Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Dojde i na kancionál

06.10.2005  |  zdroj: EKONOM  |  146× přečteno      vytisknout článek

Do západočeského městečka Žlutice se jezdí za turistikou, kulturou, ale také do kotelny.

Skončilo léto, žlutická památková zóna osiřela. V poledne stojí na parkovišti na náměstí jediné auto s cizí značkou, na ulicích je téměř pusto. Pokud se někdo potlouká venku, vypadá jako nezaměstnaný a zřejmě jím i je, protože lidí bez práce má třítisícové město poměrně hodně. "Když však potřebuji lidi na veřejně prospěšné práce, nejsou k mání," říká starosta Jaroslav Vojta.

Ředitelka Žlutické teplárenské Pavlína Voláková to potvrzuje: přestože je nezaměstnanost velká, spolehlivých lidí ochotných pracovat je ve městě a okolí poskrovnu.

S létem skončily i hlavní žlutické kulturní akce jako je pěvecký festival Viva la musica. Místní ochotníci, pěvecký sbor Rosa Coeli i Muzejní spolek ale nejsou sezónní záležitostí. V galerii právě skončila výstava o rodu Lažanských a minulosti Žlutic, muzeum se sice opravuje, ale v příští sezóně bude v plném lesku.

ZAČALA TOPNÁ SEZÓNA. Dvanáctikilometrový rozvod horké vody šplhá v jedné své větvi až na kopec ke střední lesnické škole. Rozvod má téměř stovku odběrných míst a specifikum: teplo a teplou vodu obstarává ve Žluticích již čtyři sezóny biomasa.

Celé zařízení, které je dílem firmy Verner z Červeného Kostelce, bylo uvedeno do trvalého provozu v květnu 2002. Topí se výhradně biomasou, konkrétně slámou a dřevním naštěpkovaným materiálem. Jsou tu čtyři kotle o celkovém výkonu 7,9 MW, jsou to v podstatě prototypy, takže teprve v ostrém provozu se vychytávaly všechny "mouchy".

Kotelnu řídí počítač, u kterého nesedí žádný "bílý límeček", ale topič.

Z šesti, kteří tu pracují, jsme se setkali se Zdeňkem Tymrem. Od počítače ho občas vyžene varovná hláška na monitoru, nebo dokonce hlasitý klakson: může se například zaseknout přívod paliva. V patře kotelny pak obsluhuje dálkově ovládané rameno malého jeřábu, který skládá na dopravní pás balíky slámy - každý váží zhruba 150 kilogramů.

Dřevní odpad si kotel bere z násypky sám, ale slámu je potřeba upravit, protože celý balík by špatně hořel. Provázky se musejí odstranit ručně, speciální řezačka pak balík rozruší a postrčí do zásobníku.

Sláma má podle starosty Vojty vyšší výhřevnost než uhlí, snadněji však může chytnout plamenem. Proto je na přívodu paliva namontováno zařízení, které pomocí čidla zaplaví kotel vodou, pokud by k prošlehnutí opravdu došlo.

SLAVNÁ KOTELNA. Protože je jednou z prvních v republice, které byly vybudovány na výhradní topení biomasou, jezdí sem hodně lidí na zkušenou. Jako zkušební králík slouží i dodavatelům paliva. "Už jsme tady spalovali leccos, hořčici, řepku, technické konopí," říká starosta Vojta. Nepotravinářské využití zemědělské půdy je tak pro mnoho zemědělských podnikatelů novou šancí i v tomto regionu.

Tohle teplo je nějaké jiné než z uhlí, říkali podle starosty lidé ze žlutického sídliště v první topné sezóně, ačkoliv to odporuje fyzikálním zákonům. Pochybností byla spousta, podpořilo je i to, že právě v první sezóně měla kotelna problémy, zejména s palivem. Dodávaná sláma byla příliš mokrá, takže kotle špatně topily. Pomohla změna dodavatele. Místní soukromý zemědělec dodává balíky opravdu suché slámy přímo na místo, kdykoli je třeba (chybí tu větší krytý sklad) a funguje to dobře.

V kotelně se spotřebují 4-4,5 tisíce tun paliva za rok, z toho asi dva tisíce tun slámy. Ta se vypěstuje zhruba na 500 hektarech půdy. Dřevní odpad nakupují v dřevozpracujícím podniku a není třeba ho nijak upravovat. Energetická štěpka, vyrobená speciálně k pálení v kotlích, prý dnes vyjde dráž. Žlutice mají vlastní městské lesy, ale právě kvůli vyšším nákladům z nich dřevní zbytky nezpracovávají na štěpku. To ovšem může být jinak, pokud se změní podmínky na trhu.

Podle ředitelky Volákové neemitují kotle na biomasu víc skleníkových plynů, než z ovzduší spotřebují rostliny, jejichž suché části se v nich spalují, v době vegetační sezóny. Bilance je tedy zcela neutrální. Provoz má rovněž minimální odpad, což ho významně zlevňuje. To, co zbude ze spálené slámy, si zemědělci rozeberou a zaorají na polích jako hnojivo.

CHYTŘÍ HOLANĎANÉ. Nizozemská firma BTG Europe, která má pobočku i v Praze, už zmapovala české a moravské obce, které vybudovaly ekologická zařízení na vytápění, a dopředu od nich nakoupila ušetřené emise. "Za lepší vzduch nám někdo platí," konstatuje starosta Žlutic s tím, že přesnou částku říci nesmí. Výkup emisí se týká let 2008 až 2012, obce již dostaly zálohu. Nejsou to ovšem žádné enormní částky, i když se počítají v milionech.

Prodej čistého vzduchu umožňuje kjótská dohoda o snížení emisí skleníkových plynů. Města či firmy, které vypouštějí méně, než stanovuje mezinárodní limit, mohou přebytek čistého vzduchu prodat těm, kdo limit překračují.

Holanďanům se obchod určitě vyplácí - vždyť získali pro své firmy, které by snížení emisí vlastního zařízení stálo daleko vyšší částky, relativně levnou "povolenku". Ti, kdo přijdou později, budou možná muset platit víc. Města a obce, které dnes prodaly, si však pomohly: na ekologická zařízení mají úvěry a neočekávaný příjem jim usnadnil jejich splácení.

Pro ředitelku Volákovou ze Žlutické teplárenské to znamená jednu kontrolu ročně navíc: přijíždějí verifikátoři holandské firmy a zkontrolují všechny měřiče a výkazy o provozu kotelny a spotřebě paliva.

Pro občany je ovšem důležitější cena tepla, než ekologické souvislosti. Žlutická teplárenská jim účtuje letos 378 korun za dodaný GJ, v posledním roce, kdy se tu ještě topilo uhlím, to bylo 320 korun. Pětiletý nárůst tedy není enormní, teplárně to přitom stačí na to, aby zaplatila nájemné městu (je stoprocentním vlastníkem této akciovky) a město z nájemného hradí splátky úvěrů, takže nezatěžují městský rozpočet.

BEZ DOTACE BY TO NEŠLO. Klíčem však byla státní podpora projektu kotelny na biomasu. Vyšplhala se až na 70 % nákladů. Kotelna, 12 km rozvodů a výměníkové stanice stály 106 milionů korun. Státní fond životního prostředí poskytl také 10 milionů korun jako bezúročnou půjčku a město uzavřelo na zbytek nákladů komerční úvěr. Napojena jsou tři sídliště, všechny školy a další městské objekty ve staré zástavbě.

Na co si mají dát následovníci pozor? Na tuto otázku starosta odpovídá jednoznačně: na to, aby byl správně vyprojektován výkon zařízení, aby se návratnost projektu počítala z realistického odhadu možností prodeje vyrobeného tepla. V mnoha obcích s tím totiž mají problém. Postavili ekologickou kotelnu, ale nemají odběr, a tedy ani dostatečné příjmy. I žlutická kotelna má vyšší instalovaný výkon, než může využít, všechny čtyři kotle proto zatím nikdy nebyly v provozu najednou.

Původní výpočet od odborné firmy zněl na potřebu 67 tisíc GJ ročně a potřebný výkon kotlů měl být pro celé město 10 MW. Už v průběhu přípravných prací se vyskytly pochyby a projekt byl upraven na výkon 7,9 MW. "Kotelna stojí, napojili jsme, co jsme mohli a spotřebováváme ročně 35 tisíc GJ!" říká starosta. Návratnost je vypočítána na deset let, Žlutická teplárenská zatím vyrobila asi 100 tisíc GJ tepla.

Starosta Vojta je ve Žluticích druhé volební období, to první prožil určitě hlavně s kotelnou. I když převzal plány po předchůdcích, problém byl v tom, že s biomasou neměl nikdo konkrétní zkušenosti. Žlutičtí zastupitelé sice vyjeli za peníze EU na zkušenou do Dánska a Německa, tam ale vše vypadalo naprosto růžově a o problémech se nedozvěděli nic. Třeba maličkost: kotelna neznečišťuje ovzduší, ale ve vzduchu je cítit spalovaná sláma. To lidem samozřejmě vadí. "Kdyby nás nějaký projektant upozornil, mohli jsme kotelnu postavit o kus dál od paneláků," říká starosta. Takhle vznikla na místě staré kotelny, přilepená na poslední panelák na sídlišti.

CO VE ŽLUTICÍCH CHYSTAJÍ. Náměstí v Městské památkové zóně ani nevypadá jako hlavní centrum města. Je na něm spousta přerostlých stromů, je problém se podívat z jedné strany na druhou. "Začneme projektem na zeleň," říká starosta, "pak novou dlažbu, vybavit, nové osvětlení apod."

Žlutice však čeká boj o Žlutický kancionál. Ten patří mezi obdivované knižní památky ze 16. století a od roku 1978 je uložen v Památníku národního písemnictví v Praze. Do té doby byl tento zpěvník ve žlutickém muzeu a z Prahy se nikdo nestaral.

V současné době se dokončuje oprava muzea vedle radnice. "Rádi bychom tam kancionál vystavovali," tvrdí starosta. "V souvislosti s dostavbou muzea jsem se zeptal v Praze, za jakých podmínek ho budeme moci umístit v našem muzeu, abychom se na to mohli připravit z hlediska bezpečnosti, klimatizace apod.," vypráví.

Odpověď byla stručná: máme prý doložit právní nabývací titul, jinak nám kancionál nevrátí, je to majetek státu. "Škoda, že si Žlutické literární bratrstvo, které si kancionál kdysi objednalo, nenechalo napsal vlastnický list," vtipkuje starosta. Pro město je to překvapení, vždyť se na ně vždy jako na majitele obraceli, když chtěli kancionál někde vystavit.

"Do nedalekého Bečova jezdí mnoho turistů, aby se podívali na relikviář sv. Maura, který z Bečova ani nepochází, jen tam byl nalezen," říká Vojta. "A my máme přijít o náš, Žlutický kancionál a vystavit si tu jen nějaké kopie! To Žlutice nemohou dopustit..."

AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Inisoft s.r.o.EKOLAMP s.r.o.Asekol s.r.o.EKO-KOM a.s.ELEKTROWIN a.s.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist