Bouře o sklenici vody: kde vám nalijí kohoutkovou?

Stoupající oblibu vody z vodovodu potvrzuje i průzkum největší tuzemské vodohospodářské firmy Veolia Voda ČR. Loni ji pilo 84 procent lidí, o pětinu více než před pěti lety.

Lidé, kteří jsou z domova zvyklí na vodu z kohoutku, ji stále častěji chtějí pít i v restauracích - tak jak je to běžné v západní Evropě či v i Americe. Jenže většina tuzemských hospod se těmto "choutkám" brání. Ve hře je totiž tučná marže z prodeje balené vody.

Veolia proti nápojářům

Nejznámějším propagátorem kohoutkové vody je právě Veolia. V létě 2009 spustila speciální kampaň "Čerstvá kohoutková? Stačí říct!"

"V Česku máme odhadem 30 tisíc pohostinských zařízení, v kolika z nich vám donesou kohoutkovou vodu, si ale netroufám odhadnout," říká prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky Václav Stárek. On sám je však přesvědčen, že host by měl na požádání vodu z kohoutku dostat. "Měli by mu ji donést například tehdy, když si objedná lahev vína nebo nějaký pokrm," říká.

Na webu vodovoda.cz lze najít informace o tom, kde kohoutkovou vodu nalijí a kde ne. "Naši hodnotitelé dostali vodu z vodovodu téměř ve dvou třetinách z 340 navštívených podniků. Ne vždy jim ji však donesli ochotně," upozorňuje Kunová.

Zisk, nebo ztráta?

Asi nejznámějším "odpíračem" kohoutkové vody je šéfkuchař pražského Café Imperial Zdeněk Pohlreich. V jeho podniku sice běžnou vodu dostanete, ale pouze ke kávě a v minimálním množství.

"Voda ke kávě je tradice, tím to ale končí," vysvětluje Pohlreich. Češi jsou podle něj přímo posedlí chtěním dostat něco zadarmo. "Já ale nevidím jediný rozumný důvod, proč bych to měl podporovat. Cílem každého podnikání je zisk a voda zadarmo znamená ztrátu," má jasno slavný šéfkuchař.

Ne všichni podnikatelé však jeho názor sdílejí.

"Kohoutkovou vodu zdarma považuji za naši velkou konkurenční výhodu. Od hostů často slýchám, že se k nám vracejí právě proto, že ji tady dostanou," říká majitelka pražské kavárny Caféidoskop Helena Dolejšová.

Voda zdarma je podle ní samozřejmost. S podobným přístupem se lze setkat kupříkladu v ostravské vegetariánské restauraci Burfi či v pražském podniku La Casa Blů (známém z dnes již kultovního snímku Samotáři).

V Burfi hostům nosí džbánek s vodou automaticky, bez ptaní. V nápojovém lístku La Casa Blů zase najdeme položku "voda z kohoutku Veolia" - a to bez ceny, tedy zdarma.

Kohoutková voda, respektive "Voda z pražského vodojemu" se objevuje i v nápojových lístcích kavárny a restaurace Retro. Tam ale cena nechybí. Deci stojí deset korun. Podniků, které "kohoutkovou" prodávají, ovšem mnoho není. "Naši hodnotitelé jich v republice napočítali pouze šest," podotýká Kunová.

Míň za vodu? Víc za jídlo

Vodu zdarma přitom dávají i v mnohem luxusnějších podnicích. Patří k nim i pražská restaurace Villa Richter či hotel InterContinental.

"Kohoutkovou vodu nabízíme již od otevření hotelu v roce 1974. Zahraniční klientela - zejména francouzská, španělská, italská a řecká - ji totiž považovala za samozřejmost," vysvětluje mluvčí hotelu Petra Kazdová.

Tato strategie však pro InterContinental neznamená zásadní ztráty. "Podle naší kalkulace jde o zanedbatelnou částku," konstatuje Kazdová. Dodává však, že kdyby hosté požadovali pouze kohoutkovou vodu, tržby hotelu by to jednoznačně ovlivnilo.

Vodu z vodovodu příliš nechtějí ani hosté pražské restaurace Pizza Nuova. "Zákazník ji u nás dostane na požádání už od chvíle, kdy jsme otevřeli, tedy od roku 2006. Velký ani rostoucí zájem jsme ale nezaznamenali," říká vedoucí restaurace Marek Landsinger.

Za litr balené vody host běžně zaplatí sto korun. Jednu z nejběžnějších položek českých nápojových lístků - čtvrtlitrovou Bonaquu - nakupují restauratéři zhruba za šest korun, hostům ji však prodávají zpravidla o dvacet korun dráž.

"Kdyby restauratér přestal vydělávat na vodě, musel by prodávat dražší jídlo, a host by nakonec musel zaplatit stejnou částku a zároveň pít méně kvalitní vodu," říká Alessandro Pasquale, ředitel Karlovarských minerálních vod.

Země by pila kohoutkovou

Ne všichni spotřebitelé však kvalitativní rozdíly mezi kohoutkovými a balenými vodami vnímají. "Někteří zapomínají na to, že voda z kohoutku a balená minerální, pramenitá či kojenecká voda jsou zcela rozdílné kategorie výrobků," tvrdí výkonný tajemník Svazu výrobců nealkoholických nápojů Zdeněk Huml.

Podle něj jde přitom o rozdíl podobný tomu mezi karbanátkem vyrobeným z chemicky upravené hmoty neznámého živočišného původu a kvalitním roštěncem z konkrétního kusu dobytka z biochovu.

Porovnání kvality vod byl věnován i průzkum, který provedl na podzim roku 2009 spotřebitelský časopis Test. "Zjistili jsme, že v některých případech je kohoutková voda dokonce kvalitnější než ta balená," sděluje šéfredaktorka časopisu Ida Rozová.

Pití vody z kohoutku má navíc jednu nespornou výhodu. Je ekologičtější. Nezůstávají po ní prázdné plastové lahve.

Lahvové se nedaří

Odbyt balené vody klesá od roku 2005, kdy její prodeje dosáhly vrcholu - konkrétně objemu 912 milionů litrů. V roce 2009 se pak její celkový objem meziročně snížil nejvýrazněji - o 72 milionů litrů na 805 milionů litrů.

V loňském roce se vody v lahvích prodalo opět méně. Přesná čísla sice zatím nejsou k dispozici, ale sestupný trend celého trhu shodně potvrzují dva nejsilnější hráči: Coca-Cola ČR a Karlovarské minerální vody.

Hlavní příčinou je patrně rozdíl mezi cenami balené a kohoutkové vody. Za litr té balené v obchodě zaplatíte sedm korun. Za zhruba stejnou cenu vám ale potrubím přiteče 100 litrů vody.

AUTOR: Petra Sýkorová

Kdo chce pít vodu z kohoutku a nemá rád chlorovou pachuť, případně mu vadí vodní kámen v rychlovarné konvici či na povrchu čaje, může zkusit jednu z mnoha druhů našich filtrovacích konvic z www.EKOzbozi.cz a mít doma kvalitní vodu v nekonečném množství!