Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vygruntují republiku

11.02.2009  |  zdroj: EKONOM  |  132× přečteno      vytisknout článek

Na největší státní zakázku v dějinách se chystají skládkařské a sanační firmy, stavební společnosti i finanční skupiny.

Do pondělí 9. února se mohli zájemci přihlašovat do soutěže o největší veřejnou zakázku, jakou kdy česká státní správa soukromému sektoru zadala. Její předpokládaná hodnota je nyní stanovena na 101,2 miliardy korun (s devatenáctiprocentní DPH je to 120,4 miliardy).
Půjde v ní o vyčištění desítek průmyslových lokalit v Čechách, na Moravě i ve Slezsku kontaminovaných v éře socialismu cizorodými látkami, především ropnými a chlorovanými uhlovodíky.
Stát se k odstranění starých ekologických zátěží zavázal novým majitelům firem už v devadesátých letech v období privatizace. Práce však nepostupují takovým tempem, jak se plánovalo. Nový systém má vše urychlit.
Na dokončení sanačních prací podle dostupných informací čekají například areály neratovické Spolany, kolínského Korama, pardubické Synthesie, ostravského Ostrama, též řada lokalit ve vlastnictví společnosti ČEZ, skupiny Unipetrol, těžařské OKD, někdejšího Velamosu Sobotín. Podrobný seznam předmětných areálů včetně údajů o výši státních garancí žádal týdeník Ekonom opakovaně na ministerstvu financí i u jeho poradenské firmy A. T. Kearney. Zatím bez úspěchu.
Navzdory gigantickému objemu ekologického kontraktu se připravovaná soutěž dosud netěší přílišnému zájmu veřejnosti. "Až se tomu divím," uvedl v minulých dnech zástupce jedné z firem, která o zakázku hodlá usilovat. "Snad nikdy jsem nepracoval tak intenzivně jako nyní. Všichni teď jednají se všemi a dohadují se na finální podobě konsorcií," popisuje atmosféru jednání.

Velké riziko, velký zisk
Zakázka je tak obrovská, že asi není myslitelné, aby se do tendru přihlásila nějaká firma samostatně. Rovněž tak, že by vítězné vícečlenné konsorcium zabezpečovalo všechny práce vlastními silami. Obecně lze říci, že na kontraktu budou jako subdodavatelé patrně participovat i všechny v oboru působící "poražené" subjekty, to jest specializované sanační i skládkařské firmy.
Všechna konsorcia, která do soutěže vstoupí, budou velmi pravděpodobně doplněna i velkými stavebními společnostmi a finančními partnery. Některé společnosti to už potvrdily.
V celé zakázce jde o to, kdo tento "generální úklid" republiky bude organizovat, rozdělovat práci i vysoutěžené peníze. Vítěz od státu přebírá veškerá rizika, ale na druhé straně může docílit i obrovského zisku v řádu miliard či dokonce desítek miliard korun, pokud se mu podaří náklady stlačit na minimum.

Náš čas přijde
Některé firmy zatím spíše vyčkávají, až přijde jejich chvíle. "Předpokládám, že naše společnost bude oslovena buď ve stadiu přípravy nabídky na zpracování jednotlivých lokalit, nebo až při realizaci," říká například Jiří Jelínek, předseda představenstva sanační firmy Aquatest, která se do soutěže přímo hlásit nechce, má však zájem o subdodávky.
V nich hodlá zúročit své zkušenosti například z odstraňování ekologických škod v Chemopetrolu Litvínov, ve Spolchemii Ústí nad Labem či jako člen konsorcia Čistá Ostrava, které zabezpečuje sanace ropných lagun bývalé ostravské společnosti Ostramo.
V nastávající první fázi půjde o to, kvalifikovat se do vlastní soutěže. Konsorcia, která tímto hrubým sítem projdou - prokážou referencemi, finančními garancemi, personálním a technickým vybavením schopnost zakázku zvládnout -, budou vyzvána k podání nabídek.
Následně jim bude otevřen "dataroom", na což naváže finální nabídka. Jediným posuzovaným kritériem v závěrečné fázi bude cena. Kdo bude po státu za dekontaminaci žádat nejméně peněz, vyhraje.

Kdo do toho půjde
Zadávací dokumentace nahrává tomu, aby v první fázi soutěže hrály v rámci konsorcií klíčovou roli velké skládkařské firmy zabývající se nakládáním s odpady i sanací ekologických zátěží.
V tomto směru lze podle informací týdeníku Ekonom už téměř najisto počítat s účastí čtyř největších domácích firem s celorepublikovou působností, za nimiž stojí zahraniční kapitál: A. S. A. (původně rakouská, dnes ve vlastnictví španělské FCC Group), SITA CZ (ve vlastnictví francouzského nadnárodního holdingu SUEZ), Marius Pedersen (původně dánská firma, dnes součást francouzského koncernu Veolia), AVE ČR (ve vlastnictví hornorakouské Energie AG).
Týdeníku Ekonom už účast výslovně potvrdil generální ředitel A. S. A. Arnošt Kastner. Stejně tak i obchodní ředitel společnosti Marius Pedersen Pavel Borůvka. Jeho firma se chce spojit i s dalšími společnostmi ze skupiny Veolia.
K těmto skládkařským firmám se patrně připojí i specializované sanační firmy, jako jsou GEOtest Brno, pražský Aquatest či středočeská Dekonta, jejichž role se zvýrazní až vdruhé části soutěže, kdy budou účastníci posuzovat úroveň kontaminace v jednotlivých zamořených lokalitách. Dekonta svou účast ústy šéfa představenstva Tomáše Havlíka již stoprocentně potvrdila, Aquatest se chce zapojit, jak už bylo řečeno, až jako subdodavatel, GEOtest se nevyjádřil.
Předpokládá se i účast některých velkých stavebních firem, jako jsou Skanska, skupina Metrostav/Subterra, Stavby silnic a železnic (SSŽ), OHL ŽS či Geosan Group.
"Tendr vedeme v patrnosti, ale oficiálně jsme se do něj dosud nepřihlásili," uvádí ředitelka odboru komunikace Skansky Lucie Nováková.
"Půjdeme do toho s významným zahraničním partnerem," říká šéf SSŽ Martin Borovka.
Zástupci skupiny Geosan připouštějí, že o účasti "vážně uvažují".
Metrostav se odmítl vyjádřit.
Do financování projektu se patrně zapojí i velké finanční skupiny. Účast podle informací Ekonomu vážně zvažují J&T a PPF. Skupina Penta ústy svého mluvčího Martina Danka sdělila, že do soutěže nepůjde.

Bota bez podpatku
Argumenty pro zvolení nového systému s jedním jediným generálním dodavatelem lze považovat za rozumné. Alespoň na první pohled.
Ministerstvo financí v čele s Miroslavem Kalouskem (KDU-ČSL), které zakázku zadává, poukazuje na skutečnost, že dosavadní postup, kdy čištění každé jednotlivé lokality zadával stát zvlášť, byl zdlouhavý, těžkopádný a byrokraticky nesmírně náročný. V rámci každé lokality bylo totiž třeba uskutečnit řetězec minimálně sedmi výběrových řízení na jednotlivé dílčí práce a celý proces přípravných prací byl často delší než pět let.
Co se týče odstraňování ekologických škod, byl v České republice v době privatizace přijat jiný model než třeba v Polsku, kde sanaci mají "na triku" nabyvatelé firem.
Ředitelka České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Eva Tylová používá příměr s poškozenou obuví.
"Je to, jako kdybyste si od státu kupoval boty s uraženým podpatkem a stát po vás požadoval plnou cenu, ovšem se slibem, že vám boty na vlastní náklady opraví. V Polsku by vám je prodali se slevou, ať si je opravíte sám. Jestliže jste si je však neopravil, polský stát nemá nástroj, jak vás k tomu donutit. U podpatků to tak nevadí, ale týká-li se to životního prostředí a lidského zdraví, je to velký problém," říká Tylová, přičemž náš systém i přes veškeré problémy pokládá za lepší.
Její úřad má v dosavadním systému poměrně významnou kontrolní roli, podobnou by měl hrát i v novém. Přesto jedna změna nastane. "Zatímco dosud jsme spíše museli hlídat, aby firmy objem prací uměle nenadsazovaly, teď bychom měli naopak střežit, aby sanační práce skutečně provedly v plném rozsahu," vidí zásadní rozdíl Tylová. Je to jednoduché, čím levněji se podaří sanace zabezpečit, tím větší bude zisk.
Z tohoto důvodu je naprosto zásadní, aby soutěž byla skutečně soutěží, aby se v konkurenčním boji podařilo cenu snížit na rozumnou úroveň. Kdyby se totiž účastníci mezi sebou domluvili - nechali jedno konsorcium vyhrát s vysokou nabídkovou cenou s tím, že ostatní se s ním následně "podělí" -, mohlo by to přinést extrémní profit pro všechny.
Ministerstvo financí si ponechává po otevřená vrátka a hodlá v krajním případě soutěž zrušit. "Vláda se sama bude moci rozhodnout, zda zůstane u starého systému, či přistoupí na tento nový," poznamenává náměstek ministra financí Ivan Fuksa (ODS). Koncesní zákon přímo vyžaduje, aby konečný ortel nad smlouvou vynesl ministerský kabinet.
Připravovaný nový systém považuje za rizikový stínový ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD).
"Stát nemá dostatečné kapacity pro kontrolu kvality provedení takto rozsáhlé zakázky. Navíc ministerstvo financí nikdy podrobně nedoložilo, z čeho vychází jeho odhad ceny, může tam být ve skutečnosti i "polštář" pro dodavatele v řádu miliard korun," varoval pro týdeník Ekonom.
"Doporučoval bych spíše vypsat výběrové řízení po několika blocích s tím, že časovou prioritu by stanovilo ministerstvo životního prostředí s ohledem na aktuální ekologická rizika," považoval by Sobotka za rozumnější.

Vy jste to zbrzdili
Právě Sobotkovi však současné vedení resortu financí vyčítá, že v době jeho ministrování - konkrétně v období od května 2004 do července 2006 - bylo zadávání veřejných zakázek zcela zastaveno, a zbytečně tak došlo k dalšímu prodlení.
Sociálnědemokratický exministr ale oponuje tím, že vlastní sanační práce probíhaly bez přerušení po celou dobu jeho působení. "To jasně dokládá přehled výdajů státu v letech 2002 až 2006. Každý rok bylo pro tento účel čerpáno zhruba čtyři až šest miliard korun," brání se Sobotka. Připouští sice, že tendry byla na čas zastaveny, ale bylo to prý pouze po dobu rušení Fondu národního majetku, protože "na půdě FNM již nebyla záruka plně odpovědné správy těchto procesů".
"Po přechodu zbytkové agendy FNM na ministerstvo financí bylo zadávání nových zakázek zase obnoveno," dodává Sobotka.
V této souvislosti bude zajímavé, jak bude naloženo s již zadanými ekologickými zakázkami, které jsou nyní rozdělané. Kdo v nich bude pokračovat a kdo poskytne garance za provedené práce? Bude to snad znamenat, že firmy, které doposud v jednotlivých lokalitách působily, odejdou a nahradí je jiné, které si přivede nový generální dodavatel?
"Nynější smluvní vztahy platí i nadále a firmy odstraňující ekologickou zátěž nebudou nikam odcházet. V souladu s platnými smlouvami odstraní to, k čemu se ve smlouvách zavázaly," vysvětluje náměstek Ivan Fuksa.

Propastné cenové rozdíly
Částka 101,2 miliardy (s DPH 120,4 miliardy) není rozhodně částkou, která by se měla rovnat vítězné vysoutěžené ceně. Kdyby se k ní jen přiblížila, byl by z toho patrně obrovský skandál.
K této částce totiž ministerstvo dospělo tak, že vzalo pouze prostý součet všech garancí poskytnutých nabyvatelům někdejších státních podniků během privatizace (169,5 miliardy korun s DPH), od něhož byly odečteny už vypořádané závazky, to znamená provedené a zaplacené práce.
Očekává se, že má-li být vítězná nabídka pro stát atraktivní, měla by být výrazně nižší. Výše uvedené garance se totiž rovnají částkám, za které stát privatizátorům podniky prodával.
Nikdo nikdy nepředpokládal (a vůbec k tomu není důvod), že by celý privatizační výtěžek šel nyní na sanace.
"My jsme to ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí interně počítali a vyšlo nám, že zbytkové sanační práce by měly stát zhruba 30 až 40 miliard. A to jsme ty odhady spíše nadsadili," tvrdí ředitelka ČIŽP Eva Tylová.
Většina lokalit je podle ní už vyčištěna, popřípadě čištění takřka dokončené. Není nicméně známo, že by si podobný odhad reálných nákladů nechalo udělat i ministerstvo financí, což je zarážející.

30 let splácení
Cenu však může na druhou stranu zvednout skutečnost, že firmy si do své nabídky započítají i všechna rizika s projektem spojená. Nikdo totiž přesně neví, co všechno se v podzemí skrývá a jak rozsáhlá je kontaminace zeminy a podzemních vod.
Významnou roli bude hrát i cena peněz. Stát je totiž ochoten splácet za provedené práce maximálně sedm miliard ročně, takže bude vyrovnávat své dluhy ještě řadu let po skončení sanace.
Většina prací má být ukončena do roku 2015, přičemž platby v rámci této veřejné zakázky, která má charakter "kvazikoncese", mohou být rozloženy v mezním případě až na třicet let, to znamená do roku 2039.
A kdo si právě dnes troufne odhadnout, jak se bude vyvíjet cena peněz? Všechny tyto nejistoty a rizika se do ceny musí promítnout.

AUTOR: Jiří Pšenička

Dluh pro příští generaci
Stát si chce vyhradit možnost omezit roční platby za provedené práce limitem sedmi miliard korun (bez DPH).
Nesplacené závazky vůči generálnímu dodavateli budou přeneseny do dalších let, a to v krajním případě až po dobu platnosti smlouvy (30 let, to znamená do roku 2039), většina prací by přitom měla skončit do roku 2015.
Odložené platby nebudou úročeny, pouze valorizovány o inflaci.
Má být zachována možnost předčasného splácení, pokud to pro stát bude výhodné.

120,4 miliardy korun
včetně DPH je předpokládaná hodnota zakázky.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
EKO-KOM a.s.ELEKTROWIN a.s.Inisoft s.r.o.Asekol s.r.o.EKOLAMP s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist