Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Voda. Luxus za miliardy

09.10.2008  |  129× přečteno      vytisknout článek

Voda. Luxus za miliardy

BALENOU NEBO TOČENOU? Voda z kohoutků má lepší kvalitu než balená. Ve většině našich vodovodů dusičnany nepřekračují doporučenou hodnotu 15 miligramů na litr, takže voda se hodí i k přípravě kojenecké stravy.

Zlínský kraj - Asi desetina lidí v kraji pořád není napojená na vodovod a pijí vodu ze studní.

„Velká většina z nich vůbec neví, jakou vodu ve své studni mají,“ tvrdí Věra Václavíková, vedoucí oddělení vodního hospodářství při krajském odboru životního prostředí a zemědělství. Povinnost nechat si studnu zkontrolovat mají jen ti, kteří ji podávají druhým - například hotely a restaurace. Těm, co ji pijí doma, to nikdo přikázat nemůže.

Vodovod, to není samozřejmost Nevědět, co berete ze studny, přitom může být „o zdraví“. Dokládá to třeba příběh dvaatřicetiletého Jiřího Sedláře z malé vesnice Milovice na Kroměřížsku. Před pár lety tam koupil domek a začal ho opravovat. Když se blížil den, kdy se měl se ženou a dvěma malými dcerami nastěhovat, dal si raději vodu ze studny preventivně otestovat. „Chutnala normálně, nebudu ji ale přece dávat holkám, když o ní nic nevím,“ zdůvodnil své rozhodnutí.

Výsledek testu ho nepotěšil. Voda obsahovala tolik bakterií a dusičnanů, že se nedala pít ani po převaření. „Než jsme dali dohromady peníze na vodovodní přípojku, chodili jsme asi rok pro vodu na pití i vaření do kanystru k příbuzným,“ vzpomíná Sedlář.

Jak potvrzují hygienici, vsadit na jistotu byl od něj dobrý tah. „Voda může vypadat i chutnat výborně, a přesto být závadná. Člověk svými smysly přítomnost mikroorganismů a většiny chemických látek prostě nepozná,“ upozorňuje Eva Javoříková z oddělení hygieny obecné a komunální při Krajské hygienické stanici Zlínského kraje.

„U pravidelných uživatelů takové vody se může vyvinout tolerance k určité míře mikrobiologického znečištění, ale onemocnět mohou jak návštěvy a malé děti, tak uživatelé samotní, pokud se jejich imunitní systém z různých důvodů oslabí,“ tvrdí hygienička.

Jinde by ale občas byli rádi aspoň za takovou vodu. Třeba ve Lhotě u Choryně, místní části Valašského Meziříčí, lidem pravidelně studny vysychají a vodovod tam dodnes není. Stačí, když tři týdny nesprchne a lidé jsou často odkázáni na dovoz pitné vody v cisternách nebo nákup vody balené v PET lahvích. To už ale brzy skončí, podle meziříčské radnice bude mít Lhota vodovod ještě do letošních Vánoc.

Tam, kde už lidé na vodovod své vodárenské společnosti napojeni jsou, mohou být většinou klidní. Kvalita vody, kterou tyto společnosti dodávají do vodovodů, je daná státní normou a pravidelně se kontroluje. Vodárny jsou ale společnosti spravující strategickou surovinu a už nějaký čas kolem nich krouží místy docela dravé investiční společnosti. Ne vždy je to bez problémů.

Tak třeba o společnost Vodovody a kanalizace Kroměříž vede město jako největší akcionář vleklé soudní spory s druhým největším akcionářem, za nímž stojí finanční skupina Penta. Také proto chtěla hlavně ODS v minulém volebním období vodárny prodat společnosti, za kterou stojí kroměřížský podnikatel. Ten nabídl za necelou polovinu akcií 320 milionů, tedy víc, než nabízela španělská Aqualia. Základní kapitál společnosti má přitom hodnotu přes tři čtvrtě miliardy. Petici proti prodeji ale tehdy podepsalo přes tisíc lidí a nakonec z něj sešlo.

Pod novým vedením ČSSD začala naopak městská rada připravovat dohodu o ovládnutí společnosti se strategickým partnerem z Rakouska, ODS se ale postavila ostře proti. „Tyto spory blokují rozvoj společnosti i vodárenské infrastruktury,“ tvrdí starosta Kroměříže Miloš Malý. Bez nich mohly být podle něj například některé obce na Holešovsku, které čerpají vodu ze studní, dávno připojeny na vodovod a kanalizaci. „Voda nám teče dobrá. Používáme ji na vaření i k pití a jsme s ní spokojeni,“ tvrdí Karla Obdržálková z Napajedel, kam vodu dodává francouzská společnost Veolia. Právě tenhle takzvaný provozní model vodáren, kdy nadnárodní společnost má v dlouhodobém nájmu „trubky“ vodáren, se zase nelíbí Bruselu a odmítá na rozvoj této vodárenské infrastruktury dávat dotace. I rozvoj vodovodů a kanalizací na Zlínsku tak už nějaký čas vázne.

Podle kritiků má tento model i jiné nevýhody. Třeba v Otrokovicích je jedna z vůbec nejdražších vod v zemi vůbec. „Provozní model vede k tomu, že někdo má jen zisky a obce jen náklady,“ tvrdí například kroměřížský starosta Malý.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist