Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Prognóza recyklace stavebních odpadů v intencích POH ČR

03.05.2004  |  zdroj: Odpady  |  131× přečteno      vytisknout článek

Stavební a demoliční odpady představují v zemích EU i v České republice velmi výrazný podíl na celkové produkci odpadů (kolem 25 %). Protože se zároveň jedná i o významný zdroj druhotných surovin, bylo nakládání s nimi specifikováno i v Plánu odpadového hospodářství ČR.

V závazné části POH v kapitole 6 pod bodem h) se stanovuje využití stavebních odpadů do konce roku 2005 na hodnotu 50 % a do konce roku 2012 využití na 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů (SDO). Tomu budou podřízeny i Plány odpadového hospodářství jednotlivých krajů.

Opatření ke zvýšení podílu recyklované a znovuvyužité části vede jednoznačně k výraznému snížení zatížení životního prostředí - a to jak ve formě snížení produkce odpadů, tak také snížení objemu vytěžených primárních nerostných surovin. Nakládání se stavebními odpady se však nedotýká pouze životního prostředí, ale má podstatný vliv i na produktivitu a náklady stavební výroby. Nekvalifikované nakládání s těmito materiály znamená ztrátu cenné suroviny a má za následek postupné zaplňování prostor skládek, původně určených pro nevyužitelné odpady, zejména komunální.

Produkce SDO podle databáze ISOH

K zjištění objemu produkovaných stavebních odpadů v ČR bylo využito oficiální databáze odpadů ISOH, spravované Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, Centrem pro hospodaření s odpady. Data uvedená pro roky 1998 až 2001 byla zjištěna na oficiálních webových stránkách o produkci odpadů v ČR (http://www.vuv.cz).

Veškeré členění odpadů je tomto příspěvku provedeno v souladu s tehdy platnou vyhláškou č. 337/1997 Sb. - Katalogem odpadů, protože podle něj byla tato data zatřiďována vykazujícími objekty - původci odpadů. Členění je podle vyhlášky č. 337/1997 Sb. provedeno na základní podskupiny s katalogovými čísly 17 0100 až 17 0700. Celkové množství produkovaného SDO v letech 1998 a 1999 bylo přibližně stejné (kolem 7 mil. tun), v roce 2000 došlo k jeho výraznému nárůstu o takřka 25 %, v roce 2001 k mírnému poklesu o zhruba 10 %. Toto kolísání je způsobeno zejména odpady zařazenými do podskupiny 1705 \"Zemina vytěžená\".

Relativně značný podíl na produkci stavebních a demoličních odpadů má podskupina 1704 \"Kovy, slitiny kovů\", z nichž dominantní roli představuje odpad 17 0405 \"Železo a/nebo ocel\". Z hlediska struktury vzniku odpadů ze stavebních činností (odpady z demolic a rekonstrukcí staveb včetně liniových, odpady z nových staveb) se jedná o objemy, které s touto činností nesouvisejí a pocházejí z jiných oblastí průmyslové výroby. Na základě analýz provedených např. pro demolici budov vyplývá, že množství kovového odpadu nepředstavuje více než 1 až 2 % hmotnosti celkového odpadu.

Zajímavé je srovnání relativní produkce jednotlivých stavebních odpadů v daných letech. Celková produkce SDO v jednotlivých letech představuje vždy 100 %. Dominantní složkou (obdobně jako v zemích EU) je produkce odpadu 1705 \"Zemina vytěžená\", jejíž podíl se na celkovém množství v jednotlivých letech pohybuje v rozmezí 62 % až 69 %.

V recyklaci stavebních a demoličních odpadů představuje rozhodující podíl v zemích EU recyklace podskupin 1701 \"Beton, hrubá a jemná keramika a výrobky ze sádry a azbestu\" a dále skupina 1703 \"Asfalt, dehet a výrobky z dehtu\" (z těchto podskupin se jedná množstevně takřka výhradně o recyklaci odpadů kategorie \"O\"). Lze vysledovat, že produkce podskupiny odpadů 1701 osciluje v jednotlivých letech mezi hodnotou 16 až 17 %, zatímco skupina 1703 vykazuje v jednotlivých letech postupný nárůst z 1,25 % až na 2,83 %, což lze vysvětlit např. vyšším množstvím rekonstrukcí asfaltových vozovek.

Recyklace stavebních a demoličních odpadů tak, jak se postupně profilovala v devadesátých letech v zemích EU a také v České republice je zaměřena takřka výhradně na skupiny odpadů:

17 0100 - Beton, hrubá a jemná keramika a výrobky ze sádry a azbestu

17 0300 - Asfalt, dehet, výrobky z dehtu

17 0500 - Zemina vytěžená

17 0700 - Směsný stavební a demoliční odpad

Jedná se o materiály, které představují možnost využití za inertní minerální suroviny - tj. štěrkopísky a stavební kámen a jim podobné přírodní materiály. U ostatních odpadů ze skupiny 1700 \"Stavební odpady\" není ze strany ARSM (obdobně jako je to u jiných národních svazů v EU, zabývajících se recyklací SDO) záměrně věnována pozornost podskupinám 17 0200 (Dřevo, sklo, plasty), 17 0400 (Kovy, slitiny kovů) a 17 0600 (Izolační materiály). Ve všech případech se totiž jedná o materiály. Jejich recyklace a znovuvyužití je přirozeně možné a v řadě případů zcela běžná (zejména u kovů, skla, částečně i plastů).

Při podrobnější analýze dat je patrné, že získaná data jsou velmi citlivá na hodnoty uvedené ve skupině 1705 - Zemina vytěžená, neboť se jedná ve všech sledovaných letech o rozhodující množství v analyzovaném přehledu. Značným problémem při provádění analýzy je i skutečnost, že vykazující subjekty nezatřiďují \"způsob nakládání podle ISOH\" jednotně, zejména se to týká údaje o využití jako druhotná surovina. V tomto způsobu je plně zahrnut nezpracovaný stavební odpad, který je mnohdy za velmi diskutabilních podmínek využíván při ryze spekulativních rekultivacích a terénních úpravách, ale též nezpracovaná stavební suť využívaná na technologické vrstvy ve skládkách KO.

Na základě dotazování u vykazujících subjektů však bylo zjištěno, že jsou sem zařazovány i materiály, které jsou následně recyklovány. Navíc jeden materiál může být vykázán i dvakrát (např. při třídění stavební sutě vlastním třídičem a poté využití služeb drtiče další firmy). Proto byla provedena sumarizace všech sledovaných materiálů, kde se jednoznačně prokázalo, že celkové množství inertních minerálních odpadů s nimiž bylo jakýmkoliv způsobem manipulováno (tj. využito nebo recyklováno původcem odpadu, předáno na skládku či k recyklaci jiné právnické osobě) bylo ve většině položek zpravidla mírně vyšší, než množství v daném časovém období produkované.

Recyklace SDO podle databáze ARSM

Protože jsou evidované údaje o produkci odpadů a způsobech nakládání s odpady v oblasti recyklace SDO zatíženy nepřijatelně vysokými chybami, neboť neevidují recyklaci stavebních materiálů, které nespadají do režimu nakládání s odpady (jejich vlastník je po recyklaci opět sám využije), provádí Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů od roku 1999 pravidelný podrobný průzkum o produkci u jednotlivých výrobců recyklátů v České republice.

Při posledním šetření v roce 2003 (za rok 2002) bylo zjištěno, že 31 firem, které skutečně vlastními silami recyklují stavební odpady, provozuje celkem 55 drtičů s maximální výkonností 25 až 160 t/hod a kolem 60 třídičů. Celková roční kapacita všech recyklačních linek v České republice je zhruba 6 000 000 tun, tj. o přibližně 50 % vyšší, než je produkce. Aby recyklační firmy udržely efektivitu svých provozů na dostatečné výši (tzn. co nejvyšší využití zařízení), realizují vytěžování mobilních drtičů a třídičů i při zakázkovém drcení kameniva v lomech, resp. třídění štěrkopísků v pískovnách.

Hodnoty o objemech produkovaných recyklátů uváděné v tabulce 5 je nutno považovat za hodnoty přibližné, neboť jsou získány na základě údajů firem, které není možno dále ověřit. Skutečné hodnoty mohou přitom kolísat oběma směry od hodnot získaných. I přes tyto skutečnosti lze považovat údaje o množstvích recyklovaných stavebních sutí a jejich struktuře za dostatečně reprezentativní a případné odchylky od skutečnosti budou s největší pravděpodobností dosahovat statisticky nevýznamných hodnot.

Hodnoty udávané v tab. 5 jednoznačně ve všech sledovaných letech prokazují, že řada materiálů neprochází přes databázi ISOH, neboť sumarizované hodnoty zjištěné u producentů recyklátů ze SDO dosahují vyšších hodnot než souhrnné údaje ve zmíněné databázi. Dále potvrzují trvalý růstový trend v uplynulých čtyřech letech.

Tento trend má však dvě příčiny. Jednak je to mírně stoupající produkce recyklátů vyrobených ze stavebních a demoličních odpadů a jednak ARSM dohledává stále nové firmy, které se recyklací SDO zabývají, a od nich získává příslušné podklady (dosud není nikde vytvořena centrální databáze ČR obsahující korektní hodnoty). Na základě šetření provedených v roce 2003 (vztažených k produkci zmíněných firem v roce 2002) lze jednoznačně konstatovat, že v přehledu jsou uvedeny všechny rozhodující recyklační firmy a zjištěné objemy recyklovaných SDO za rok 2002 obsahují minimálně 97 % celkové produkce této komodity v ČR.

V posledním řádku v tab. 5 je proveden odhad skutečné produkce SDO - tedy včetně těch, které neprocházejí přes databázi ISOH. Odhad vychází ze součtu celkové produkce inertní minerální sutě podle databáze ISOH a produkce recyklačních zařízení, přičemž bere v úvahu množství materiálů, vykázané v uvedené databázi jako recyklované. Navíc počítá s tím, že část těchto odpadů (10 až 30 %) prochází mimo uvedené databáze. Takto provedený odhad lze stavět pouze na zkušenostech ARSM a srovnání s některými státy Evropské unie.

Cíle POH v nakládání se SDO

Základní strategické cíle stanovené v Plánu odpadového hospodářství ČR v souvislosti se stavebními a demoličními odpady jsou snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu a maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů.

Konkrétně to znamená využívat 50 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2005 a 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2012, vytvořit integrované systémy nakládání s odpady na regionální úrovni a jejich propojení do celostátní sítě zařízení pro nakládání s odpady v rámci vybavenosti území a zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního prostředí.

Prioritou opatření pro nakládání se stavebními a demoličními odpady je zvýšit míru recyklace stavebních a demoličních odpadů, podpořit podnikatelské aktivity v této oblasti a zamezit nelegálnímu nakládání s těmito odpady. Je nutné odklonit stavební odpady od skládkování, od ukládání v neupravené podobě v rámci diskutabilních sanací, terénních úprav a rekultivací a od ukládání pod záminkou skladování apod.

Strategie k dosažení tohoto cíle se vede třemi cestami:

Vytvoření sítě recyklačních mezideponií stavebních a demoličních odpadů, na kterých by se shromažďovaly stavební odpady vhodné k recyklaci v daném regionu.

Jednalo by se o zpevněné plochy pro ukládání takového množství stavebních a demoličních odpadů, které bude ekonomicky výhodné pro pozdější recyklaci a ekologicky únosné z hlediska dané lokality. Předpokladem je recyklování stavebních odpadů do třídy vyluhovatelnosti I., tím odpadne nutná ochrana podloží proti kontaminaci průsakovými vodami.

Vytvoření podmínek pro stavbu stacionárních recyklačních zařízení obdobných jako v zemích EU v blízkosti velkých městských aglomerací. Stacionární recyklační linky jsou technologie s roční kapacitou 200 000 až 500 000 tun i více. Jejich součástí jsou nejenom drtiče, třídiče a magnetické separátory, ale i odlučovače prachových částic, separátory lehkých částic atd. Produkují vysoce kvalitní recykláty ve velkých objemech. Energie pro pohon je z elektrické sítě (VN), což výrazně snižuje jak náklady, tak i emise oproti běžnému pohonu spalovacími motory.

Podmínka pro provoz takto vysoce kapacitních zařízení je jednak dostatečný zdroj inertních stavebních sutí ve vzdálenosti do 30-35 km a dále zamezení možnosti nakládání se SDO v dané lokalitě jinými způsoby než recyklací (zejména striktní zamezení využívání nezpracovaných inertních minerálních sutí na rekultivace či terénní úpravy).

Rozvoj systému recyklace stavebních a demoličních odpadů přímo v místě demolice s následným využitím recyklátu v dané lokalitě. Tento postup snižuje dopravní zatížení přilehlých komunikací i náklady investora. Na druhé straně po dobu demolice a recyklace je okolí zatíženo zvýšenou měrou zejména prachem a hlukem. Předpokladem tohoto způsobu recyklace je jednak provedení selektivní demolice - zejména s ohledem na vyloučení přítomnosti azbestu. Dále se předpokládá využití recyklátu přímo investorem na místě demolice.

AUTOR: Doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc.,
Vysoké učení technické v Brně,
Fakulta strojního inženýrství, prezident ARSM


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
EKOLAMP s.r.o.Asekol s.r.o.EKO-KOM a.s.Inisoft s.r.o.ELEKTROWIN a.s.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist