Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zamyšlení k ISNO z pohledu České asociace odpadového hospodářství

11.12.2012  |  123× přečteno      vytisknout článek

zvazeniVyšel další článek České asociace odpadového hospodářství v odborném časopise Odpadové fórum. Tentokrát k zásadnímu tématu, které může výrazně ovlivnit podobu českého odpadového hospodářství v dalších letech. Základní otázkou je, zda potřebuje české odpadové hospodářství skutečně nějakou novou strategii centralizovanějšího řízení toků odpadů na úkor stávajících podmínek volného trhu.

V posledních dvou až třech letech se poměrně významným způsobem v odpadářské branži začala objevovat do té doby ne příliš známá zkratka "ISNO". Na mnoha konferencích se začala rozebírat z různých úhlů pohledu. Velmi často byla a je zmiňována jako to, co české odpadové hospodářství posune do ideálních sfér a jako cesta, bez které se české odpadové hospodářství prakticky neobejde. Co se pod touto zkratkou skrývá? Existují objektivní rizika nyní tak často a silně propagované cesty? Potřebuje skutečně české odpadové hospodářství nějakou zásadní, či strategickou změnu v řízení toku odpadů a podmínek trhu? Jaké mohou být ekonomické aspekty této nové strategie? Na tyto a další otázky se pokusí upozornit a částečně odpovědět tento článek, a to z pozice ČAOH - asociace širokého spektra odpadářských společností, které v ČR dlouhodobě, stabilně a na vysoké úrovni nakládají s odpady jak ze sféry průmyslové, tak ze sféry komunální.  

Co je to tedy ISNO?

Většina čtenářů odborných odpadářských periodik již ví, že ISNO znamená sousloví "integrované systémy nakládání s odpady". Podstatou zavedení nové strategie integrovaných systémů nakládání s odpady je dle informací prezentovaných na odborných konferencích potřeba sdružování obcí do větších svazků. V rámci jednotlivých regionů (krajů) je to pak centralizovaný výběr a stanovení konkrétních částí integrovaného systému a následně určité řízení pohybu odpadů v rámci tohoto systému, tak aby bylo dosahováno cílů. V poslední době se pak k těmto obecným charakteristikám začala doplňovat ještě otázka financování chodu systému z vybíraných poplatků za ukládání odpadů na skládkách. Takto to alespoň chápe nemalá část společností, které dlouhodobě zajišťují významný podíl činností týkajících se odpadového hospodářství v rámci České republiky. V tomto směru pak logicky vyvstávají určité obavy těm, kteří se dlouhodobě v rámci doposud zcela otevřené konkurenční soutěže utkávají na poli zakázek na svoz a zpravování odpadů v jednotlivých městech, obcích, či firmách. Obavy, že volný trh bude nově ovlivněn dalšími doposud nepotřebnými aspekty a nástroji nějaké vyšší formy řízení. S tím je samozřejmě neoddělitelně spojeno poměrně významné riziko navýšení plateb za městské a obecní systémy svozu a zpracování odpadů pro samotné občany. Je otázkou, jestli české odpadové hospodářství skutečně potřebuje novou centralizovanější strategii řízení toků odpadů.

Je potřeba činit zásadní, či strategické změny v řízení stávajícího systému odpadového hospodářství, resp. toků odpadů?

Pojďme si stručně shrnout, co se na poli odpadového hospodářství za posledních cca 20 let volného trhu podařilo. Za tuto dobu se v rámci celého území státu podařilo zainteresovaným společnostem vybudovat kvalitně fungující systém odpadového hospodářství obsahující širokou škálu různých forem nakládání s odpady. Společnosti na českém odpadovém trhu postupem času vyvinuly kvalitní systémy svozu odpadů, a to i z těch nejzazších částí republiky. Ti informovanější jistě vědí, že v některých zemích EU toto není vůbec žádnou samozřejmostí. Máme rovněž dobře fungující systém třídění využitelných složek komunálních odpadů a jejich využití. V rozličném spektru provozoven odpadových společností lze v nemalém zastoupení najít zařízení pro využití stavebních odpadů (třídičky, drtičky), zařízení pro energetické využití odpadů, či paliv z odpadů (spalovny, cementárny, vápenky, apod.), zařízení pro úpravu a využití biologicky rozložitelných odpadů (kompostárny, bioplynové stanice, MBÚ), zařízení pro úpravu nebezpečných odpadů, environmentálně kvalitně zabezpečené skládky odpadů odpovídající všem evropským normám, zařízení na materiálové využití vytříděných složek odpadů (využití skla, plastů, kovů) a mnoho dalších a dalších zařízení, která se na trhu uplatňují. Tato zařízení v České republice zcela standardně fungují v rámci stávajícího volného trhu a jeho ekonomických podmínek.

Volný trh, konkurenční prostředí, cena

Některá zařízení nově vznikají, některá zanikají, protože již nedokáží obstát v poměrně silném konkurenčním prostředí. Asi není třeba polemizovat s tím, že toto konkurenční prostředí volného trhu pravděpodobně nejlépe garantuje pokud možno co nejnižší ceny za služby poskytované v odpadovém hospodářství. Každý původce i každá obec, si zatím může svobodně vybrat svého dodavatele služeb, který mu nejlépe vyhovuje, a dohodnout si s ním podmínky jejich obchodního vztahu. Důležité také je, že doposud každý, kdo chce nově podnikat v odpadovém hospodářství, má možnost za stejných podmínek vstoupit do konkurenční soutěže, a to v jakémkoli okamžiku (samozřejmě pokud splní zákonné podmínky). Zmíněné skutečnosti a popsaný stav odpadového hospodářství v ČR jsou bezesporu cennou devizou tohoto státu a je třeba o ní pečovat. Současný stabilní a funkční stav totiž nemusí být samozřejmostí.

Aby dosažený stav a výhody volného trhu mohly dlouhodobě fungovat, je důležitá i role státu. V tomto směru jsem, mimo jiné i ve vztahu ke svému předchozímu působení v ČIŽP, toho názoru, že dlouhodobě vykonávaný čitelný dohled státu a většinově zodpovědné chování firem, významně přispěly k potlačení míry nezákonného nakládání s odpady v ČR a ke stabilnímu fungování dosavadního systému. Aspekt státu vykonávajícího dozor je rovněž důležitým prvkem fungujícího zdravého konkurenčního prostředí, neboť se snaží postihovat subjekty, které si nezákonným jednáním chtějí zajistit konkurenční výhodu.

A je zde ještě jeden důležitý pohled. Pokud by regionální integrované systémy chtěly cestou vyššího řízení zajišťovat jakousi soběstačnost na svém území, je zde také vhodné upozornit, že ČR se nachází v EU a na našem území by tedy měly fungovat principy otevřeného trhu jak v rámci státu, tak i ve vztahu k okolním zemím.

Jaké jsou opakovaně zmiňované argumenty k přijetí centralizovanější strategie k řízení toků odpadů?

Nový systém, či nová strategie, bývá obvykle zaváděna na základě určité série silných a pokud možno objektivních argumentů obhajujících onu potřebu změny. Jak je tomu zde? Jako hlavní argumenty obhajující nutnost zavést ISNO jsem často na konferencích slýchal potřebu plnění požadavků evropských směrnic. Ano, tyto směrnice je samozřejmě nutné plnit. Širokou škálu parametrů, či cílů Česká republika již nyní úspěšně plní. Je pravdou, že zatím ne všechny. Nápravy lze ale dosáhnout i postupnou optimalizací stávajícího systému, bez potřeby zásadních změn. Jsou zde však i parametry, či cíle, u kterých se již dlouho vznáší otazník nad jejich faktickou reálností, resp. nad podstatou a správností jejich základního nastavení. Tyto cíle, však zároveň znamenají riziko poměrně významného zdražení odpadového hospodářství, aby ČR dosáhla jejich naplnění.

Jako často zmiňovaný příklad uveďme parametr potřeby snížení procenta biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky. Již poměrně dlouho se v odpadářské odborné veřejnosti vedou diskuze o zcela relevantní potřebě objektivizace a přepočítání původních dat, která byla nahlášena jako data roku 1995, který se stal základnou pro výpočet budoucích cílů. Je poměrně známým faktem, že předaná data týkající se roku 1995 byla dosti podhodnocena. Relevantní údaje z evidence odpadů ČR za rok 1995 nebyly k dispozici. Nebyly tehdy vzaty v úvahu některé skutečnosti, jako vysoká míra neevidovaných BRKO ukládaných na "černých skládkách", kompostovaných v domácnostech, kaly z ČOV obcí a měst a odpad ze zeleně produkovaný v obcích a městech, které byly využívány v rámci obecního kompostování a v dalších formách zpracování, avšak bez evidence. Takto stanovené cíle, které jsou prokazatelně založeny na nereálných číslech z roku 1995, pak zbytečně nemalým způsobem do budoucna zdražují odpadové hospodářství ČR a rovněž vystavují ČR riziku sankcí ze strany EU. Cestu objektivizované revize původně ohlášených údajů již zvolilo více zemí EU. Ano i jiné státy hájí ekonomické zájmy svých občanů. Dle údajů z praxe samotných společností podílejících se na zajištění nakládání s odpady v ČR by náš stát, pokud by zajistil revizi původně nesprávně nahlášených údajů, již nyní mohl zcela objektivně vykazovat značně pozitivnější data ve vztahu k cílům evropských směrnic.

Za zmínku také stojí, že zajímavá data je možno získat srovnáním např. absolutních množství odpadů na osobu v rámci zemí EU. V této skutečné realitě si pak ČR se svým kvalitním odpadovým hospodářství stojí na poměrně velmi úspěšných pozicích. Opakovaně zmiňovanou potřebu zavést ISNO, i když to bude dražší, a to s odůvodněním, že potom bude lepší možnost řídit toky odpadů v regionech a dosahovat cílů POH, je přinejmenším vhodné ještě dále diskutovat. Některé z cílů, o kterých hlásíme, že jsme jich zatím nedosáhly, možná ve skutečnosti plníme podobně jako jiné státy EU nebo jsme blízko k jejich naplnění.

Možný ekonomický aspekt ISNO

Shora uvedeným jedním příkladem stále opakovaného argumentu pro potřebu zavedení nových dlouhodobých centralizovanějších systémů řízení toků odpadů chci ukázat, že k řešení problémů vždy existuje vícero cest. Je třeba zodpovědně hodnotit jejich ekonomické souvislosti. Vyšší centralizace řízení systémů toků odpadů a tedy omezení podmínek volného trhu by jistě mohlo znamenat zdražení celého systému a také zdražení poplatků pro občany. Pravda, možná ne z krátkodobého hlediska, kdy zajištěním většího a dlouhodobého tendru pro vybrané subjekty mohu ušetřit určité náklady. Z dlouhodobého hlediska to však může ruku v ruce znamenat poměrně značný úbytek konkurence v daných regionech a následné navýšení cen. To jsou známé ekonomické souvztažnosti. Asi není třeba zdůrazňovat, že je zcela logické, že riziko nemožnosti uplatnění své služby na volném trhu se samozřejmě týká zcela všech subjektů podnikajících v odpadovém hospodářství. Týká se jak firem malých, tak velkých, českých i zahraničních, dokonce i firem komunálních, stejně jako těch, které jsou v soukromém vlastnictví. Pokud zde je riziko zdražení systému jeho uživatelům, tedy občanům tohoto státu, o to víc bychom měli zodpovědně zvažovat skutečnou nutnost změn stávajícího funkčního systému volného trhu s rovnými podmínkami pro všechny. Myslím, že je velmi realistické očekávat, že občané nebudou chtít platit za odpadové hospodářství násobně vyšší částky, když již nyní mohou pozorovat, že systém funguje kvalitně a bezpečně.

Dalším rizikem možného zdražení systému na regionální úrovni je mix zařízení, která budou v tom kterém kraji centralizovaně vybrána do integrovaného systému. Dle vybraných a použitých technologií v daném kraji, v daném integrovaném systému, se může jednat i o poměrně výrazné rozdíly v nákladovosti. Pokud středobodem ISNO v konkrétním kraji bude např. nově vystavěná spalovna (ve specifických regionech to může být vhodná cesta), je samozřejmě reálné očekávat nemalé navýšení ceny. Spalování odpadu je však drahé a čím novější spalovna, tím jsou investiční, ale pak i provozní náklady vyšší. Cestou výrazného zastoupení spalování odpadu ve spalovnách komunálních odpadů se vydalo pouze několik málo nejbohatších států EU (cca 6 z 27). Ostatní státy volí ze širokého spektra možností méně drahé a stejně kvalitní způsoby jak splnit své cíle v OH. Pokud bychom opět vymysleli českou cestu a budoucí drahé spalovaní dotovali penězi z výrazného zvýšení poplatku za skládkování (jak v poslední době opakovaně zaznívá), neznamená to opět nic jiného, než nemalé zdraženi odpadového hospodářství, avšak skrytější formou a se zajímavým motivačním příběhem. Je jen otázka, kdo příběhu uvěří. Jisté však je, kdo ho zaplatí. Občané. ČAOH samozřejmě podporuje energetické využívání odpadu, ale existují i jiné, bezpečné a levnější způsoby jak toho dosáhnout (to je však téma na celý samostatný článek).

Další často slýchané dotazy k ISNO

Při debatách, které nyní vedu s lidmi z odpadové branže, slýchám k problematice ISNO mnoho dalších dotazů jako např.: Nepřispěje ISNO a slučování tendrů ke korupčním aktivitám? Je na místě s ohledem na deklarované sdružování a centralizaci uvažovat o jakémsi vzdáleném zestátňování? Proč se vlastně ISNO tak silně prosazuje, či prosazovalo? Jaký je skutečný postoj k ISNO ze strany širokého spektra obcí, které nyní mají možnost zcela volně vybírat svého dodavatele odpadových služeb? Chtějí obce a města různého typu a velikosti skutečně takovouto změnu? Slyšel jsem i otázku možné nerovnosti obcí na území kraje, tedy těch, které budou zapojeny do systému (budou ve svazku) a těch, které budou chtít i nadále samostatně a svobodně volit svého dodavatele služeb. Zodpovězení těchto otázek nechám spíše na každém čtenáři, či každém starostovi obce, protože každý na to může mít svůj názor. Osobně pouze znovu zopakuji, že dle mého názoru je stav odpadového hospodářství v ČR na dobré úrovni a nemá systémové potíže. Samozřejmě vždy je co zlepšovat. Avšak než zavádět podobné systémy jako je ISNO a ovlivňovat tak doposud cenný volný trh, vnímám jako rozumnější cestu spíše postupně optimalizovat stávající systém v souladu s reálnými hospodářskými možnostmi státu a občanů (o to více nyní v době ekonomické stagnace), a to vše na platformě vyvíjející se evropské legislativy.

Tento článek uzavřu jedním důležitým dotazem. Bude ISNO (pokud touto cestou půjdeme) svou určitou centralizací a dlouhodobostí z dlouhodobého hlediska znamenat posílení konkurence a snížení cen odpadového hospodářství pro občana nebo spíše opak?

Ing. Petr Havelka, ředitel ČAOH

Článek byl zveřejněn v časopisu Odpadové fórum 12/2012.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Inisoft s.r.o.EKOLAMP s.r.o.ELEKTROWIN a.s.EKO-KOM a.s.Asekol s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist