Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Kam s plechovými nebožtíky

20.01.2004  |  125× přečteno      vytisknout článek

Česká republika nestihne ke dni vstupu do EU splnit unijní požadavky na ekologickou likvidaci autovraků.

Největší automobilový hřbitov v republice, Kovošrot Kladno, má vše, co patří k ekologické likvidaci vyřazených ojetin, ale to nejdůležitější mu chybí: dostatek nebožtíků. Socialističtí plánovači v roce 1988 předpokládali, že se tu bude v nepřetržitém provozu zneškodňovat až 170 tisíc vyřazených vozů ročně. Ve skutečnosti se jich však v Kladně zpracuje sotva desetina. Ačkoli se počet osobních aut po listopadu 1989 takřka zdvojnásobil, průměrné stáří vozidel se nesnížilo a je stále 13 a půl roku. V posledních deseti letech k nám bylo dovezeno 1,3 milionu ojetých aut ze zahraničí a průměrný věk zvyšují i vozidla, která už tehdy byla zralá na vyřazení.

\"Někdy trvá celý měsíc, než se nám podaří shromáždit aspoň 50 vozů, což je hodinová kapacita šrotovacího stroje,\" říká Jan Ptáček, ředitel kladenského Kovošrotu. Obří mlýn dokáže během minuty vozidlo rozdrtit na kousky a vzniklý odpad roztřídit podle druhu materiálu, ale dostane k tomu jen málokdy příležitost. Poprvé a naposledy běžela linka na plný výkon v roce 1989, když německý dodavatel předváděl, co dokáže. Tisíc automobilů k sešrotování si přivezl ze zahraničí sám.

PŮST MÍSTO HODŮ. \"Na české poměry to byly fantastické auťáky, v mnohých byla i funkční rádia,\" vybavuje si tehdejší podrobnosti Jan Ptáček. \"Nic podobného jsem tady už nikdy potom neviděl,\" dodává. Typickým vozidlem k sešrotování je omlácený wartburg anebo torzo stařičké škodovky stopětky, které policisté objevují odstavené v bočních ulicích měst. Před branou Kovošrotu zastavuje kamion s bezprizornými vraky posbíranými na Litoměřicku. \"O odvoz nás požádali policisté, ale platíme ho my. Bereme každou práci, abychom udrželi firmu v provozu, než přijdou lepší časy,\" říká Ptáček. Ty by měly nastat po vstupu do EU, která má na likvidaci vyřazených aut podstatně přísnější metr než my.

Ještě než čerstvá várka litoměřických veteránů skončí v drtiči, v Kovošrotu z nich odčerpají zbylý olej a brzdovou kapalinu. Pod vrstvou betonu je plastová izolace a jímky, které zabraňují případnému úniku chemikálií do půdy. V tom se zdejší pracoviště liší od stovek pokoutních vrakovišť rozesetých po České republice.

Do Kladna se majitelé ojetin nehrnou, i když Kovošrot likviduje auta zadarmo. Odměnou je mu pouze získaný materiál. Ve starých autech ale moc cenných surovin není. Novější auta s katalyzátorem, obsahujícím vzácnou platinu, tu loni rozebrali jen tři.

HLINÍK CHYBÍ. \"Materiálově zajímavé jsou novější typy vozů, které obsahují aspoň 35 kilogramů hliníku, ale v Česku do šrotu přicházejí staré kusy, kde je hliníku nejvýš 18 kilogramů,\" potvrzuje Emil Polívka z recyklační společnosti Sunex. \"Zatímco ve vyspělých zemích se vyřazují auta po deseti letech, u nás jezdí 18 až 22 let,\" říká Polívka, který pro Ministerstvo životního prostředí zpracoval program pro nakládání s autovraky.

\"Ze starých vozů lze získat maximálně železo, to ale v Česku nikdo nechce, a proto se musí vyvážet. Plastové části ze starých aut se musí pálit, jenom novější lze recyklovat. Kontrolovaným způsobem se spaluje i molitanová drť ze sedaček a pneumatiky,\" vysvětluje Polívka zásady, jak by měla vypadat šetrná likvidace aut. Je nákladná, ale nezůstávají po ní žádné zbytky.

ČERNÁ VRAKOVIŠTĚ. Když už se čeští motoristé odhodlají starého auta zbavit, chtějí na tom ještě něco vydělat. Zavezou vůz raději do pokoutní dílny, kde se z něj vyberou použitelné díly k dalšímu prodeji. Zbytek skončí někde v přírodě. Za plotem divokého vrakoviště leží srovnané plechy z rozřezaných karoserií, ale rozbité sedačky a pneumatiky lemují přilehlou polní cestu. Vyjetý olej dávno spláchla voda. Polívka tvrdí, že takovým způsobem podniká až tisíc subjektů v ČR.

Česká inspekce životního prostředí při prověrce autovrakovišť zjistila, že zákon o odpadech nedodržuje každá druhá z 65 zkontrolovaných firem. Povolení ke skladování vraků měla pouze jediná z nich, vyplývá z protokolu kontroly, který má Ekonom k dispozici. Hlavním cílem těchto provozoven je prodej použitelných náhradních dílů, hlavním nedostatkem pak nezabezpečené plochy proti úniku olejů. Devět firem vzbudilo podezření inspektorů, že nezákonně dovážejí autovraky z ciziny. Řada firem nebyla schopna doložit, kde neprodané zbytky vraků skončily.

\"Na území České republiky je rozeseto 300 tisíc autovraků, které byly dovezeny ze zahraničí, ale nikdy nebyly zaregistrovány k provozu,\" prohlašuje Polívka. Předseda Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek jeho slova potvrzuje.

IMPORT ČADILŮ. \"Na náhradní díly lze dovézt cokoli, dokonce i vozy nesplňující emisní limity Euro 2. Ze 150 tisíc loni dovezených ojetin jich bylo přihlášeno k provozu pouze 115 tisíc.\"

Použitelné díly z nepřihlášených ojetin slouží k transplantaci do jiného starého auta s dosud platnými doklady. Tuto praxi chtěl loni na podzim omezit ministr životního prostředí Libor Ambrozek. V novele zákona o odpadech navrhl, aby dovozci poškozených aut, \"která často naplňují definici pojmu odpad\", odváděli v závislosti na obsahu emisí ve výfukových plynech od dvou do dvaceti tisíc korun do Státního fondu životního prostředí na pozdější recyklaci. Proti tomu se však ve Sněmovně postavili poslanci ODS Václav Mencl, Miroslav Beneš a Martin Říman, \"protože by to znemožnilo méně majetným občanům jezdit vlastním vozem\". Novela, která u nás měla zavést nakládání s autovraky po evropsku, zamrzla ve Sněmovně po prvním čtení.

V ČR, na rozdíl od států EU, tak v důsledku odložené novely dál nemusí poslední majitel vozidla při odhlášení z evidence předložit doklad o ekologické likvidaci auta. Stačí, když odevzdá státní poznávací značky a technický průkaz a odstrojené vozidlo s vybroušenými čísly motoru a karoserie \"zapomene\" na městském parkovišti.

ZABÍRAJÍ PARKOVIŠTĚ. \"Podobným způsobem je v Praze blokováno šest set parkovacích míst denně,\" uvádí ředitel Městské policie hlavního města Vladimír Kotrouš. Okamžitý odtah vraku policisté nařídit nemohou. Teprve až magistrát prohlásí auto za opuštěnou věc, putuje vrak na odstavné parkoviště, kde musí podle zákona počkat nejméně rok na likvidaci. V současnosti se na odtahových parkovištích nachází dalších 326 vraků. Vypátrání majitele trvá až pět let, protože řetězec překupnických firem mistrně zametá stopy.

Přísnější postup při odhlašování aut z evidence navíc oddálila novela dopravního zákona, podle níž by se měl doklad o ekologické likvidaci osobního auta předkládat až od 1. ledna 2005. Původně to mělo být od našeho vstupu do Unie letos 1. května, ale poslanci se nechali přesvědčit exministrem dopravy Jaromírem Schlingem, že tak rychle se nedá zorganizovat síť důvěryhodných sběren.

Sběrny, které by měly motoristům vydávat \"úmrtní list\" vozidla a zařizovat jeho přemístění na schválené vrakoviště, musí mít certitifikaci krajského úřadu. Kdo konkrétně a jakým způsobem bude sběrny a vrakoviště certifikovat, však zákon neuvádí a v tom je podle poslankyně Ivy Šedivé (ČSSD) háček.

\"Vyhovujících zpracovatelů je v Česku pouze dvanáct. Co bude se stovkami nevyhovujících, dosud není rozhodnuto,\" uvádí. Připomíná, že ČR nežádala Unii o přechodné období pro převzetí legislativy o autovracích.

Unijní směrnice členským státům nařizuje, aby zavedly systém sběru vozidel s ukončenou životností a aby síť sběren byla dostupná. Chce také, aby jednotlivé státy uznávaly osvědčení o likvidaci vozidel z jiné členské země.

Podle Emila Polívky ze Sunexu je kapacita ekologických zpracoven v Česku dostatečná, i když jich máme jen několik. Obdobou kladenského Kovošrotu je drticí linka v Tlumačově, moderní pracoviště si vybudovaly také Železárny a drátovny Bohumín. Jindřich Vavrla z ŽDB Bohumín uvedl, že se už o jejich služby zajímali Poláci a Slováci.

SLOVENSKO MÁ FOND. Někdejší státní plánovači počítali, že na Slovensku vznikne stejný závod, jako má Kladno a Tlumačov. Za trvání společného státu se však potřebné peníze na tuto investici nenašly. Zpracovatelský závod v SR chybí dodnes. Ministerstvo životního prostředí v SR alespoň založilo recyklační fond, do kterého povinně přispívají všichni dovozci osobních automobilů včetně mladoboleslavské škodovky. Podle pracovníka fondu Pavla Zahradníčka odvádějí automobilky za každý dovezený vůz tři tisíce slovenských korun a další dva tisíce pak fond vybere od výrobců pneumatik a baterií. \"Na recyklaci aut už jsme nastřádali takřka čtvrt miliardy korun,\" pochvaluje si Zahradníček. Nepotvrdil však, zda se v budoucnu obrátí na služby českých zpracoven nebo si pořídí vlastní.

V sousedním Německu a v Rakousku se likvidace nepoužitelného automobilu řídí unijní směrnicí a je bezplatná pouze pro vozy vyrobené po 1. červenci 2002. Za ostatní vozy se platí 130 až 160 eur. Proto je pro naše sousedy výhodné nabídnout staré auto českému dovozci ojetin, i kdyby to mělo být zadarmo. To vše se sice děje k pramalé radosti tamějších recyklačních firem, které přicházejí o tržby a žehrají na nedostatek zákazníků, ale problém kam s nimi budeme řešit my.

CO S POHROBKY? Unie chce, aby od roku 2007 odebíraly automobilky členských států zdarma všechny vozy svých značek nezávisle na stáří vozu. Platit bude jen ten, kdo odevzdá vůz nekompletní, například z něj vymontuje motor. Co bude s vozy již zaniklých výrobců, směrnice neřeší. Pro české majitele trabantů a wartburgů to není příznivé poselství. Od roku 2006 by se v souladu s unijními předpisy mělo recyklovat minimálně 85 procent hmotnosti likvidovaného auta. Brusel tím chce přimět výrobce, aby omezili podíl materiálu, který nelze dále zpracovat, a také co nejvíce zjednodušili demontáž vozu. Do součástek už se nebude smět přidávat olovo, rtuť, kadmium a šestimocný chróm.

\"Hlásíme se ke všemu, co říká směrnice,\" tvrdí projektant Škody Auto Oldřich Brabec. Na fotografiích z Německa ukazuje, jak se zánovní felicie úspěšně podrobila demontáži a recyklaci v tamější firmě Resotec. Jak se ale bude nakládat se škodovkami 105 a 120, kterých je v Česku dosud přihlášeno v evidenci asi 600 tisíc?

\"Připraveni jsme i na starou zátěž, ale to bude aktuální až od roku 2007,\" prohlašuje.

Žádnou dohodu s českými zpracovateli vraků automobilka nechystá. Brabec mezi řečí poznamená, že v Mladé Boleslavi poblíž škodovky vyrůstá budoucí hala velké německé recyklační firmy. Stavební odbor městského úřadu ani úřad práce však o podobné investici nic neví.

AUTOR: Alice OLBRICHOVÁ
ZDROJ: EKONOM


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
EKOLAMP s.r.o.ELEKTROWIN a.s.Asekol s.r.o.Inisoft s.r.o.EKO-KOM a.s.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist