Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Snižujeme náklady za ukládání odpadů

03.08.2003  |  128× přečteno      vytisknout článek

ČEZ výrazně snížil množství emisí látek znečišťujících ovzduší z uhelných elektráren a změnil filozofii nakládání s produkty ze spalování a z čištění spalin. O podrobnostech jsme hovořili s Tamarou Spilkovou, vedoucí oddělení EMS.

OTÁZKA: ČEZ \"vyčistil\" své uhelné elektrárny a uvedl jejich provoz do souladu s právními předpisy ČR pro ochranu životního prostředí. Do této oblasti investoval od roku 1992 desítky mld. Kč. Organizačně, finančně a technicky nejnáročnější pro ČEZ bylo splnit povinnosti vyplývající ze zákona č. 309/1991 Sb., o ovzduší. V období od roku 1992 do konce roku 1998 bylo v této souvislosti trvale odstaveno z provozu 1965 MW výkonu uhelných elektráren a 6467 MW jejich výkonu bylo za pomocí investic do odsiřovacích zařízení, elektroodlučovačů, rekonstrukcí spalovacích zařízení a výstavby nových fluidních technologií spalování \"vyčištěno\" takovým způsobem, že všechny zdroje znečišťování ovzduší, které ČEZ provozuje, splnily v předepsaných termínech emisní limity stanovené podle zákona bez problémů a některé z nich dokonce s rezervou. OTÁZKA: V roce 1997 představenstvo ČEZ rozhodlo o integraci požadavků na ochranu životního prostředí ISO 14001 do řízení společnosti zavedením systému řízení ochrany životního prostředí (EMS). V květnu 2002 byl na základě předchozího certifikačního auditu EMS v Úseku klasická energetika (UKE) tento proces završen získáním mezinárodně platného certifikátu EMS s nizozemskou akreditací. Certifikáty EMS pro UKE z roku 2002 a pro Jadernou elektrárnu Dukovany z roku 2001 jsou dokumenty, kterými ČEZ svým obchodním partnerům, orgánům státní správy a veřejnosti dokládá, že je společností, která nejen plní právní předpisy pro ochranu životního prostředí, ale trvale také sleduje možný vliv provozu svých zařízení na životní prostředí, odstraňuje zjištěné nedostatky a realizuje preventivní opatření k minimalizaci těchto vlivů. OTÁZKA: Jak se postupujete při nakládání s produkty ze spalování uhlí a z čištění spalin? Postupujeme v souladu s platnou legislativou ČR pro nakládání s odpady, která v posledních deseti letech prošla významnými změnami. Již v prvním zákoně o odpadech (číslo 238/1991 Sb.) měl původce odpadů, tedy i ČEZ, povinnost co nejvíce omezovat vznik odpadů, vytvářet předpoklady pro využívání a zneškodňování odpadů, využívat odpady jako druhotné suroviny a zajistit zneškodnění v případě, že není možné jejich využití. Za druhotnou surovinu byla dle zákona přitom považována surovina nebo materiál získaný z odpadu, způsobilý k dalšímu využití. Zneškodnění odpadu bylo dle zákona definováno jako jeho ukládání, spalování nebo neutralizace. Zákon současně stanovil institut placení poplatků za ukládání odpadů. Poplatky měly mimo jiné účel stimulovat původce odpadů k minimalizaci množství ukládaných odpadů. Následující zákony o odpadech (č. 125/1997 Sb., a č. 185/2001 Sb.) tento základní přístup původců odpadů zachovaly a jako motivaci přednostního využívání odpadů před jejich ukládáním zavedly zvyšování ročních sazeb za ukládání. Konkrétně jsou odpady ze spalování uhlí a z čištění spalin z uhelných elektráren ČEZ podle katalogových čísel uvedeny v tab. 1. Žádný z odpadů uvedených v tabulce nepatří podle Katalogu do kategorie \"nebezpečný\" (N). Všechny tyto produkty po spalování a odsiřování spalin náleží podle Katalogu do kategorie \"ostatní\" (O). OTÁZKA: Často je používán výraz \"vedlejší energetický produkt\" (VEP) a \"certifikovaný výrobek\" jaký je rozdíl mezi odpadem, VEP a certifikovaným výrobkem? V této souvislosti je nezbytné uvést, že pro ČEZ je v souladu s posláním společnosti hlavním energetickým produktem vyrobená elektrická energie a teplo. Vedlejšími energetickými produkty (VEP) jsou pak pracovně nazývány odpady ze spalování uhlí a z čištění spalin v uhelných elektrárnách, pro jejichž materiálové využití ČEZ vytváří vhodné podmínky. Na základě sledování fyzikálních a chemických vlastností VEP se zjišťuje, zda VEP nemají nebezpečné vlastnosti a nejsou nebezpečné pro životní prostředí a zdraví lidí. V uhelných elektrárnách ČEZ byla vybudována zařízení umožňující suchý odběr VEP a mísicí centra na jejich různé modifikace. Daří se nám získávat certifikáty o souladu VEP s technickými požadavky na výrobky. První certifikát na VEP získala v roce 1995 Elektrárna Počerady pro energosádru. V roce 1996 jich bylo už 13, a jejich počet postupně roste, takže v loňském roce jsme získali již 44 certifikátů. OTÁZKA: Jaká je strategie ČEZ v nakládání s VEP? Je to především využití a uplatnění certifikovaných VEP jako výrobků pro průmysl stavebních hmot (cement, maltové a betonové směsi, sádrokartonové desky, atd.), pro výstavbu (obsypy, násypy a zásypy, pozemní komunikace atd.), pro vyplňování vytěžených důlních prostor a pro úpravu reliéfu krajiny rekultivací. Pro ilustraci lze uvést, že se v ČR s využitím energosádrovce, což je produkt vzniklý z procesu odsiřování spalin, vyrobilo již více než 50 mil. m2 sádrokartonových desek. Nevyužité VEP musí ČEZ odstraňovat, respektive ukládat na skládky v souladu s podmínkami stanovenými zákonem o odpadech a navazujícími prováděcími právními předpisy, vytvářet finanční rezervu na rekultivaci a asanaci skládek atd. OTÁZKA: Co v současné době ukládáme jako odpad ze spalovacích a čisticích procesů uhelných elektráren a co jsme ukládali dříve? Tady je třeba připomenout, že v roce 1993 se ukládaly jen popeloviny, a to hlavně technologií plavení. Po rekonstrukci elektroodlučovačů, výstavbě odsiřovacích zařízení a fluidních kotlů v letech 1992-1998 dosáhl ČEZ výrazného snížení emisí do ovzduší, ale zároveň se zvětšilo množství VEP o výstupy z čištění spalin. Zatímco v roce 1993 se podařilo z celkové produkce téměř 8,0 mil. tun VEP najít využití pro necelá 4 %, v roce 2002 bylo z celkové produkce VEP ve výši téměř 9,0 mil. tun využito 7,8 mil. Tun, tj. cca 86,5 % a uloženo (v souladu se zákonem) jen 1,2 mil. tun VEP, tj. kolem 13,5 %. Obecně lze konstatovat, že se ukládá opravdu jen ta část produkce VEP, kterou se nepodaří využít, nebo pro kterou se nepodaří najít uplatnění (tab. 2). OTÁZKA: Komu plynou poplatky za ukládání? Kolik jednotlivé elektrárny musejí zaplatit? Lze srovnat jejich výši v posledních letech? Poplatky za VEP uložené na skládky jsou podle zákona o odpadech příjmem obcí, na jejichž katastrálním území jsou skládky umístěny. Je zcela logické, že zvyšující se množství využití VEP se projevilo na změnách celkové výše poplatků za jejich ukládání na skládky, a tedy došlo postupně i ke změnám v příjmu daných obcí, ale na druhé straně přineslo ČEZ finanční úspory. Vývoj poplatků v mil. Kč za ukládání nevyužitých VEP ČEZ, a. s., v letech 1993-2002 dokumentuje tab. 3. V letech 1993 až 2002 získaly takto příslušné obce od ČEZ, a. s., celkem cca 2,4 mld. Kč. Z této částky získaly například lokality Orlová (za EDE) 39,5 mil. Kč, Sokolov (za ETI) 80,6 mil. Kč, Chvaletice (za ECH) 170,1 mil. Kč, Horní Počaply (za EME) 358, 1 mil. Kč, Hrušovany, Březno a Kadaň (za ETU) 327,1 mil. Kč, Klášterec, Málkov a Kadaň (za EPR) 811,2 mil. Kč. Tyto částky se pochopitelně mění úměrně v závislosti na produkci, a zejména na využití VEP. Obecně lze říci, že se poplatky většinou snižují, protože využití VEP se zvyšuje a množství VEP ukládaných jako odpadů se snižuje. Je to významná a podstatná změna za posledních několik let, ale některé obce nebo města si ji zřejmě v těchto souvislostech neuvědomují. OTÁZKA: Znamená to, že v budoucnu nebudou v blízkosti uhelných elektráren žádné skládky? Za prvé je nezbytné si uvědomit, že výroba elektrické energie a tepla spalováním uhlí není technologií bezodpadovou. Za druhé - využití VEP jako certifikovaných výrobků mimo ČEZ je otázkou trhu, respektive zájmu o tyto výrobky. Za třetí celou problematiku může v budoucnu ovlivnit některá právní úprava. Z těchto důvodů je absolutní neexistence skládek VEP obecně dost nereálná. OTÁZKA: Bude mít vstup ČR do EU dopad i na ČEZ z pohledu jiných ekologických norem. Musíme se na něco připravit? Prakticky všechny hlavní zákony týkající se ochrany životního prostředí a jeho složek přijaté v ČR nově v uplynulých dvou letech odpovídají již legislativě EU a ČEZ je buď již plní nebo se na jejich plnění připravuje tak, aby požadavkům vyhověly z hlediska věcného i termínového. Zdroj: Odpady


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ELEKTROWIN a.s.EKO-KOM a.s.Inisoft s.r.o.EKOLAMP s.r.o.Asekol s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist