Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Tříděný sběr využitelných komunálních a obalových odpadů

11.07.2005  |  zdroj: Odpady  |  140× přečteno      vytisknout článek

Za rok 2004 výrazně vzrostl tříděný sběr odpadů v obcích, zlepšila se technická vybavenost celého území republiky a třídění odpadů je dnes samozřejmou součástí každodenního života pro více než 60 % obyvatel ČR.

Třídíme mnoho nebo málo? Velmi častá otázka veřejnosti, médií a odborníků. Odpověď je pozitivní - třídíme stále více z produkovaných domovních odpadů. Výkon tříděného sběru využitelných složek domovních odpadů včetně upotřebených obalů v obcích ČR je sledován od roku 1999 systémem EKO-KOM.

V roce 2004 bylo zapojeno do systému téměř 5000 obcí (9,8 mil. obyvatel). Výsledky systému EKO-KOM v roce 2004 ukazuje tab. 1.

OD0605s10 ()

V roce 2004 bylo dosaženo cíle 56 % recyklace obalových odpadů, takže byly splněny požadavky zákona o obalech. V tabulce jsou uvedeny - vedle celkových výsledků recyklace odpadů z obalů - také výsledky využití tzv. komerčních obalů. Jde o obalové odpady, které vznikají v obchodní síti, průmyslu apod. a jejichž recyklaci a využití rovněž zajišťuje AOS EKO-KOM.

Využití těchto obalů je realizováno v systému na základě smluv s odpadářskými firmami. Komerční obalové odpady se liší výrazně od komunálních (spotřebitelských) svým složením - převažuje karton a lepenka a ostatní komodity jsou v menšině. U spotřebitelských, tedy komunálních obalových odpadů je rozložení komodit spíše rovnoměrné.

V prvním sloupci tabulky je uvedeno celkové množství vytříděných komunálních odpadů, které byly dále předány k recyklaci. V roce 2004 to bylo více než 333 tisíc tun. Na každého obyvatele v obcích systému EKO-KOM připadlo zhruba 33,92 kg vytříděných a využitých odpadů. Podíl obalové složky ve vytříděných odpadech je asi poloviční. Zatímco plasty a sklo jsou tvořeny min. z 90 % obaly, v tříděném papíru se vyskytuje 28-35 % obalů (sbíráme hlavně tiskoviny a ostatní papír). U kovů sbíraných v obcích se obaly vyskytují minimálně - do 4 %.

Výtěžnost tříděného sběru v obcích systému EKO-KOM vzrůstá ve všech sledovaných komoditách: papíru se sebralo v roce 2002 7,41 kg/obyv.rok, v roce 2004 to bylo přes deset kg/obyv.rok. Sběr plastů stoupl z 3,43 kg/obyv.rok (2002) na 4,65 kg/obyv.rok (2004), Podobně skla se sebralo v roce 2002 5,32 kg/obyv.rok, v roce 2004 to bylo již 6,17 kg/obyv.rok. Celkem výtěžnost dosáhla v roce 2002 hodnoty 24,26 kg/obyv.rok, v roce 2003 to bylo 28,28 kg/obyv.rok a v loňském roce 33,92 kg/obyv.rok.

MEZIROČNÍ NÁRŮST

Vývoj celkového množství vytříděných odpadů v rámci systému EKO-KOM ukazuje graf č. 1. V grafu jsou uvedena absolutní množství jednotlivých komodit, které byly v průběhu let 2002-4 v obcích vytříděny.

Meziroční nárůst u papíru a plastů se pohybuje mezi 13-16 %. Výrazný nárůst je zaznamenám u sběru kovů (20-35 % ročně), což je ale způsobeno především zapojením sběrů zájmových organizací a výkupen do systému obcí, a tudíž do výkaznictví EKO-KOM.

Méně potěšitelné jsou nárůsty u sběru skla - kolem 6-7 %. V případě skla je od roku 2003 sledován sběr bílého a barevného skla. Sběr skla podle barev je současným i budoucím trendem evropské recyklace. Výrazně se totiž změnily podmínky pro zpracování skla ve sklárnách. Evropský trh je nasycen barevným mixem a poptávka po něm klesá. Na trhu ale chybí jednobarevná skla. Z tohoto důvodu je podporováno zavedení dvousložkového sběru skla také na území ČR.

V grafu jsou rovněž uvedeny nápojové kartony, i když jde o poměrně "mladou" komoditu. Systém sběru se začal rozvíjet před 3 lety a v současné době je nabízen zhruba 4 mil. obyvatel (včetně Prahy) formou nádobového nebo pytlového sběru. Celkové výsledky sběru se zatím pohybují ve stovkách tun, které jsou zpracovávány ve dvou papírnách v ČR.

VÝTĚŽNOST TŘÍDĚNÉHO SBĚRU

Pro lepší představu o vývoji tříděného sběru uvádím údaje u výtěžnosti tříděného sběru, tj. množství odpadu vytříděné 1 průměrným občanem v kalendářním roce. I když výkonnost třídění odpadů v obcích roste, daří se vytřídit a využít jen asi 15 % z produkovaných domovních odpadů. Výsledky tříděného sběru mezi obcemi jsou velmi rozdílné. Rozdíly v jednotlivých krajích ukazuje graf č. 2.

Pro hodnocení výsledků je nejvhodnější použít výtěžnost tříděného sběru v komoditách papír plast sklo. Jedná se totiž o systém sběru přímo organizovaný obcí (většinou nádobové systémy). U papíru mohou celkové výsledky ovlivnit výkupny surovin, které jsou u některých obcí zahrnuty do systému nakládání s komunálními odpady v obci. Kovy jsou vykazovány obcemi z různých sběrů organizovaných zájmovými organizacemi, ze sběrných dvorů a případně výkupen. Nejedná se tedy o vlastní aktivitu obcí. Sběr kovů však velmi výrazně ovlivňuje celkové výsledky tříděného sběru.

Podle výsledků uvedených ve třetím sloupci grafu (papír plast sklo) patří mezi nejvýkonnější obce v Plzeňském kraji, Praze, Kraji Vysočina, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Naopak nejméně třídí lidé v kraji Ústeckém a Karlovarském.

VYBAVENOST ÚZEMÍ

Pro fungování tříděného sběru využitelných komunálních odpadů je nutná dostatečná vybavenost území, a to především sběrnými nádobami a dalšími prostředky k odkládání odpadů. Podle údajů z výkazů obcí v systému EKO-KOM bylo ke konci roku 2004 instalováno zhruba 116 tisíc sběrových nádob na využitelné složky komunálních odpadů. Největší absolutní počty kontejnerů jsou umístěny ve Středočeském kraji, v Praze, v Jihomoravském a Jihočeském kraji (viz graf č. 3). Absolutní čísla ale nevypovídají nic o dostatečnosti sítě pro obyvatele. Proto se používá srovnávací ukazatel počet obyvatel na 1 přistavenou nádobu (kontejner). Čím nižší počet obyvatel na nádobu, tím je sběrná síť hustší a dostupnější pro lidi. Z tohoto hlediska jsou na tom nejlépe lidé v Jihočeském kraji a v Kraji Vysočina a dále v Královéhradeckém a Plzeňském kraji.

Vybavenost obcí nádobami se neustále zlepšuje. V posledních třech letech narostl počet kontejnerů na třídění odpadů o zhruba 20 tisíc. Kromě toho se zvyšuje počet obcí, které sbírají využitelné odpady pytlovým způsobem. V roce 2004 bylo využito kolem 600 tisíc pytlů pro sběr plastů, papíru a nápojových kartonů.

Dostatečná hustota sběrné sítě je optimem mezi počtem přistavených nádob a frekvencí jejich svozu. Ve velkých městech nebo v husté zástavbě je často problém s umístěním nádob kvůli nedostatku vhodného prostoru. Tento nedostatek je řešen častějším odvozem odpadů. Pro hodnocení hustoty sítě se tedy používá ukazatel tzv. obslouženého objemu nádob.

Vypočítá se jako celkový přistavený objem nádob (počet nádob x jejich objem) vynásobený frekvencí svozu v daném časovém období. Dostaneme tak celkový objem nádob, který je občanům k dispozici. Takto stanovený ukazatel nejlépe vypovídá o skutečném stavu sběrné sítě a její dostupnosti a dostatečnosti pro obyvatele. Z obslouženého objemu také vychází bonus hustoty sběrné sítě, kterým se navyšuje odměna obcí v systému EKO-KOM. Rozdíl mezi přistaveným a obslouženým objemem nádob ukazuje graf č.4

V případě hl. m. Prahy potvrzuje graf výše uvedenou skutečnost o omezenosti prostoru k umisťování nových sběrových nádob na tříděný sběr odpadů. Tento nedostatek řeší Praha zvýšenou frekvencí svozu, která zajišťuje plynulou obsluhu naplněných nádob.

Pro optimalizaci nákladů na tříděný sběr je důležité také využití sběrné sítě. V praxi často dochází k tomu, že obec v dobré víře nakoupí velké množství nádob pro pohodlí občanů a s firmou má pevně stanovený harmonogram svozu. Při hodnocení využití kontejnerů v obcích systému EKO-KOM se ukazuje, že z řady obcí se odváží kontejnery naplněné jen z poloviny, často i méně. Proto se bude hodnotit také efektivita využití sběrné sítě, a to jako poměr mezi výtěžností tříděného sběru a obslouženým objemem nádob. Pokud bychom potom hodnotili kraje podle výtěžnosti a efektivity využití sítě, pak v celkovém součtu patří mezi nejlepší obce v Pardubickém, Jihomoravském, Královéhradeckém a Plzeňském kraji. Naopak mezi kraje s nejmenší výtěžností a nejhorší efektivitou využití sběrové sítě patří kraje Karlovarský, Ústecký, Středočeský a Olomoucký.

Graf 2,3, 4
AOS EKO-KOM, a. s.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
EKOLAMP s.r.o.Inisoft s.r.o.ELEKTROWIN a.s.Asekol s.r.o.EKO-KOM a.s.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist