Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Co znamená zpětný odběr elektrozařízení pro obce?

12.05.2005  |  zdroj: Moderní obec  |  135× přečteno      vytisknout článek

Důležitým datem, které odstartuje účinnost stanovených povinností, je 13. srpen 2005.

Zákon č. 7/2005 Sb., kterým se novelizuje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech z ledna letošního roku, rozšiřuje okruh povinných osob o výrobce elektrozařízení a stanoví jim povinnosti zajistit zpětný odběr nejen elektrozařízení, která uvádějí na trh, ale i těch, která uvedl na trh historicky někdo jiný v minulosti.

K zákonu ještě bohužel není vydán prováděcí právní předpis, který určí bližší podmínky způsobu plnění povinností, obsah roční zprávy, způsob značení elektrozařízení včetně vzoru grafického symbolu a technické požadavky na způsob zpracování elektroodpadu a také seznam elektrozařízení spadajících do jednotlivých skupin (viz rámeček).

Prováděcí právní předpis rozepisuje tyto skupiny do zhruba 100 tzv. podskupin (např. velké domácí spotřebiče na chladničky, kombinace chladničky a mrazničky, pračky, sušičky, myčky nádobí, pečící zařízení, elektrické sporáky atd.). Zároveň stanoví i popis elektrozařízení, která jsou vyjmutá z uvedených skupin.

CO MUSÍ VÝROBCE SPLNIT

Uvádění na trh: Při uvádění elektrozařízení na trh je výrobce musí označit grafickým symbolem a tím informovat spotřebitele o tom, že elektrozařízení nepatří do směsného odpadu. Dále prováděcí právní předpis upřesní, jak označit elektrozařízení uvedená na trh po 13. 8. 2005 a identifikaci výrobce. Výrobce elektrozařízení musí rovněž dodržet ustanovení zákona o zákazu používání Pb, Hg, Cd, Cr6 , PBDE a PBB v elektrozařízeních uváděných na trh po 30. červnu 2006.

Zpětný odběr a oddělený sběr: Zákon stanoví základní povinnost zajistit zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu. Rozdíl mezi těmito dvěma pojmy spočívá v tom, kdo se elektrozařízení zbavuje:

- zpětný odběr je odebírání použitých elektrozařízení z domácností od spotřebitelů,

- oddělený sběr je odebírání použitých elektrozařízení nepocházejících z domácnosti od konečných uživatelů.

Povinností výrobce je dodržet dostatečnou četnost sběrných míst. Zákon stanoví v § 38 odst. 7, že místa zpětného odběru musí být pro spotřebitele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků.

V případě zpětného odběru, kdy se elektrozařízení stává odpadem až okamžikem předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění (§ 38 odst. 8.), je možné předpokládat, že místa zpětného odběru mohou být zřízena kdekoliv - u posledních prodejců, v servisech, na sběrných místech či ve sběrných dvorech. Proti tomu místa odděleného sběru elektroodpadů je možné zřídit pouze tam, kde je v souladu s § 14 vydán souhlas krajského úřadu k provozování zařízení určeného ke sběru odpadů.

Výrobce je také povinen zajistit informovanost spotřebitelů a konečných uživatelů o tom, jakým způsobem zpětný odběr a oddělený sběr zajistí, tj. kde se tato místa nacházejí a kam je možné použité elektrozařízení odložit. K tomuto účelu se na elektrozařízeních uvádí grafický symbol přeškrtnuté popelnice.

Zpracování a využití: Výrobce musí poskytovat zpracovateli informace o složení elektrozařízení, která uvádí na trh. Účelem je zaručit vývoj zpracovatelských technologií tak, aby se elektrozařízení mohlo využít po ukončení jeho životnosti. Je rovněž nutné, aby výrobce vytvořil systém zpracování elektroodpadu s využitím nejlepších dostupných technik. Kapacity pro zpracování i pro využití elektroodpadů musí navazovat na síť sběrných míst.

Spolupracující zpracovatelé jsou povinni dodržet předpisy stanovené zákonem o odpadech (§ 14 odst. 1) doplněné o podmínky uvedené v § 37l. Provozní řád musí být doplněn o závazné postupy při odstraňování látek a součástek a další technické požadavky, které ještě upřesní prováděcí právní předpis.

Evidence a hlášení z ní: Povinností výrobce je podat návrh na zápis do seznamu výrobců od účinnosti zákona (tzn. 13. 8. 2005) do 60 dnů (tj. do 12. 10. 2005). Návrh na zápis včetně popisu plnění povinností a financování budou podávat výrobci podle způsobu plnění buď samostatně, nebo kolektivně. Výrobci také budou muset vést evidenci, aby mohli vyplnit zákonem požadovanou roční zprávu o plnění povinností zpětného odběru elektrozařízení, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu. Tuto zprávu budou podávat přímo na Ministerstvo životního prostředí. Její obsah upřesní prováděcí právní předpis.

S ohledem na předpokládanou spolupráci s obcemi a na využití sběrných dvorů jako míst zpětného odběru je však důležité zdůraznit, že zpětně odebraná elektrozařízení (tedy od spotřebitelů - občanů) nejsou odpadem. Nevede se tedy o nich evidence v odpadovém hospodářství a nevykazuje se hlášení podle vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Podle roční zprávy o zpětném odběru (příloha č. 19 vyhlášky č. 383/2001 Sb.) lze odvozovat, že výrobce bude sledovat a vyžadovat informace o tom, kde se uskutečnil zpětný odběr a oddělený sběr (obce, prodejce, průmysl) a jak bylo s elektroodpadem naloženo (materiálové využití, spálení, odstranění apod.). Výrobce bude informace o způsobu nakládání s elektroodpadem vyžadovat přímo od zpracovatele, nikoli od provozovatele místa zpětného odběru či odděleného sběru. Vyplývá to ze stanovené povinnosti navázat na síť sběru sítí zpracovatelů.

Financování: Protože bližší podmínky stanoví až prováděcí právní předpis, je zatím zřejmé jen to, že se způsob financování liší podle data uvedení elektrozařízení na trh a podle toho, jestli je koupí občan nebo podnikatel. Nezbytné je však uvést, že na nakládání s elektrozařízením prodaným do 13. 8. 2005 se musejí podílet všichni výrobci účastní na trhu v době vzniku povinnosti (okamžikem odložení spotřebitelem na místo zpětného odběru nebo konečným uživatelem na místo odděleného sběru). U tzv. historického odpadu se nesledují značky tak, jak to známe ze současné praxe u chladniček. Výrobci mohou při prodeji nových elektrozařízení vybírat od spotřebitelů příspěvek určený na plnění povinností spojených s historickým odpadem. Finanční zatížení tedy přenesou adresně na toho, u koho nejspíše v daný okamžik vzniká nárok na zajištění zpětného odběru použitého zařízení. Samotný zpětný odběr se již poté provádí bez nároku na úplatu od spotřebitele.

V případě odděleného sběru platí konečný uživatel za odložený elektroodpad pouze v případě, že jde o elektrozařízení koupené před 13. 8. 2005 a nenahrazuje ho novým stejného typu nebo funkce.

Jaký způsob řešení může výrobce zvolit? Může si vybrat ze tří možností - individuálně, solidárně, kolektivně. Všeobecně se předpokládá, že pro zajištění financování tzv. historického odpadu bude nejvhodnější kolektivní způsob plnění. Vzhledem k různorodosti skupin elektrozařízení je však možné, že kolektivních organizací vznikne několik. Budou se lišit nejen typy zařízení, ale i počtem sběrných míst, způsobem zpracování a využití a pravděpodobně i evidencí (například evidence může být pro některá elektrozařízení vedená v kg a některá v kusech).

V případě fungování více kolektivních systémů v jedné skupině bude zřejmě nutné vytvořit clearing house, který zajistí vyúčtování ve vztahu k podílu na trhu jednotlivých výrobců. Solidární způsob je veden filozofií "všichni za jednoho, jeden za všechny". Odejde-li jeden výrobce z trhu, ostatní za něho přejímají povinnost zajistit sběr a využití jeho výrobků. Individuální způsob je založen na samostatném řešení všech povinností. Výrobce plnící individuálně své povinnosti musí Ministerstvu životního prostředí dokládat finanční záruku na realizaci zpětného odběru a využití elektrozařízení, která uvádí na trh, po ukončení jejich životnosti.

JAKÉ VÝHODY MOHOU OD SYSTÉMU OČEKÁVAT OBCE?

Výrobci mohou podle § 38 odst. 6 uzavřít smlouvy s obcemi o využití komunálního systému dané obce k zajištění povinnosti zpětného odběru. V praxi půjde o využití sběrných dvorů jako míst zpětného odběru. V tomto případě by měli výrobci hradit náklady spojené s provozem sběrného místa. Výhodou pro obec je snížení produkce odpadů (zpětně odebraná elektrozařízení nejsou odpadem) bez zvýšení administrativní náročnosti (nevede se evidence podle vyhlášky č. 383/2001 Sb., vede se evidence o zpětně odebraných elektrozařízeních podle požadavků výrobců). Odpadnou zejména finanční náklady za nakládání s elektroodpadem.

Podle průzkumů z roku 2004 se podíl sebraného elektroodpadu na sběrných dvorech pohybuje od 0,64 do 5,46 % z celkového hmotnostního množství odpadů. Průměrné provozní náklady sběrného dvora připadající na 1 kg odpadu jsou 0,63 Kč/kg bez započítání zisku z prodeje surovin a bez investičních nákladů.

Náklady na zpracování elektroodpadů jsou velmi rozdílné. Z analýz vyplývají průměrné náklady se započítáním zisku z prodeje surovin 5,24 Kč/kg. Pokud nedochází k úpravě odpadu z elektrických a elektronických zařízení (dále jen OEEZ), je nutné počítat s cenou za skládkování nebo spalování ve výši 0,70 Kč/kg - 14 Kč/kg OEEZ. Náklady na zpracování doposud nesou obce, ale při spolupráci s výrobci je hradit dále nemusejí. Z makroekonomického pohledu to znamená, že zvýšením množství sebraného a zpracovaného OEEZ vzrostou náklady z celkových 378 mil. Kč v roce 2004 (z čehož 159 mil. Kč zaplatily obce) na 707 mil. Kč v roce 2008, kde se s úhradou za odstranění v komunálním systému nepočítá.

Z hlediska Plánu odpadového hospodářství ČR by však obec, která bude svůj plán odpadového hospodářství (POH) zpracovávat, mělo zajímat celkové množství zpětně odebíraných elektrozařízení na jejím území, aby mohla porovnávat, zda je dosahováno míry sběru stanovené POH ČR. Legitimním požadavkem na provozovatele systému zpětného odběru výrobců tedy může být dotaz na množství zpětně odebíraných elektrozařízení na území obce i z jiných míst zpětného odběru (například od koncových prodejců).

Další možností sledování plnění POH obce v této oblasti je spolupráce s Ministerstvem životního prostředí, které údaje o plnění povinností zpětného odběru získává pravidelně od výrobců prostřednictvím roční zprávy.

AUTOR: Tereza Ulverová
výkonná ředitelka
Asociace původců a subjektů nakládajících s odpady (APUSO)


Elektrozařízení, na která se vztahuje zákon č. 7/2005 Sb.

Příloha č. 7 novelizovaného zákona o odpadech stanoví deset skupin elektrozařízení:

1. velké domácí spotřebiče,

2. malé domácí spotřebiče,

3. IT a telekomunikační zařízení,

4. spotřebitelská zařízení,

5. osvětlovací zařízení,

6. elektrické a elektronické nástroje,

7. hračky, vybavení pro volný čas a sport,

8. lékařské přístroje,

9. monitorovací a kontrolní přístroje,

10. automaty.

Rozsah využití odebraných elektrozařízení a odděleně sebraných

elektroodpadů

Skupiny elektrozařízení Využití Materiálové využití a opětovné použití

z průměrné hmotnosti z průměrné hmotnosti

1. a 10. skupina 80 % 75 %

3. a 4. skupina 75 % 65 %

2., 5. a 6. skupina (bez výbojek a zářivek) 70 % 50 %

část 5. skupiny (výbojky a zářivky) 80 % -


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Inisoft s.r.o.EKOLAMP s.r.o.EKO-KOM a.s.ELEKTROWIN a.s.Asekol s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist