Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zmrtvýchvstání ledniček

27.10.2006  |  zdroj: EKONOM  |  135× přečteno      vytisknout článek

Zákon o odpadech samozřejmě také ovlivňuje finanční, účetní a daňovou politiku výrobců a distributorů elektrických a elektronických zařízení.

V souladu s evropskou direktivou se výrobci musejí postarat o žehličky, varné desky, pračky nebo vysavače, kterých se jejich dosavadní držitel rozhodl zbavit. Jsou příspěvky na likvidaci elektrozařízení daňovým nákladem?

Novela zákona o odpadech zavádí pro výrobce a distributory elektrozařízení nové povinnosti. V rámci ochrany životního prostředí je upřednostněno opětovné využití elektrozařízení jako celku nebo materiálových komponentů. Zákon o odpadech samozřejmě také ovlivňuje finanční, účetní a daňovou politiku výrobců a distributorů elektrických a elektronických zařízení. Jak?

ZPĚTNÝ ODBĚR. Povinností výrobce je zajistit zpětný odběr elektrozařízení pocházejícího z domácností. Musí tedy zajistit dostatečnou četnost sběrných míst. Místa zpětného odběru by měla být pro spotřebitele stejně dostupná jako místa prodeje. Je třeba také informovat spotřebitele a konečného uživatele o tom, kde najde sběrná místa. Zákon dokonce stanoví, že pokud prodejce neinformuje o sběrných místech, musí od spotřebitele elektrozařízení odebrat, a to bez úplaty nebo vazby na nákup nového elektrozařízení. Obdobně při prodeji nového elektrozařízení je prodejce rovněž povinen použitý výrobek odebrat, a to ve stejném počtu kusů a stejného druhu jako výrobek prodávaný.

Povinnosti spojené s tzv. zpětným odběrem, zpracováním, využitím a odstraněním elektrozařízení z domácností a elektroodpadu přitom výrobce plní buďto samostatně (organizačně a technicky) na vlastní náklady, nebo společně s jiným výrobcem nebo výrobci na základě písemně uzavřené smlouvy (solidárně). Třetí možností je přenesení povinností na jinou právnickou osobu zajišťující společné plnění povinností výrobců podle zákona (kolektivně). Seznam výrobců elektrozařízení vede Ministerstvo životního prostředí. V návrhu na zápis do tohoto seznamu musí výrobce (právnická či obdobně fyzická osoba) uvést a dodat, kromě základních údajů, jako je název firmy, identifikační číslo apod., zejména seznam a popis elektrozařízení uváděných na trh, zda zajišťuje povinnosti individuálně, solidárně nebo kolektivně a jak zajišťuje financování systému. Seznam je veřejně přístupná listina a je zveřejněna na portálu veřejné správy.

FINANCOVÁNÍ SYSTÉMU. Náklady na zpětný odběr a nakládání s elektroodpady ovlivňují, obdobně jako všechny výrobní a související náklady, cenu výrobků. Ta může být mimo jiné ovlivněna také zvoleným způsobem financování systému. Způsob financování systému nakládání s elektrozařízením a elektroodpadem je přitom zákonem stanoven odlišně pro nová elektrozařízení, která byla uvedena na trh po 13. srpnu 2005 (výrobce může řešit vše samostatně, solidárně nebo prostřednictvím kolektivního systému), a historická elektrozařízení uvedená na trh před 13. srpnem 2005 (pouze kolektivní systém). Aby bylo možné obě kategorie výrobků rozeznat, musí být nové výrobky označeny symbolem podtržené přeškrtnuté popelnice.

Výrobci, uvádějící na trh výrobky po 13. srpnu 2005 (tzv. nové výrobky), zohledňují náklady na "recyklaci" těchto výrobků v celkových cenách a konečný spotřebitel je tedy nevidí. Před uvedením výrobku na trh je však výrobce, který zajišťuje své zákonné povinnosti individuálně, povinen poskytnout záruku, že nakládání s těmito elektrozařízeními po ukončení jejich životnosti bude schopen finančně dostatečně zajistit. Záruku poskytuje formou účelově vázaného bankovního účtu nebo pojištění. Vázané prostředky mohou být použity výhradně k úhradě doložených nákladů na výše uvedené povinnosti a pouze se souhlasem příslušného ministerstva. Pro historická elektrozařízení jsou výrobci povinni vytvořit jeden kolektivní systém pro každou skupinu elektrozařízení. Kolektivní systém může provozovat pouze osoba zapsaná na seznamu MŽP. přispívají sem výrobci podle svých podílů na trhu a podle podmínek stanovených zákonem a prováděcím předpisem. Kalkulace příspěvků jsou schvalovány příslušným ministerstvem a liší se podle kategorie výrobků (viz tabulku).

Tyto náklady má výrobce ze zákona právo po omezenou dobu 8 až 10 let, v závislosti na skupině výrobků, uvádět odděleně a viditelně vedle ceny výrobku. Jestliže výrobce tohoto práva využije, musí tak činit všechny další subjekty obchodující s jeho výrobky. Spotřebitelé výši nákladů tedy mohou v maloobchodech při nákupu zboží vidět odděleně od ceny zboží. Forma sdělení o výši těchto nákladů může být různá, vždy ale taková, aby zákazník (spotřebitel) tuto informaci při nákupu elektrozařízení zřetelně obdržel. Jak lze vidět v praxi, výrobci většinou toto právo využívají. S obdobným způsobem vykazování nákladů se lze ostatně setkat prakticky ve všech státech EU. V řadě států je oddělené uvádění nákladů dokonce stanoveno zákonem jako povinnost.

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY KOLEKTIVNÍHO SYSTÉMU. Příspěvek vyúčtovaný výrobcem je součástí prodejní ceny a podléhá tak jako součást tržeb zdanění daní z příjmů. Bez ohledu na to, zda je uváděn jako součást prodejní ceny nebo odděleně, podléhá příspěvek dani z přidané hodnoty. Sazba daně odpovídá charakteru poskytovaného plnění (buď jako prodej zboží, nebo v případě instalace jako součást stavebního díla). O vyúčtovaném příspěvku se účtuje jako o výnosech na účtech tržby za vlastní výkony a zboží. Výrobce ho používá výhradně na všechny operace spojené se sběrem a zpracováním zpětně odebraných elektrozařízení. V kolektivním systému odvádí výrobce pravidelně tento příspěvek v předem stanovené výši provozovateli kolektivního systému. Výše příspěvku je daná počtem vyrobených a dodaných elektrozařízení a konkrétní výše příspěvku, jehož kalkulace je schválená Ministerstvem pro životní prostředí. O příspěvku, respektive o vzniku povinnosti přispět do systému, výrobce účtuje ve prospěch příslušného účtu závazků a na vrub příslušného účtu nákladů (náklady na služby). Tyto náklady jsou považovány za daňově uznatelné výdaje. Dále se výrobce o financování sběru a zpracování odpadu již nemusí starat. Veškeré povinnosti leží na provozovateli kolektivního systému. Z pohledu výrobce je proto vyúčtovaný příspěvek nákladem daného roku.

Jak ale postupovat, když výrobce zjistí, že nakládání se starými elektrospotřebiči svěřil neregistrovanému subjektu? Jsou příspěvky na financování nakládání s historickým elektrozařízením placené výrobci do jiného než výše uvedeného "registrovaného" kolektivního systému daňovým nákladem? Podle posledních výkladů Ministerstva financí by se výrobci, kteří odvádějí příspěvky neregistrovaným provozovatelům, nezbavovali povinnosti přispívat do legálního, registrovaného kolektivního systému. Výrobce by totiž plnil vůči někomu, kdo nesplňuje požadavky zvláštního právního předpisu. Měl by mít však nárok na vrácení takového plnění.

Z hlediska zákona o daních z příjmů jsou příspěvky do kolektivního systému provozovaného "legálním" subjektem považovány za daňový náklad. Naopak není-li příspěvek na historické elektrozařízení odváděn do kolektivního systému zapsaného MŽP pro danou skupinu elektrozařízení a způsobem, který tento kolektivní systém stanoví, není jeho vynaložení daňově uznatelným výdajem. Příjmy plynoucí registrovaným provozovatelům z příspěvků jsou osvobozeny od daní z příjmů.

Zákon dále stanoví, že i když je výrobce členem kolektivního systému, tak i nadále zodpovídá za plnění povinností uložených mu zákonem. Pokud by provozovatel kolektivního systému například zanikl, pak by musel výrobce opět na své vlastní náklady zabezpečit veškeré nakládání s elektrozařízením. Náklady by tak provozovatel musel vynaložit podruhé.

V této souvislosti se objevuje otázka, zda tvořit určitou rezervu pro případ, že by provozovatel nebyl schopen zabezpečit povinnosti uložené mu zákonem. Zákon o účetnictví tuto otázku neřeší. Mělo by se tedy vycházet z obecných účetních zásad. Názory odborníků se značně různí. Někteří se přiklánějí k tvorbě rezervy, jiní ne. Z odborného posudku Ústavu státu a práva vyplývá, že pokud provozovatel kolektivního systému běžně plní své povinnosti, odváděný příspěvek je stanoven ve věcné a časové souvislosti s výnosy výrobce. Například podle výrobků v tomto období prodaných (uvedených na trh), není důvod k tvorbě rezervy. Pokud by se však dostal provozovatel kolektivního systému například do finančních problémů a své povinnosti přestal plnit, bylo by vhodné rezervu na náklady tvořit. Tato rezerva nebude považována za daňový náklad. Daňovým nákladem budou až vlastní náklady na sběr a zpracování odpadu.

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY INDIVIDUÁLNÍHO SYSTÉMU. V případě, že se výrobce rozhodne zabezpečovat sběr a zpracování odpadu individuálně nebo solidárně, je povinen příspěvek ukládat na účelově vázaný bankovní účet. Daňové dopady jsou v takovém případě zcela odlišné od kolektivního systému.

Příspěvek odváděný na vázaný bankovní účet by se měl účtovat jako rezerva, kterou nelze uznat za daňový výdaj. Daňovým nákladem budou až vlastní náklady na sběr a zpracování odpadu. V těchto případech bude třeba ověřovat, zda výše příspěvku (rezervy) je dostatečná a zda prostředky na vázaném bankovním účtu budou ke sběru a zpracování použitého elektrozařízení postačovat. Příspěvky bude proto nutné pečlivě kalkulovat s ohledem na předpokládané roční náklady na sběr a zpracování použitých elektrozařízení.

AUTOR: JANA ŠVENKOVÁ
Mazars Audit

PROVOZOVATEL KOLEKTIVNÍHO SYSTÉMU
Nezisková společnost Elektrowin, založená před rokem dvanácti největšími výrobci a distributory elektrozařízení pro domácnost, zajišťuje provozování kolektivního systému pro elektrozařízení skupiny 1 (velké domácí spotřebiče), 2 (malé domácí spotřebiče) a 6 (elektrické a elektronické nástroje). Mezi její povinnosti patří zejména zajištění financování nakládání s veškerým elektrozařízením. Elektrowin zajišťuje jménem výrobce také registrace do seznamu výrobců, zpětný odběr elektrozařízení pocházejícího z domácností a oddělený sběr elektroodpadu, zpracování a využití elektroodpadu, informovanost spotřebitelů a v neposlední řadě zpracovává roční zprávu o plnění povinností výrobců. Roční zpráva obsahuje například informace o množství výrobků uvedených na trh, o množství zpětně odebraných použitých elektrozařízení či plnění podmínek recyklace.


Výše příspěvků u některých skupin elektrozařízení

Typ výrobku Příklady Výše příspěvku

Velké spotřebiče pračky, sušičky, myčky, sporáky, topidla, radiátory, velké ventilátory, klimatizace apod. 130 Kč

Chlazení chladničky, mrazničky, jejich kombinace a další 420 Kč

Střední spotřebiče vysavače, varné desky, mikrovlnné trouby, odsavače, ohřevy vody, topení a další 35 Kč

Malé spotřebiče žehličky, topinkovače, fritovací hrnce, elektrické nože, váhy, malé ventilátory, kávovary, fény, holicí strojky, elektrické zubní kartáčky, masážní strojky, šicí stroje, el. nářadí a nástroje a další 10 Kč


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Asekol s.r.o.ELEKTROWIN a.s.EKO-KOM a.s.EKOLAMP s.r.o.Inisoft s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist