Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Jaké jsou možnosti obce při odstraňování černých skládek?

11.10.2006  |  zdroj: Moderní obec  |  132× přečteno      vytisknout článek

Ukládání odpadu mimo místa k tomu vyhrazená se v České republice postupně stalo poměrně běžným

Nelegální skládky a odpad je tak možné nalézt na rozličných místech a mnohé obce s fenoménem tzv. černých skládek více či méně úspěšně bojují.

Nelegální skládky jsou velkým problémem, který může výrazně ohrozit zdraví a životní prostředí, především proto, že neprobíhá žádná kontrola odpadu, který je ukládán. Ten může být nevhodně smíšen, často dochází k průsakům či uvolňování nebezpečných látek, v důsledku čehož mohou být kontaminovány zejména vodní zdroje a ovzduší. Černé skládky výrazně neubývají ani přesto, že na mnoha místech (i když dosud nedostatečně) jsou umístěny kontejnery a vznikla řada sběrných dvorů, kde se mohou lidé zbavovat odpadu zpravidla bezplatně. Jak nazírá na tyto jevy současná česká legislativa? Otázky skládkování odpadů řeší především zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen zákon o odpadech).

POVINNOSTI PODLE ZÁKONA O ODPADECH

Zákon o odpadech stanoví několik druhů povinností. Mezi ty všeobecné se počítá kupříkladu povinnost odstraňovat odpady způsobem neohrožujícím lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu se zákonem o odpadech a se zvláštními právními předpisy. Vedle toho je stanovena celá řada povinností původcům odpadů (§ 16 zákona o odpadech).

Speciálně jsou upraveny povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem (§ 17 zákona o odpadech). Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně systému nakládání se stavebním odpadem. V souladu se zvláštními právními předpisy je obec povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (například zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou.

Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených. A ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, pak komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu se zákonem o odpadech a zvláštními právními předpisy. Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy, poplatku za komunální odpad nebo místního poplatku.

JAK MŮŽE OBEC POSTUPOVAT?

Často se stane, že se na území obce vyskytne místo, kde se objeví nežádoucí odpad. Jak by měla obec v takovém případě postupovat, kdo je povinen odpad odstranit, kdo může být za takovéto nelegální ukládání odpadu postižen a jakým způsobem? Především by obec měla stanovit výše popsaný systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na jejím katastrálním území, aby fyzické osoby mohly plnit svoje povinnosti.

Dále na tomto místě budeme vycházet především ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen zákon o obcích) a zákona č. 200/18990 Sb., o přestupcích (dále jen zákon o přestupcích) a budeme se věnovat spíše správně právnímu náhledu na tuto problematiku.

Obec může především využít možnosti uložit povinnosti obecně závaznou vyhláškou (§ 10), a to k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně1) a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti.

Představme si, že byla na území obce založena černá skládka. Prvním krokem zpravidla bývá zjištění, zda skutečně jde o odpad a druhým identifikace vlastníka pozemku. Zákon o odpadech dovoluje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, aby zajistil ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby, pokud hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo (§ 79 odst. 1 písm. f) zákona o odpadech). Takovouto ochranou by se mohlo rozumět i zajištění odstranění odpadu na náklady odpovědné osoby (kupříkladu právnické osoby, která je vlastníkem pozemku nebo fyzické osoby, které bylo prokázáno, že je původcem takového závadného stavu).

Jestliže by šlo o právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která je podnikatelem, může jí obec uložit pokutu až do výše 100 000 Kč, jestliže tato osoba neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní tak, že naruší vzhled obce. Navíc jí může obec uložit pokutu až do výše 200 000 Kč, jestliže znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo (§ 58 zákona o obcích). Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.

Je však třeba, aby obec sledovala výskyt černých skládek ve svém územním obvodu, neboť výše popsané pokuty mohou být uloženy pouze v určených lhůtách.2) Důležité je, že uložení pokuty nezbavuje osobu, které byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu.

Větší problém nastává, když vyjde najevo, že se nelegální skládka odpadu vyskytuje na pozemku ve vlastnictví (užívání) fyzické osoby (bez oprávnění k podnikání). V takovém případě by šlo o přestupek (pokud pomineme takovou závažnost a nebezpečnost jednání pro společnost, že by šlo o trestný čin). Poté se nebude postupovat podle zákona o odpadech, protože neobsahuje ustanovení týkající se přestupků, ale podle zákona o přestupcích. Významný je zejména § 47 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích. Podle něj může být ten, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa, postihnut pokutou do 50 000 Kč. Ovšem aby mohla být uplatňována odpovědnost vůči fyzické osobě, bude třeba prokázat, že fyzická osoba sama závadný stav způsobila (zavinila). To je ale značně složitý moment. Pachatelem takového přestupku může být samozřejmě i jiná osoba než vlastník (uživatel) pozemku, ale i v tomto případě naráží možnost nápravy na odhalení pachatele.

JSOU OHROŽENY VODNÍ ZDROJE?

Jak jsem již uvedla v úvodu, může nastat situace, že se na černé skládce ocitne látka, která může kontaminovat zdroj vody. Tyto otázky řeší v některých ohledech zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách (dále jen vodní zákon), a to v hlavě páté, konkrétně ustanovení § 39. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.

Seznam zvlášť nebezpečných a nebezpečných závadných látek je uveden v příloze č. 1 k vodnímu zákonu. V ustanovení je i řada povinností uložených těm, kteří zacházejí s těmito látkami. Pokud by obec zjistila, že se na černé skládce situované v blízkosti vodního zdroje nacházejí zbytky závadných látek (některé povinnosti se vztahují i na nakládání s obaly od těchto látek § 39 odst. 5 vodního zákona), může se tím otevřít cesta k snadnějšímu odhalení pachatele - kupříkladu v této skládce bude s takovými látkami zpravidla nakládat jen několik subjektů.

Jaké sankce a komu ukládá vodní zákon? Podle ustanovení § 116 odst. písm. c) uloží Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností pokutu podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě, která znečistí povrchové nebo podzemní vody nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním se závadnými látkami (pokud nejde o trestný čin). Jestliže by se takového činu (který by opět nebyl trestným činem) dopustila fyzická osoba, bylo by třeba použít § 34 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích.

ZŮSTANE ÚKLID NA OBCI?

Z výše uvedeného je zřejmé, že se často nepodaří odhalit původce nelegální skládky odpadů, a tudíž neexistuje subjekt, který by mohl nést právní odpovědnost.

Skutečností tak zůstává skládka, která může být nejen neestetická, ale i nebezpečná zdraví a životnímu prostředí. A tak přesto, že obec není původcem a vlastníkem odpadů, které nebyly uloženy na místo k tomu určené, bude zřejmě nakonec na ní, aby odstranila černou skládku, protože se v mnoha případech nepodaří zjistit odpovědný subjekt. K tomu může žádat o poskytnutí dotací od kraje (§ 36 písm. d) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích), popřípadě ze Státního fondu životního prostředí, ačkoli na poskytnutí těchto prostředků není právní nárok (zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí).

Vedle toho se může obec pokusit vytvořit tzv. svazek obcí podle zákona o obcích. Předmětem činnosti takového svazku může být mj. zabezpečování čistoty obce, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění (§ 50 zákona o obcích).3)

Obce by se však měly především snažit, aby vytvořily jednoduchý, avšak funkční systém sběru odpadu, zejména s dostatečným počtem vhodně rozmístěných sběrných míst.


Poznámky

1) Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru (§ 34 zákona o obcích).

2) Paragraf 59 zákona o obcích stanovuje jednak lhůty pro zahájení řízení o uložení pokuty - do 1 roku ode dne, kdy se orgán obce o porušení povinnosti dozvěděl (subjektivní lhůta), nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo (objektivní lhůta).

3) K tomu blíže Dudová, J. K problematice divokých skládek odpadu.

AUTOR: Vendula Povolná
spolupracovnice Ekologického právního servisu


Použitá literatura

Dudová, J.: K problematice divokých skládek odpadu. Časopis pro právní vědu a praxi. Ročník 2/2005., str. 173-176

Višinková, M., Povolná, V.: Azbest a paragrafy. Skládkování a paragrafy. Ekologický právní servis, Brno, 2006


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Inisoft s.r.o.EKO-KOM a.s.EKOLAMP s.r.o.ELEKTROWIN a.s.Asekol s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist