Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Podolská vodárna: Chrám pitné vody stojí za prohlídku

22.08.2009  |  240× přečteno      vytisknout článek

Byli jste se podívat v muzeu vodárenství pražského Podolí? Ne. Pak se tam podívejte dnes.

Vraťme se na začátek do doby po roce 1918, která je v české architektuře časem velkého rozvoje, velké výstavby a nových rozsáhlých projektů. Masivně roste průmyslová výroba, příměstské čtvrti se stávají součástí města a stále větší nároky na jeho infrastrukturu s sebou nesou nové situace, třeba i zásobování vodou.

Komplex podolské vodárny je rozsáhlý Pro mladé studenty na pražské Technice byl architekt Antonín Engel (1879 - 1958) svým konzervativním přístupem k architektonické tvorbě těžkopádným neoklasicistou, ale na druhé straně to byl právě on, kdo v době první republiky vytvořil vrcholná neoklasická díla nadčasové hodnoty. Do dějin české architektury se zapsal především realizacemi České techniky (1925 - 1937), Ministerstva železnic (1927 - 1931) a Ministerstva národní obrany na Vítězném náměstí (kolem 1934). Výjimečnou ukázku architektury první republiky ale představuje jeho vodárna v Podolí postavená na vltavském břehu v letech 1922 - 1929.

Praha na přelomu století rostla a kvalitní a zdravotně nezávadnou vodu jí dodávala až vodárna v Káraném, zprovozněná v roce 1914. Ta byla postavena ještě na základě nařízení císaře Františka Josefa I., který tak chtěl vyřešit problém zdravotních potíží a epidemií.

Detail konstrukce podolské vodárnyV době vzniku tzv. Velké Prahy zásobovala Prahu dvě hlavní vodárenská střediska: Káraný a vodárna v Braníku. Zvyšující se spotřeba pitné vody tehdy již půlmiliónové metropole s sebou přinesla nutnost postavit další vodárnu.

Největší železobetonová stavba své doby

Novostavba podolského "chrámu vody", jak jej navrhl architekt Antonín Engel, patřila v době svého uvedení do provozu, tedy v roce 1929, mezi největší železobetonové stavby v tehdejším Československu. Po technologické stránce byla také unikátní. Při její stavbě se vytěžilo přibližně 25.000 kubíků zeminy, spotřebovalo cca 800 vagónů cementu, 180 vagónů železa a zhruba 30.000 m3 písku a štěrku. Generálním dodavatelem byla pražská stavební firma Karla Kresse a samozřejmě řada dalších subdodavatelů. Dokončení podolské vodárny rozšířilo pražskou vodovodní síť o dalších zhruba 35.000 kubíků vody denně. Podolská voda se měla do sítě čerpat samostatně tak, aby se nemíchala s káranskou. Ve čtyřicátých letech pak vodárna prošla dalšími technologickými úpravami, v padesátých letech 20. století se její kapacita dále rozšiřovala.

V letech 1959 - 1962 došlo k rekonstrukci a rozšíření v důsledku změny technologie. Přistavěna byla nová část na volném pozemku jižně od stávajících objektů a výkon vodárny byl zvýšen na 2.200 litrů za sekundu. V roce 1967, sedm let po smrti autora monumentální stavby, byl také celý vodárenský areál dokončen. V největší budově Podolská vodárna, jak ji navrhl architekt Antonín Engel, byla postavena 1922 - 1929filtrace vody se původní skleněná okna nahradila sklobetonovými tvárnicemi, aby došlo ke "sjednocení" okenních otvorů. Na jižní průčelí stavby bylo také umístěno jedenáct alegorických soch, znázorňujících řeku Vltavu a její přítoky.

Rekonstrukce chátrající stavby začala až v roce 1992, kdy pražský magistrát investoval náročnou obnovu. Podle projektu pražského Hydroprojektu se vodárna rekonstruovala za provozu, obnova byla dokončena v roce 2000. V roce 1996 v prostorách vodárny také vzniklo Muzeum pražského vodárenství .

http://www.tvujdum.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist