Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Územní plánování podle nového stavebního zákona

08.12.2006  |  zdroj: Moderní obec  |  127× přečteno      vytisknout článek

Prvního ledna 2007 vstupuje v účinnost nová úprava stavebního práva

(zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu nebo zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě).

Mým cílem je v tomto článku poukázat pouze na vybrané novinky územního plánování a zejména apelovat na důsledné respektování práv vlastníků dotčených nemovitostí a veřejnosti v územním plánování.

ORGÁNY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Základním pořizovatelem územního plánu nebo regulačního plánu bude obecní úřad s rozšířenou působností (§ 6 odst. 1). Tuto činnost musí zabezpečit kvalifikovanou osobou (§ 24), kterou je autorizovaný architekt. Jestliže si takovou osobu zajistí obecní úřad nižšího řádu, může i ten vykonávat působnost na úseku územního plánování. V opačném případě pořídí územní plán pro územní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem či obecním úřadem právě obec s rozšířenou působností.

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE A FÁZE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Územní plán se vydává pro celé území obce, a to formou tzv. opatření obecné povahy, jehož náležitosti a obecný procesní postup upravuje správní řád v § 171 až § 174. Dosud známé postupy v územním plánování a jeho jednotlivé fáze zůstávají zachovány, ovšem s podstatnými změnami, úplnými novinkami, případně novou terminologií.

Zastupitelstvo obce bude nadále rozhodovat o pořízení územního plánu, na jehož základě zpracuje pořizovatel návrh zadání. Ten se zveřejní po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky oznamující projednávání zadání. V této lhůtě může každý návrh zadání připomínkovat. Dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce mají pro uplatnění svých požadavků stejnou lhůtu, ovšem počítá se jim od doručení návrhu zadání každému jednotlivě. K projednání návrhu zadání nestanoví stavební zákon povinnost veřejného projednání, nicméně nějakou formu veřejného slyšení lze doporučit zvlášť v situaci, kdy nebude zpracováván koncept.

Institut konceptu územního plánu je konstruován zcela opačně než dosud. Zatímco podle účinného stavebního zákona byla fáze konceptu povinná, nevyloučilo-li zpracování konceptu zastupitelstvo při schvalování zadání územního plánu, podle budoucí úpravy zajistí pořizovatel zpracování konceptu, pokud tak je stanoveno v zadání.

O návrhu územního plánu se bude konat společné jednání mezi pořizovatelem, dot-čenými orgány, krajským úřadem a sousedními obcemi, případně obcí, pro kterou je územní plán pořizován. Ty pak do 30 dnů ode dne společného jednání mohou uplatnit stanoviska nebo připomínky. Návrh územního plánu obce musí také projít procesem podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a to minimálně zjišťovacím řízením /§ 10a odst. 1 písm. b) citovaného zákona/. Před veřejným projednáním návrhu a vlastním vydáním územního plánu musí pořizovatel předložit návrh krajskému úřadu k posouzení, zejména zda je plán v souladu s nadřízeným územním plánem (v nové terminologii se zásadami územního rozvoje). Teprve poté pořizovatel stanoví datum veřejného projednání a zajistí, že návrh územního plánu bude po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky o veřejném projednání k nahlédnutí u něho a v obci, pro kterou plán pořizuje. Obcím lze určitě doporučit, aby zveřejňovaly návrhy územních plánů rovněž na internetu, a to po celou dobu zákonné lhůty a v plném rozsahu, který je k dispozici k nahlížení. Vyjdou tak vstříc občanům a vyhnou se podezření, že nedostatečně informují veřejnost. Jednotlivě pořizovatel pozve k veřejnému projednání obec, pro niž plán zpracovává, dotčené orgány a sousední obce.

Po skončení veřejného projednání návrhu územního plánu pořizovatel a určený zastupitel vyhodnotí všechny připomínky, námitky a stanoviska dotčených orgánů a připraví návrh rozhodnutí o námitkách. Pokud by na základě veřejného projednání došlo k podstatné úpravě návrhu územního plánu, musí se konat nové veřejné projednání.

Má-li pořizovatel za to, že všechny předpoklady pro předložení návrhu územní plánu zastupitelstvu byly naplněny, učiní tak. Návrh územního plánu obsahuje odůvodnění, jehož součástí je rovněž návrh rozhodnutí o námitkách a odůvodnění každé jednotlivé námitky. Právní úprava bude nutit zastupitele, aby o námitkách rozhodovali zodpovědně a kontrolovali vyhodnocení každé námitky a její odůvodnění. Pokud nebudou přesvědčeni o správnosti postupu pořizovatele, měli by mu raději návrh vrátit s pokyny pro dopracování.

Správní řád a soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb.) totiž nabízí dotčeným osobám právní nástroje k ochraně jejich práv. V případě, že se prokáže oprávněnost podání proti rozhodnutí o námitkách, obec nemůže postupovat a rozhodovat podle těch částí územního plánu, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách, a to až do doby, než uvede svůj územní plán do souladu s tímto rozhodnutím. Alternativou k napadení rozhodnutí o konkrétní námitce pak může být žaloba proti územnímu plánu podaná u Nejvyššího správního soudu (NSS) podle § 101a soudního řádu správního. Podle dosavadní judikatury NSS by například absence rozhodnutí o námitce vlastníka dotčené nemovitosti vedla s velkou pravděpodobností ke zrušení územního plánu, minimálně v části území dotčeného námitkou1).

Schválený územní plán se oznámí veřejnou vyhláškou a patnáctým dnem po vyhlášení nabývá účinnosti. Územní plán se vyvěsí na úředních deskách pořizovatele, obce pro niž se územní plán pořizoval, a sousedních obcí. Vzhledem ke speciálnímu ustanovení stavebního zákona (§ 20 odst. 1) je pro běh lhůty rozhodné nejpozdější vyvěšení.

ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU

Pořizovateli územního plánu stavební zákon ukládá povinnost každé 4 roky předkládat zastupitelstvu obce zprávu o uplatňování územního plánu. Zpráva může obsahovat pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu. Při pořizování změny se postupuje obdobně jako při pořizování územního plánu. Zastupitelstvo však může v rozhodnutí o pořízení změny upustit od zpracování zadání a konceptu územního plánu (§ 55 odst. 2).

NÁMITKY DOTČENÝCH VLASTNÍKŮ A ZÁSTUPCE VEŘEJNOSTI

Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat dotčení vlastníci nemovitostí a zástupce veřejnosti (§ 24). Zástupcem veřejnosti se stává fyzická nebo právnická osoba zmocněná občany obce k podání námitky. Zástupce veřejnosti musí předložit zmocnění alespoň od 200 občanů obce nebo podpisy jedné desetiny občanů v případě, že obec nemá více než 2000 obyvatel. Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá podpisovou listinou a mělo by mít všechny náležitosti běžné plné moci, tzn. označení zmocněnce, zmocnitelů a vymezení úkonu, ke kterému je zástupce zmocňován. Tímto úkonem bude podání a projednání námitky na základě věcně shodné připomínky jednotlivých zmocnitelů (občanů obce). Stavební zákon stanoví, že zástupce veřejnosti mohou zmocnit občané, kteří "uplatňují věcně shodnou připomínku". Podle mého názoru není nutné, aby každý zmocňující občan zároveň připomínku samostatně podal, ale postačí, když bude dostatečně specifikována ve zmocnění. Lze si tak představit například zmocnění: "... aby zmocnitele zastupoval jako zástupce veřejnosti při podání a projednání námitky proti vymezení zastavitelné plochy ve změně územního plánu obce Tolety č. Z. 33". Nic nebrání tomu, aby veřejnost zmocnila jednoho zástupce veřejnosti k podání libovolného počtu námitek nebo aby v konkrétním procesu územního plánování vystupovalo několik zástupců veřejnosti.

Nová právní úprava předkládá výrazně užší možnosti pro námitky vlastníků dotčených územním plánem. Námitku může uplatnit pouze vlastník pozemků a staveb dotčený návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch (§ 52 odst. 2). Dosud mohou podávat námitky všichni vlastníci nemovitostí v ploše, kterou územní plán řeší.

Omezení podle právní úpravy účinné od 1. ledna 2007 například znamená, že vlastník nemovitosti v zastavěném území obce nemá právo podat námitky proti návrhu územního plánu, pokud nebude dotčen veřejně prospěšnou stavbou. Vzhledem k tomu, že funkční určení území má zásadní vliv na cenu nemovitosti nebo nepřímo na pohodu bydlení, jeví se toto omezení jako nepřípustné. Je nutné zmínit, že pořizovatel územního plánu má sám možnost přílišnou tvrdost ustanovení stavebního zákona zmírnit. Správní řád mu v § 172 odst. 5 zakládá právo určit další osoby přímo dotčené územním plánem a těm umožnit podat námitku se všemi procesními souvislostmi z toho vyplývajícími. V praxi si pak lze představit různé přístupy k této otázce. Pořizovatel může už ve veřejné vyhlášce explicitně rozšířit okruh osob oprávněných k podání námitky nebo by také mohl vyhovět návrhu vlastníka nemovitosti nedotčené veřejně prospěšnou stavbou, aby s jeho připomínkou bylo nakládáno jako s námitkou.

Námitky, které byly předmětem projednávání zásad územního rozvoje a o kterých bylo při jejich vydání rozhodnuto, nelze již uplatňovat při projednávání obecního územního plánu, resp. nebude se k nim přihlížet. Princip koncentrace uplatňuje stavební zákon důsledně pro celou posloupnost jednotlivých územně plánovacích dokumentací. V případě obecního územního plánu se to týká pouze zástupce veřejnosti, neboť vlastníkům zákon vůbec nedává právo podat námitky při projednávání zásad územního rozvoje, a tudíž o nich v této fázi nemůže být ani rozhodováno. Společně s výše uvedenou kritikou omezení práva podávat vlastnické námitky, je úplné vyloučení těchto námitek v procesu krajského územního plánování, podle mého názoru, důvodem k zamyšlení nad ústavní konformitou nového stavebního zákona.2)

Námitky musí být uplatněny písemně nejpozději při veřejném projednání. Vlastník nebo zástupce veřejnosti námitky odůvodní, uvede údaje z katastru a vymezí území dotčené námitkou. Vzhledem k tomu, že i na územní plánování se vztahuje správní řád, musí pořizovatel subjekty podávající námitku poučit o všech náležitostech námitek a koncentrační zásadě. Vedle toho § 37 odst. 3 správního řádu (použije se na základě spojení § 154 a § 158 odst. 1 citovaného zákona) stanoví, že správní orgán pomůže podateli odstranit vady jeho podání.

O námitkách rozhoduje zastupitelstvo obce při schvalování územního plánu. Proti tomuto rozhodnutí se nemohou dotčené osoby odvolat. Mohou ovšem zkusit podat podnět k zahájení přezkumného řízení (§ 94 odst. 1 správního řádu) a nepochybně se také mohou domáhat soudního přezkumu podle § 65 odst. 1 nebo 2 soudního řádu správního.

Vedle dotčených namítajících osob může dále každý k návrhu územního plánu podat připomínky. I ty musejí být písemné, odůvodněné a obsahovat katastrální údaje. Vztahuje se na ně rovněž koncentrační zásada. O připomínkách pořizovatel územního plánu nevypracovává návrh rozhodnutí ve smyslu správního řádu. Připomínky jsou však podkladem k vydání územního plánu a musejí být v odůvodnění územního plánu vypořádány.

Stavební zákon obsahuje i několik přechodných ustanovení týkajících se územního plánování obcí (viz rámeček).

(Příště: Regulační plán a územní rozhodnutí.)

Poznámky

1) Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 Ao 1/2006 - 74.

2) Srov. čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

AUTOR: Luděk Šikola
advokát

Přechodná období

Nejstarší územní plány (veškerá územně plánovací dokumentace) schválené před 1. 7. 1992 pozbývají platnosti 1. 1. 2010.

Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny schválená po 1. 7. 1992 by měla být do 1. 1. 2012 nahrazena územním nebo regulačním plánem, jinak pozbývá platnosti.

Územní plán schválený až po 1. 7. 1998 je možné upravit a projednat podle nového zákona. Pokud to obec nestihne do 1. 1. 2012, zůstane bez územního plánu.

Obce, které v současnosti pořizují územní plán, ho upraví a projednají podle nového zákona, přičemž činnosti ukončené do účinnosti nového stavebního zákona se posuzují podle zákona číslo 50/1976 Sb. a jeho prováděcích právních předpisů.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist