Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vyhoďte je z kola ven

23.05.2005  |  zdroj: EKONOM  |  132× přečteno      vytisknout článek

Vyhoďte je z kola ven

Každý z nás prý doma skladuje dva metráky nepotřebných věcí. Jen pětina občanů se však s nimi dokáže rozloučit.

Živnost už Františka Přibyla přivedla do nejlepších pražských rodin i na samé sociální dno. Ale pokaždé je to stejné. Než se se svou Avií vydá na cestu za klientem, vždy se ujistí, zda má u sebe ochrannou roušku na obličej a pevné rukavice.

"Divili byste se, co všechno lidé dokážou doma nashromáždit," říká muž, jehož povoláním je vyklízení bytů a pozůstalostí. "Před vršením starých krámů a haraburdí člověka neochrání ani vzdělání, ani společenské postavení. S přibývajícím věkem se to jenom zhoršuje," podotýká s ohledem na své četné zkušenosti.

Nejlepším Přibylovým zákazníkem je úspěšný podnikatel, který má nepořádného bratra. Jeho byt Přibyl vždy vyčistí do posledního smítka, ale do tří měsíců je opět zanesený harampádím až do stropu. Podobně sysifovská práce je v bytě ženy, která si poklady přináší z popelnic. Odvoz její veteše platí městská část pod nátlakem sousedů.

Posedlost hromaděním věcí, které se "jednou mohou hodit", vede až ke kuriózním situacím. Přibyl si vybavuje garáž, do níž majitel nanosil tolik vyřazeného stavebního a instalatérského materiálu, že se pod ním zaparkovaný trabant nakonec ztratil a nedalo se vůbec vyjet.

"Měl tam stará popraskaná umyvadla, role prošlapaného linolea, hromadu nefunkčních televizorů, bedničky pokroucených hřebíků, rozbité lustry, prorezlý plynový sporák, staré okapy různých průměrů. To všechno mu věnovali lidé, kteří tak ušetřili za odvoz na skládku," vzpomíná Přibyl, jak se nakonec posbírané krámy nehodily ani svému sběrateli.

Skutečným majetkem byla až vyklizená garáž. O ni se začali okamžitě zajímat kupci a nabízeli za ni až 250 tisíc korun.

MAGICKÉ DVA METRÁKY. Umět se rozloučit s věcmi, které nepotřebujeme, je při rostoucích cenách nájmů a nemovitostí ekonomicky výhodné. Prostor stojí peníze. Mnohdy má větší cenu než krámy, které ho zabírají. Každý čtvereční metr uvolněného místa v domácnosti představuje úsporu dvaceti tisíc korun. Tolik dnes v Praze stojí metr podlahové plochy průměrného bytu.

"Viděl jsem čtyřpokojové byty, kde nebylo k hnutí, ačkoliv tam bydlel jediný člověk," říká Přibyl.

Každý Pražan má prý doma dva metráky starých krámů, kterých by se rád zbavil. Odhodlat se k tomu však dokáže jen každý pátý z nich. Unikátní statistika vyplývá z údajů, které Ekonomu poskytl odbor infrastruktury města na pražském magistrátu. Vycházel přitom z návštěvnosti sběrných dvorů, což jsou místa, kam mohou lidé zdarma přinést všechno, co jim doma překáží.

Od roku 2000 už podle ředitele odboru Petra Šulce tuto možnost využilo více než 217 tisíc občanů, tedy pětina pražských obyvatel. Sběrné dvory od nich celkem přijaly takřka 51 tisíc tun různých druhů komunálního odpadu. V přepočtu na hlavu to představuje bezmála 234 kilogramů.

I když je počet sběrných dvorů v Praze rok od roku vyšší a úměrně tomu vzrůstá i jejich návštěvnost, jedno číslo se nemění. Vždy tam lidé přivezou kolem 220 kilogramů na osobu a rok.

"Nebýt sběrných dvorů, překáželo by harampádí dodnes v bytech, sklepích a garážích. V horším případě by skončilo na ulici," vysvětluje Šulc poslání bohulibých zařízení, kterých je na území Prahy už devět. Magistrát loni přispěl na provoz sběrných dvorů 27 miliony korun. Vyplatí se to. Likvidace černých skládek totiž město ve stejném období přišla na 30 milionů korun. V průměru je to euro na každého občana.

Za časů Jana Nerudy vyhazovali lidé pod pláštíkem noci na ulici rozbité džbány, oprýskané pekáče a sdrátované bandasky. Dnes se tajně zbavují starých ledniček, ojetých pneumatik nebo proleželých matrací.

Na nerudovskou otázku Kam s ním? už zásluhou pražského magistrátu existuje odpověď. Pokrok je v tom, že ti slušní konečně dostali možnost zbavit se nepotřebných předmětů z domácnosti legálně.

SMETIŠTĚ PO EVROPSKU. Jedna taková vytoužená Mekka pro lidi, kteří se rozhodli udělat průvan v domácím inventáři, sídlí v Zakryté ulici v Praze 4. Bezplatnou vstupenkou je pražské bydliště v občanském průkazu. Jedno za druhým vjíždějí osobní auta s přívěsnými vozíky na rampu, pod níž jsou velkoobjemové kontejnery. Obsluha dohlíží, aby do každého přišel jen materiál stejného druhu. Jsou tu obří vany na železo, dřevo, stavební suť, sklo. Odevzdat můžete všechno, jen se to nesmí pomíchat. Zvláštní koutek mají elektrické přístroje a počítače nebo vyřazené chladničky. Do peněženky musí pražský občan sáhnout, jen když odevzdává pneumatiky. Za jednu zaplatí 25 korun.

Služby sběrných dvorů mohou využít i drobní živnostníci a podnikatelé, avšak za uložení odpadu musej zaplatit. Dvory jsou především pro obyvatele, aby se civilizovaně mohli zbavit nepotřebných věcí.

Personál sběrného dvora po každém zákazníkovi pečlivě zamete a tváří se vlídně. Unijní zákony o komunálních odpadech tady skutečně fungují. V budoucnu má být v hlavním městě celkem 22 sběrných dvorů. Dalších 57 menších vznikne na okraji města. Novodobé smetiště musí splňovat evropské parametry.

"Celková investice na vybudování jednoho dvora přijde na 17 milionů korun. V tom je příjezdová silnice, zastřešená rampa a zpevněná plocha pro pohyb těžké techniky," vypočítává Šulc. Po vstupu do Evropské unie musí mít takové zařízení každá česká obec.

Většinu odložených věcí lze po vytřídění a rozebrání znovu využít. Kovy, papír a sklo končí u zpracovatelů. Dřevo z nábytku se rozdrtí a prodá na výrobu nového. Televizory a počítače putují do recyklačního střediska Pražských služeb, kde se odborně rozmontují na hromady surovin. Za čisté střepy speciálního skla z obrazovek sklárna ve Valašském Meziříčí slušně platí.

"Provozovatelé sběrných dvorů uzavírají smlouvy s odběrateli surovin. Zisk z prodeje jim zůstane, a tak mají zájem na pečlivém vytřídění toho, co jim občané přivezou," vysvětluje Šulc.

Nepoužitelné zbytky shoří ve spalovně, kde alespoň slouží k výrobě tepla a energie. Recyklovanou stavební sutí se zasypávají díry v nerovném terénu. Z tabulek, které má Šulc před sebou, vyplývá, že díky sběrným dvorům se loni podařilo vytřídit a znovu vrátit do oběhu 20 tisíc tun materiálu.

Od letošního dubna město zkušebně zahájilo službu občanům, kteří si staré věci do sběrného dvora nedokážou odvézt sami. Telefonicky si mohou objednat nákladní auto. Plně naložená Avie přijde na dva tisíce korun. Má to ale háček. Věci na ulici si musí lidé vynést sami. Občas to vede k překvapujícím situacím.

"Věci, které někdo večer v předstihu vynese na chodník, do rána zmizí. My pak odjedeme s prázdnou," říká muž na dispečinku. Hlavně staří lidé by uvítali, kdyby jim těžké věci někdo také vystěhoval, ale tuto službu město zatím nenabízí.

Předměty shromážděné ve sběrných dvorech jsou svérázným zrcadlem, jak se mění životní styl člověka v 21. století. Konzumní společnost, založená na masové produkci levného spotřebního zboží, nás postupně nutí zbavovat se starých předmětů jen proto, abychom si mohli koupit nové.

"Věci, které se dřív těžko sháněly a lidé je donekonečna opravovali, dnes koupíte v každém hypermarketu," hodnotí změněnou situaci František Přibyl, který si z odvozu vysloužilých předmětů udělal živnost a budoucnost svého byznysu vůbec nevidí černě, i když jsou pro něj bezplatné sběrné dvory konkurencí.

AKCE BIO. Pražský magistrát nedávno zahájil pilotní projekt, který má občanům pomoci kulturně se zbavit biologického odpadu z kuchyně a zahrádek. V pražských Chabrech nyní rozmístil u tamních rodinných domků na 800 speciálních nádob, kam mohou lidé odkládat zbytky potravin, trávu a listí. Jen kosti a olej do kontejnerů nesmějí. Město biologický odpad každé dva týdny odváží do kompostárny v Úholičkách.

"Služba je bezplatná. Ale občané musejí ctít závazná pravidla. Řídíme se zásadou třikrát a dost", říká Petr Šulc. Neboli za trojí porušení kázně domácnost o kontejner přijde. K tomuto kroku město zatím přistoupit nemuselo. Všemu, jak Šulc zdůrazňuje, předcházela osvěta, kdy lidé dostali do schránek instruktážní letáky.

Na pražských sídlištích se s podobnou službou nepočítá. Jsou příliš anonymní, takže se konkrétní odpovědnost majitele vytrácí. Z tohoto důvodu se biokontejnery rozšíří jen do čtvrtí s rodinnými domky.

Možnost zbavit se bezplatně zeleně ze zahrádek mají od loňského října Pražané v kompostárně v Malešicích. Listí, tráva a větvě končí v obřím drtiči. Za pár měsíců vznikne z drti kvalitní kompost. Ten už je k mání za peníze.

"Nepoužíváme žádné chemikálie. Kompostovanou drť pouze přehazujeme a proléváme vodou," říká muž, který se o kompost stará.

I v kompostárně je čisto a nic tu nesmrdí. Zahrádkáři si tu navíc mohou koupit kůru na záhony, litevskou rašelinu, anebo okrasné říční balvany - místo trpaslíka. Valouny jsou až z Podkrkonoší. Jistý podnikatel si jich na zahradu svého sídla odvezl za rovných dvacet tisíc korun. Kilogramová cena je 3,57 Kč plus DPH.

Za peníze se v kompostárně mohou odpadní zeleně zbavit různé zahradnické firmy. Ty, které v Praze pečují o veřejnou zeleň, mají slevu.

"Vycházíme vstříc lidem, kteří už nemají čas dělat si kompost sami, anebo jim zahrádka slouží pouze k okrasným účelům," upozorňuje Šulc na změnu životního stylu občanů. Zelenina v obchodech je dnes po celý rok. Jen důchodci si ji pěstují sami. Je to záliba.

Jediné, na co je Praha zatím krátká, jsou psí výkaly. Psí daň financování jejich úklidu neřeší, protože řada majitelů své miláčky nepřihlásí. V centru města, v prvním pražském obvodu, řeší radnice úklid obřím vysavačem. Jinde jsou rozmístěny speciální koše, ale je to kapka v moři. Magistrát si slibuje, že na neukázněné majitele čtyřnohých chlupáčů bude možné dokročit povinným čipováním psů.

AUTOR: Alice OLBRICHOVÁ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
EKOLAMP s.r.o.EKO-KOM a.s.ELEKTROWIN a.s.Inisoft s.r.o.Asekol s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist