Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Náležitosti výstavby kompostovacího zařízení

30.05.2005  |  zdroj: Odpady  |  126× přečteno      vytisknout článek

Biologické zpracování odpadu je v současné době aktuálním tématem, zejména vzhledem k povinnosti zpracovat plány odpadového hospodářství.

Jejich realizace musí zajistit naplnění požadavků směrnice EU o skládkování.

Evropská směrnice ukládá povinnost snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 %, v roce 2013 nejvíce 50 % a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % z celkového množství BRKO uloženého v roce 1995. Tato skutečnost spolu s možností dotací napomáhá významnému rozvoji zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů, především kompostáren.

Bioodpad se podílí ve struktuře komunálního odpadu přibližně 7-30 % podle typu obytné zástavby. Svými vlastnostmi ovlivňuje náročnost na jeho řešení. Bioodpad je obrovským zdrojem živin, a především organické hmoty, které je v zemědělsky obdělávané půdě velký nedostatek. Organická hmota podmiňuje využití živin, které jsou do půdy dodávány, a další vlastnosti, které mají zásadní vliv na půdní úrodnost. Bioodpad by se měl vracet zpět do koloběhu živin do půdy, ale v kontrolovaném systému. Uložený bioodpad bez aerobního nebo anaerobního zpracování má negativní vliv na ovzduší, podzemní i povrchové vody. Současný stav materiálového využití bioodpadu je v ČR v samém začátku.

EKONOMICKY NÁROČNÁ ZÁLEŽITOST

Vybudovat zařízení, které bude splňovat podmínky ochrany životního prostředí a parametry nejlepší dostupné techniky a technologie, je ekonomicky velmi náročná záležitost.

Nejprve je nutné zpracovat úvodní záměr řešení bioodpadů v daném regionu. Důležitá je především velikost a druh spádové oblasti. Přístup k řešení problematiky bioodpadů se bude lišit ve velkých městech, kde je obvykle nejvýhodnější centrální průmyslová kompostárna, a ve venkovských regionech, kde je částečně možné využít domácího kompostování. Na základě analýzy množství a kvality bioodpadů v daném regionu se navrhne komplexní řešení problematiky, včetně kapacity a technologie kompostárny.

Vytypování vhodných stanovišť se provádí především s ohledem na svozové vzdálenosti, napojení na inženýrské sítě a vzdálenosti od obytné zástavby. Volbu stanoviště je třeba zvážit také s ohledem na související činnosti zařízení, které často napomáhají k finanční udržitelnosti např. obchodní činnost.

Dalším krokem je zpracování investičního záměru pomocí kvalifikovaného odhadu investičních a provozních nákladů ve srovnání s očekávanými příjmy za zpracování bioodpadu, z prodeje kompostu (substrátu), případně příjmů z vedlejší činnosti.

Pro nejvhodnější variantu je zpracován stavební projekt, který je vhodné před zahájením územního řízení předjednat s dotčenými úřady. Klíčovým prvkem územního řízení je stanovisko obce, na jejímž území bude kompostárna realizována. Je proto velmi důležité zvolit vhodnou formu osvěty jak pro občany, tak pro představitele obce. Vzájemná jednání je třeba vést s maximální znalostí dané problematiky, především z oblasti legislativy a technologie. V opačném případě dochází k prohlubování nedůvěry veřejnosti k metodám biologického zpracování odpadů, a tím i odmítání takovýchto zařízení v blízkosti obydlí. Vhodným dokladem o odborné úrovni je personální certifikát (např. "Odborník na biologické zpracování odpadu"), který prokazuje nezávislé přezkoušení znalostí třetí stranou.

STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

Úspěšným zakončením územního řízení je zařazení záměru do územního plánu. Územní řízení může být také sdruženo se stavebním řízením, které je vedeno v souladu se stavebním zákonem č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Pro zahájení stavebního řízení je třeba doložit souhrnné vyjádření odborů životního prostředí ke složkám životního prostředí (voda, vzduch, odpady) a v případě, že záměr bude realizován "na zelené louce", je třeba doložit také souhlas o vynětí ze zemědělského půdního fondu (ZPF). Pokud se jedná o půdu s vysokou bonitou, je často možné získat pouze souhlas s dočasným vynětím ze ZPF.

V případě, že zařízení spadá pod působnost zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), tedy pokud zařízení bude zpracovávat více než 1000 tun odpadu ročně, dokládá se také výsledek posuzování. Na kompostárny zpracovávající 1000 až 30 000 tun ostatních odpadů ročně se vztahuje povinnost vypracovat oznámení o záměru (tzv. malá EIA), které obsahuje mimo jiné hydrogeologické posouzení stavu a kvality podzemní vody a zemin, rozptylovou studii a posudek k ochraně ovzduší.. Pokud dotčený úřad shledá předložené oznámení nedostatečně podrobné vzhledem k očekávaným vlivům na životní prostředí, má právo nařídit pokračování řízení a vypracování dokumentace (tzv. velká EIA). Zařízení zpracovávající více než 30 000 tun ostatních odpadů ročně mají povinnost vypracovat dokumentaci automaticky. Absolvování procedury EIA je velmi časově, a především finančně náročnou záležitostí. Velmi důležitým prvkem je opět vyjádření obce.

Před zahájením provozu kompostárny je nezbytné získat povolení krajského úřadu pro nakládání s odpady vydané v souladu s § 14 zákona o odpadech. Tento souhlas se vydává na základě předloženého seznamu odpadů, které budou v zařízení zpracovávány, a návrhu provozního řádu. Provozní řád musí mimo jiné obsahovat způsob monitorování vlivu kompostárny na životní prostředí a opatření vedoucí ke snížení negativních vlivů, zajištění bezpečnosti a hygieny práce, a také návrh provozní evidence. Přílohy provozního řádu tvoří: živnostenský list pro nakládání s odpady, list vlastnictví areálu kompostárny a kolaudační rozhodnutí.

Uvádění výsledného produktu - kompostu nebo substrátu do oběhu je možné pouze po zaregistrování kompostu u Ústředního kontrolního zkušebního ústavu zemědělského, případně získání certifikace u organizace, která k tomu má potřebnou akreditaci.

Délka a složitost celého řízení záleží především na všeobecné informovanosti a znalosti technologických postupů. Ty ovlivňují názor veřejnosti, který se odráží ve výsledných rozhodnutích úředníků státní správy. Velkou roli hraje také správné pochopení nové legislativy, která by měla celý proces urychlit a zjednodušit, ale v současné době je tomu spíše naopak.

AUTOR: Ing. Květuše Hejátková
AUTOR: Ing. Lucie Slezáková
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, Náměšť nad Oslavou


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Inisoft s.r.o.Asekol s.r.o.EKOLAMP s.r.o.EKO-KOM a.s.ELEKTROWIN a.s.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist