Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Kontejnerů na tříděný odpad v Brně přibylo, ale ne všude

20.05.2005  |  zdroj: Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník  |  142× přečteno      vytisknout článek

Kontejnerů na tříděný odpad v Brně přibylo, ale ne všude Brno Když lidé nemají nádoby na tříděný odpad blízko svého domu, netřídí. To je fakt, který loni konstatovali i brněnští politici a prohlásili, že počet kontejnerů ve městě se zvýší. Jaká je situace zhruba po půl roce? Nádob na tříděný odpad skutečně přibylo. Ale ne všude a zatím ne dostatečně.
Kontejnerů na plastové lahve bylo loni v Brně pětapadesát, zatímco letos jich je už devadesát dva. Na papír jich bylo 280 a nyní jich je 303. " Na sklo máme už skoro 1260 nádob a na textil třicet čtyři," informoval mluvčí magistrátu Pavel Žára.
Vedoucí odboru životního prostředí Martin Vaněček však přiznal, že vše se nedaří tak, jak si předsevzali. " Kontejnery zabírají veřejná místa a zábor musí povolit příslušná městská část. Například v centru nemáme žádný kontejner," postěžoval si Vaněček. Městská část Brno- - střed zkrátka zastává názor, že historickému jádru velké barevné nádoby na odpad nesluší.
Na Vinohradech je tomu jinak. " Že bychom nějaký kontejner neumístili, to ne. Spíš naopak: původně těch stanovišť bylo víc," říká vedoucí odboru finančního a výstavby městské části Brno- Vinohrady Vlasta Dohnalová. " Na PET lahve teď máme na Vinohradech tři kontejnery, zatímco dřív jich bylo pět, a na sklo jich je dvanáct oproti původním dvaceti. Na papír máme deset nádob. A to na Vinohradech bydlí asi patnáct tisíc obyvatel," upozornila Dohnalová.
V Líšni naopak mají síť kontejnerů poměrně hustou. " Překáží to, ale vždycky se nějak domluvíme - kam ten odpad jinak máme dávat?" smířeně říká místostarosta Líšně Vladimír Moravec. Zdena Nakládalová z tamního technického odboru si navíc pochvaluje, že právě dnes jim svozová firma začne vyměňovat staré kovové nádoby na sklo za nové plastové.
Odbor životního prostředí chce postupně mít v Brně 500 sběrných stanovišť na každý typ odpadu kromě textilu. " Součástí rekonstrukce spalovny má být i nová dotřiďovací linka, a k ní bychom chtěli pořídit kontejnery na všechna sběrná místa," řekl Vaněček.
" Pět set míst je málo. Je třeba třídění lidem co nejvíce zjednodušit a vzdálenost od kontejneru je pro to limitující faktor," míní Ivo Kropáček z Hnutí Duha. V Brně je podle něj málo kontejnerů hlavně na papír a plasty. " Popelnice na směsný komunální odpad jsou před každým domem. Když chcete třídit, město vám to komplikuje. Přijde nám výhodný takzvaný pytlový sběr, který by šel uplatnit i v rodinných domech v Brně. Na sídlišti by to chtělo více zahustit síť sběrných míst," navrhl Kropáček.


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
MNOŽSTVÍ SBĚRNÝCH NÁDOB
Domnívat se, že čím více bude kontejnerů (speciálně pro nápojové obaly PET, Alu, sklo), tím lépe, je prostě zásadní nesmysl. To platí, pokud jde o problém vizuálního zaneřádění města a jeho okolí PET lahvemi, které jsou naopak pro překupníky velmi lukrativní druhotnou surovinou. Město by z toho mohlo mít ještě vyšší finanční přínos, protože kvalita i kvantita sběru (měsíčně kolem 30-40 tun) ostře tříděného PET v Brně je, na rozdíl od Prahy, vysoká. Cena se v celém světě několikanásobně zvýšila, protože PET suroviny je totální nedostatek.
Všechny "dobrovolné" systémy sběru recyklovatelných surovin ale vykazují velmi nízkou výtěžnost, pouze kolem 20%, zbytek se spaluje, což je nehorázný luxus (cena PET pro nápojové láhve je cca 1.200 USD/tunu), spalováním v SAKU se produkují obrovská množství dioxidu uhličitého (makromolekula plastu).
Sběrovou účinnost lze zvýšit pouze a jedině MOTIVACÍ spotřebitele, nikoliv ekologickým vědomím, ale tím, že dostane za podstatně těžší obal, než od Tatranek odpovídající finanční částku ZPĚT!
Zálohování nápojových obalů vede všude ve světě k mnohem vyšší výtěžnosti, min. kolem 80%. Tím by se vyřešil nejen problém zaneřádění města a okolí, ale i produkce skleníkových plynů, efektivita a nákladovost sběru a rovněž by to vedlo k úsporám neobnovitelných zdrojů a ke snížení ceny PET suroviny - životně nutné pro recyklační firmy. Je to uzavřený cyklus.
Naše i EU legislativa je špatná, v podstatě chrání obchodní řetězce a výrobce obalů (ti z toho totiž mají vysoké zisky - čím více se toho spálí, tím více musí znovu vyrobit). Argumentaci používají odpůrci zálohování na celém světě naprosto stejnou. Klamou prostě veřejnost, aby zachovali status quo.
Více se dozvíte na vstupní stránce a 676 webových stránkách portálu PETrecycling.cz.
vloženo: 24.05.2005 15:36     vložil:  Ing. Jiří Nezval Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Inisoft s.r.o.ELEKTROWIN a.s.Asekol s.r.o.EKOLAMP s.r.o.EKO-KOM a.s.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist