Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Nakládání s komunálními odpady v Barceloně

07.01.2004  |  125× přečteno      vytisknout článek

Barcelona byla donedávna pouze průmyslovým městem. To se však výrazně změnilo v roce 1992 kdy se stala organizátorem olympijských her a přeorientovala se na turistický ruch.

Jan Habart

I tak se řadí mezi průmyslová centra Španělského království. V Barceloně žije asi 1 504 tis. obyvatel. Ve skutečnosti se však jedná o rozlehlou aglomeraci, kterou tvoří Barcelona a přilehlé obce s celkovým počtem asi 3 milióny obyvatel většinou Katalánské národnosti.

Nakládání s komunálními odpady zajišťuje firma BCNeta. Defakto se jedná o tři různé subjekty, které jsou majetkem města a na veřejnost vystupují jako jedna firma - BCNeta. Každá z nich se stará o jinou část města. Vzniká tak jistá konkurence a možnost porovnání práce jednotlivých firem.

V současné době je většina komunálních odpadů spalována ve spalovně s roční kapacitou 380 tis tun. Ovšem tato situace se brzy změní, protože před nedávnem bylo spuštěno do zkušebního provozu nově dokončené zařízení mechanicko biologické úpravy s názvem Ekopark (obr 1). Další dvě zařízení na mechanickou biologickou úpravu jsou ve výstavbě (obr. 2, 3). V budoucnosti by měla být většina KO využívána v těchto zařízeních.

Linka mechanicko biologické úpravy a kompostárny Ekopark má kapacitu 300 tis. tun/rok, rozkládá se na ploše šesti hektarů, přičemž zastavěná plocha tvoří 33 000 m2. Pořizovací cena je 48,28 miliónu € (přibližně 1 497 mil Kč). V zařízení je zpracováváno 35 tis. tun bioodpadů získaných odděleným sběrem. Tyto odpady jsou využívány k výrobě kvalitního kompostu, který slouží k aplikaci na zemědělskou půdu nebo k výrobě zahradnických substrátů. Větší část zde zpracovávaných odpadů - 250 tis tun - tvoří zbytkové odpady, které jsou tříděny na využitelné frakce (papír, plasty, kovy) dále jsou vytříděny objemnější části a zbytek je anaerobně fermentován technologií Linde: Odpady jsou nejprve míchány ve třech bubnech o objemu 26 m3, při tomto procesu jsou odstraněny těžké drobné částečky jako například písek. Takto promytý odpad se sušinou 4-7% putuje do jednoho ze čtyř vyhnívacích tanků o objemu 6 700 m3, kde je udržována stálá teplota 37°C. Ze zbylého digestátu je na odstředivkách odstraňována voda. Získává se hmota o sušině 30 - 38%, která prochází aerobní zrací fází a následně je uložena na skládku, protože obsahuje příliš mnoho nečistot. 

Roční produkce bioplynu je 14 000 Nm3 a 65% tvoří methan. Bioplyn je dále míchán s 10% podílem zemního plynu a vzniklá směs je spalována v motorech Jenbacher, které produkují 38 MWh elektrické energie ročně, z toho 22 MWh jde do rozvodné sítě a 15 MWh je spotřebováno přímo v závodě, takže je subjekt energeticky soběstačný.

Všechny tři MBÚ zařízení budou využívat bioodpadů k výrobě bioplynu formou anaerobní digesce. Každé z nich však bude používat jinou technologii, takže v budoucnu bude možno v jednom městě viděl mokrou technoloii Linde, pracující s materiálem s nízkým obsahem sušiny, dále mokrou technologii Valorga využívající tekutý materiál s vyšším obsahem sušiny a třetí zařízení bude používat technologii Dranco kdy bude anaerobní digesci podrobován materiál v tuhém skupenství. Doufáme, že se uskuteční také nějaké srovnání těchto tří technologií. 

Sběr biologických odpadů je realizován několika způsoby, které jistě stojí za zmínku. Nejkurióznějším je takzvaný pneumatický systém, kde jsou odpady dopravovány od producentů k využití pomocí \"potrubní pošty\" tedy v potrubí o rozměrech cca 40 cm a dopravovány proudem vzduchu (obr 4). Tento systém se dělí na stacionární a mobilní.

Stacionární systém byl postavem v roce 1992 v Olympijské vesničce. Producenti hází odpady v taškách do věžových schránek. Biodegradabilní odpady se \"posílají\" v oranžových taškách zatímco zbytkové odpady v taškách jiných barev. Tyto dva druhy odpadů jsou pak odděleny optickým separačním zařízením v separačním centru.

Mobilní systém funguje tak, že odpady lidé vhazují do podobných schránek. Pouze se však hromadí v podzemním prostoru pod schránkou a několikrát týdně jsou tyto kontejnery odváženy speciálními svozovými vozy, které odpady z kontejnerů \"vysají\".

Stacionární systém funguje relativně dobře, ale s mobilním pneumatickým systémem jsou problémy, protože občané vhazují tašky příliš velkých rozměrů a tak dochází k ucpávání potrubí zejména při vyprazdňování. Často jsem také viděl ležet u těchto schránek objemnější odpady, které se nevešly do jejího otvoru. V lokalitě, kde tyto systémy fungují, jsou také instalovány kontejnery na oddělený sběr papíru/lepenky, plastů a skla - ty jsou ostatně rozmístěny plošně všude po městě.

V jiných lokalitách se používají ke sběru bioodpadů a směsných odpadů dvoukomorové kontejnery (obr 5), které mají vnitřní prostor příčně rozdělen na dvě části v poměru 30 a 70%. Do větší části kontejneru se ukládají zbytkové odpady a do menší části kontejneru lidé ukládají bioodpady. Tyto kontejnery jsou sváženy speciálními sběrnými vozy, které mají patřičně rozdělen vnitřní prostor a upraveny vyprazdňovací zařízení tak, aby se každá část (bioodpady, reziduální odpady) vysypávala do jiné části. Čistota takto sbíraných bioodpadů není příliš dobrá. Odpady se občas smíchají během vyprazdňování, větším problémem jsou však různí alternativně žijící jedinci, kteří se pokouší najít něco použitelného v odpadech a při této činnosti obě frakce dost často zamíchají a zpřehází.

Velmi dobře je zvládnutý systém sběru nebezpečných složek komunálních odpadů. Velké předměty jako například elektrospotřebiče mohou lidé po telefonické dohodě z dispečinkem firmy BCNeta odložit na ulici a firma si pro ně přijede a zajistí jejich bezpečnou likvidaci. Pro menší předměty jsou po městě rozmístěny zvláštní podzemní kontejnery, které mají poloautomatické třídění odpadů (obr 6) Jedná se o automaty, které jsou vybaveny schránkou o velikosti zhruba 20x30x40 cm, do této schránky občané umístí předmět který chtějí vyhodit, po zavření zvolí druh odpadu, který do schránky vhodili. V podzemní části se nachází kulatý buben s několika komorami a odpady jsou automaticky vhazovány do různé komory dle druhu. Tento systém výrazně šetří místem na veřejných prostranstvích a je zároveň velmi pohodlný pro občany, protože mají takovéto místa blízko bydliště. Občané zde mohou ukládat například tlakové nádoby od sprejů, léky, barvy a podobně.

Pro sběr nebezpečných a velkoobjemových odpadů sloužili také již několik let sběrné dvory. Byly však daleko od centra města a tak byly poměrně málo využívány. Vedení města se tedy rozhodlo, že udělá několik menších sběrných dvorů přímo v centru města (obr 7). Tyto \"zelené body\" jsou hojně navštěvovány občany, jelikož jsou na velmi frekventovaných místech. Slouží nejen jako sběrné dvory, ale zároveň jako informační centra, kde jsou lidé informováni jak správně třídit odpady, jaké odpady by měli odevzdávat do sběrných dvorů a podobně. Zajímavé je, že jsou ve sběrných dvorech mimo obvyklých složek sbírány také použité kuchyňské oleje, které údajně slouží jako surovina na výrobu bionafty v nedaleké továrně.

U některých sběrných dvorů v centru města, stejně tak jako ve většině parků pod správou společnosti BCNeta jsou malé komunitní kompostárny, kam mohou lidé z okolních bytů nosit své bioodpady (obr 8, 9). Tento projekt je teprve u svého zrodu a tak je možno v komunálních kompostérech vidět i plastové sáčky a jiné nečistoty, které tam nemají co dělat. Ale i tak je to projekt, který si zasluhuje svou pozornost nejen díky tomu, že se takto lokálně a decentralizovaně využívají bioodpady, ale také proto, že tyto kompostárny slouží zároveň jako propagační a ukázková centra domácího kompostování.

Zajímavým způsobem je řešen také sběr stavebních odpadů, který je velmi jednoduchý a dokonale funkční. Stavební firmy si zakoupí speciální pevný vak o objemu zhruba jeden kubický metry (obr 10). V ceně tohoto vaku je zahrnut také jeho odvoz po naplnění stavební sutí. Dalším zajímavým a jednoduchým prvkem jsou elektronické čipy v pouličních koších na odpadky (obr 11). Vzhledem k tomu, že Barcelonu navštíví ročně velké množství turistů, je jich potřeba hodně a zároveň musí být správně rozmístěny. Při vyprazdňování pouličních košů je každý koš identifikován a obsluha zaznamená do jaké míry je koš naplněn. Po určité době jsou tyto data vyhodnocena a následně je optimalizováno rozmístění, hustota a intervaly svozu košů. V turisticky atraktivních částech města jsou také používány malé sběrné vozy na hybridní pohon. Když se pohybují v centru používají elektromotor na baterie, pro přejezdy na delší vzdálenost slouží spalovací motor (obr 12).

Odpadové hospodářství Barcelony se rychle vyvíjí k lepšímu. K tomu by měla přispět také dohoda mezi podnikatelskými subjekty (respektive mezi asociacemi drobných obchodníků, podnikatelů a velkých obchodních řetězců) s městskom radou a společností BCNeta \"Barcelona - trvale udržitelné město\". V této dohodě se většina ekonomických subjektů podnikajících v Barceloně zavázala směřovat k principům trvale udržitelného rozvoje, především v odpadovém hospodářství. Do jaké míry bylo podepsání takovéto dohody pouze divadelní výstup a do jaké míry bude naplněna v praxi ukáže až čas. Jisté je, že to bude práce obtížná. Velké problémy jsou už nyní, zejména s malými podnikateli, kteří jsou často čerství imigranti, takže neumí dobře španělsky či katalánsky, z toho důvodu je velmi těžké a někdy i nebezpečné s nimi komunikovat a vysvětlovat jim jakým způsobem je vhodné s odpady nakládat.


Článek vznikl za finanční podpory České zemědělské univerzity, katedry Agrochemie a výživy rostlin.


\"Obrázek

obr. 1: Schéma linky mechanicko biologické úpravy Ekopark:

  1. kanceláře,
  2. vstupní brána,
  3. recepce a vykládací prostor,
  4. řídící centrum,
  5. dopravníkový pás,
  6. třídící hala a třídící zařízení,
  7. mlýn,
  8. reaktory anaerobní digesce,
  9. plynoměr,
  10. kogenerační jednotka,
  11. kompostárna,
  12. dotříďování a skladování kompostu,
  13. čistění odpadů,
  14. bio-filtr,
  15. plocha nakládání se zbytkovým materiálem.

Zdroj: CZ BIOM - http://www.biom.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Asekol s.r.o.EKOLAMP s.r.o.Inisoft s.r.o.EKO-KOM a.s.ELEKTROWIN a.s.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist