci a investice pro směrnice ES o odpadech (projekt Phare) navrhla v návaznosti na diskusní podklady pro Koncepci OH ČR rozšíření systému nakládání s vyřazenými vozidly o nové kapacity v členění na: sběrnou síť opětovné využití a regeneraci materiálových komponentů vyřazených vozidel 3.2.1 Sběrná síť Sběrnou síť vyřazených vozidel budou tvořit autorizovaná sběrná místa (vrakoviště, prodejny nových vozidel případně další subjekty). Na základě dosavadních diskusí se uvažovaný počet autorizovaných sběrných míst v ČR pohybuje v širokém rozmezí 150 až 350 pracovišť. Při zpřesnění tohoto pohledu bude nutno postupovat hlavně s ohledem na dostupnost těchto pracovišť pro občany. Ukazuje se např. opodstatněnost takového pracoviště v každém sídle o počtu alespoň 15 tisíc obyvatel. Kromě toho bude nutno uplatnit i další kriteria, např. investiční připravenost atd. Autorizovaná sběrná místa budou zajišťovat především: převzetí vozidel odtah vozidel (neschopná jízdy, opuštěná, odevzdaná v prodejnách nových vozidel) vystavení potvrzení o převzetí (případně odhlášení) vozidla odstranění provozních kapalin odstranění dalších součástí vozidla (např. startovací akumulátor, náplně klimatizačního zařízení, airbagů, nádrží na kapalný plyn, součástí obsahující rtuť) tak, aby zbytek vozidla neměl charakter nebezpečného odpadu Autorizovaná sběrná místa budou vybavena především: zpevněnými a odvodněnými (lapol) plochami příslušnou montážní technikou zařízením a prostory k odstranění a uložení provozních kapalin (nebo budou mít smluvně zajištěnou mobilní techniku) kontejnery pro uložení startovacích akumulátorů, olejových filtrů, kondenzátorů obsahujících PCB havarijními soupravami pro sběr ropných látek (popřípadě smluvně zajištěnými), protipožárními soupravami Přepravu z autorizovaných sběrných míst bude zajišťovat demontážní středisko s vlastní nebo smluvní přepravní technikou (např. nízkoložné přepravníky). 3.2.1 Demontážní střediska Navazují na činnost sběrných míst (pokud nejde o případ komplexnějšího řešení, kdy jsou oba stupně řešení integrovány do jednoho objektu). Vzhledem k vysokým požadavkům směrnice EU na míru recyklace materiálových komponentů vyřazených vozidel, případně na opětovné použití některých jejich částí, bude základní technologickou operací demontáž resp. delaborace. Existující šredrovací zařízení (Kladno, Tlumačov) příp. další drtiče budou sloužit k návazné úpravě vyřazených vozidel, zkvalitnění získaného kovového podílu a separaci dalších komodit. Na základě dosavadních diskuzí se uvažuje o krajské struktuře těchto středisek. Demontážní střediska budou zajišťovat především: · přepravu vozidel z autorizovaných sběrných míst (pokud nepůjde o integrované řešení) · evidenci vyřazených vozidel a veškerých materiálových výstupů · demontáž tržně přímo uplatnitelných komponentů, ND a jejich odbyt · vytěžení, čištění, evidenci, uložení a prodej dále použitelných náhradních dílů · následnou demontáž motorů, převodovek a náprav · úpravu kovového podílu pro hutě nebo předání k drcení/šredrování · zajištění zneškodnění nevyužitelných zbytků Demontážní střediska budou vybavena především: · zpevněnými a odvodněnými (lapol) plochami · rampou pro vstupní kontrolu a vypuštění provozních kapalin · skladem provozních kapalin · mycí linkou (pára, tlaková voda) · příslušnou polohovací a montážní technikou · zařízením na rozstřižení pneumatiky na disku · zařízením na vytržení motoru (podle konkrétních potřeb) · přepravními vozíky pro pohyb vozidel mezi jednotlivými pracovišti · kontejnery pro uložení startovacích akumulátorů, olejových filtrů, kondenzátorů obsahující PCB · skladem náhradních dílů · havarijními soupravami pro sběr ropných látek, protipožárními soupravami Přeprava vytěžených materiálů z demontážních středisek ke konečným zpracovatelům bude zajištěna vlastní nebo smluvní přepravní technikou (silnice, železnice). Cílová kapacita všech demontážních středisek bude muset odpovídat předpokládané produkci vyřazovaných vozidel, takže jejich počet bude postupně narůstat. Kapacitní dimenze středisek budou přizpůsobovány obsluhovaným areálům. Jsou připravovány verze s kapacitami 2, 5, 10, 20 a 40 tisíc kusů vyřazených vozidel/rok Přehled potřebných zařízení v ČR do roku 2016 Zařízení 2002 2003 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 Autorizovaná sběrná místa* /ks/ 12 25 42 30 - - - - - Demontážní střediska** / 20 000 50 000 100 000 160 000 185 000 210 000 220 000 240 000 260 000 * počet sběrných míst ** celková roční kapacita demontážních středisek ks/rok 4 Závěr K obecným prioritám v nakládání s vyřazenými vozidly patří zásady specifikované ve Státní politice životního prostředí: minimalizace rizik (snížení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí), minimalizace nákladů a sociální únosnost. Provozovatel zařízení je povinen ověřit, zda vyřazené vozidlo neobsahuje další odpady a musí postupovat takto: · bezprostředně po převzetí vyřazeného vozidla z něj odstranit náplně, popř. ověřit, že byly náplně vyjmuty již dříve · demontovat znovuvyužitelné součásti a díly tak, aby se daly znovu použít nebo zamontovat do funkčního výrobku · vymontovat nebo vyjmout ty části vyřazeného vozidla, které naplňují definici odpadu podle zákona a roztřídit je podle nebezpečných vlastností · zbylé odpady po provedení operací nesmí mít nebezpečné vlastnosti K dosažení těchto cílů v ČR bude nutné vybudovat systém sběru a recyklace vyřazených vozidel o kapacitě až 260 000 vozidel za rok. Zdroj: DeWaRec


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
EKO-KOM a.s.EKOLAMP s.r.o.ELEKTROWIN a.s.Inisoft s.r.o.Asekol s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist