Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Stavební odpady a rekultivace

31.03.2004  |  125× přečteno      vytisknout článek

Mezi důsledky lidské činnosti patří kromě jiného i výrazné změny krajiny. Na jedné straně jedná o změny, které člověk vytváří cíleně (byť nemusejí být vždy ekologické) - např. stavba budov a komunikací. Na druhé straně při této činnosti vznikají v krajině další, většinou nežádoucí zásahy - např. lomy, pískovny.

Po vytěžení zdroje přírodní suroviny se pak člověk v rámci činnosti, kterou dosti odvážně nazývá \"rekultivací\", dostává z ekologického hlediska do poněkud schizofrenického postavení. Vytěžené prostory chce pod nejrůznějšími ekologickými záminkami nejčastěji zavézt a zcela zaplnit stavebním odpadem a pro další stavební činnost otevřít nový těžební prostor. Přitom z inertní minerální stavební suti, kterou opouštěný těžební prostor zaváží, lze po relativně nenáročné úpravě získat nové materiály, které v řadě vlastností nahradí, a dokonce i předčí přírodní nerostné suroviny.

Široká škála využití

Stavební a demoliční odpady nabízejí díky svým typickým vlastnostem velmi širokou škálu využití. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v § 11 odst. 1 uvádí, že \"každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost v mezích daných tímto zákonem zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním.

Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů.\" Materiálové využití je definováno dle § 4 odst. m) - \"náhrada prvotních surovin látkami získanými z odpadů, které lze považovat za druhotné suroviny, nebo využití látkových vlastností odpadů k původnímu účelu nebo k jiným účelům.\"

Upravené stavební a demoliční odpady lze materiálově využívat jako upravený odpad v souladu se zákonem o odpadech a jeho prováděcími předpisy, nebo jako stanovený stavební výrobek po posouzení shody výrobku podle § 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, a nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.

Pro účely materiálového využití stavebních a demoličních odpadů, ať již jako odpadů nebo jako stanovených výrobků, je zpravidla nutné tyto odpady mechanicky upravit tak, aby svou strukturou umožňovaly hodnocení jejich vlastností a splnění požadavků prováděcích předpisů k zákonu o odpadech nebo zvláštních předpisů pro jejich využití jako výrobků - tedy především jejich tříděním, drcením (mletím) a homogenizací.

Pokud je však neupravený stavební odpad využíván v rámci rekultivace, tak stále zůstává odpadem a plocha, která je rekultivována, se tak vlastně stává skládkou S-IO nebo při použití různých stavebních sutí může vykazovat dokonce charakter skládky S-OO - aniž by měl její provozovatel k tomu jakékoliv oprávnění.

Nelogické počínání

Využívání stavebních odpadů (s výjimkou zeminy a kamení pod číslem kat. odpadů 17 0504) k vyplňování různých prostor vzniklých lidskou činností lze považovat z hlediska ekologického, a dokonce i z hlediska ekonomického za naprosto nelogickém, a také velmi nerozumné, zejména pokud bude chápáno jako celospolečenský postoj, nikoliv jako hledisko jediného podnikatelského subjektu získávajícího výhody na úkor zájmů celé společnosti.

Podle databáze ISOH (Informační systém odpadového hospodářství) vzniká v ČR ročně více než 4 mil. tun odpadu - skupiny 17 05 04 - Zemina a kamenivo, a pouze kolem 1,4 mil. tun odpadu skupiny 17 01 - Beton, cihly, tašky a keramika a 0,25 mil. tun skupiny 17 03 02 - Asfaltové směsi (bez příměsi dehtu). Z tohoto pohledu se tak jeví využívání odpadů skupin 17 01 a 17 03 při rekultivacích jako zbytečné, a hlavně neekologické s ohledem na jejich možnou další úpravu (recyklaci) a opětovné použití v procesu stavební výroby jako plnohodnotné náhrady primárních nerostných surovin.

V čem by měla spočívat rekultivace

Je zcela přirozené, že vytěžené pískovny a lomy by neměly zůstat bez rekultivace. Je však otázkou, v čem by měla spočívat. Slova zákona jsou zde poněkud nejasná: \"jedná se o uvedení místa zpravidla dotčeného lidskou činností do souladu s okolím a obnovení funkčnosti povrchu terénu ve vztahu k jeho užívání nebo nově zamýšlenému užívání.\"

Představa, že těžební prostor je nutno (přirozeně stavebními odpady) zavézt na úroveň původního terénu, je zcela bláhová a nereálná. Tato představa však přetrvává v drtivé většině všech podnikatelských subjektů, a bohužel dokonce i některých pracovníků státní správy. Nesmyslnost takové představy se jasně projeví v okamžiku, kdy si položíme otázku, čím budeme všechny vytěžené pískovny a lomy rekultivovat. Vždyť na to by bylo potřeba rozebrat všechny stavby, které byly pomocí surovin z nich získaných vytvořeny!

Za skutečnou, a tedy i ekologickou rekultivaci lze označit jen tu, která respektuje nově vytvořený krajinný ráz a snaží se ho dalšími úpravami dotvořit a uvést do stavu, který nebude dále narušovat krajinu a poškozovat životní prostředí a bude přirozeně také v souladu s územním plánem.

Naopak za spekulativní rekultivaci lze považovat zavážení těžebních prostor (pískoven) neupravenou stavební minerální sutí až na dřívější úroveň terénu, či dokonce ještě nad ni. Zde je účel této činnosti zcela jasný. Podnikatelský subjekt, který tuto činnost provádí, získává z 1 tuny uloženého materiálu od původce odpadů částku 50 až 100 Kč. Takřka bez jakýchkoliv dalších nákladů (s výjimkou rozhrnutí buldozerem či nakladačem) tak má zajištěný značný zisk. I když připustíme optimističtější variantu, že po dokončení navážení stavebního odpadu dojde k navezení ornice a ozelenění celé plochy, což s sebou přináší jisté náklady, je zisk společnosti, provádějící rekultivace vždy přímo úměrný množství odpadu, který do rekultivovaných prostor může zavézt.

Podnikatelské subjekty jsou přirozeně vytvářeny za účelem tvorby zisku a bylo by zcela nelogické po nich požadovat něco jiného. Proto v případech rekultivací je v jejich vlastním existenčním zájmu použít při této činnosti maximální množství odpadu. Preferovány jsou přirozeně ty skupiny podle katalogu odpadů, za které lze získat vyšší finanční částky - tedy betony, zdivo, asfalty atd., ale nikoliv vytěžená zemina a kamenivo.

Navíc zde ve většině případů dochází k zavezení jiného odpadu, který se v rekultivovaných prostorách před započetím prací nacházel (zejména různé zbytky ze zařízení a jejich náplní a dále také odpad, který zde byl v období mezi opuštěním těžebního prostoru a započetím rekultivace ilegálně uložen).

Zavážení dalších odpadů

Při rekultivacích, kde jsou kladeny vysoké vrstvy materiálu, se lze také často setkat s praxí, že do rekultivovaných prostor jsou zaváženy nejrůznější další odpady - včetně odpadů komunálních, odpadů z autoopraven a další - ať již s vědomím provozovatele rekultivace či bez něj. Tyto materiály zcela zmizí (ale pouze z očí) po zahrnutí další stavební sutí či zeminou a působí tak jako časované ekologické bomby. Přitom orgány státní správy, které mají zajišťovat kontrolu, nemají prostředky, ani možnosti k dohledání takto zasypaných nebezpečných odpadů.

Na rozdíl od interpretace výkladu zákona č. 185/2001 Sb. Ing. Fajmona v článku \"Rekultivace, legislativa a odpady\" v čísle 1/2004 chci vyjádřit přesvědčení, že provozování jakékoliv rekultivace při využívání stavebních a demoličních odpadů spadá jednoznačně pod odst. 1 § 14 zmíněného zákona. Toto stanovisko je podle mých zkušeností shodné i se stanoviskem dotčených orgánů státní správy a přirozeně i ČIŽP. I když je autor zmiňovaného článku hlavním ekologem nejmenované společnosti, která se kromě jiného zabývá i rekultivacemi, domnívám se, že jeho názor je v této věci v rozporu s platnou legislativou.

Rád bych přitom věřil, že při popisu konkrétního příkladu neměl na mysli rekultivaci jedné \"černé skládky\" umístěné v prostoru malé vytěžené pískovny ve Středočeském kraji, která je prováděna právě nejmenovanou společností a vykazuje všechny typické negativní znaky této činnosti - navážení materiálu do vytěženého prostoru pískovny až nad hranici původní úrovně terénu, využívání i jiných materiálů, než byly stanoveny v původním územním rozhodnutí atd.

Realizační program

Z hlediska nakládání se stavebními a demoličními odpady je v současnosti zpracováván \"Realizační program nakládání se stavebními a demoličními odpady\", který bude navazovat na nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky. Na jeho zpracování se podílí pracovní skupina, ve které jsou zastoupeny všechny zájmové subjekty - další ministerstva, kraje, hospodářská sféra i nevládní ekologické organizace.

Zpracovávaný realizační program respektuje přirozeně tuzemskou legislativu a zároveň je i v souladu s evropskými směrnicemi. Měl by analyzovat současný způsob nakládání se stavebními a demoličními odpady a stanovit nezbytná opatření a podmínky pro splnění cílů daných republikovým plánem odpadového hospodářství. POH požaduje \"analyzovat způsoby nakládání se stavebními a demoličními odpady za účelem vytvoření těchto cílů: využívat 50 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do konce roku 2005 a 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do konce roku 2012\".

Ukončení prací na RP se předpokládá do konce roku 2004 a poté bude předložen vládě k projednání. Lze si jen přát, aby tento realizační program kromě jiného pomohl vyřešit i dosud otevřené otázky ve věci recyklace stavebních odpadů a využívání těchto odpadů pro účely rekultivací.

AUTOR: doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc.,
prezident ARSM


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Inisoft s.r.o.ELEKTROWIN a.s.Asekol s.r.o.EKOLAMP s.r.o.EKO-KOM a.s.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist