Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Výsledky hodnocení potvrzují odklon od zemědělského využití kalů

26.11.2004  |  zdroj: Odpady  |  130× přečteno      vytisknout článek

Zatím se potvrdily závěry rozborové studie o absolutním odklonu od přímého zemědělského využití kalů.

V rámci prací VÚV T.G.M. - CeHO je řešen projekt VaV720/4/02 "Možnosti a způsoby využití kalů a sedimentů z ČOV" (2002-2005). Jeho cílem je zejména zhodnocení možností metod využití kalu, orientační vyčíslení ekonomických souvislostí celého procesu, příprava na budoucí úpravy vyhlášky podle připravované novely směrnice Rady č. 86/278/ES.

Závěry projektu za první dva roky řešení přinesly souhrnné výsledky a výstupy o množství produkovaného kalu a o způsobech nakládání s čistírenskými kaly v ČR a v regionech, provozní poznatky a zkušenosti z jednotlivých vybraných významných vodohospodářských společností a ČOV.

Získané výsledky mikrobiologického sledování anaerobně stabilizovaných kalů potvrdily, že prakticky bez výjimek jsou kaly po jejich anaerobní stabilizaci z hlediska mikrobiologického nezávadné. Neustále se však potvrzují závěry o nedostatečnosti spolehlivých metod měření množství produkovaných kalů v provozech ČOV, a to jak tekutých, tak zejména odvodněných.

Zatím se potvrdily závěry rozborové studie o absolutním odklonu od přímého zemědělského využití kalů. Z vybraných sledovaných společností a ČOV pouze dvě tento systém využívají, či spíše i do budoucna hodlají využívat. I když z hlediska koncentrace rizikových prvků kaly splňují nastavená aplikační kriteria, nechuť k tomuto systému využívání kalů pramení zejména z důvodů komplikací spojených se zajišťováním nejen rozborů kalů, ale i dotčených pozemků, dále výběru a technického zajištění meziskládek nutných pro cyklickou aplikaci kalů na půdu (jaro, podzim) atp.

Sledování vybraných provozů v prvním roce platnosti vyhlášky č. 382/2001 Sb., o využití kalů v zemědělství, potvrdilo rovněž pokles odstraňování kalů jejich deponováním na skládku odpadů. Tento trend podporují i výrazně zvýšené ceny skládkování a připravovaná legislativní omezení.

Některým provozům komplikuje situaci zpracování tekutých kalů z malých pobočných ČOV (nejsou v organizační struktuře společnosti) na větší regionální ČOV. Pro tento systém je totiž nutné udělení oprávnění k nakládání s odpady a zde by bylo na místě zjednodušení v oblasti legislativy.

Rozbor nákladů

Rozdíly v nákladech na vlastní koncovku odstranění čistírenských kalů jsou závislé na regionálních podmínkách, a to zejména na vzdálenosti ploch určených ke zpracování na výrobu průmyslových kompostů a rekultivačních substrátů. Specifické provozní náklady se pohybují v rozmezí 0,23-0,49 Kč/m3 čištěné odpadní vody.

Specifické materiálové náklady na dodatečnou hygienizaci odvodněných kalů technologií následného vápnění odvodněných kalů práškovým nehašeným vápnem činí 20 % celkových nákladů na jejich konečné odstranění či využití.

Provozy ČOV stále více zvažují využití alternativních postupů odstranění kalů. Prim při hledání cesty jak nakládat s kaly (v roce 2003) u vybraných sledovaných společností zaujímají zatím termické postupy spoluspalování v tepelných elektrárnách či teplárnách, případně v cihelnách. Uplatnění tohoto trendu v praxi je však zatím nejisté.

Aplikace kalů na zemědělskou půdu

Z výsledků šetření ÚKZÚZ - pracoviště Plzeň jako spoluřešitele projektu vyplývá, že dosud platný systém evidence rizikových prvků v půdách je použitelný. Na základě dosavadních zkušeností však již byl vytvořen dokonalejší systém evidence půd po aplikaci kalů z čistíren odpadních vod. Výskyt obsahů rizikových prvků v rostlinách (pěstovaných po aplikaci kalů), které překročily platné limity pro potraviny byl zjištěn téměř u třetiny sledovaných vzorků šetřených v rámci prací na projektu.

Ve skupině krmiv však nebylo zjištěno žádné překročení limitů, takže v celém souboru vzorků rostlin se nadlimitní obsahy vyskytly u jedné pětiny vzorků. Nejčastější překročení limitních hodnot bylo zjištěno u kadmia, a to u 16 % vzorků rostlin. Podíl případů, kdy byl zjištěn nadlimitní výskyt rizikových prvků v rostlinách, aniž byl nadlimitní obsah rizikových prvků také v půdě, je 17 %. Podíl případů s nadlimitními obsahy v půdě, aniž byl zjištěn nadlimitní obsah v rostlinách, je 13 %. Podíl počtu vzorků se shodným překročením limitů u rostlin i u půd je pouze 3 %. V souboru 111 vzorků půd odebraných po aplikaci kalů, rozděleného na 55 vzorků půd lehkých a 56 vzorků půd ostatních, byl podíl vzorků s nadlimitní obsahy rizikových prvků zjištěn u 16 % půd lehkých a pouze u 2 % půd ostatních, což celkem činí 9 % podíl v celém souboru.

Z uvedených šetření a skutečností vyplývá, že závislost mezi nadlimitními obsahy rizikových prvků v rostlinách a zároveň v půdě je velmi volná a při použití kalů k plodinám pěstovaným pro krmné účely nedochází k překročení maximálně přípustných hodnot vybraných rizikových prvků.

Při dodržování všech předpisů stanovujících podmínky ochrany složek životního prostředí je aplikace upravených kalů z komunálních čistíren odpadních vod vhodným způsobem recyklace, zejména při použití na středně těžké a těžké půdy.

Zdravotní rizika

Na základě hodnocení zdravotních rizik, které vycházejí především z hodnocení mikrobiologického rizika a jeho minimalizace, by podle spoluřešitele projektu - SZÚ Praha měla být stávající legislativu pro nakládání s kaly upravena v následujících oblastech:

stanovení závazných technologických podmínek pro hygienizaci nebo částečnou hygienizaci kalů,

úprava povinnosti původců odpadů v oblasti kontroly účinnosti technologií pro hygienizaci čistírenských kalů na základě vybraných indikátorů,

stanovení podmínek pro jiné použití kalů: rekultivace, nové výrobky jako např. palivo a stavební materiál včetně opatření na minimalizaci rizika při aplikaci kalů,

stanovení podmínek pro kompostování kalů,

stanovení podmínek pro anaerobní digesci kalů,

stanovení podmínek pro spalování kalů

Navrhované legislativní úpravy budou vyžadovat kromě stanovení konkrétních limitů a podmínek také validace metod kontroly, a to jak mikrobiologických a chemických ukazatelů tak i technologických parametrů procesu hygienizace a kvality konečného produktu.

AUTOR: Ing. Marie Michalová,
hlavní řešitel projektu,
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka - CeHO (Další informace o pracích na projektu naleznete na www.vuv.cz/ceho)


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
EKOLAMP s.r.o.ELEKTROWIN a.s.Asekol s.r.o.Inisoft s.r.o.EKO-KOM a.s.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist