Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Certifikovat se musí jen novostavby a rekonstruované budovy

19.09.2008  |  zdroj: Moderní obec  |  133× přečteno      vytisknout článek

Počínaje rokem 2009 vstupuje v platnost povinnost zpracovávat průkazy energetické náročnosti budov.

Vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91 ES.

Proti dřívějším informacím však není tato povinnost tak rozsáhlá. Zpracování průkazů se vztahuje na všechny budovy o vytápěné podlahové ploše nad 1000 m2. Podstatné je, že je povinné pouze pro novostavby a rekonstruované budovy. Rekonstrukcí se přitom podle zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů (viz § 33 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Za rozhodnutí, zda jde o rekonstrukci nebo ne, je odpovědný vlastník objektu. Jeho rozhodnutí je následně přezkoumatelné, například Státní energetickou inspekcí. Uvedený výklad potvrdil Ing. Jiří Doležel z odboru elektroenergetiky ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Postup vypracování průkazů určuje vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Mohou je dělat pouze držitelé osvědčení, které opravňuje vypracovávat průkazy energetické náročnosti budov podle zákona o hospodaření energií. Osvědčení vydává ministerstvo průmyslu a obchodu buď energetickým auditorům, nebo stavebním inženýrům autorizovaným Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků; vždy je nutné doložit praxi a následně přezkoušení. Přezkušování zájemců probíhá a není nutné mít obavy, že bude málo odborníků, kteří smějí průkazy zpracovávat.

"Setkáváme se někdy s výkladem, že je nutné zpracovávat certifikáty pro všechny budovy. V pozadí tohoto výkladu mohou být osoby, které by tuto práci měly provádět; v takovém případě bych nevylučoval komerční zájem. U tzv. veřejných budov platí, že energetický certifikát musí být vyvěšen na místě dobře viditelném veřejnosti. Nelze z toho ale dovozovat, že musí být okamžitě zpracován," řekl Ing. Jiří Doležel.

Cílem certifikace jsou energetické úspory. Štítek s údaji o energetické náročnosti budovy musí být umístěn na viditelném místě na fasádě. Bude mít naprosto stejnou grafickou podobu, jakou mají už nyní spotřebitelům dobře známé štítky na elektrospotřebičích. Bude to tedy významný údaj o kvalitě budovy. Pokud ji někdo bude kupovat nebo si ji pronajímat, nepochybně ovlivní cenu. "Je to ochrana zájmů potenciálního nájemce nebo kupce a určitý tlak státu na to, aby nově stavěné nebo rekonstruované budovy splňovaly energetický standard," řekl inženýr Doležel.

Lze namítat, že pokud se povinnost certifikace nevztahuje na starší budovy, bude označena štítkem o energetické náročnosti jen velmi malá část objektů a velký potenciál úspor zůstane nevyužit.

"Je v zájmu samotného vlastníka, aby o svou budovu pečoval, a je na něm, aby zvažoval, zda se mu investice do úspory energie vyplatí, nebo ne. Pan ministr Říman trvale usiluje o snižování administrativní zátěže podnikatelů i veřejnosti. Rozhodně by nedovolil uvalit na ně další povinnost, která by nebyla nezbytně nutná, cokoli, co jde nad rámec směrnice 2002/91 ES," odpovídá na tuto námitku Ing. Doležel.

Ani potenciál úspor není podle něho ponechán bez povšimnutí. "Všimněte si, kolik domů se zatepluje, aniž by to bylo nařízeno. Rostoucí cena energie tento proces ještě zrychlí. Zvláště po uvolnění trhu s byty. Vždyť ani evropská směrnice nepovažovala za žádoucí řešit tuto záležitost administrativní cestou."

Přesto se lze ptát, co bude nutit zejména majitele nájemních obytných domů k zateplování objektů, když mohou zvýšené náklady bez problémů přenést na nájemníky.

"Nájemníci dostávají informaci jinak - prostřednictvím vyúčtování. Je známo, že zájemci o pronájem bytu pečlivě studují náklady na energie a služby a svým rozhodnutím "beru - neberu" vytvářejí ekonomický tlak na majitele," uzavírá inženýr Doležel.

PRVNÍ ENERGETICKÉ "VYSVÉDČENÍ" V KRUPCE

V Masarykově základní škole a Mateřské škole Krupka na Teplicku, zaměřené na environmentální výchovu, je problematika úspor energií pevnou součástí školního vzdělávacího programu. Takže ani nepřekvapuje, že je prvním zařízením v ČR, které má od 11. 5. 2007 na fasádách svých dvou ze čtyř školních budov štítky energetické náročnosti.

"Štítek byl vypracován jako výchozí bod na cestě k energeticky úsporným objektům. V roce 2007 se proto škola zapojila do celoevropské kampaně Display, jejíž organizátorkou je asociace Energie-Cités. Se zpracováním podkladů nám pomohla firma Porsenna, s. r. o., vysvětluje ředitel základní školy Mgr. Ctirad Vaník.

Získaní energetického "vysvědčení" je součástí společného projektu školy a firmy Knauf Insulation. Jeho završením bude kromě výukových programů i zateplení školních objektů.

"Zatímním výstupem našeho úsilí jsou pracovní listy na téma úspora energie. Jsou připravena cvičení pro žáky, ve kterých budou sledovat vliv úprav budovy na úsporu energií. Zcela konkrétně se nám již podařilo snížit spotřebu vody," doplnil ředitel Vaník.

ŠTÍTKY V PRAŽSKÝCH ŠKOLÁCH

Zhruba v letech 2003 a 2004 se ze zákona zpracovávaly energetické audity budov. Jaký je rozdíl mezi těmito audity a nyní zpracovávanými průkazy energetické náročnosti budov?

Podle vedoucí oddělení energetických systémů odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. města Prahy Ing. Jany Hrstkové se zpracovávají v obou případech podle stejného zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. Povinnost zpracování auditů ovšem vycházela z české legislativy, zatímco v případě průkazů jde o aplikaci směrnice EU do našeho právního rámce. Cíl je společný - dosáhnout efektivního využívání energie.

Prakticky se liší v tom, že zatímco povinnost zpracovávat audit se odvíjela od celkové spotřeby energie objektu, v případě průkazů se nyní při stanovení povinnosti jeho vypracování vychází z celkové podlahové plochy. Závěr z auditu obsahuje několik alternativních návrhů energeticky úsporných opatření. Jejich vhodnou kombinací sestavil zpracovatel auditu tzv. energeticky úsporný projekt, který byl z jeho pohledu nejefektivnější. Je ovšem na vlastníkovi a na jeho finančních možnostech, kterou nebo které z variant zvolí (aplikace návrhů nevyžadujících investice je povinná).

V případě průkazů taková povinnost neexistuje. Průkazy mají informační charakter a poskytují cenná data o energetickém hospodářství pro každého majitele i případného dalšího uživatele budovy.

Při zpracovávání průkazů je možné částečně využít údaje z auditů. Nikoli ovšem všechny, už proto, že na základě auditů se do úsporných opatření mnoho investovalo, takže energetické vlastnosti příslušných budov jsou už hodně jiné, lepší.

NEJASNOSTI AŽ DO LETOŠKA

Jak uvedla Ing. Hrstková, zástupci MPO dlouho utvrzovali veřejnou správu v přesvědčení, že zpracování průkazů se povinně týká tzv. veřejných budov, zejména objektů sloužících školství, zdravotnictví, kultuře, s podlahovou plochou nad 1000 m2. Nyní tato povinnost platí jen pro novostavby a rekonstruované objekty.

"Společné vyjádření ministerstva a Státní energetické inspekce, vyvěšené na internetu, považuji trochu za alibismus a nevím, co si o něm mám myslet. Podle mého názoru, a nejen mého, není výklad takový, jak to bylo ve směrnici EU myšleno," řekla Ing. Hrstková.

Kromě toho kritizuje přístup ministerstva k požadavkům veřejné správy: "Ještě loni neexistovaly osoby s oprávněním ministerstva zpracovávat průkazy. Přitom podle původního výkladu to vypadalo tak, že od 1. 1. 2009 mají být tyto průkazy vyvěšeny na všech budovách, jichž se tato povinnost týká. Opakovaně jsme žádali ministerstvo průmyslu a obchodu i Státní energetickou inspekci o vyjádření, ale dostávali jsme jen vyhýbavé odpovědi."

NA 40 ŠKOL UŽ PRŮKAZY MÁ

Přes uvedené nejasnosti se pražský magistrát na zpracování průkazů poctivě připravoval a loni s vlastními pracemi začal. Impulzem byla první výzva k podávání žádostí o dotace z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Jednou z příloh byly totiž tabulky zpracované podle vyhlášky číslo 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, což je vlastně prováděcí vyhláška ke zpracování průkazů. Logicky z toho vyplývala povinnost zpracovat kompletní průkazy. Protože ještě neexistovaly autorizované osoby pro tuto činnost, museli to pracovníci magistrátu tak trochu risknout. Oslovili firmy, u nichž se předpokládalo, že oprávnění na zpracování průkazů dostanou, protože se léta zabývaly zpracováváním auditů.

Letos byla už část autorizací vystavena a zhruba 40 průkazů pro školské, sociální a kulturní objekty mohlo být legalizováno. Některé z nich už dokonce prošly zkouškou - vyhodnocováním žádostí o dotace na zateplení pražských škol v 1. a 3. výzvě OPŽP. "Vyšlo to, máme přislíbené dotace pro 16 školských zařízení, na něž jsou zpracované i průkazy, a vlastní zateplení se bude dělat příští rok," uvedla Ing. Hrstková.

Štítky, uvádějící do které kategorie objekt z hlediska spotřeby energie spadá, na budovách ještě nevisí; jsou však připraveny a předpokládá se, že do konce letošního roku by se tam měly ocitnout. Podle nynějšího výkladu jde pražský magistrát vlastně nad rámec zákona, ale protože považuje takto získané informace za velmi cenné, hodlá po etapách zpracovávat průkazy i na další veřejné budovy.

"Myslím, že město může jít příkladem. Je to určitá motivace, vyplývající z přesné specifikace, do jaké kategorie objekt energeticky spadá. Když si tyto údaje seřadíme, jasně nám z toho vyplyne, kde se energií plýtvá a kterým budovám se tedy musíme věnovat."

OBYTNÉ BUDOVY S OTAZNÍKEM

Podle výkladu MPO se průkazy energetické náročnosti budov netýkají starých obytných budov, pokud nebudou procházet významnější rekonstrukcí. Ministerstvo tvrdí, že není možné zatěžovat podnikatele a veřejnost dalšími povinnostmi nad rámec zákona.

Nic k snižování energetické náročnosti těchto budov tudíž nemotivuje ani veřejnou správu, ani soukromé majitele. Případné vyšší náklady vyplývající z absence zateplení lze totiž bez problémů přenést na uživatele domů a bytů. Ve veřejném sektoru navíc probíhá dost masivní privatizace bytového fondu a není důvod do těchto objektů příliš investovat; zpracování průkazů něco stojí. Například pro jednu průměrnou školu se mohou náklady pohybovat mezi 30 až 50 tisíci korun.

Naplňování zákonné povinnosti předkládat průkazy energetické náročnosti by měly sledovat především orgány místní správy. Proto pražský magistrát plánuje na podzim seminář pro pracovníky stavebních úřadů městských částí, aby se sjednotil postup jednotlivých úřadů nejen při vyžadování průkazů v rámci stavebního řízení, ale i v celé oblasti týkající se energetické náročnosti budov.

AUTOR: JIŘINA ONDRÁČKOVÁ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist