Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Odpovědi k zákonu o odpadech

09.06.2004  |  151× přečteno      vytisknout článek

Odpovědi k zákonu o odpadech

Dotaz č. 1
Doposud prodejny zeleniny a ovoce dávaly zbytky neprodané zeleniny a ovoce (ale bez kazů) do ZOO pro krmení zvířat. V současné době prý dostaly zákaz, protože se jedná o odpad. Nevím si rady, není to přeci kuchyňský odpad ani odpad po zpracování. Jak tuto situaci řešit a pomoci nejen ZOO ale i prodejnám ovoce-zelenina?

V případě předávání neprodaného ovoce a zeleniny potravinářskými prodejnami do ZOO ke krmení zvířat tak, jak uvádíte, se nemusí jednat o předávání odpadu. Pojem „odpad“ je definován v § 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o odpadech“) jako každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
V § 3 odst. 2 se dále stanoví, že ke zbavování se odpadu dochází vždy, kdy osoba předá movitou věc, příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, k využití nebo k odstranění ve smyslu tohoto zákona nebo předá-li ji osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů podle tohoto zákona bez ohledu na to, zda se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod. Ke zbavování se odpadu dochází i tehdy, odstraní-li movitou věc příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu osoba sama. Přičemž předání k využití nebo odstranění, sběru nebo výkupu  ve smyslu tohoto zákona znamená předání osobě oprávněné k převzetí odpadu do svého vlastnictví podle § 12 odst. 3 – což prodejny nečiní, samy tyto věci ve smyslu tohoto zákona také neodstraňují, tedy se nezbavují odpadu.

Dále v odst. 3 § 3 se stanoví, že pokud vlastník v řízení o odstranění pochybností podle § 78 odst. 2 písm. h) neprokáže opak, předpokládá se úmysl zbavit se movité věci příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu

a)  která vzniká u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání jako vedlejší produkt při výrobě nebo přeměně energie, při výrobě nebo nakládání s látkami nebo výrobky nebo při jejich využívání nebo při poskytování služeb, nebo

b) jejíž původní účelové určení odpadlo nebo zaniklo.

Pokud tedy věc nevznikla jako vedlejší produkt některé z činností uvedených pod písm. a), ani nezaniklo její původní účelové určení (tj. v případě ovoce a zeleniny jsou-li nadále poživatelné, a specielně v tomto případě, pokud nejsou podle přílohy č. 1 k vyhlášce
č. 451/2000 Sb.
, kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, zařazeny do skupiny zakázaných látek a produktů pro zkrmování hospodářskými zvířaty), lze říci, že u těchto věcí se tedy nedá ani předpokládat úmysl se jich zbavit jako odpadu.
Povinnost zbavit se movité věci, příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je stanovena v odst. 4 § 3 zákona o odpadech. Tato povinnost nastává, jestliže se věc nepoužívá k původnímu účelu a ohrožuje životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu. V případě neprodaného ovoce a zeleniny z prodejen by tato část definice pojmu odpad byla naplněna pouze tehdy, když by buď nebylo možné toto zboží dále požívat a zároveň by ohrožovalo životní prostředí (což asi nepřichází v úvahu) anebo by bylo vyřazeno podle jiného právního předpisu, což by v tomto případě byly předpisy Ministerstva zdravotnictví v případě jejich požívání lidmi a výše zmíněné předpisy Ministerstva zemědělství pro případ krmení zvířat, případně další – zákon o ochraně spotřebitele.

Pokud se tedy jedná o poživatelné potraviny, jak vyplývá z výše uvedeného, nemusí se jednat o odpad, protože nenaplňují (pokud se jich vlastník sám nechce zbavit) žádnou z podmínek definice pojmu odpad podle § 3 odst. 1 zákona o odpadech. Pro naprostou jistotu mohou tyto prodejny využít ustanovení § 3 odst. 3 a v řízení podle § 78 odst. 2 písm. h) prokázat, že se nejedná o odpad.

Dotaz č. 2
Ve výrobě plastových výrobků vznikají zmetky – výrobky poškozené, neprodejné. Ty jsou na vlastním mlecím zařízení rozemlety a rozemletá hmota vracena zpět do výroby. V současné době nám tento pomletý materiál přebývá a rádi bychom ho prodávali jiným osobám, které jsou schopny a zpracovat, tj. vyrobit z něj znovu plastové výrobky.

Musíme mít k provozování mlecích strojů souhlas podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech?
Budeme prodávat odpad nebo surovinu?
Pokud pomletý materiál dále zpracováváme my, zpracováváme odpad nebo surovinu?

V první řadě je opět nutné rozhodnout, jedná- li se v popsaných případech o odpad nebo nikoliv. Rozhodnutí vychází opět z ustanovení § 3 odst. 1 až 4, jako v předešlých případech.

V případě, že zmetky z vlastní výroby podrtíte na mlecích strojích a zpět je do vlastní výroby vracíte, jde o technologii výroby, ze které tento materiál jako odpad nevystupuje – nezbavujete se ho, nemáte úmysl ani povinnost se ho zbavit. Drtící stroj v tomto případě není zařízení určené k nakládání s odpady, ale součást výrobního zařízení a k jeho provozování není třeba souhlas k jeho provozování podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech.

Pokud by rozemleté zmetky měly být předávány jiné osobě k využití, potom se v první řadě bude jednat o případ stanovený v odst.3 § 3 zákona o odpadech – bude se předpokládat úmysl zbavit se věci, jejíž účelové určení zaniklo. V tom případě máte následující možnosti:

a) předávat rozemleté zmetky k využití jako odpad jiným osobám, oprávněným k jejich převzetí podle § 12 odst. 3 zákona o odpadech. V tom případě bude mlecí zařízení zařízením k využívání odpadů ( úprava odpadů před jejich využitím je podle přílohy č. 3 zákona o odpadech rovněž využíváním odpadů) a bude moci být provozováno jen se souhlasem místně příslušného krajského úřadu podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, nebo

b) v souladu s § 3 zákona v řízení o odstranění pochybností podle § 78 odst. 2 písm. h) prokázat, že se nejedná o odpad, ale např.o surovinu pro konkrétní výrobu. Pokud toto prokážete již pro zmetky před jejich rozemletím, potom by mlecí stroje nebyly zařízením k nakládání s odpady, pokud by toto řízení bylo vedeno až na surovinu vystupující z mlecích strojů, potom by do těchto strojů vstupoval odpad, a byl by nutný souhlas k provozování zařízení podle § 14 odst. 1, nebo

c) v souladu s § 913 zákona č. 22/1997 Sb, o technických požadavcích na výrobky , ve znění pozdějších předpisů budete rozemletou surovinu (upravený odpad, u něhož bude „prokázána shoda“ s požadavky na výrobek) uvádět na trh jako výrobek, tedy již nebudete muset ji předávat pouze osobám oprávněným podle § 12 odst. 3 zákona o odpadech, ale zmetky před jejich rozemletím (úpravou odpadu) jsou odpadem a mlecí zařízení je zařízení, které musí být provozováno na základě § 14 odst. 1 zákona o odpadech.

Konstatování: Firma provozující sběrný dvůr na území obce Velká Bíteš, odebírající tedy mimo jiné od občanů komunální odpad, zařazuje tento odpad  pod katalogové číslo 200301. Tento odpad je ovšem směsí více druhů odpadů.

Otázka 1: Má tedy firma provozující tento sběrný dvůr povinnost zažádat o povolení k netříděnému sběru a zároveň přeřadit odpad pod katalogové číslo převládající složky odpadu, nebo existuje místní obecní vyhláška, která by jasně vymezovala, co je možné zařadit pod komunální odpad a jaké využitelné složky mají být vytříděny? ( podobný model v některých obcích mají zaveden -  př. Znojemsko, tady se ovšem jedná o podnikání a podnikatel tudíž nemá smlouvu s obcí o likvidaci, takže je to trochu jiné)

Odpověď:

Podle § 17 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) se na obce, jako původce komunálních odpadů vztahují veškeré povinnosti původců odpadů ze zákona (pokud zákonem není stanoveno jinak – např. obecně závazná vyhláška)

Podle § 17 odst. 2 obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem.

Z uvedeného vyplývá, že pokud si obec obecně závaznou vyhláškou obce stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, může si v rámci tohoto systému stanovit i druhy odpadů,  které bude ze směsného komunálního odpadu, vzhledem ke svým možnostem, třídit. Pokud se tedy jedná o odpad, vznikající při činnosti fyzických osob, obec , ani firma, která pro obec na základě smlouvy zajišťuje nakládání s komunálním odpadem, nemusí mít souhlas k netřídění komunálního odpadu a jeho zařazování pod katalogové číslo 20 03 01.

Jiná je situace u právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, kteří jsou původci odpadu podobného komunálnímu odpadu. Podle § 16 odst. 1 písm. e) zákona o odpadech je jednou z povinností původce odpadů shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Dále podle § 16 odst.  2 zákona o odpadech, pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené shromažďování nutné, může od něj původce se souhlasem příslušného krajského úřadu upustit. Toto platí pro nakládání se všemi odpady. Pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu odpadu z činnosti  právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání mají tyto osoby – původci těchto odpadů - navíc další možnost, tj. mohou v souladu s § 17 odst. 6 zákona o odpadech na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. V tom případě podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů  (Katalog odpadů) je původce povinen tento odpad třídit a zařazovat podle Katalogu odpadů v souladu se systémem stanoveným obcí.

Pokud původce, který produkuje odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu odpadu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, tuto možnost nevyužije a nezapojí se do systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálními odpady, nakládá s tímto odpadem jako s každým jiným odpadem, tj. mimo jiné ho třídí a shromažďuje  utříděný podle druhů a kategorií. Vzhledem k tomu, že pro tento specifický odpad by třídění do důsledku na jednotlivé druhy odpadů nebylo ani možné ani účelné, jsou stanoveny v  § 2 odst. 4 vyhlášky č. 381/2001 Sb. dvě možnosti naplnění povinnosti § 16 odst. 1 písm. e) zákona a to, že původce vždy vytřídí z odpadu jeho nebezpečné a využitelné složky (druhy odpadů z podskupiny odpadů 20 01) a dále zbylou směs nevyužitelných druhů odpadů kategorie ostatní odpad zařadí pro účely odstranění 

a)                  buď jako  směs  konkrétních  druhů ostatních  odpadů ze skupiny 20  v  odhadnutém hmotnostním poměru

b)                  nebo tuto směs zařadí pod katalogové číslo v ní převládajícího druhu odpadu této kategorie.

V obou případech /a) i b)/ však je v souladu s § 16 odst. 2 zákona o odpadech k upuštění od dalšího třídění tohoto odpadu nutné získat souhlas krajského úřadu.

Otázka 2: Údajně snad Krajský úřad, nebo někdo jiný k tomu kompetentí, vydal rozhodnutí, že ledničky, pokud je z nich již odstraněn chladící agregát s obsahem chlorfluoruhlovodíků, je možné zařadit pod č. 20 01 40 – Kovy. Je to pravda? O jaký dokument přesně se jedná? Zmíněné torzo ledničky  přitom obsahuje různé kovy ( měď, hliník, železo). Nemá tedy firma provozující sběrný dvůr povinnost tyto kovy vytřídit? Nebo stačí, když zmíněný odpad předá  k převzetí  jiné oprávněné firmě, která provede následně vytřídění za ně ?

Odpověď:

Podle Katalogu odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb.) se zařazují ledničky a mrazničky z domácností:

a) s freonovou náplní jako:

20 01 23    vyřazená zařízení  obsahující chlorfluoruhlovodíky   kategorie N                

b) s jinou náplní, nebo nezbavené všech náplní, které jsou nebezpečnými látkami (např. oleje) jako:

20 01 35    vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující  nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 , kategorie N                                 

c) zbavené freonové či jiné náplně a všech částí obsahujících  nebezpečné látky (např. oleje) jako:

20 01 36   vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35 , kategorie O                                 

d) pouhý kovový skelet, po vymontování všech ostatních částí, včetně elektrických obvodů apod. jako:

20 01 40      ostatní kov , kategorie O    

Upozorňujeme, že firma provozující sběrný dvůr může provádět demontáž  ledniček obsahujících fluorchloruhlovodíky, pouze je-li  osobou oprávněnou k provozování zařízení k využívání nebo odstraňování výše uvedeného druhu odpadu a zároveň splňující požadavky zvláštního právního předpisu (zákon č. 86/2002 Sb.,o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů) na nakládání s regulovanými látkami.

Otázka 3: Pokud již zmiňovaná firma odebírá od občanů odpad řadící pod katalogové číslo 200139 – plasty, není potřeba, aby měla povolení k netříděnému sběru?  Totéž odpad 200102 – sklo, není nutné povolení k netříděnému sběru?

Odpověď:

Viz odpověď na dotaz č. 1.

Otázka 4: Zmiňovaná firma též od občanů odebírá dřevěný odpad. V okolních obcích je dosud velké množství  domácností vytápěných tuhými palivy. Bylo by tedy nejlepší zajistit, aby se neznečištěné dřevo dostalo těmto lidem k topení ( lepší, než uhlí). Jak to ale po legislativní strance ošetřit, aby nedošlo k rozporu se zákonem?

Odpověď:

Zákon o odpadech nepřipouští předávání odpadu fyzickým osobám. Podle § 12 odst. 3 tohoto zákona je k převzetí odpadu do svého vlastnictví oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu nebo osoba, která je provozovatelem zařízení podle § 14 odst. 2, nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec.

V některých případech (např. Vámi uváděné neznečištěné a také ničím nenapuštěné dřevo) se však nemusí vždy jednat o odpad ve smyslu definice pojmu „odpad“, uvedené v § 3 odst.1 zákona.. Vlastník odpadu má podle § 3 odst. 3 zákona možnost, prokázat v řízení o odstranění pochybností podle § 78 odst. 2 písm. h), že se nejedná o odpad. Využití tohoto ustanovení se předpokládá pro případy prokazování, že  vlastník movité věci nemá v úmyslu se věci zbavovat jako odpadu, zatímco v tomto případě firma již dřevo jako odpad převzala do zařízení ke sběru odpadů. Bylo by tedy nutné v souladu se zákonem č. 22/1997 S., o technických požadavcích na výrobky, prokázat shodu tohoto materiálu s požadavky zvláštního předpisu na kvalitu materiálů, které je možno spalovat na otevřených ohništích, v kamnech, nebo na alternativní paliva apod. Zvláštním předpisem je v tomto případě  zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší.).

Otázka 5: Pokud má firma nebezpečný odpad uložený v nádobách eventuelně tyto na záchytných vanách, existuje nějaký předpis, jak kontrolovat jejich těsnost?

Odpověď:

Je-li nebezpečný odpad závadnou látkou podle § 39 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů - tj. jedná-li se o látku, která není odpadní ani důlní vodou a která může ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, je každý, kdo s touto látkou zachází, povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikla do povrchových nebo podzemních vod a neohrozila jejich prostředí.

Jedná-li se navíc o nebezpečnou závadnou látku nebo zvlášť nebezpečnou závadnou látku (§ 39 odst. 3 vodního zákona), má uživatel těchto látek další povinnosti uvedené v § 39 odst. 4 až 6 vodního zákona. V případě kontroly těsnosti záchytných van to znamená povinnost nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky a nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování (viz § 39 odst. 4 písm. c) vodního zákona).

V pochybnostech, zda se na danou firmu vztahují tyto povinnosti a v jakém rozsahu, doporučuji záležitost konzultovat na příslušném inspektorátu České inspekce životního prostředí, popřípadě na příslušném obecním úřadě obce s rozšířenou působností.

Otázka 6: Pokud má firma splaškovou kanalizaci odvedenou do bezodtokové jímky, musí se dělat nějaké revize těsnosti kanalizace a jímky? Jak často a dle čeho?

Odpověď:

Jsou-li odpadní vody svedeny do bezodtokové jímky, je třeba  dodržovat povinnosti uvedené ve stavebním povolení k této jímce (jímka není vodním dílem a její stavbu povoluje obecný stavební úřad). Pokud by odpadní vody z této jímky nedovoleně vytékaly, jednalo by se o nedovolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních (povrchových).

Otázka 7: Může firma provozující sběrný dvůr vůbec odebrat od firmy odpad zatříděný pod katalogovým číslem 030104 (s hvězdičkou), tedy odpad značně smíšený, nevytříděný, kategorie nebezpečný? Neměl by provozovatel sběrného dvora v podobném případě požadovat dodání odpadu v roztříděné formě?

Odpověď:

Firma provozující sběrný dvůr může přijímat ty odpady, které má uvedeny a schváleny krajským úřadem v rámci souhlasu k provozování zařízení (zřejmě ke sběru a výkupu odpadů) a jeho provozního řádu podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií má podle zákona o odpadech jak původce odpadů (§ 16 odst. 1písm.e), tak oprávněná osoba ke sběru a výkupu odpadů (§ 18 odst. 1 písm.h). Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů

není třídění nebo oddělené shromažďování nutné, může od něj původce (§ 16 odst. 2) i osoba oprávněná  ke sběru a výkupu odpadů (§ 18 odst. 2) se souhlasem příslušného krajského úřadu upustit.

Otázka 8: Pokud máme ve smyslu původních právních předpisů zkolaudovaný objekt garáže včetně pracovní jámy a v dokumentu z této kolaudace nejsou požadovány žádné zkoušky těsnosti, je nutné přesto nějak prověřovat těsnost vůči průniku ropných látek? Dle jakého právního předpisu

Odpověď: Viz otázka č.5

Převzato ze serveru který přebírá obsah od nás bez udání zdroje :-( 


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
EKO-KOM a.s.Asekol s.r.o.Inisoft s.r.o.EKOLAMP s.r.o.ELEKTROWIN a.s.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist