Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ojeté pneumatiky: Radnicím nezbývá než za ně platit. Jak dlouho ještě?

16.07.2009  |  zdroj: Moderní obec  |  128× přečteno      vytisknout článek

Celkem 76 375 tun pneumatik bylo v roce 2007 umístěno na českém trhu. Uvádí to CENIA, česká informační agentura životního prostředí.

Údaje za loňský rok k dispozici dosud nejsou, nicméně se předpokládá, že půjde o zhruba 80 tisíc tun. Málo se ví a ještě méně doceňuje, že účinnost zpětného odběru pneumatik u nás činí neuvěřitelných 65 %. (Pro porovnání: Účinnost zpětného odběru například tužkových baterií dosahuje 11 až 12 %.) Přesto obce musí vynakládat mnoho peněz na shromažďování a následnou likvidaci ojetých pneumatik, které "kdosi" odložil na jejich území.

Systém zpětného odběru opotřebených pneumatik v ČR je pojat poněkud jinak než například obcemi oceňovaný zpětný odběr elektroodpadu pocházejícího z domácností. Jednotlivé povinné osoby, jak je definuje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, se smluvně dohodnou na tom, že jedna z nich povinnosti ostatních převezme na sebe včetně zpracování Společné roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik za kalendářní rok. Velké společnosti jako Barum Continental, ale třeba také Michelin, Goodyear, Bridgestone, Pirelli, Nokian či Matador tak ve své prodejní síti a v provozovnách svých smluvních obchodních partnerů zajišťují zpětný odběr pneumatik a jejich následné zpracování.

BYLY BY SMLOUVY S OBCEMI LIKVIDAČNÍ?

Obce, které ze zákona nejsou osobami povinnými ke zpětnému odběru pneumatik, do systému prakticky nemají možnost vstoupit. Zákon o odpadech sice, jak poukazuje ředitel odboru vnějších vztahů a tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí (MŽP) ČR Mgr. Jakub Kašpar, v paragrafu 38 umožňuje do systému zpětného odběru (i pneumatik) zahrnout rovněž obec. Jenže ta by k tomu musela uzavřít smluvní vztah s povinnou osobou. Dokonce i takový kolos, jakým je největší evropský výrobce pneumatik - společnost Barum Continental spol. s r. o., přiznává, že spolupracovat v tomto smyslu s obcemi by pro ni bylo "likvidační". "Protože povinná osoba musí ze zákona zpětně odebírat pneumatiky bez ohledu na značku (výrobce), jako nejznámější výrobce, na něhož by se obce určitě se žádostí o uzavření tohoto smluvního vztahu obracely nejdříve, bychom tak při spolupráci se sběrnými dvory obcí museli platit likvidaci prakticky všech opotřebených pneu na celém území republiky," shodují se Ing. Jan Pavlíček, ředitel ESH (ochrana životního prostředí, ochrana zdraví, bezpečnost práce a požární ochrana), a Ing. Richard Kosina, oba ze společnosti Barum Continental.

KDO PARAZITUJE NA SYSTÉMU?

Tato společnost beztak už na provozování systému zpětného odběru opotřebených pneumatik ročně vynakládá 75 mil. Kč (údaj za rok 2008). Na těchto nákladech nemalou měrou doslova parazitují různí, obvykle menší dovozci a prodejci (včetně těch internetových). Do systému zpětného odběru totiž sami neinvestují, sami žádné opotřebené pneumatiky neodebírají a ani se nikterak nepodílejí na jejich dalším zpracování. Protože česká legislativa nenařizuje povinnou registraci výrobců, dovozců a prodejců pneumatik, nelze tyto "černé pasažéry" snadno odhalit. Jinými slovy řečeno, menší importér doveze z Číny nekvalitní pneumatiky, umístí je na tuzemském trhu, ale náklady a starost o jejich sběr a likvidaci, až (zpravidla velmi brzy) doslouží, svalí na bedra jiných.

Zdeněk Ševčík, jednatel společnosti TASY s. r. o., zabývající se dlouhodobě i sběrem, tříděním a zpracováním pneumatik, upozorňuje na další problém: "V ČR lze povinnost zpětného odběru plnit také jen formálně. To znamená, že můžete uzavřít smlouvy, od zákazníků však opotřebené pneumatiky odmítáte a pouze jednou ročně sepíšete hlášení, že vás nikdo o zpětný odběr nepožádal. Pokud by však legislativa stanovila alespoň nějaké minimální procento plnění, každá povinná osoba by pak zpětný odběr skutečně prováděla. Těm, kdo dnes plní na 100 %, by jejich plnění poněkud kleslo - což považuji za spravedlivé. Naopak pokoutní prodejci, například částečně opotřebených pneumatik, by potom zřejmě svůj "business" nebyli schopni realizovat vůbec - což bych považoval za přínos."

LIMITY BY POMOHLY

Se Zdeňkem Ševčíkem souhlasí Ing. Jan Pavlíček a Ing. Richard Kosina: "Zavedení těchto minimálních limitů by určitě věci prospělo, zejména kdyby každá povinná osoba musela na konci roku vypracovat hlášení, jehož součástí by byl i výpočet doplatku za neodebrané pneu do stanoveného limitu. Základní sazba poplatku by měla být výrazně vyšší než skutečné náklady. Tím by byla zajištěna motivace dalších povinných osob ke skutečnému provádění zpětného odběru pneumatik."

Oba zástupci společnosti Barum Continental dodávají: "V celkem 286 sběrných místech naší společnosti odebíráme opotřebené pneumatiky zdarma a bez ohledu na značku (výrobce). Tuto naši činnost velmi bedlivě kontrolují státní orgány. Pokud, jak tvrdí zástupci některých měst, někde koncoví prodejci či pneuservisy odmítají, byť v rozporu se zákonem, přebírat opotřebené pneumatiky, zejména jde-li o značky, které neprodávají, uměli bychom si představit, že se tak děje v malých soukromých pneuservisech, které nejsou začleněny do sběrných míst a většinou se "živí" prodejem pneumatik dovezených ze zahraničí. Případná neochota jiných prodejců může být způsobena vícepracemi, náklady na likvidaci pneu či omezenými skladovacími možnostmi."

DVA TISÍCE ZA JEDNU TUNU

V těchto slovech se možná skrývá i částečná odpověď na to, proč Lubomír Střelec, radní města Vsetín a zároveň vedoucí provozu Logistického centra odpadů Mikroregionu Vsetínsko (LCO), odhaduje, že alespoň 60 procent ojetých pneumatik, které zaměstnanci města nacházejí odložené u popelnic nebo kontejnerů přistavovaných k pravidelným svozům velkoobjemového odpadu, určitě nepochází od občanů, nýbrž z podnikatelského sektoru. "Neboť co jiného si máme myslet, najdeme-li v přistaveném kontejneru hned 17 pneumatik s odvrtanými výrobními čísly?" ptá se nahlas Lubomír Střelec.

A protože podle zákona o odpadech každý odpad odložený na místo obcí určené se stává jejím odpadem (majetkem), nejen vsetínské radnici nezbývá nic jiného než se o takto odložené pneumatiky postarat. Za zmínku stojí ještě jedna zkušenost ze Vsetína - podstatně méně než u kontejnerů se ojeté pneumatiky vyskytují na černých skládkách. Podle radního Lubomíra Střelce jde o vcelku zanedbatelné množství v řádu kusů.

Ve snaze předcházet vzniku černých skládek i odkládání pneumatik u popelnic či kontejnerů a zasazovat se o zdravější životní prostředí město Vsetín raději opotřebené pneumatiky od občanů přijímá ve sběrném dvoře zdarma. Spolu se starými pneumatikami odloženými na území města se jich tak ročně nashromáždí přibližně 37 tun. Přitom za každou odvezenou a zlikvidovanou tunu radnice příslušné firmě zaplatí zhruba dva tisíce korun. To však nejsou jediné náklady, které opotřebené pneumatiky městu způsobují. Když se na sběrný dvůr dostanou i pneumatiky na starých rezavých discích, město ze svého zaplatí za ruční stažení každého kusu 150 až 200 Kč. Pneuservisy v obavě o poškození svých stahovaček o tuto práci nemají zájem.

MOŽNÝCH CEST JE VÍC

Mgr. Pavel Drahovzal z oddělení legislativně-právního Kanceláře Svazu měst a obcí ČR poznamenává: "Povinnost uzavřít smlouvu o zpětném odběru pneumatik mezi obcí a povinnou osobou nemá ani jedna z těchto stran. Pokud není této možnosti ze strany povinných osob využito, musí samozřejmě svou povinnnost zpětného odběru povinná osoba zajistit jinak než prostřednictvím obecního systému. Problém u pneumatik nastává zejména v tom, že není zákonem vymezena možnost použití kolektivních správců povinností jako například u elektrozařízení nebo odpadu z obalu, a proto ani neexistuje jistota, zda je to právně vůbec možné. Někteří producenti k tomu přistoupili i bez zákonné úpravy, a to ve zpětném odběru olejů (společnost REKLA, s. r. o.), ale i tak jsou odpovědni přímo oni. Problém zřejmě nastává tam, kde si společnosti vyhodnotí, že spolupráce s obcemi by finančně mohla být nákladnější než jimi provozovaný systém přes poslední prodejce a servisy, nebo to vzhledem k povaze výrobku není obcemi možné zajišťovat. Třeba u olejů, neboť jde o nebezpečné látky, které už vyžadují vyšší standard odbornosti při nakládání s nimi. Ale vše je o dohodě, povinnosti jsou dány, možnost využít obecního systému nakládání s odpadem ze strany povinných osob rovněž. Nic tedy nebrání, aby probíhala smluvní jednání."

Svaz měst a obcí má však ještě jeden recept. "Obecní úřady obcí s rozšířenou působností podle § 79 odst. písm. e) zákona o odpadech přece mohou kontrolovat, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství," připomíná Mgr. Pavel Drahovzal. "V praxi to znamená, že podnět občana by obec měla předat obecnímu úřadu obce III. typu (není-li jí sama), a ta provede kontrolu, sepíše protokol a spis postoupí České inspekci životního prostředí, která jediná podle § 76 odst. 1 písm. a) a § 66 odst. 3 písm. g) zákona o odpadech může povinné osobě za nezajištění zpětného odběru použitých výrobků určených ke zpětnému odběru nebo nesplnění jiné povinnosti související se zpětným odběrem udělit pokutu až ve výši 10 mil. Kč."

Mluvčí MŽP Mgr. Jakub Kašpar doplňuje, že pokud kdokoliv odkládá odpad na jiná než určená místa, dostává se do rozporu se zákonem o odpadech a může být sankcionován. Obecní úřad totiž v souladu s ustanovením § 80 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech kontroluje, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí a zda fyzická osoba, která není podnikatelem, se zbavuje odpadu pouze v souladu s tímto zákonem.

S takovými postupy obcí by souhlasil i Zdeněk Ševčík, jednatel společnosti TASY. Podle jeho názoru chybí více důsledných kontrol zejména rizikových "garážových minipneuservisů", neboť Česká inspekce životního prostředí raději stále dokola kontroluje dobře fungující firmy, bez nichž by naopak zpětný odběr pneumatik nefungoval.

Co by se tedy ještě mělo změnit v legislativě a jaké právní nástroje by měly dostat obce, aby odložených opotřebených pneumatik na svém území měly co nejméně?

SBĚRNÉ DVORY BUDÍ SPORY

Lubomír Střelec je pro takovou změnu zákona, která by umožnila přijmout obecní sběrné dvory do systému zpětného odběru pneumatik a přenést financování likvidace, případně další zpracování ojetých pneu na výrobce a prodejce, kteří beztak tyto náklady už skrytě kalkulují do ceny zboží. "Tak by se zřejmě vyřešily i problémy menších servisů s hromadnými odvozy pneumatik ve větším, nejlépe kamionovém množství k dalšímu zpracování," míní vsetínský radní.

Mgr. Jakub Kašpar z MŽP v té souvislosti upozorňuje, že záměrem nového zákona o odpadech připraveného resortem ještě v době, kdy jej vedl RNDr. Martin Bursík, je mimo jiné rozšíření povinností povinné osoby uzavřít smlouvu o zpětném odběru pneumatik s každou obcí, která o její uzavření projeví zájem a v níž jsou pneumatiky povinné osoby prodávány.

Proti tomu, aby obce shromažďovaly pneumatiky ve svých sběrných dvorech by však tvrdě byla společnost Barum Continental. "Možná by to bylo optimální řešení pro drobné dovozce pneumatik, kteří nemají možnost provozovat vlastní sběrnou síť - ale pak by tuto službu museli obci hradit," konstatovali Ing. Jan Pavlíček a Ing. Richard Kosina. "Plnohodnotným sběrným místem pro opotřebené pneumatiky musí být pouze servisní místo. Pneumatiky jsou sofistikovaným výrobkem, který občan není schopen odborně a bezpečně na kolo namontovat. Servisní střediska jsou dnes běžně dostupná do dvaceti kilomerů od bydliště každého zákazníka, což je pro něho opravdu komfortní vzdálenost. Legislativa především musí stanovit přesná pravidla pro výrobce, dovozce a prodejce, aby se museli zaregistrovat a podílet na zpětném odběru pneumatik a jejich likvidaci. Dokud tohle nebude platit, všechny povinné osoby, které své povinnosti při zpětném, odběru plní, se budou dalšímu případnému rozšiřování svých aktivit v této oblasti bránit," upozorňují oba zástupci Barum Continental.

Mgr. Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí uzavírá: "Pokud jde o zpětný odběr a jeho právní úpravu v návrhu nového zákona o dopadech, měla by být především dohodnuta s výrobci, prodejci, distributory. Obce ve zpětném odběru vidí pozitiva v tom, že odpadá jedna ze složek komunálního odpadu, o kterou nemají zákonnou povinnost se starat, ale je to věcí povinných osob - výrobců, prodejců, distributorů. Bez spolupráce s obcemi nebude žádný zpětný odběr plně efektivní. Pokud jde o návrh v novém zákoně, pak pozitivum pro obce představuje zejména možnost požádat kolektivní systém o uzavření smlouvy o zajištění zpětného odběru za obdobných podmínek jako u jiných obcí. Kolektivní systém by potom měl povinnost smlouvu uzavřít."

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
EKOLAMP s.r.o.ELEKTROWIN a.s.Inisoft s.r.o.Asekol s.r.o.EKO-KOM a.s.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist