Rok 2013 byl již dvacátým rokem rutinního provozu "Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí" (Monitoringu) i jeho Subsystému II "Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody".
Státní zdravotní ústav Praha, Zpráva o kvalitě pitné vody za rok 2013
Monitoring je realizován podle Usnesení vlády České republiky č. 369 z roku 1991. Zdrojem dat pro tuto zprávu je informační systém PiVo (IS PiVo) provozovaný Ministerstvem zdravotnictví ČR. Díky zákonu o ochraně veřejného zdraví, podle kterého výsledky všech rozborů pitné vody, provedených podle tohoto zákona, musí být vloženy do IS PiVo, jsou ve zprávě zpracovány údaje popisující jakost pitné vody v celé České republice. Snahou autorů předkládané zprávy bylo, aby způsob a forma prezentace výsledků navazovaly na předchozí zprávy z let 2004-2012, a tím byla zajištěna snadná orientace pravidelného čtenáře.
Od roku 2004 jsou většinovým zdrojem dat pro národní zprávu o jakosti pitné vody rozbory zajišťované provozovateli, jejichž provedení v předepsané četnosti a rozsahu je provozovatelům uloženo platnou legislativou. Získané údaje jsou provozovatelé povinni převést do předepsané elektronické podoby a neprodleně je předat orgánu ochrany veřejného zdraví, respektive je vložit přímo do IS PiVo. Stejná povinnost je uložena zdravotním ústavům při provádění rozborů v rámci státního zdravotního dozoru.
Podle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění mohou být do IS PiVo vloženy výsledky rozborů vzorků pouze v tom případě, že jejich analýza byla provedena v laboratoři, která má platné osvědčení o akreditaci, autorizaci nebo o správné činnosti laboratoře. Průběžnou kontrolu zajištění systému QA/QC v těchto laboratořích provádí orgán vydávající osvědčení (ČIA, SZÚ, ASLAB). Orgán ochrany veřejného zdraví (územní pracoviště KHS) ověřuje, zda laboratoř má předepsané platné osvědčení.
Závazným podkladem pro hodnocení jakosti pitné vody je vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 252/2004 Sb. v platném znění, která transponuje evropskou směrnici Rady 98/83/EC o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. Podkladem pro hodnocení radiologických ukazatelů je vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně č. 307/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.
Základní jednotkou pro posuzování jakosti pitné vody ve veřejném vodovodu je zásobovaná oblast (supply zone) definovaná vyhláškou č. 252/2004 Sb. následovně: "Určené území více, jednoho nebo části katastrálního území, ve kterém je lokalizována rozvodná síť, ve které pitná voda pochází z jednoho nebo více zdrojů a její jakost je možno považovat za přibližně stejnou. Voda v této rozvodné síti je dodávána jedním provozovatelem, popřípadě vlastníkem vodovodu pro veřejnou potřebu."
Ze sítí veřejných vodovodů 4 032 zásobovaných oblastí, které zásobují pitnou vodou 9 810 646 obyvatel, bylo v roce 2013 odebráno 33 060 vzorků, jejichž rozborem bylo získáno a do databáze IS PiVo vloženo 844 753 hodnot ukazatelů jakosti pitné vody. Limity zdravotně významných ukazatelů limitovaných nejvyšší mezní hodnotou (NMH) byly překročeny v 1 383 případech. Mezní hodnoty (MH) ukazatelů jakosti charakterizujících především organoleptické vlastnosti pitné vody nebyly dodrženy v 9 501 nálezech. Četnost nedodržení limitních hodnot klesá s rostoucím počtem zásobovaných obyvatel. V případě NMH z 0,81 % v nejmenších oblastech zásobujících do 1 000 obyvatel na 0,01 % v oblastech zásobujících více než 100 000 obyvatel, četnost překročení MH klesá obdobně z 2,63 % na 0,4 %.
Celkem 8,12 milionů obyvatel (82,78 %) bylo zásobováno pitnou vodou z distribučních sítí, v nichž v roce 2013 nebylo nalezeno překročení limitu žádného z ukazatelů limitovaných NMH. Proti tomu ve 122 převážně nejmenších vodovodech zásobujících dohromady 28 158 obyvatel bylo nejméně u jednoho ukazatele nalezeno překročení NMH uvedené ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. ve všech provedených stanoveních. Z toho 43 vodovodů zásobujících 7 376 obyvatel má pro daný ukazatel v IS PiVo evidovanou platnou dočasnou výjimku. Porovnáme-li tyto údaje s dále uvedenými celkovými počty výjimek, zjišťujeme, že v mnoha zásobovaných oblastech s výjimkou, není limitní hodnota překračována trvale, ale jen občasně.
Podle získaných údajů z IS PiVo bylo v roce 2013 v České republice 4 039 239 obyvatel (41,17 %) a 3 591 oblastí (89,06 %) zásobováno pitnou vodou vyrobenou z podzemních zdrojů, 3 827 130 obyvatel (39,01 %) a 284 oblastí (7,04 %) z povrchových zdrojů a konečně 1 944 277 obyvatel (19,82 %) a 157 oblastí (3,89 %) ze smíšených zdrojů.
Podle údajů Českého statistického úřadu se v roce 2013 na vyrobené vodě podílely podzemní zdroje celkově 50,34 % a povrchové zdroje 49,66 %.
Obsah radionuklidů přítomných v pitné vodě způsobí efektivní dávku v průměru přibližně 0,07 mSv/rok. Příjmem pitné vody je tedy čerpáno 5 % obecného limitu (1 mSv/rok) daného vyhláškou č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně.
Z přímých hlášení pracovníků odboru komunální hygieny krajských hygienických stanic o případně zaznamenaných nákazách, otravách či jiných onemocněních, ke kterým došlo v souvislosti s jakostí a užíváním pitné vody ze sledovaných vodovodů a veřejných (popř. pro zásobování veřejnosti používaných) studní, vyplynulo, že v roce 2013 byla ve dvou krajích (Jihočeský a Zlínský) zaznamenána a hlášena vždy jedna taková událost - epidemie, kde zdrojem infekce byla v obou případech zřejmě voda z komerční studny.
V údajích o hodnocení příspěvku pitné vody k expoziční zátěži obyvatelstva vybraným škodlivým látkám stejně jako v minulých letech jednoznačně dominuje expozice dusičnanům, která dosahuje hodnoty 6,15 % expozičního limitu pro větší (zásobující nad 5 000 obyvatel) a 6,64 % pro menší zásobované oblasti (hodnoty vypočtené z mediánu). Při použití 90 % kvantilu (koncentrace v pitné vodě) byly získány hodnoty 7,62 % pro větší, respektive 8,00 % pro menší zásobované oblasti. Expoziční zátěž pro trichlormethan se pohybuje kolem 1 %. Koncentrace ostatních hodnocených kontaminantů v pitné vodě často nepřesahují mez stanovitelnosti použité analytické metody. Expozici těmto látkám proto není možno exaktně hodnotit, s jistotou lze však říci, že je menší než 1 % expozičního limitu. Akutní poškození zdraví obyvatelstva sledovanými kontaminanty zjištěno nebylo. Expozičním limitem se rozumí odhad každodenní expozice lidské populace (včetně citlivých populačních skupin), která velmi pravděpodobně nepředstavuje žádné riziko nepříznivých účinků, ani když trvá po celý život jedince.
Pro výpočet předpovědi teoretického zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění v důsledku chronické expozice 12 organickým látkám z příjmu pitné vody byl použit lineární bezprahový model podle metody hodnocení zdravotního rizika. Provedené výpočty ukázaly, že konzumace pitné vody může teoreticky přispět k ročnímu zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění hodnotou přibližně 2x10-7, což znamená 2 dodatečné případy nádorových onemocnění na 10 milionů obyvatel.
V IS PiVo bylo evidováno 213 zásobovaných oblastí, pro které v roce 2013 platila výjimka schválená orgánem ochrany veřejného zdraví. Mírnější hygienický limit (pro ukazatele s NMH), než stanoví platná vyhláška č. 252/2004 Sb., byl nejčastěji určen pro ukazatel dusičnany (98 oblastí zásobující celkem 61 574 obyvatel). Povolená limitní hodnota se pohybovala v rozmezí 55-93 mg/l. Na druhém místě byl uran (15 oblastí, 20 736 obyvatel, limit 15-35
Sdílet článek na sociálních sítích
